Zapojte se
Loading


Vstupuje svět do éry nedostatku zdravého jídla?

Foto: Tereza Hronová

18.10.2016
Christine Doležalová, Rozvojovka 01/2016

Téma: Zemědělství, Životní prostředí

Region: Regionálně nezařazené

Změny klimatu způsobují výkyvy v teplotách a srážkách, což ovlivní světovou úrodu, výrobu a spotřebu potravin, i naše zdraví, tvrdí studie.

Nová studie publikovaná v prestižním lékařském  časopise Lancet odhaluje, jak může klimatická změna ovlivnit  schopnost lidstva se uživit. Vědci uvádí, že by v roce 2050 mohly být změny ve výživě příčinou úmrtí až půl milionu lidí na světě. Toto číslo vychází z výsledků různých klimatických scénářů a jejich dopadu na konzumaci ovoce a zeleniny, červeného masa a na tělesnou váhu spotřebitelů, ať už mají nadváhu nebo naopak trpí podvýživou. Pokud by se klimatické změny neděly, pak by se dostupnost jídla v kaloriích na osobu a den  mohla mezi roky 2010 a 2050 zvýšit o 10,3 %, světová spotřeba ovoce a zeleniny o 10,5 % a spotřeba červeného masa o 6,2 %.

Co se však stane, když vezmeme v potaz změny klimatu? Dostupnost výživy se oproti předchozímu scénáři celosvětově sníží (o 3,2 %), spotřeba ovoce a zeleniny bude také nižší (o 4 %), stejně tak spotřeba červeného masa (o 0,7 %). Změny klimatu ovlivní  různé části světa v různé míře. Největší zhoršení pocítí země Afriky a jihovýchodní Asie s nízkými a středními příjmy. Co se týče  konzumace ovoce a zeleniny, nejhůř na tom budou země  západního Pacifiku a vyspělé státy. Největší pokles spotřeby červeného masa  bude patrný  opět ve vyspělých státech a v nízko a středně příjmových zemích Ameriky.

 

Podvýživa i obezita zároveň

Horší dostupnost výživy, ovoce i zeleniny logicky znamená horší dopad na zdraví.  Snížená spotřeba červeného masa ovšem naopak na zdraví působí lépe. Na jedné straně by tedy měl vzrůst počet podvyživených lidí, ale zároveň by se snížila počet úmrtí související s nadváhou a obezitou.

Globálně nejdůležitějším faktorem v počtu úmrtí je snížení spotřeby ovoce a zeleniny. Počet zachráněných životů díky úbytku  červeného masa na  jídelníčcích  zdaleka nedokáže tuto úmrtnost vyvážit. Pokud se však podíváme na regionální rozdíly, menší dostupnost zeleniny znamená  problém především pro rozvinuté země. Největší hrozbou pro většinu zemí Afriky bude stále podvýživa.

Z toho  všeho autoři studie vyvozují, že změny klimatu mohou ohrozit okolo půl milionu lidských životů. Čína a Indie jsou země s největším předpokládaným počtem úmrtí souvisejících s klimatem. Z afrických zemí podle odhadů nejhůře dopadnou Madagaskar, Malawi, Angola a Demokratická republika Kongo. Jen v hrstce států počet zachráněných životů kvůli poklesu nadváhy obyvatel převýší počet úmrtí na podvýživu. Mělo by se to dít především ve Střední Americe a některých zemí Jižní Ameriky (Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie), jižní Afriky (Jihoafrická republika, Namibie, Botswana, Zimbabwe a Zambie), překvapivě i v Somálsku a dále pak také na blízkém Východě (Saudská Arábie, Irák, Jemen a Omán).

Autoři studie v reakci na svá zjištění navrhli adaptační strategii, v níž doporučují posílit veřejné zdravotnické programy. Měly by vést hlavně ke snížení nadváhy a obezity a podpořit zvýšení podílu ovoce a zeleniny ve výživě.  

V Africe zemře podle Lancetu v důsledku klimatických změn nejvíce lidí  kvůli podvýživě. Podle statistik OSN představují polovinu hladovějících obyvatel světa drobní zemědělci. Právě v této oblasti je zapotřebí nejvíc investic, aby se zvýšila produktivita a příjmy drobných farmářů. Vyšší produktivita by měla být zajištěna tzv. „udržitelnou intenzifikací“, což v praxi znamená takové zvýšení produkce, aby využívané zdroje (půda, voda, energie a biodiverzita) nebyly ohroženy. Toho by se mělo dosáhnout díky programům podpory  drobných  zemědělců v managementu ochrany půdy a vodních zdrojů a uchování rozmanitosti plodin.

 

Podpořme ženy, nakrmíme svět

Nestačí však jen zvýšit produkci. Je  třeba ji  také prodat a důraz by tak měl být kladen i na tvorbu nebo podporu  stávajících lokálních trhů (propojení zemědělců se spotřebiteli). To je  jeden z nejdůležitějších nástrojů pro dosažení potravinové  bezpečnosti i z hlediska kritérií zdravé výživy.  Významným  opatřením na  podporu drobných a rodinných farem by bylo jejich zapojení do veřejných zakázek. Je  možné například  propojit drobné farmáře se školními jídelnami. Jedna taková iniciativa se jmenuje „Nakupujte od Afričanů pro Afriku“. Do pilotního projektu se zatím zapojilo více než 5 500 drobných farmářů, které zásobili na 420 škol a nakrmili přes 128 000 žáků. K dalším 50 milionům dětí se však stále dostatečně kalorické jídlo nedostává.

Samozřejmostí je trvalé  zapojování žen do veškerých opatření a programů – polovinu drobných zemědělců v subsaharské Africe a jihovýchodní Asii tvoří právě ony. Často bývají přehlíženy. Přitom  jsou to právě ženy, které připravují jídlo,  živí  rodiny a jídelníček svých blízkých tak můžou výrazně ovlivnit. 

 

Autorka pracuje ve think-tanku Glopolis

Další články na téma jídlo si přečtěte v časopise Rozvojovka 01/2016


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM