Zapojte se
Loading


Obchod s lidmi v turistickém ráji

ilistrační foto: Indrik myneur (CC BY 2.0)

10.10.2016
Lenka Hrabalová

Téma: Dětská práce

Region: Latinská a Střední Amerika

Návštěvníky jihoamerického Peru na letišti nově uvítají velké barevné plakáty hlásající řadu hesel: „Ne obchodu s drogami!“, „Ne ilegální dětské práci!“, „Ne nucené prostituci!“ Mají pomoci proti obchodu s lidmi.

Kdyby zde tyto nápisy nebyly, většina návštěvníků by si ani neuvědomila, co se v zemi proslavené svým přírodním a kulturním bohatstvím, děje.  O závažném porušování lidských práv ví ovšem i tak málokdo.

Ačkoliv neexistují žádné statistiky a přesná čísla, nejvíce jsou obchodem s lidmi ohrožené děti. V Peru totiž stále nevymizel tradiční systémem „opatrovnictví“. Velmi chudé indiánské rodiny z hor a venkova často posílají své děti k jiným rodinám ve městech. Ocitají se u příbuzných nebo známých či známých známých. Tyto rodiny pak mají dítě vychovat, poslat do školy a postarat se o něj. Výměnou za to jim dítě pomůže v domácnosti. Praxe je ale jiná.

Děti, které do rodin přichází často ve velmi nízkém věku, se dostávají do zcela závislého stavu na svých opatrovnících. Jsou jim zabaveny doklady a nedostávají možnost chodit do školy, naopak jsou zcela zavaleny domácími pracemi. Ve starším věku se pak k práci doma přidávají v případě mnoha dívek i nucené sexuální služby. Děti, které se pokusí utéct a jsou chyceny, jsou policií vráceny svým legálním opatrovníkům.

Toto domácí otrokářství je v Peru masovou záležitostí. Celosvětově je dětská práce v domácnosti třetí nejčastější - ze 168 milionů pracujících dětí ji podle ILO vykonává 7 %. Hrůzami se nemůže vyrovnat jiným formám využívání dětí v Peru. Země je jedním z největších producentů zlata na světě, které se zde dá koupit za zlomek zahraniční ceny. Mnoho dolů je vedeno a organizováno samotnými prospektory, z nichž řada jsou členy organizovaných gangů, často s napojením na drogové kartely. Těmto lidem jsou prodávány děti z chudých rodin, aby v dolech pracovaly, nebo si je kartely přímo pro tuto práci unáší. Ty zde pak musí bez platu, pouze s malým přídělem jídle pracovat, jinak jim hrozí smrt.

Zapomenutá práva pracujících

Americká skupina Verité sledující práva pracujících se osmnáct měsíců věnovala právě podmínkám v peruánských zlatých dolech, o kterých vydala dlouhou zprávu zahrnující popis nucených prací, obchodu s lidmi a ilegální těžby zlata. Z ní například vyplývá, že více než 20 % peruánského zlata je těženo ilegálně, v podmínkách připomínajících otroctví, dětmi a násilně zadržovanými lidmi, kteří byli buď prodáni, nebo uneseni.

Díky důležitosti peruánského zlata na trhu se ale jen málo společností, které zlato odkupují, zajímá o podmínky, za kterých bylo těženo. A to i přesto, že jsou místní poměry celosvětově známé a dlouhodobě na ně upozorňují neziskové organizace z celého světa. Z největších rizik, která horníkům hrozí v dolech, jsou malárie, zranění, podvýživa nebo otrava rtutí. Ta se při těžbě zlata používá a je vysoce toxická.

Levné bílé maso

Samozřejmě, „nákup“ pracujících, nebo jejich únosy, se netýkají pouze těžby ilegálního zlata. Jsou známy případy, kdy drogové kartely unesly a násilně zadržovaly celé vesnice v džungli, kde je nutili vyrábět kokain. Takto si počíná například také protivládní komunistická skupina Zářící stezka (Sendero luminoso), která v několika částech země vládne obchodu s drogami. V létě 2015 byl zničen jeden tábor, ze kterého bylo osvobozeno čtyřicet otroků, z toho 26 dětí. Řada z nich byla počata a narozena přímo  tady.  Jiné děti byly uneseny z vesnic, kde se jejich rodiče kvůli obavám z pomsty, obávali únosy nahlásit.

Zatímco chlapci a muži jsou tradičně využíváni pro manuální práci, dívky se dostávají do sexuálních služeb. Peru je cílovou, tranzitní i výchozí zemí pro obchod s lidmi. Ačkoliv je většina obchodu s lidmi vnitrostátní, peruánské ženy jsou velmi často vyváženy do sousední Bolívie, ale také na jiné kontinenty. V tomto jsou velmi významné vztahy mezi Peru a Japonskem, kam velké množství žen míří.

Kvůli své pozici ve společnosti ženy obtížně hledají práci a jsou tak ochotny přijmout nabídku práce v zahraničí, kde velmi často nedobrovolně končí jako společnice. Podobně jsou ochotny uvěřit také nabídkám na vzdělání nebo na sňatek. Těmto rizikům jsou nejvíce vystaveny ženy z chudých, odlehlých oblastí. Obchodníci často přijíždí přímo tam a aktivně ženy vyhledávají a za nějakou dobu odváží s sebou. Jen zlomek z nich se v budoucnu vrací domů. 

Ačkoliv vláda v posledních letech zintenzivnila své snahy o zničení ilegálního obchodu s lidmi, nucené práce, prostituce a otroctví, cesta je ještě dlouhá. Některé mechanismy, například opatrovnictví dětí, jsou ve společnosti pevně zakořeněné  a bude těžké je vymýtit. V na nerosty bohaté zemi, kde venkované těžko hledají obživu, bude nutné změnit spoustu věcí tak, aby obchod s lidmi a ilegální těžba nebyly lákadlem jak pro chudé, tak pro gangy. V tomto ohledu má před sebou Peru obrovskou výzvu.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM