Zapojte se
Loading


Quinoa, proteinová bomba z And

Foto: Heinz Plenge FAO MINAG

30.06.2016
Tomáš Nídr, Rozvojovka 01/2016

Téma: Zemědělství

Region: Latinská a Střední Amerika

Díky globálnímu zájmu o zdravé stravování se v Peru vrátila do módy pseudoobilnina quinoa, která byla základní potravinou Inků.

Jackeline Rodríguezová Armasová připravuje ve své kuchyni na pánvi pita chléb. Pak ho obloží produkty typickými pro její vlast Peru - nakrájeným avokádem a chřestem a posype naklíčenými zrníčky. „Je to jeden z mých jednoduchých receptů, kterými se na svém blogu snažím naučit peruánské vrstevníky, aby zařadili naši quinou do svého jídelníčku,“ říká o poslední položce mladá agronomka.

„Dříve na quinou pohrdlivě pohlíželi jako na ptačí zob, ale nyní se to přelilo do druhého extrému, kdy ji mylně berou jako nedostupnou surovinu z pětihvězdičkových restaurací,“ dodává na adresu pseudoobilniny, která se v posledním desetiletí stala ve světě hitem zdravé kuchyně. A otřásla zemědělským sektorem v andských státech.

Plodina budoucnosti

„Quinou jsem se kvůli andskému původu zabývala celý profesní život. Bádala jsem nad tím, jak zvýšit její výnosy pro indiánské rolníky v horách, kteří ji pěstovali pouze pro vlastní spotřebu. Nenapadlo mě, že se začne zasívat ve velkém kvůli poptávce v zahraničí,“ říká na limské agrárnické univerzitě šedesátnice Luz Gómezová.

„Nyní má ale šanci, že bude vedle brambor dalším darem, který Peru dá světu. Quinoa se může stát planetární plodinou, protože má k tomu všechny nezbytné předpoklady. Snadno se pěstuje, je rentabilní, lehce se skladuje a převáží, má vysoké nutriční hodnoty, nevyvolává odpor spotřebitele. A navíc snáší dobře různé výkyvy počasí, takže může být odpovědí na otázku, jak zajistit lidstvu jídlo v době globálního oteplování,“ líčí optimisticky.

Takové nadšení způsobují semínka merlíku chilského, která má mezi svými nejbližšími příbuznými červenou řepu nebo špenát. Drobné kuličky různých barev jsou kaloricky výživné a na bílkoviny výrazně bohatší než většina jiných rostlin. V tomto ohledu se dá quinoa srovnat i s masem, ale při požití netrápí lidský organismus cholesterolem. A další plus: není v nich lepek, který ve světě statisícům alergiků nedovolí jíst chléb z obilné mouky. Obsahuje v sobě fosfor, vápník, železo i magnesium. Pro její výživné vlastnosti ji mnozí přirovnávají k mateřskému mléku.

 

 

Kolonizátoři rádi pšenici

Lidstvu už je podle archeologických nálezů quinoa známá nejméně šest tisíc let, kdy se pěstovala na území dnešního Peru, Bolívie a Ekvádoru. Experti se sice přou o to, zda ji mohly jíst všechny vrstvy a jakou roli hrála v náboženských obřadech. Každopádně v době španělské invaze do Jižní Ameriky byla quinoa jednou z nejrozšířenějších domestikovaných rostlin, jejíž setbu symbolicky zahajoval samotný panovník. Jenže během pár let po Pizarrově brutálním obsazení Incké říše z polí zmizela.

Ať tak či tak, přežila v jídelníčku obyvatel horských oblastí, kde se rýži, kukuřici, či pšenici kvůli těžkým klimatickým podmínkám nedařilo, jako zahušťovadlo polévky nebo jako hlavní příloha. Tamní indiánská populace ji pěstovala především pro vlastní spotřebu. Dala se sehnat i na tržištích ve městech, kde si ji kupovali především ti, kteří se kvůli pracovním příležitostem z hor nastěhovali do rychle bujících slumů. V restauracích se však neobjevovala vůbec. Ve značně hierarchizované společnosti se quinoa stala něčím, co patří pouze k chudému horalovi, takže s tím „slušný“ člověk nemůže shazovat image. „Něco se od rolníků vykupovalo jako krmivo pro kuřata, které díky quinoe rychle rostla, ale zákazníci se pak báli jíst i tuto drůbež,“ směje se v baru svého podniku Seňorío de Sulco šéfkuchař Flavio Solórzano, který o quinoe napsal knihu.

Superpotravina pro astronauty

Změnilo se to, až když začala mít úspěch v zahraničí. Jedním z jejích prvních vývozců se stal v roce 1985 Francisco Diez-Canseco ze společnosti Organic Grains. „V 50. letech se v Peru pěstovalo 50 tisíc tun quinoy, pak s rozvojem komunikací, který horský venkov začlenil do vnitřního trhu, její produkce klesla jen na 5 tisíc tun. Připadala mi škoda, že takhle ztrácíme část naší gastronomické kultury,“ vzpomíná byznysmen ve své kanceláři na začátky své značky Zlato Inků s tím, že nyní se v jeho vlasti vypěstuje bezmála 100 tisíc tun quinoy.

V 80. letech už dobře vědělo o jejích přednostech pro lidský organismus, takže ji začal vyvážet do USA, kde se právě rozjížděl trh se zdravou výživou. Postupně si tam budovala dobré jméno. Například v NASA ji označili za „superpotravinu“, kterou si sebou jistě povezou astronauti při dlouhých meziplanetárních výpravách v budoucnosti. Zlomovým momentem bylo, když v roce 2008 nejoblíbenější moderátorka Spojených států Oprah Winfreyová referovala o své dietě, v níž quinoa měla své zásadní místo. „Od té doby po ní roste poptávka v USA každý rok o 15 procent a to přesto, že země procházela silnou hospodářskou krizí,“ říká spokojeně Diez-Canseco. Přirovnává svoji oblíbenou potravinu k dítěti, které dlouho leželo bez velkých změn v inkubátoru, ale po té, co se z něj dostalo, roste jako z vody.

Rozšířená verze článku vyšla v červenci 2015 v časopise Euro.

Další články na téma Jídlo si přečtete v časopise Rozvojovka 01/2016


Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM