Zapojte se
Loading


Ukradené dětství

Tereza Hronová

01.09.2016
Tereza Hronová

Téma: Dětská práce

Region: Regionálně nezařazené

Asi 170 milionů dětí na celém světě pracuje, místo aby chodilo do školy. Tráví dětství na plantážích s bavlnou či kakaem, v cihelnách, textilních výrobnách nebo třeba tkají koberce.

„Tohle je naše pole. Musíme ho denně zavlažovat. Dojít pro vodu trvá asi hodinu. Když je sklizeň, jsme tu celé dny a do školy nikdo z nás nejde,“ říká tiše šestnáctiletá Mary z vesnice Kalu v centrální Zambii. Žije s rodinou a sourozenci v oblasti, kde se pěstuje tabák. Ten je hlavním zdrojem příjmu pro místní. I když pěstitelé této žádané komodity nepatří k nejchudším, žijí ve velmi skromných podmínkách. Rodina Mary má malý hliněný domek, místnost na zpracování a sušení tabákových listů a 5 hektarů půdy. „Když je na poli nejvíc práce, snažíme se najmout si pracovní sílu. Většinou nám ale nezbydou peníze, které jsme si poslední sezónu vydělali, a tak sháníme pracovníky, kde se dá,“ vysvětluje pan Mananga, proč jeho dcera Mary a další děti nechodí do školy. Mnozí nejsou po týdnech absence schopní látku dohnat, a tak se vzděláním skončí úplně.

Dětská práce na tabákových polích patří k nejhorším formám. Kromě toho, že děti tráví dlouhé hodiny prací na plantáži, tabák jim poškozuje zdraví. „Když trháme listy, bývá nám špatně, motá se nám hlava a mladší děti zvrací,“ popisuje Mary. Z čerstvých listů totiž proniká do kůže nikotin a vzniká tzv. nemoc ze zeleného tabáku. Je to jako by sběrači vykouřili za den 50 cigaret.

Tabák je hlavní světovou zemědělskou plodinou, je po ní poptávka všude. Pěstuje se ve více než 100 zemích světa. Celkově se uvádí, že se na jeho pěstování a zpracování podílí kolem 33 milionů lidí, z toho 90 % žije v rozvojových zemích. Zambie je významným africkým exportérem tabáku, na prvním místě je ale na kontinentu jednoznačně Malawi. A to patří ke světové špičce nejen v pěstování žádané plodiny, ale i v počtu dětských pracovníků.

Odpovědný spotřebitel

Nejvíc dětí pracuje v sektoru zemědělství, podobně jako Mary. Z celkových 168 milionů dětských pracovníků, kteří nechodí do školy nebo jí kvůli práci nezvládají, jich asi 60 % pracuje na malých samozásobitelských farmách, pečuje o dobytek nebo loví ryby. Zemědělství, využívající chemická hnojiva, postřiky a ostré nástroje, patří mezi pracoviště pro děti nejnebezpečnější.  S tím souvisí i to, že většina dětí nedostává zaplaceno, protože si je najímají příbuzní. Častěji podle Světové organizace práce (ILO) pracují bez výdělku dívky.

Druhým nejčastějším sektorem, kde kvete dětská práce, jsou služby. Asi 30 % mladších 15 let tráví čas místo ve školní lavici v hotelech, restauracích nebo pouličním prodejem. Mnoho těch nejmenších pracuje v dolech, na stavbách, v cihelnách, jako služky v domácnosti, dětští vojáci nebo dokonce jako prostitutky. Statisíce dětí jsou součástí textilního průmyslu, který pod tlakem rychlé a levné módy potřebuje snižovat náklady ve všech částech produkce. Děti najdeme na bavlníkových plantážích, kde jejich drobné prsty nepoškodí bílé chomáčky. Podílí se i na zpracování a barvení látek, například v Indii. Ani mnohé nadnárodní firmy, které nechávají šít oblečení pro Evropany v Číně, Bangladéši nebo v Kambodži, nejsou schopné zaručit, že jejich produkty nemají s dětskou prací nic společného.

Část odpovědnosti tedy nesou i spotřebitelé, kteří si kupují boty, trička, čokoládu, čaj, fotbalové míče, koberce nebo šperky, aniž by se prodejců ptali, zda tyto výrobky nezkazily budoucnost dětem na druhé straně planety. Ty, kteří jsou v pasti dětské práce, totiž nemají mnoho šancí vzdělat se a získat v budoucnu lepší práci, která by je uživila.

Neviditelné dívky

Podle ILO nejvíc dětí pracuje v Asii a v Tichomoří (78 milionů), ale nejhůře je na tom v relativních číslech subsaharská Afrika, kde je do dětské práce zapojeno přes 20 % populace mladší 18 let. Mezi nejhůře postižené země patří Etiopie, Somálsko, Sierra Leone nebo Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Smutný fenomén dětské práce je dobře vidět na jedné základní škole v jihosúdánské vesnici Nyamlell. Do osmi tříd chodí 444 žáků, na něž připadá 12 učitelů. Děti v zelených uniformách způsobně sedí v lavicích. V hodině matematiky se učí, jak vypočítat objem krychle. Angličtinář zase píše na tabuli části lidského těla.

„V první třídě máme 45 dívek, do sedmé ale chodí jen jedna,“ ukazuje seznam dětí ředitel Lino Duang Akech. Jmenuje se Teresa, je jí 15 let a chce se stát lékařkou. „Ostatní holky ze třídy už mají děti a vdaly se. Některé nemůžou chodit do školy, protože se starají o mladší sourozence a domácnost,“ říká dívka. Pojmenovává tak jeden z nejpalčivějších problémů rozvojových zemí: „neviditelnou“ dětskou práci dívek.

Miliony z nich vypadávají z oficiálních statistik, přesto, že odpovídají definici dětské práce – nemůžou kvůli dřině v domácnosti chodit do školy. Většina z nich trpí dvojím břemenem. Sbírají bavlnu, drtí kameny na štěrk nebo jsou „zaměstnané“ v tkalcovské dílně a po příchodu domů je čekají ještě ženské práce – obstarávají vodu, vaří, hlídají mladší sourozence. Podobně jako Mary ze Zambie, jejíž rodina se pomalu chystá na další sklizeň tabáku.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM