Zapojte se
Loading


Podvyživené děti dokážeme vyléčit do tří měsíců

Foto: Jitka Kosíková, MSF

08.07.2016
Michala Traplová, Rozvojovka 01/2016

Fotografie vychrtlých dětí ze Somálska v době hladomoru viděl snad každý. Ale i při humanitárních katastrofách jako jsou konflikty či zemětřesení, hrozí lidem nedostatek kvalitního jídla. Podvýživu pak zhoršují i špatné hygienické podmínky. Jak problém řeší Lékaři bez hranic, vysvětluje zdravotní sestra Jitka Kosíková, která byla na misích v Jižním Súdánu, Afghánistánu nebo Bangladéši.

Dá se s podvýživou v době humanitárních krizí nějak bojovat? Rozdáváte lidem jídlo?

Lékaři bez hranic poskytují hlavně zdravotnickou péči. Potravinovou humanitární pomoc necháváme spíše na dalších organizacích či úřadech v oblasti.   My vyhledáváme a léčíme podvyživené dětí a někde také těhotné a kojící ženy. Těm při pravidelných kontrolách dáváme zejména takzvaný Plumpy'Nut®, který užívají pravidelně. Je to vysoce energetická pasta, která obsahuje hlavně burské oříšky, a pak sušené mléko, cukr, olej, a jsou do ní přidány i vitamíny a minerály.

Objevily se názory zpochybňující distribuci této terapeutické stravy kojencům a malým dětem. Pomáhá jim?

Používání Plumpy'Nutu® má hned několik výhod. Nepotřebuje zvláštní skladování, třeba v ledničce, a vydrží dva roky. Je jednoduché ho použít bez jakékoliv přípravy. Děti ho mohou jíst přímo ze sáčku a omezí se tak případná kontaminace například ze špinavé vody. Plumpy'Nut® dáváme našim pacientům domů poté, co souhlasí, že budou docházet na pravidelné čtrnáctidenní kontroly. Při nich pak děti vážíme, kontrolujeme jejich zdravotní stav, vysvětlujeme rodinám, že musí dodržovat hygienu a předcházet tím dalším onemocněním, která by vedla k opětovnému oslabení a zhoršení podvýživy. Pokud se stav dítěte nelepší a nepřibírá na váze, jsou u něj známky nechutenství a nepřijímá potravu, hospitalizujeme ho.

Bohužel se také setkáváme s tím, že rodiny podělí Plumpy'Nutem ® i ostatní děti, které nejsou podvyživené. Případně ho rodiče prodávají namísto toho, aby dali svému dítěti. Takové případy samozřejmě řešíme. Ale pozor, Plumpy'Nut® je skutečně vhodný pouze pro děti starší 6 měsíců. U mladších dětí jednoznačně podporujeme kojení. Učíme matky kojit a vysvětlujeme jim, proč je to pro jejich děti tak důležité.

 

Jak jste zmínila, nejvíce citlivou skupinou jsou malé děti a těhotné ženy. Jak se u nich dá zabránit nevratnému poškození zdraví?

Velkou roli hraje hygiena. Lékaři bez hranic na svých projektech pořádají sezení a kampaně o tom, proč je hygiena důležitá a jak ji dodržovat i v náročných podmínkách. Tím se dá předejít onemocněním zažívacího traktu. Důležitou roli ale také hraje přísun potravin a pravidelná strava, což je v některých oblastech, jako je například Jižní Súdán, obtížné. Většina potravin se dováží a pro většinu obyvatel v odlehlých oblastech jsou těžko dostupné a drahé.

 


Na jaké misi jste se vy osobně podílela na boji s podvýživou?

Skoro na všech svých misích s Lékaři bez hranic jsme měli oddělení pro podvyživené děti. Například v Bangladéši jsme poskytovali péči i pro mladistvé těhotné ženy. V Afghánistánu jsem viděla děti, které ve dvou letech vážily 2,5 kilogramů, a do naší nemocnice se bohužel dostaly pozdě. Pokud ale péče začne včas, tak se 80 až 90 % dětí v našich programech pro podvyživené vyléčí do tří měsíců.


Které současné krize považujete z hlediska podvýživy za nejhorší?

V současné době je nebo hrozí hned několik krizí. Některé se opakují každý rok, jako například v Nigeru, Čadu nebo v Jižním Súdánu, kde místní lidé často migrují před násilím a zasazenou úrodu tak nemohou sklidit. Dalším důvodem bývají dlouhotrvající období sucha, kde je malá úroda, nestačí na celý rok. Pak je tu stále konflikt v Sýrii. Pro Lékaře bez hranic by Sýrie byla jednou z největších operací, nejen co se týká podvýživy. Jenže na velkou část území nemáme přístup. Je tam přitom obléhána řada míst, kde lidé hladovějí. Asi nejextrémnějším případem bylo město Madája.



Je možné se na humanitární krize připravit, co se týče dostatku jídla?

Připravit se dá na všechno, ze zkušenosti ale vím, že situace na místě se obvykle liší. Největší zkouškou je vždy koordinace všech zúčastněných stran, neziskových organizací, místních autorit i jiných, které na místě působí. Tam je hodně co zlepšovat a je dobré pamatovat na to, že dobré úmysly bez pořádné organizace mohou při distribuci pomoci skončit zmatkem a někdy i násilím.
 

Další články na téma výživa si přečtěte v časopise Rozvojovka 01/2016


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM