Zapojte se
Loading


Zničené životní prostředí jako jedna z příčin migrace

Foto: Jan Mrkvička

20.09.2016
Hynek Roubík

Téma: Migrace, Životní prostředí

Region: Regionálně nezařazené

Pokud slyšíme slovo bezpečnost, většinou přemýšlíme nejprve o ozbrojených konfliktech, šíření zbraní hromadného ničení, organizovaném zločinu a terorismu. Ale například šíření chorob jako HIV/AIDS dokazuje, že v dnešním světě je třeba hrozby chápat mnohem komplexněji.

Degradace životního prostředí je stále aktuálnější hrozbou. Environmentální bezpečnost se tak stává žhavým tématem pro mezinárodní společenství.

Prakticky všechny dlouhodobé vývojové prognózy totiž predikují, že změny životního prostředí velmi negativně v dlouhodobém horizontu ovlivní ekonomický, sociální i bezpečnostní vývoj ve světě. „Zhoršující se životní prostředí může ohrozit mnohé, čeho lidstvo za několik posledních dekád dosáhlo. Podkopává náš společný boj proti chudobě. A může nakonec ohrozit i mezinárodní mír a bezpečnost,“ řekl hned v druhém roce svého působení ve funkci generálního tajemníka OSN Pan Ki-Mun.

Degradace životního prostředí nejen že podkopává možnosti udržitelného rozvoje z dlouhodobého hlediska, ale také bezprostředně zvyšuje destruktivní potenciál živelných katastrof, jejichž nárůst v poslední dekádě zaznamenáváme. Ten postihl v poslední dekádě více než dvě miliardy lidí (a většinu z nich v rozvojovém světě). Ale pojem environmentální bezpečnosti začíná i v České republice v posledních letech nabývat na významu, což dokládá i množství odborných publikací a výzkumných projektů na toto téma. Zájem však vyvolává pojem nejen u odborné veřejnosti, ale také u státní správy a samosprávy, u médií a v neposlední řadě také u laické veřejnosti. A nic z toho se nedá považovat za překvapení.

V posledních letech jsme i u nás zaznamenali přívalové deště a záplavy, sucha, extrémní výkyvy teplot či orkány a vichřice. V důsledku dlouhodobých inverzí je patrná i zhoršená kvalita ovzduší (zejména na severní Moravě, ale i v řadě malých obcí). Celkově se Česká republika také potýká v některých regionech a v určitých obdobích roku s nedostatkem vody a zhoršuje se kvalita zemědělské půdy. Půdy, na které jsme i my závislí, přestože si to již dlouho nepřipouštíme. Půda je v měřítku délky lidského života neobnovitelný zdroj a mnohé procesy její degradace jsou nevratné. A všechny tyto události, které mají bezprostřední dopad na ekonomickou stabilitu země, kvalitu života občanů a jejich zdraví a životní prostředí, můžeme nazvat environmentálně bezpečnostními tématy.

Změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost a prohlubuje následky katastrof, jako jsou dlouhotrvající sucha, záplavy, bouře a jiné. Vlády vyspělých zemí zatím bohužel nenašly adekvátní reakci na národní ani globální úrovni (viz například problémy s ratifikací a implementací tzv. Kjótského protokolu či odpor proti zřízení globální environmentální instituce). Změna klimatu je chápána spíše jako oddělený problém, místo aby byly environmentální hrozby systematicky zohledněny v bezpečnostních, rozvojových a humanitárních strategiích. Ale je nutné, abychom na environmentální bezpečnost nahlíželi jako na komplexní a nikoliv dílčí problematiku.

„Ekologické příčiny jsou okrajově označovány za jednu z možných roznětek syrského konfliktu, potažmo arabských intifád v roce 2011,“ říká k environmentální bezpečnosti Americká historička Diana K. Davisová ve své knize s názvem Znovuzrození římské obilnice. Environmentální historie a francouzská koloniální expanze v severní Africe. Davisová totiž na základě pečlivého studia historických pramenů analyzuje takřka 150letý proces utváření, etablování a následně institucionalizace údajné ekologické degradace severní Afriky arabským nomádským pastevectvím.

Musíme dokázat oddělit ekonomický růst od degradace životního prostředí; a to pomocí vzdělávání a informací o dopadech zboží a služeb na zdraví a životní prostředí. Růst totiž musí být udržitelný a nikoliv založený na ničení životního prostředí, spotřebitelském flámu na dluh a těžbě neobnovitelných přírodních zdrojů. „Otázka environmentální bezpečnosti bude v rozvojovém světě hrát v blízké i vzdálenější budoucnosti dramaticky větší roli než je tomu dosud. Jde především o dopady rychle probíhající změny klimatu. Především jde o následky sucha, které lze očekávat ve zvýšené míře zejména v Africe, dále o vyšší frekvenci katastrofálních bouří a povodní zvláště v Asii, a zatřetí o zvyšující se hladinu oceánu, především v oblasti Tichomoří,“ říká profesor Bedřich Moldan, člen Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj.

Je tak téměř jisté, že degradace životního prostředí v rozvojovém světě bude mít za následek zvýšenou migraci z postižených zemí. „Příčiny migrace mohou být přímé, jako je nedostatek přírodních zdrojů nebo půdy, ale i nepřímé, protože deprivované krajiny jsou snadno podrobeny chaosu a ozbrojeným konfliktům s následky masových migračních vln,“ dodává Moldan. 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM