Zapojte se
Loading


Čeští biozemědělci předávají své know-how na východ

foto: autorka

25.10.2016
Monika Ticháčková, MF DNES, 21.10.

Téma: Zemědělství, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Evropa

Na biofarmě ve Velkých Hostěrádkách na jihu Moravy představují místní farmáři ukázková políčka se svou úrodou. Načerpat zkušenosti sem přijeli zástupci zemědělských rozvojových projektů z východoevropských zemí s transformující se ekonomikou.

Ze skupiny se ozývá angličtina, ruština, rumunština i srbština. Návštěvníci společně hledají správné názvy ve svém jazyce pro chrpu polní, dýni muškátovou nebo měsíček lékařský, pomáhají si při tom latinou.

Zájem o biopotraviny stoupá. Od roku 2010, kdy v Česku bylo registrováno 3 503 ekologických zemědělců, jejich počet stoupl na 4 316. Musí splňovat přísné normy.

Plocha polí obhospodařovaných ekologickým způsobem představuje více než 11 % celkové výměry zemědělské půdy v ČR. Aby české firmy pokryly poptávku po svých produktech, navazují spolupráci se zahraničními farmáři. Rozvojové země v tomto směru mají hodně, co nabídnout. „V EU se zvyšuje poptávka po biopotravinách, ale plocha na jejich pěstování nepřibývá. V rámci rozšíření produkce jsme se proto rozhodli navázat spolupráci s Moldavskem,“ říká zakladatel firmy Pro-Bio Martin Hutař.

„Dají se tam pěstovat plodiny, o které je u nás zájem. Moldavští farmáři dodávají opravdu velmi kvalitní konkurenceschopné produkty,“ popisuje Hutař několikaletou spolupráci. „Děláme v tomto oboru již dvacet let. Když jsme začínali, učili jsme se od kolegů ze Západu, především Švýcarů a Němců. Nyní cítíme povinnost to vrátit a pomoci na oplátku lidem v zemích, kde jsou nyní na začátku, tak jako my tehdy,“ dodává.

Od roku 2011 podporuje moldavské zemědělce také Člověk v tísni. Za pomoci modelových farem a ukázkových políček je učí principům ekologického zemědělství, aby dokázali nabízet zdravější produkci a přispívat tak k ochraně a regeneraci půdy a vody. Ve spolupráci s experty navíc místním farmářům vysvětluje základy marketingu a podnikání, aby za pomoci certifikace získali za své produkty lepší ceny a uspěly na trhu.

Biofarmu na jihu Moravy navštívili zástupci misí Člověka v tísni nejen z Moldavska, ale také Kosova, Ukrajiny a Gruzie. „Hlavním problémem, který zásadně omezuje rozvoj zemědělského sektoru v Gruzii, je malé vlastnictví půdy. Přibližně 760 000 rodin se u nás přímo věnuje zemědělství, většina z nich ale vlastní 1 hektar zemědělské půdy, nebo dokonce ještě méně,“ popisuje Buba Jafarli, který řídí jeden z největších rozvojových projektů Člověka v tísni v Gruzii. „Tak malé pole může nakrmit vás a vaší rodinu, a když máte hodně štěstí, tak si i něco málo vyděláte. Ale veškeré peníze navíc okamžitě utratíte za základní potřeby, jako je platba elektřiny, nákup dříví na zátop a na vaření, oprava domu atd. Takže pak nezbývá nic na další investice do hospodaření,“ dodává.

Člověk v tísni proto v Gruzii poskytuje zemědělcům podporu nutnou k založení a rozvoji vlastní živnosti: granty na nákup nutného vybavení nebo konzultace a semináře zaměřené na podnikatelské záměry.

Přečtěte si další články z přílohy Češi ve světě.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM