Zapojte se
Loading


Indonéský tabák často sklízí děti

25.07.2016
Šárka Pechová

Na tabákových plantážích v Indonésii pracují malé děti, ukázala nová zpráva Human Rights Watch.

Zvracení, mdloby, bolesti hlavy.  Pro mnohé se takto projevuje kocovina, ale pro tisíce indonéských dětí, které pomáhají na tabákových farmách, je to běžná součást dne. Tyhle děti trpí akutní otravou nikotinem.

Organizace Human Rights Watch (HRW) provedla v oblasti rozsáhlý výzkum a vyzpovídala více než 130 dětí, které na farmách pracují. Podle studie „Sklizeň v mé krvi“ více než polovina dětí, se kterými HRW mluvila, popisovala příznaky otravy nikotinem jako součást jejich práce na farmách.

„Zvracela jsem, když jsem byla tak strašně unavená, při sklizni a nošení (sklizeného tabáku). Můj žaludek je…nevím, jak to popsat, jakoby mi smrdí v puse,“ říká drobná třináctiletá Ayu. Na tabákovém poli rodičům pomáhá už od malička. „Zvracela jsem už tolikrát. Tatínek mě odnesl domů. Stalo se to, když jsme sklízeli. Bylo velké horko a já jsem byla tak unavená,“ popisuje dívka. To, co Ayu pro HRW popsala, přesně odpovídá akutní otravě nikotinem.

Nikotin je přítomný ve všech částech tabákové rostliny a pracovníci jej absorbují skrz kůži při manipulaci s čerstvou rostlinou. Výzkumy ukázaly, že dospělí nekuřáci, kteří pracují na tabákových farmách, mají v krvi stejné množství nikotinu, jako kuřáci v běžné populaci. Dlouhodobé vystavení působení nikotinu má, podle výzkumů, neblahý vliv na vývoj mozku.

Děti v Indonésii, hlavně na venkově, často pomáhají rodičům na farmách už od útlého věku. Ayu pracuje, stejně jako tisíce jejích vrstevníků, na farmě rodičů hlavně o prázdninách a po škole. Někdy ale, jak přiznala, musela zanedbat i školní docházku. Kdykoliv manipulovala s listy tabáku, bylo jí špatně. „Imunitní systém dětí není ještě úplně vyvinutý, proto jsou na otravu nikotinem mnohem citlivější,“ říká výzkumník Andreas Harsono z Human Rights Watch.

Nikotin, pesticidy…a malé děti

Indonésie je pátým největším producentem tabáku na světě, s více než 500 000 tabákových farem. A na mnoha z nich (a nejen na těch tabákových), děti pracují také s toxickými pesticidy. Část dětí popsala, že manipulují s pesticidy, které leckdy míchají pouhým klacíkem, někdy ale dokonce jenom holýma rukama, aniž by se jakkoliv před těmito nebezpečnými chemikáliemi - jak z pesticidů, tak z tabákových listů - chránily.

“I když ne všichni farmáři jsou chudí, mnoho z nich nemá dostatek financí na nákup ochranných pomůcek, jako jsou gumové rukavice,“ říká výzkumník Harsono. „Pokud už nějaké finance mají, nakoupí rukavice spíše pro dospělé,“ dodává.

Druhým faktorem, proč tolik dětí trpí akutní nikotinovou otravou a jsou vystaveny nebezpečným pesticidům je to, že mnoho pracovníků na tabákových plantážích neví, že listy jsou toxické. V oblasti totiž chybí osvěta o bezpečnosti práce a jen málo z lidí, které HRW oslovila, absolvovalo trénink či školení o tom, jak s nebezpečnými látkami nakládat.

Dětská práce v českých cigaretách

„Tabák z malých farem skupují drobní překupníci, potom putuje do velkovýkupen, kde jej přebalí a odtud jej berou výrobci cigaret a dalších tabákových produktů. V současné době tedy žádná firma nemůže tvrdit, že v jejich dodavatelském řetězci nepracovaly děti,“ podotýká Harsono. Podle Human Rights Watch vykupují tabák v oblasti jak malé lokální tabákové firmy, tak velké mezinárodní značky jako je Philip Morris a British American Tobacco, tedy výrobci velkého množství cigaret dostupných na českém trhu. HRW oslovila tyto firmy a dodala jim výsledky svého výzkumu.

„Mezinárodní firmy s námi jednají o nápravě, ty místní na naše výzvy neodpovídají,“ uvádí Andreas Harsono. British American Tobacco se k věci postavila čelem. Jejich tiskový mluvčí pro Austrálii uvedl, že firma dala najevo svým dodavatelům, že nebude tolerovat dětskou práci v dodavatelském řetězci.

Ačkoliv jsou indonéské zákony o práci dětí podobné těm mezinárodním, výzkum HRW potvrzuje, že hlavně na malých rodinných farmách dochází k jejich porušování.

Podle Andrease Harsona je ale také důležitá role indonéské vlády, která by měla uvést nikotin na seznam nebezpečných látek, a povolit práci s ním až po osmnáctém roku věku. Navíc je podle HRW nezbytné zavést také osvětovou kampaň, kde se rodiče i děti pracující na farmách dozví o tom, jaký vliv na zdraví má práce s tabákovými listy či s pesticidy.

Kromě toho také Human Rights Watch vyzývá konzumenty tabáku, aby netolerovali dětskou práci v žádné části dodavatelského řetězce.  A tím se zatím nemůže pochlubit žádná firma.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM