Zapojte se
Loading


Dvě třetiny obézních lidí dnes žijí v rozvojových zemích

Ilustrační foto

16.09.2016
Kateřina Gabrielová, Rozvojovka 01/2016

Téma: Zdraví, Situace v rozvojových zemích

Region: Regionálně nezařazené

Svět tloustne. V současné době trpí nadváhou či obezitou každý třetí člověk na světě. A dávno už se tento problém netýká jen zemí vyspělých.

Epidemie 3. tisíciletí, tak se dnes obezita nazývá. Za posledních třicet let došlo k obrovskému nárůstu počtu lidí s nadváhou a obezitou. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v současnosti potýká s nadváhou 1,9 miliard lidí a z toho je více než 600 milionů obézních. Je to vůbec poprvé v historii, kdy v celosvětovém měřítku počet lidí s nadváhou přesáhl počet lidí trpících podvýživou, kterých je téměř 800 milionů. V rozvojových zemích postupuje tato pandemie dokonce dvakrát rychleji, než ve vyspělém světě. Nejvyšší nárůst lidí s nadváhou a obezitou zaznamenaly především rychle se rozvíjející ekonomiky, jako je například Čína, Mexiko či Brazílie. Tloustnou také američtí Indiáni, Američani hispánského původu v Melanésii, Mikronésii a Polynésii. Tato populace je vybavena tzv. šetřícími geny, u nichž se obezita v podmínkách dostatku stravy a nedostatku pohybu vyvíjí obzvláště rychlým tempem. Obezita se však nevyhýbá ani zemím, které se s tímto problémem v minulosti prakticky nesetkávaly, jako je řada afrických států a země jihovýchodní Asie.

 

Podvýživa jako příčina obezity

 

Proč? Základní příčinou nadváhy a obezity je energetická nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. V celosvětovém měřítku k tomu dochází zvýšeným příjmem energeticky bohatých potravin, které mají vysoký obsah tuků a snížením fyzické aktivity. Změna stravovacích návyků a životního stylu přichází většinou se zvyšováním životní a ekonomické úrovně, větší mírou sedavého zaměstnání, měnícími se způsoby dopravy a rostoucí urbanizací, která je stále častějším trendem právě v rozvojových zemích.  Lidé, kteří dříve jedli hlavně obiloviny a obecně stravu rostlinného původu, konzumují čím dál tím více masa, tuků i cukrů. Zatímco na venkově byli odkázáni především sami na sebe a většinu potravy si museli vypěstovat, ve městech dnes najdou hojnou nabídku předem zpracovaných potravin, sladkých limonád a nepřeberné množství stánků a obchůdků s rychlým občerstvením. Roli v tom hraje vliv reklamy i regulace cen.

 

Na venkově byla většina lidí zvyklá na soustavnou, celodenní a fyzicky náročnou práci na poli. Ve městě najednou přechází k sedavému způsobu života, který ke spalování kalorií nepřispívá. V některých zemích je ale tloušťka i věcí dané kultury nebo statusu ve společnosti. V mnoha afrických státech jsou kypré tvary znakem hojnosti a blahobytu. Proto, pokud mají lidé k potravinám přístup, přejídají se třeba i z tohoto důvodu. Paradoxně další příčinou prudkého nárůstu obezity v rozvojových zemích je podvýživa. Pokud se dětem v prvních 1000 dnech života, to je od početí do jejich dvou let věku, nedostává správné výživy, jejich tělo ani mozek se nemůže správně vyvíjet. Mají často nižší váhu a vzrůst, než by na svůj věk měly mít. V dospělosti pak mají silnější sklony k nejrůznějším nemocem včetně obezity. Pro řadu rozvojových zemí tak boj s obezitou a zároveň podvýživou znamená dvojitou zátěž. Obě mají negativní dopady na lidské zdraví, produktivitu a následně na celou společnost, prosperitu a rozvoj zemí.

 

Chudoba a kalorie

 

Obezita a nadváha sebou přináší celou řadu dalších nemocí, ať už to je cukrovka, vysoký krevní tlak, riziko infarktu, mrtvice, ale i zvýšený výskyt rakoviny. Kromě nezpochybnitelně negativních dopadů na lidské zdraví a kvalitu života, léčba nadváhy a obezity znamená vysokou ekonomickou zátěž na zdravotnické systémy dotčených zemí. Z ekonomického hlediska musíme vzít v úvahu fakt, že obézní lidé mají také daleko menší pracovní efektivitu a v průměru umírají předčasně. Například v zemích Evropské unie se na léčbu obezity a problémů s ní spojených vynaloží 4 – 7 % všech zdravotních výdajů.  Data pro rozvojové země zatím nejsou známa. Nicméně je jisté, že při současném trendu nárůstu obezity v zemích s nižšími a středními příjmy porostou i náklady na léčbu. Takové výdaje si ovšem tyto země nemohou a nebudou moci dovolit, pokud radikálně neznačnou měnit své stravovací návyky.

 

Obezitě a nemocem s ní spojeným se dá předcházet. Zodpovědnost za své spotřební chování nenesou jen jednotlivci, ale také vlády, jejichž rozhodnutí mohou ovlivňovat cenovou politiku i potravinářský průmysl. V ideálním případě by měl potravinářský průmysl spolupracovat s vládou, aby byla zaručena výroba a dostupnost nízkokalorických výživných jídel i pro lidi s nízkými příjmy. To vše ale musí jít ruku v ruce se zvyšováním osvěty a vzdělání v oblasti zdravotních rizik, zdravé výživy a aktivního životního stylu.

 

Další články na téma jídlo najdete v časopise Rozvojovka 01/2016


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM