Zapojte se
Loading


Olympiáda rozevírá sociální nůžky

Ilustrační foto (CC BY-ND 2.0)

22.09.2016
Lenka Sobotová, Rozvojovka 2/2016

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Latinská a Střední Amerika

Rio de Janeiro se chystá na Olympijské hry a tisíce zahraničních návštěvníků. Z modernizace města těží hlavně bohatí. Chudí přichází o domovy.

Každé město je směsicí různých skupin obyvatel, které mají odlišné zájmy i potřeby. To je  výzvou pro městský rozvoj, zvláště když se jedná mnohdy o zájmy protichůdné nebo těžko slučitelné. Jedním z klasických příkladů rozporu je snaha o zajištění důstojných životních podmínek a odpovídajícího bydlení chudým nebo sociálně vyloučeným obyvatelům a zájmy developerů, investorů i radnic modernizovat, využít městskou půdu pro drahé a často megalomanské projekty. Tento střet zájmů nejčastěji prohrávají lidé chudí, bez kontaktů či adekvátního vzdělání, bez možností být vidět či slyšet.

Nabízí se elegantní řešení: projekty sociálního bydlení, které snadno ospravedlní přesídlení „problematické“ populace do nových sídlišť, ghett, na levnější půdu, daleko od developerských záměrů, a s příslibem lepších životních podmínek. Tendence, která se již po desetiletí rozmáhá po celém světě, bývá úspěšná v případech, kdy je příslib o zlepšení životních podmínek opravdu splněn. V opačné situaci chybí školy, nemocnice, pracovní příležitosti, někdy i kanalizace nebo hygienické zázemí či veřejná doprava. Naopak, na původních místech, kde dříve bydlela přesídlená populace, vyrůstají nákupní a obchodní centra, rezidence s předraženými byty, letiště či stadióny, z nichž těží především majetnější skupina obyvatel. Toho jsme svědky v brazilském Riu de Janeiro, které hostí Olympijské hry 2016.

Historie se opakuje

První znepokojující zprávy z Ria o plánovaném i násilném přesídlování tisíců rodin z chudinských čtvrtí, v Brazílii též zvaných favely, se začaly objevovat v roce 2013 v souvislosti s plánovaným Mistrovstvím světa ve fotbale. Plnou pozornost si však vyžádaly až násilnosti, protesty, cenzura a hromadné zatýkání protestujících a aktivistů během samotného mistrovství v roce 2014. Rio se též proslavilo svými graffiti poukazujícími na sociální problematiku kontrastující s přílivem kapitálu skrze sportovní událost roku.

To, co se v Riu děje teď před Olympiádou, tedy není žádnou novinkou. Oproti předchozím letům však došlo a dochází k bezprecedentnímu nárůstu přesídlování, a to i z favel, které existují již desítky let, kde mají vodovod a elektřinu a hlavně právo užívat danou půdu. Mnozí si zděné domy postavili vlastním úsilím, nebo si je koupili. Nyní je mají opustit a přestěhovat se do nových bytovek daleko od původního sídliště - často do pochybných podmínek.

V březnu 2013 přišla radnice s tzv. Plánem udržitelného rozvoje Ria 2016. Téměř stostránkový dokument si klade za cíl modernizaci města a podtrhuje důležitost snížit na minimum sociální nebo ekologické dopady her. Zároveň se v něm píše o přesídlení obyvatel z okolí prakticky všech oblastí určených k modernizaci a rozšíření. Investice do rekonstrukce stadionů, výstavba zázemí pro sportovce, modernizace přístavu jsou  jen příklady dílčích projektů. Současný starosta města Eduardo Paes popisuje dané investice jako příležitost pro rozvoj města. Vyvstává otázka, zda z této příležitosti mohou a budou těžit nové generace bez rozdílu příjmu a sociálního statutu.

Komu patří sport pro rozvoj?

V Riu již deseti tisíce rodin přišly o své původní domovy, někdy i násilnou cestou a formou nátlaku ze strany radnice nebo ozbrojených složek státu. Ironií zůstává, že snaha o vymýcení brutality, násilí a kriminality, kterou jsou brazilské favely pověstné, se setkává s další formou násilí - tentokrát ze strany státní správy. Na základě zkušenosti z roku 2014, kdy došlo k desítkám střetů, stovkám zatčení i případům zmizení nebo násilnému zadržování novinářů během Mistrovství světa ve fotbale, je pravděpodobné, že nadcházející Olympijské hry zažehnou další vlnu podobných událostí. Otazníkem také zůstává - co bude následovat po jejich skončení? Kdo bude skutečně těžit z nových komerčních projektů, silnic a stadionů? Z nové infrastruktury vytěží především privilegovaní a mocní. Sociální nůžky se rozevírají a střet zájmů pokračuje.

 

Další články na téma Turismus si přečtěte v časopise Rozvojovka 2/2016


Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM