Zapojte se
Loading


Bylinnými mastičkami proti chudobě a domácímu násilí

10.08.2016
Tereza Hronová, Časopis Bylinky Revue

Téma: Gender, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Afrika

Češi podporují v africké Angole skupinu žen, které vyrábí léčivé masti na bolesti svalů i popáleniny. Pomáhají jim vydělat si peníze a získat nezávislost.

„Tohle je mastička z čili papriček. Rostou na ostrém africkém slunci, takže hodně pálí. Používáme ji třeba na revma nebo jiná onemocnění kloubů,“ bere do ruky malou dózu pětašedesátiletá Margarita Fella Martins. „A tohle je prášek z moringy. Ta je dobrá skoro na všechno. Snižuje tlak, je velmi výživná. Listy dokonce umí čistit vodu. Já pravidelně piji moringový čaj a jsem zdravá jak řípa,“ směje se žena. Vytahuje další nádobky a další prášky z poličky a komentuje, co všechno umí vyléčit. Mluví portugalsky, vzhledem k tomu, že Angola byla do roku 1975 portugalskou kolonií.  Zavtipkuji, že určitě mají i lék na AIDS. Margarita zvážní. „Umíme pomoci s odřeninami, kašlem i hemeroidy, ale lék na AIDS, tak ten vyrobit neumíme,“ opravuje mě.

Bodrá Margarita vede skupinku žen, které v jihoafrické Angole v městečku Kuito vyrábí mastičky, tinktury a další léčivé přípravky z přírodních materiálů. Sdružují se v centru ANAMED (zkratka anglického názvu Action for Natural Medicine) nedaleko centra města. Ještě nedávno vařily přípravky pod širým nebem, ve škole nebo v kostele. Pak jim ale pomohla postavit základnu česká nezisková organizace Člověk v tísni. Cílem ani tak nebylo pozvednout zdraví Angolanů, i když vhledem ke statistikám by to špatné nebylo. Naděje na dožití je tu 55,6 let, zatímco v České republice je 78,5 let.

Ženy bez práce

Češi podporují ženské skupiny v centrální Angole zejména proto, aby si něco vydělaly, byly finančně samostatnější a nebyly závislé na rodině.  V této chudé zemi je vysoká míra nevzdělanosti a s tím související domácí násilí. Je možné ho oficiálně trestat teprve čtyři roky. Do roku 2011 neměly oběti nárok na lékařskou, finanční ani právní pomoc od státu. Málokterá týraná žena tedy na policii přišla. „Dřív týrané ženy vůbec nemluvily o tom, co se jim děje doma. Zákon jim otevřel oči. Už vědí, že si můžou říci o podporu. Ale velké změny se nedějí ze dne na den,“ popisuje situaci policejní vyšetřovatelka Carla Guiembi.

Téma domácího násilí je v Angole tedy stále tabu, proto spousta týraných žen zůstává s manželi. Často příčinou není nedostatek odvahy odejít, ale to, že v naprosté většině je živitelem muž a samy by se o děti zkrátka nemohly starat. V Angole, těžařské velmoci, kde se s poklesem cen ropy prohlubuje ekonomická krize, nejsou pracovní místa a tak jakákoliv příležitost přivydělat si pomůže ženské emancipaci. Příkladem je právě centrum ANAMED. „Máme přes sedmdesát členek. Pořádáme pro ně kurzy, jak vařit mastičky. Připravují je pak doma a k nám chodí pro rady. Přímo v centru naše produkty prodáváme,“ říká Margarita. Ona sama je matkou sedmi dětí a povoláním učitelka. „Dnes jsem sice v důchodu, ale stejně občas chodím učit matematiku, přivydělávám si pěstováním zeleniny a v ANAMEDu,“ říká. To, že je dobrá v matematice jí pomáhá správně spočítat množství ingrediencí do přírodních mastí.

Jak prodávat?

„Přírodní medicínu v Angole využíváme od nepaměti, receptury se přenáší z generace na generaci. Za války ani nic jiného, než používat bylinky, nezbývalo,“ vypráví Margarita Fella Martins, zatímco obrací sušící se listy eukaliptu.  Jeho výtažky se využívají na zmírnění kašle, při dýchacích obtížích a na bolavé a ztuhlé svaly. „Můj přístup se hodně změnil, když jsem potkala jednu německou lékařku. Ona nám začala radit, jak odměřit správná množství ingrediencí, aby vše fungovalo, jak má. Dokonce nám vyrobila i takovou kuchařku,“ ukazuje Evropanku na fotkách na nástěnce.

Později skupinu ANAMED podpořili Češi s projektem od Evropské unie. Ženy dostaly školení, jak vypočítat cenu produktů i rady, kde je prodávat. „Hodně nám pomoc ze zahraničí pomohla. Ještě by se nám hodil pořádný vařič,“ říká Margarita. Zrovna se chystá s dalšími ženami v barevných šatech vařit cibulovou mastičku. I přes to, že silně páchne po cibuli, zákazníkům to nevadí, prý je velmi účinná na menší oděrky nebo popáleniny.  Za chvíli už ženy smaží v oleji najemno nakrájenou cibulku. „Důležité je nepřiklopit hrnec, aby se na pokličce nesrazila voda. Tu mastička nesmí obsahovat, kazila by se,“ říká jedna z členek ANAMEDu.

Stopy války

Tyhle ženy, stejně jako spousta obyvatel Kuita si živě pamatují válku, která skončila teprve v roce 2002. Trvala víc než čtvrt století, vyžádala si až 1,5 milionu životů a asi 4 miliony lidí přišly o své domovy. V Kuitu, které bylo v dobách portugalské nadvlády nazývané Silva Porto, stále stojí domy hrůzy. Vysloužilo si přezdívku „africké Sarajevo“. V roce 1993 ho rebelové 9 měsíců drželi pod palbou a asi 30 tisíc lidí přišlo o život – v bojích i kvůli nedostatku jídla. V roce 1998 se obléhání opakovalo. Město bylo ještě nedávno v troskách. Stejně jako celá Angola se ještě nevzpamatovalo z období temna.

I když Angola vlastní ropu a je tak jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, stále patří k zemím s velkou mírou chudoby. Asi 30 % populace neumí číst a psát. Podle indexu lidského rozvoje je Angola na 149. místě žebříčku ze 187 zemí. Postupně se situace ovšem zlepšuje a svůj díl na tom má i česká rozvojová pomoc.

***

Recept na cibulovou mastičku

Ingredience:

1,5 dílu cibule

15 dílů rostlinného oleje

2,5 dílů včelího vosku

Nakrájejte cibuli na malé kousky a nechte v chladu jeden den odležet. Přidejte rostlinný olej a nechte cibuli smažit do zlatova. Nepřiklápějte. V závěru přeceďte směs a do tekutiny přidejte 100 % včelí vosk, nechte ho rozpustit. Cibulku lze sníst.

Mast aplikujte na popáleniny, abscesy, při bolesti hlavy, zubů a krku.

Článek vyšel v časopise Bylinky Revue.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM