Zapojte se
Loading


Přes 24 000 burundských uprchlíků v DR Kongo žije stále ve strachu

ČvT

18.08.2016
Monika Ticháčková

Téma: Migrace

Region: Afrika

Východoafrické Burundi bylo spolu se Sýrií, Afghánistánem a Jižním Súdánem hlavním zdrojem exodu uprchlíků v loňském roce. Statisíce obyvatel Burundi uprchly před násilím po loňských prezidentských volbách i do DR Kongo, které se samo potýká s množstvím problémů.

I rok po největší uprchlické vlně běženci z Burundi v DR Kongo zůstávají a jejich budoucnost je nejistá. Člověk v tísni (ČvT) zasáhl okamžitě po vypuknutí krize v loňském roce a zaměřil se na pomoc v jižní části konžské provincie Jižní Kivu, kde bojuje s podvýživou místních obyvatel. Od července 2015 do ledna 2016 ČvT vyšetřil téměř 22 000 lidí na akutní podvýživu a následně léčil více než 2 600 dětí a matek. Dále podpořil celkem 26 zdravotních středisek ve 4 zdravotních zónách. ČvT v současnosti patří mezi hlavní poskytovatele pomoci v oblasti výživy v celém regionu.

Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Burundi od dubna 2016 uprchlo do okolních zemí přes 270 000 lidí a toto číslo každým dnem stoupá. Téměř 25 000 lidí z toho uteklo do DR Kongo. Jen v provincii Jižní Kivu nyní UNHCR oficiálně registruje více než 23 000 burundských uprchlíků. Takový příliv je vysokou zátěží především pro místní komunitu, která se musí dělit o již tak velmi omezené množství vlastních zdrojů. “Na krizi se pomalu zapomíná, ale to neznamená, že neexistuje. Uprchlíci utíkají do velmi chudé konžské oblasti a smysluplná intervence musí zahrnovat také potřebnou pomoc hostitelské komunitě,” říká vedoucí mise ČvT v DR Kongo Karolína Šklebená. „Během sedmiměsíčního programu jsme se soustředili na léčbu a prevenci akutní podvýživy žen a dětí jak z místních rodin, tak z řad burundských uprchlíků. Zvolili jsme tento tzv. komunitní přístup, který má přispět k celkovému zlepšení situace ve vybrané lokalitě,“ dodává.

ČvT v rámci boje s podvýživou v Jižním Kivu organizoval zdravotní vyšetření na odhalení podvyživených žen a dětí, kterým v případě odhalení vážné či akutní podvýživy následně zajišťoval léčbu. Zaměřil se při tom na ty nejzranitelnější obyvatele, tedy těhotné a kojící matky a děti do 5 let. „Podpořili jsme screening příznaků akutní podvýživy 22 000 dětí a těhotných či kojících žen a následně jsme zajistili léčbu těžké akutní podvýživy 2 656 osob, z toho 2 629 dětí do 5 let,“ říká Karolína Šklebená. „Pokud dítě trpí těžkou akutní podvýživou, obyčejná strava přestává být řešením, protože ji jeho zažívací systém nedokáže zpracovat. Takový pacient musí dostat zvláštní terapeutickou výživu. Během projektu jsme takto rozdali 100 500 sáčků speciální výživy. I po jeho ukončení jsme však sledovali situaci v oblasti a podařilo se nám vyjednat další dodávku 12 300 sáčků výživy připravené k okamžité konzumaci a 1 800 sáčků terapeutického mléka používaného v nemocnicích pro extrémní případy těžké akutní podvýživy,“ dodává.

Akutní podvýživě je možno předcházet, i proto mezi důležité aktivity humanitárních organizací a jejich místních partnerů patří prevence a osvěta. Akutní podvýživu nezpůsobuje pouze chudoba a nedostatek potravin, ale také omezený přístup k nezávadné vodě, nedostatečné hygienické návyky, špatná péče o děti, omezený přístup ke vzdělání nebo zdravotnické péči. Pracovníci ČvT proto na jihu Jižního Kivu ve spolupráci s odborníky z oblastní správy zdravotních středisek vyškolili 210 komunitních dobrovolníků. Ti ve svých vesnicích a komunitách vyhledávají příznaky akutní podvýživy u dětí a žen a informují rodiny o vhodných způsobech prevence. Maminkám vysvětlují, že by měly své děti do 6 měsíců věku pravidelně kojit a nedávat jim vodu místo mléka. Učí je, jaká je správná skladba jídelníčku pro batolata od 6 do 23 měsíců, aby dostaly všechny potřebné látky pro přirozený růst a mentální vývoj. Dále upozorňují rodiny, že v rámci prevence hrají velice důležitou roli také správné hygienické návyky a užívání nezávadné pitné vody. Tím pomáhají zásadně snižovat riziko přenosu nejrůznějších infekcí a střevních onemocnění, které jsou jednou z největších hrozeb pro malé děti. Součástí této osvětová kampaně v místních komunitách jsou také speciální semináře v rámci těhotenské přípravy a pravidelné předškolní prohlídky ve zdravotních střediscích.

Od roku 2014 je ČvT jedním z hlavních poskytovatelů pomoci v Jižním Kivu v oblasti podvýživy. Ve spolupráci s organizací Unicef a za podpory Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UNOCHA) se podílí na vedení koordinační skupiny agentur OSN a mezinárodních i místních nevládních organizací a jejich aktivit v oblasti výživy v Jižním Kivu.

ČvT pracuje v DR Kongo již od roku 2008. Kromě boje s podvýživou se věnuje také zlepšování kvality a dostupnosti zdravotní péče obyvatel konžského venkova a zlepšení přístupu k pitné vodě. „V neposlední řadě se také snažíme prohlubovat znalosti místních lidí o jejich právech. Informujeme obyvatele o tom, jaká jsou jejich práva a kde jsou instituce, kde se jich mohou domoci. Ve vybraných vesnicích přibližujeme tuto problematiku prostřednictvím pouličního divadla. A jinde pak postupně zavádíme tzv. mobilní soudy, které fungují v jinak velmi izolovaných oblastech,“ říká Hana Vitnerová, koordinátorka programů ČvT v DR Kongo. „Usilujeme tak o dostupnější právo na spravedlnost pro obyčejné lidi. Snažíme se, aby byli schopni ovlivňovat a měnit své životní podmínky tak, aby jejich země byla jednou opět důstojným místem pro život,“ dodává. Programy Člověka v tísni v DR Kongo probíhají také díky podpoře dárců Klubu přátel Člověka v tísniSkutečného dárku a sbírce Skutečná pomoc. ČvT děkuje všem dárcům za jejich podporu.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM