Zapojte se
Loading


Zdravotnictví v Nepálu: celodenní čekání na ošetření i levné léky

foto: Tereza Hronová

26.10.2016
Jitka Richterová

Téma: Zdraví

Region: Asie

Zdravotnictví v Nepálu prošlo za poslední dekády obrovskou změnou. Přibývá kvalifikovaných zdravotníků, kvalitních přístrojů v nemocnicích a zlepšuje se dostupnost léků. Přesto Nepál stále zaostává za mezinárodními standardy. Jaké jsou výzvy a problémy místní péče?

Většina nemocnic je v Nepálu státních, stále častěji ale vznikají i menší centra, která fungují na bázi neziskových organizací. Je jich ale v přepočtu na obyvatele nedostatek a mnohdy jsou přeplněné. Většina pacientů s vážnějšími problémy končí v nemocnicích.

Po příchodu do areálu typické nemocnice je k vidění nejprve registrační místnost. Každý pacient se musí zaregistrovat a zaplatit r poplatek, aby bylo vůbec možné ho ošetřit. V roce 2013 činil zhruba 300 korun, což je pro mnoho lidí, zejména z vesnic, velmi vysoký obnos. Většina nemocnic má alespoň 3 oddělení – ambulanci, která ošetřuje vážná a akutní zranění, popřípadě i akutní nemoci, pokud je přítomen lékař. Dále zde bývají porodní oddělení a „kardio,“ pod kterým se většinou skrývá mnoho doktorů, kteří ošetřují veškeré nemoci a problémy. V nemocnici prakticky nejsou soukromé pokoje, většina vážně nemocných sdílí jeden společný, kde je ošetřuje jedna sestra. Pokud někdo chce vlastní, vyplatí se mu zůstat v některém z hotelů nedaleko nemocnice, pokud mu to jeho finanční a zdravotní situace dovoluje.

Do města jen výjimečně

Podobně matky před a po porodu sdílí jedinou místnost. Fronty jsou u běžných ordinací výrazně delší než v České republice, na ambulanci jsou pak ještě vytíženější a lidé si většinou na prohlídku musí vyhradit celý den. Pokud nejsou z daného města pak i několik dní - a to pouze v případě, že si mohou dovolit nákladnou cestu a léčbu a po dobu jejich nepřítomnosti může jiný člen rodiny zastat jejich práci. Lékárny se asi nejvíce podobají našim trafikám – menším stánkům s otevřeným okénkem. Některé léky lze vydat bez předpisu a to zejména ty, které léčí nejčastější choroby. Takové jsou obvykle finančně únosné i pro místní díky dotacím z financí zahraniční pomoci. Léky se vydávají přesně na počet, tedy nikoliv celé balení, a jsou zabalené do kusu novin, na které prodavač napíše instrukce, kolikrát denně se užívají. Často je tak problém vůbec zjistit jaký prášek člověk zrovna bere.

Přibližně dvě třetiny zdravotních problémů v Nepálu tvoří infekční nemoci. Přesto, že na většinu parazitů jsou místní již imunní, není výjimkou, že tato onemocnění končí smrtí. Mezi nejčastější příčiny smrti v Nepálu patří kromě infekcí zejména onemocnění plic způsobené znečištěním vzduchu nebo onemocnění srdce, popřípadě mrtvice. Z nejčastějších tropických nemocí jde především o tyfus, břišní tetanus, žloutenku (typu A, B i C), parazitní a průjmové choroby, malárii nebo encefalitidu. Vysoká zdravotní rizika plynou také z nadužívání tabáku, alkoholu a dalších omamných látek a to překvapivě ve vysoké míře i pro ženy. Dále je také velmi častá podvýživa dětí i dospělých. Méně se pak vyskytuje i cholera nebo lepra.

Nepřekonatelné vzdálenosti

Největším problémem většiny obyvatelstva, která stále žije v odlehlých oblastech, je dostat se ke zdravotní pomoci jako takové – ať už z hlediska finanční nebo geografické dostupnosti. Mnoho vesniček je od měst velmi vzdálených a infrastruktura tu v podstatě neexistuje. Není tak neobvyklé, že se místní ženy se do města dostanou pouze párkrát za život a to i když pochází z bohatších rodin a těší se váženému postavení. Například velice pokroková rodina Gautamových z vesnice Sidhing, vzdálené asi 30 km od Pokary, má v rámci komunity velmi dobré postavení a platí vzdělání všem svým třem dětem. Do vesnice vede cesta a občas sem jezdí terénní auto. Pravidelná linka má zastávku v asi 8 km vzdálené vesnici. Přesto se matka dostane do města nejčastěji jednou za 5 let, a pokud by nešlo vyloženě o život, nemoc by řešila velmi pravděpodobně tradiční léčbou a šamanstvím.

I díky turistům se do vesnic postupně dostává povědomí o západní medicíně. Cizinci dokonce v rodinách nechávají vlastní léky a vysvětlí vesničanům, na co jsou a v jakém případě je používat, pokud o to stojí.Mezi dlouhodobé problémy také patří trvající nedostatek lékařů a zdravotních sester, malý počet nemocnic a nižší standard péče. V důsledku toho jsou zdravotníci a střediska často přetížené.

Další problém, který je sice méně viditelný na povrch, ale o to je podstatnější, je způsob výběru osob na klíčové zákonodárné a exekutivní posty ve zdravotnictví. V Nepálu se až příliš často na tyto pozice dostanou spíše starší úředníci, nebo méně schopní lékaři s delší odslouženou klinickou praxí na úkor jejich vzdělanějších kolegů - nehledě na vztah k pacientovi a orientací v problematice a managementu. Tento problém je bohužel velmi obtížně řešitelný a brání rozvoji zdravotnictví.

Problémem i nadále zůstává také prenatální a poporodní péče o matky a miminka. Přestože počet asistovaných porodů v Nepálu stoupá a úroveň péče se zlepšuje, procento porodů, které jsou asistované kvalifikovanými asistenty, zůstává nízké – konkrétně na úrovni 36 %. V důsledku toho přetrvává vysoká úmrtnost novorozenců, často se jedná i o důsledky podvýživy. Naproti tomu je Nepál nadprůměrně úspěšný v léčbě tuberkulózy.

Změna na obzoru?

V roce 2014 utratil Nepál za zdravotní systém 1,1 bilionů amerických dolarů, což znamená 40 dolarů na osobu. Tak jako v Evropě, i v Nepálu se výdaje zdravotnictví dělí mezi vládu a domácnosti. Z toho 16 dolarů zaplatila vláda a celých 19 dolarů platily samy domácnosti. V zemi, kde průměrný příjem dosahuje 688 dolarů na osobu za rok, to není málo. Vláda vydává na zdravotnický systém dlouhodobě kolem 12 % celkového domácího produktu, což je pod průměrem zemí OECD.

V Nepálu tedy platí 48 % nákladů domácnosti a 40 % vláda. Zbylých 12 % pokryje zahraniční rozvojová spolupráce, ať už od USA, EU či OSN. Faktem zůstává, že v porovnání s Evropou je zdravotnictví v Nepálu možná na dobré cestě, ale stále daleko za standardy a službami, na které jsme zvyklí my.  

Autorka pracovala jako dobrovolnice v nemocnici v Pokaře.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM