Zapojte se
Loading


Jak prodat v Beninu místní rýži

01.08.2016
Martina Mašková, Glopolis

Téma: Zemědělství, Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu

Region: Afrika

V Západní Africe se víc a víc lidí stěhuje do měst. Roste tak i spotřeba rýže. Někteří obyvatelé regionu jí zkonzumují až 100 kilogramů za rok. Na trhu se však lépe vede rýži dovezené z Asie, zatímco místním farmářům se nedaří prodat vlastní produkci.

V beninském zpracovatelském centru rýže v Glazoué bývá rušno. Skupinka žen odděluje zrna od obalu, čistí je, louhuje ve vodě, suší a vaří. Tím vším se výživné látky přesunou do zrn, rýže zežloutne a zvýší se její nutriční obsah, což je pro zákazníky žádoucí.

Ekonomicky soběstačná centra, jako je toto, jsou pro příjmy venkovských rodin v Beninu zásadní. Ručně dokážou zpracovat 8 kilogramů rýže za den, na moderním stroji v Glazoué až 4 tuny.

V poslední fázi se rýže třídí, aby v ní nezůstala neúplná zrna nebo ta s tmavými skvrnkami. Právě ta by znevýhodnila místní pěstitele oproti asijským dovozcům, což znamená v Beninu velký problém. Domácí rýže neobstojí v konkurenci dovezené.

Proto se v Cotonou, největším městě Beninu, konalo setkání farmářů, zpracovatelů, distributorů a prodejců rýže z několika zemí regionu - ze Senegalu, Burkina Faso, Mali, Nigeru a Pobřeží Slonoviny. Šlo o výměnu zkušeností a znalostí s cílem uspět na trhu.

Klíčem k úspěchu domácí rýže na trhu je vzájemná domluva profesních komor. Hybatelem snah o jejich propojení jsou místní odbory, ale také evropské nevládní organizace.

“Potkala jsem tam vizionáře, lidi schopné docílit změny, kteří se s velkým nasazením věnují práci pro svou komunitu i  svou zemi,” říká jedna z účastnic setkání, Aurèle Destrée z pražského analytického centra Glopolis.

Pomoci drobným farmářům v Západní Africe se věnuje spolu s kolegy z dalších evropských nevládních organizací v rámci unijního projektu Produkce rýže. Stát by podle neziskovek neměl organizovat trh, ale přispět k jeho fungování.

Jak důležitým tématem je potravinová bezpečnost, si rozvojový, ale i rozvinutý svět začal více uvědomovat před několika lety, v době, kdy ceny klíčových plodin stouply na 200 - 300 %.

Po potravinové krizi z roku 2008 začaly státy produkci rýže dotovat, jenže to k úspěchu nestačí. „Je třeba lépe zorganizovat místní i městské trhy a zlepšit kvalitu zpracování rýže,” vysvětluje Aurèle Destrée.

Většinu zemí zastihla potravinová krize nepřipravené - byly závislé na importu a zaskočil je enormní nárůst cen ropy. „Pro mezinárodní společenství to bylo něco jako budíček. Bylo jasné, že jednotlivé země nemůžou na dovoz spoléhat,“ doplňuje Destrée.

Cílem setkání v Cotonou bylo přesvědčit vládu, aby prodej místní rýže podpořila a pomoci drobným pěstitelům uspět na trhu.

Místní úřady zajistí, že školy, nemocnice a další státní instituce můžou přednostně odebírat domácí rýži, ta totiž cenově nedokáže konkurovat rýži z dovozu.

Dalším důležitým faktorem v soutěži s dováženou rýží je už zmíněný vzhled. “Spotřebitelé kupují raději čistou rýži beze skvrn, ačkoliv i ta ostatní je velmi chutná,” líčí Aurèle Destrée.

K tomu, aby si obyvatelé Beninu začali kupovat rýži od místních farmářů a rozhýbal se tak domácí trh, povede ještě dlouhá cesta.

Důvodem k optimismu je, že v některých zemích západní Afriky se to už daří, třeba v Senegalu a také to, že ženy v Beninu jsou otevřeny změnám.

Jen v Glazoué, které se snaží držet krok s novými technologiemi, se ročně vystřídá až 55 skupin farmářek ze šesti regionů.

“Ženy investují do místního rozvoje více než muži, jsou motorem drobného podnikání i vzdělávání, “ dodává Aurèle Destrée.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM