Zapojte se
Loading


Bojů se jihosúdánský koordinátor Člověka v tísni bát nemusí. Trápí ho spíš hadi a štíři

30.08.2016
Robert Mikoláš, Český rozhlas, 25.12.15

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Afrika

Hadi, štíři, přepadení i pokračující boje. S tím vším se musí vyrovnat pracovníci humanitárních organizací působící v Jižním Súdánu. Právě tam pomáhá i Člověk v tísni, který má svou základnu v odlehlé oblasti na severozápadě Jižního Súdánu. Pomoc tam koordinuje Jakub Smutný.

Čtyřicetistupňové horko je ale tím nejmenším, co Jakuba Smutného, koordinátora pomoci Člověka v tísni v obci Nyamlell v Jižím Súdánu právě trápí. Vyhořela elektřina a spálené jsou jak nabíječky k počítačům, tak i router. Základna je tudíž bez internetu a je nutno vše objednat. Což ale znamená několik dnů, z metropole Juby vše musí přivézt letadlo do města Aweil a pak ještě dvě hodiny autem. 

Rodák z Liberce působí v obci v Jižním Súdánu už půl roku a kromě technických potíží ho v uplynulých dnech trápily i zdravotní problémy. „Dostal jsem docela špatné střevní potíže. Byl jsem v posteli 3 dny. Musel jsem navštívit kolegy a Lékaře bez hranic,“ pousmívá se Jakub Smutný. 

„Vždycky jsem se chtěl zapojit do práce Člověka v tísni. Když přišla nabídka podílet se na projektu v Jižním Súdánu, řekl jsem si, že to může být zajímavá zkušenost,“ vypráví 29letý koordinátor. 

Jeho dočasným druhým domovem se tak stal malý tábor oplocený ostnatým drátem s dvěma kruhovými domky, jeden slouží jako kancelář, druhý ke schůzkám s místními či jako jídelna. 

V objektu nechybí toalety, zděný domek s ložnicí, postel má samozřejmě moskytiéru, dále malá kuchyňka a stan pro hosty. Přepadení tu zatím nehrozí, stát Bahr el Ghazalu je totiž jediným z celkem deseti, kde se nebojuje. 

Přesto musí být připraven na nejhorší: „Kdyby se cokoli stalo, víme přesně, co dělat, kam jít, komu zavolat. Máme seznam leteckých společností, které sem mohou přiletět. Po sedmé hodině je zákaz vycházek,“ vysvětluje.

Větším nebezpečím jsou ale hadi a štíři, proto prý je nezbytné vždy ráno pořádně vyklepat boty i kalhoty, než se oblékne. Večer pak baterkou prohledává trávu, aby ho nepřekvapila třeba kobra. 

Běžný pracovní den mu začíná v devět ráno a končí kolem šesté, tedy přesně v době, kdy díky solárním panelům funguje elektřina. 

Během dne se setkává místními koordinátory humanitární pomoci, kteří učí obyvatele okolních vesnic třeba to, jak léčit průjmová onemocnění, nebo rybáře, aby věděli, jak uskladnit ulovené ryby v oblastech, kde není žádný proud, takže ani ledničky. 

Práce má tak dost a dost minimálně do dubna, do kdy má v Jižním Súdánu zatím působit, přesto na něj občas dolehne samota. „Když zrovna funguje generátor a nejsou jiné problémy, vyrobím si malinko elektřiny, připojím se na internet a volám si se známými.“ 

„Na Vánoce se strašně těším. Jedu domů, po dlouhé době uvidím rodinu, kamarády, známé. Samozřejmě to bude velký odpočinek“ užívá si probíhající přestávku Jakub Smutný. 

Rozhlasovou reportáž si poslechněte zde.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM