Zapojte se
Loading


Podívat se na chudobu

foto: Karel Vrána

08.09.2016
Karel Vrána

Téma: Lidská práva

Region: Afrika

Turistickými atrakcemi jsou brazilské favely, africké i asijské slumy i domorodé kmeny. Převažuje byznys nad etikou?

„Fotošop, fotošop,“ volá několik polonahých dívek na pár mladých turistů s fotoaparáty na krku. Když ale muž namíří na skupinku objektivem, dívky si přes hlavy přehodí děravou plachtu a natáhnou směrem k turistovi prázdné ruce. Muž vyloví z kapsy několik zabalených mýdel a do každé dlaně vloží po jednom. Jakmile prsty ohmatají vložený předmět, plachta padá dolů a odhaluje oholené dívčí hlavy a veselé oči. Dívky na chvíli ochotně před turistou zapózují a pak se se smíchem rozutečou.

Vesnička Arboro se nachází poblíž údolí řeky Omo na jihovýchodě Etiopie, kam každoročně míří tisíce turistů z celého světa, aby na své fotoaparáty a kamery zachytilo tradice místních původních kmenů. V údolí řeky Omo jich žije asi desítka a lákaní na jejich neobvyklý vzhled a kulturní zvyklosti je součástí státem organizovaného turistického průmyslu.                                       

Kmen Arboro je tak trochu stranou hlavních turistických atrakcí. Cesta z nejbližšího města do vesničky uprostřed vyprahlé stepní krajiny trvá půl dne jízdy autem a k dalším kmenům blíže u řeky je to zhruba stejně daleko. Lidé se stále živí pastevectvím a příležitostní turisté pro ně představují především zpestření.

„Arbořané si od turistů neberou peníze, ale vždy doporučuji přivézt si sebou nějaká mýdla a žiletky, kterých se jim nedostává a mají z nich upřímnou radost,“ říká průvodce Daniel. Respekt k místním a jejich způsobu života z něj vyzařuje po celou dobu návštěvy. Nejdřív příchozí vede představit náčelníkovi vesnice, který jim krátce vypráví o historii kmene a povolí jim prohlídku vesnice i focení. Občasnou přítomnost turistů v těchto oblastech dokládá ono již dříve zmiňované pokřikování „fotošop“, což je zkomolená výslovnost anglických slov fotka (photo) a mýdlo (soap).

Mursiové na prodej

I když jsou podobné cesty často motivované snahou poznat jiné kultury, tradice či způsob života obecně, mohou svou intenzitou a profesionalizací vést až k paradoxním důsledkům. Kmen Mursi žije v několik desítek kilometrů vzdáleném národním parku Mago. Ženy si tradičně nařezávaly spodní rty a do otvoru si vkládaly destičky, které se postupně zvětšovaly. Původně prý čím byla destička větší, tím větší dostávala žena věno. Kmen se kdysi také živil pastevectvím. „Dnes už se zdobí jen kvůli turistům, je to jejich hlavní zdroj obživy. Každý den k nim do vesnice jezdí desítky výprav, kterým Mursiové ochotně za peníze pózují. Za půl hodiny je výprava pryč. Vypadá to tam jako na tržišti,“ vysvětluje Daniel, proč by jejich návštěvu nedoporučoval.

Podobný osud potkává mnoho původních komunit po celém světě a vyvolává řadu pochybností o tom, zda se tyto západní snahy po hledání autentických zážitků neproměnily spíše v novodobou formu vykořisťování. Tlak na původní obyvatelstvo ale není způsoben jen masovostí turismu, ale také dalšími okolnostmi. V případě etiopských Mursiů je to například rostoucím počtem obyvatel v zemi, které omezuje pohyb v původních teritoriích, klimatické změny a v neposlední řadě vládní zábory úrodných oblastí pro zemědělskou produkci určenou k vývozu. Kmen má v podstatě jen dvě možnosti: hrát turistům divadlo o původním životě v kulisách národního parku, nebo po nuceném vystěhování živořit v chudinských částech velkých měst.

Zážitky z keňské Kibery

Za jistých okolností se ale i tyto chudinské oblasti mohou stát vyhledávanými turistickými lokacemi. Už v průběhu 19. století se dobře situovaní obyvatelé Londýna či New Yorku vydávali do chudých částí města, aby se pod pláštíkem dobročinnosti a za doprovodu policie seznamovali s odvrácenými stránkami života. Trend chudinské či „slumové“ turistiky se začal znovu objevovat v 90. letech minulého století, kdy ho poprvé vzali do rukou i místní obyvatelé. Podmínky, ve kterých jsou nuceni žít, začali návštěvníkům ukazovat například lidé z předměstí jihoafrických měst za nadvlády rasistického apartheidu.

Například v Etiopii není chudinský turismus příliš rozšířený, což je ovlivněno i strukturou měst, ve kterých se chudé oblasti volně prolínají s bohatšími částmi města. Ale třeba součástí hlavního města sousední Keni je proslulý slum Kibera, kde nabízí prohlídky a zážitky několik zahraničních i místních turistických operátorů.

Tento způsob turistiky vyvolává řadu etických otázek, které jsou ovlivněny jak přístupem cestovních kanceláří, tak i samotnými turisty a jejich motivací navštěvovat podobná místa. Mnozí lidé z těchto oblastí říkají, že pokud jsou cesty organizovány ve spolupráci s nimi a dostanou aspoň část zisku, považují je za spíše prospěšné. „Když lidé přijedou na safari, většina peněz zůstane státu. Tady máme šanci vydělat si i my,“ shrnul deníku The Guardian zástupce komunity v keňské Kibeře.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM