Zapojte se
Loading


Zákon proti dětské práci v Indii naopak legalizuje zaměstnávání dětí

foto: ILO in Asia and the Pacific (CC BY-ND 2.0)

19.08.2016
Charlota Dědková

Téma: Dětská práce

Region: Asie

Indický parlament schválil zákon, který může zhoršit už tak špatnou situaci s dětskou prací. Jeho deklarovaným cílem je přitom naopak posílit ochranu dětí. Legalizuje práci v době po vyučování. Indie čelí kritice OSN i neziskových organizací.

Mnoho dětí v Indii pracuje na polích s bavlníkem, čistí na ulici boty nebo drtí kameny na štěrk. Některé z nich zvládají chodit do školy, i když nemají domácí úkoly a kvůli únavě nedávají pozor. Nový indický zákon teď ovšem takový typ dětské práce legalizuje: dětem do čtrnácti let věku je práce zakázána, můžou ovšem podle zákona pracovat v době po vyučování v rodinných podnicích. Těmi se rozumí nejen rodinné firmy, ale i podniky, ve kterých je někdo z příbuzných zaměstnán. Rodina je ovšem v zákoně vymezena poměrně široce. Nezahrnuje pouze rodiče a sourozence, ale společně s nimi také strýce a tety. Zaměstnávání v rodině, které ohrožuje budoucnost dětí, je přitom nejčastější formou dětské práce. Odhaduje se, že až 80 % dětských pracovníků vykonává práci v rámci rodiny, například na polích, farmách nebo při zhotovování řemeslných výrobků.

Držitel Nobelovy ceny za mír Kailash Satyarti řekl BBC: „Zákon využívá indické rodinné hodnoty k ekonomickému zneužívání dětí. Je zavádějící, stírá ve společnosti rozdíly mezi učením v rodině a prací v rodinném podniku.“

Druhým kritizovaným ustanovením je zákonné zaměstnávání adolescentů mezi čtrnáctým a osmnáctým rokem věku v některých odvětvích. Okruh vymezených nebezpečných povolání, kde není povoleno takto mladé lidi zaměstnávat, se z dosavadních 83 zredukoval na pouhé tři oblasti – zranitelnost dětí zde není nijak zohledněna a rizikovost práce je tedy posuzována podle stejných měřítek, jaká platí pro dospělé zaměstnance.

 Zákon zakazující dětskou práci do 14 let vztahující se na hazardní práce v průmyslu a továrnách, ale i na lehčí formy práce ve službách nebo právě i v domácnosti byl v Indii schválen už v roce 2006. To ale paradoxně nevedlo k poklesu pracujících dětí, spíš ke změně situace a přesunu dětských pracovníků z jednoho odvětví do druhého. „Práce pro rodinu a v domácnosti se tak stala jednodušší volbou, protože se hůře definuje, kdy jde o dětskou práci a kdy jen o “standardní“ pomoc rodině. Navíc práce v domácnosti nebo pro rodinu často není vnímaná jako práce – ani rodinou, ani společností a bohužel tedy ani státem, o čemž svědčí současná novela zákona, která povoluje dětem mladším čtrnácti let po škole pracovat pro rodinu nebo rodinný podnik,“ vysvětluje Kateřina Gabrielová z Člověka v tísni.

Lídr ve zneužívání dětí

Indie se potýká s problémem dětské práce dlouhodobě. Podle nejaktuálnějších statistik neziskové organizace Save the Children, která v Indii dlouhodobě působí, je 1 z 11 dětí zaměstnáváno v čase, kdy by mělo být ve škole. Celkem 14 % všech dětí mimo školu na světě pochází právě z Indie. Nejvíce zastoupeným odvětvím zneužívajícím práci dětí je zemědělství a výroba cihel, velkým problémem je také velké zastoupení mezinárodních firem orientovaných na export, například dílny na výrobu textilu.

Obhájci zákona a indická vláda argumentují tím, že děti se mohou snáze naučit řemeslu svých rodičů a snáze získat nové cenné dovednosti. V Indii je to přirozená součást systému, který počítá právě s plynulým přechodem dětí do zaměstnání, které vykonávají jejich rodiče.

Kateřina Gabrielová je vůči těmto hlasům skeptická: „Argumenty indické vlády, že děti tak aspoň získají nové dovednosti a ještě pomůžou rodině k vyšším výdělkům, mohou sice znít přesvědčivě, ale praxe mluví spíše o opaku. Práce pro rodinu tak vlastně může znamenat cokoli od práce v domácnosti až po hazardní práci na polích s bavlnou nebo nejrůznějších rodinných továrnách.“

Navíc děti jsou k práci často nuceny a na svůj věk čelí neúměrným úkolům a zodpovědnostem. Někdy dochází na psychické i fyzické násilí, sexuální obtěžování, nadávky a ponižování. Práce 9 a více hodin denně není výjimkou. „Takto zaneprázdněným dětem už nezbývá žádný volný čas na zábavu nebo odpočinek a ani na učení. Proto je oprávněnou obavou, že děti nakonec opustí školní lavice dříve, než by měly,“ dodává.

Chudoba a nedostatek vzdělání

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je příčinou dětské práce vysoká míra chudoby zejména v příměstských oblastech. Často právě vlivem zanedbávání školních povinností nedosáhnou na potřebnou kvalifikaci pro lépe placená zaměstnání a pokračují ve stopách svých rodičů.

„Vzdělání je základním předpokladem pro zlepšení životní úrovně společnosti a klíčem k udržitelnému rozvoji. Proto by se indická vláda měla spíše snažit odstraňovat překážky ke kvalitnímu vzdělání pro všechny a vytvářet lepší pracovní podmínky pro dospělé,“ tvrdí Gabrielová a dodává: „Nicméně zákony jsou jedna věc a zrovna v Indii se těžko vymáhají. Změna musí přijít také ze strany rodičů, aby si začali uvědomovat, že dětská práce není přijatelná, že vzdělání je pro jejich budoucnost zásadní a každé dítě má právo na radostné dětství.“


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM