Zapojte se
Loading


Quinoa, proteinová bomba z And

Foto: Heinz Plenge FAO MINAG

30.06.2016
Tomáš Nídr, Rozvojovka 01/2016

Téma: Zemědělství

Region: Latinská a Střední Amerika

Díky globálnímu zájmu o zdravé stravování se v Peru vrátila do módy pseudoobilnina quinoa, která byla základní potravinou Inků.

Jackeline Rodríguezová Armasová připravuje ve své kuchyni na pánvi pita chléb. Pak ho obloží produkty typickými pro její vlast Peru - nakrájeným avokádem a chřestem a posype naklíčenými zrníčky. „Je to jeden z mých jednoduchých receptů, kterými se na svém blogu snažím naučit peruánské vrstevníky, aby zařadili naši quinou do svého jídelníčku,“ říká o poslední položce mladá agronomka.

„Dříve na quinou pohrdlivě pohlíželi jako na ptačí zob, ale nyní se to přelilo do druhého extrému, kdy ji mylně berou jako nedostupnou surovinu z pětihvězdičkových restaurací,“ dodává na adresu pseudoobilniny, která se v posledním desetiletí stala ve světě hitem zdravé kuchyně. A otřásla zemědělským sektorem v andských státech.

Plodina budoucnosti

„Quinou jsem se kvůli andskému původu zabývala celý profesní život. Bádala jsem nad tím, jak zvýšit její výnosy pro indiánské rolníky v horách, kteří ji pěstovali pouze pro vlastní spotřebu. Nenapadlo mě, že se začne zasívat ve velkém kvůli poptávce v zahraničí,“ říká na limské agrárnické univerzitě šedesátnice Luz Gómezová.

„Nyní má ale šanci, že bude vedle brambor dalším darem, který Peru dá světu. Quinoa se může stát planetární plodinou, protože má k tomu všechny nezbytné předpoklady. Snadno se pěstuje, je rentabilní, lehce se skladuje a převáží, má vysoké nutriční hodnoty, nevyvolává odpor spotřebitele. A navíc snáší dobře různé výkyvy počasí, takže může být odpovědí na otázku, jak zajistit lidstvu jídlo v době globálního oteplování,“ líčí optimisticky.

Takové nadšení způsobují semínka merlíku chilského, která má mezi svými nejbližšími příbuznými červenou řepu nebo špenát. Drobné kuličky různých barev jsou kaloricky výživné a na bílkoviny výrazně bohatší než většina jiných rostlin. V tomto ohledu se dá quinoa srovnat i s masem, ale při požití netrápí lidský organismus cholesterolem. A další plus: není v nich lepek, který ve světě statisícům alergiků nedovolí jíst chléb z obilné mouky. Obsahuje v sobě fosfor, vápník, železo i magnesium. Pro její výživné vlastnosti ji mnozí přirovnávají k mateřskému mléku.

 

 

Kolonizátoři rádi pšenici

Lidstvu už je podle archeologických nálezů quinoa známá nejméně šest tisíc let, kdy se pěstovala na území dnešního Peru, Bolívie a Ekvádoru. Experti se sice přou o to, zda ji mohly jíst všechny vrstvy a jakou roli hrála v náboženských obřadech. Každopádně v době španělské invaze do Jižní Ameriky byla quinoa jednou z nejrozšířenějších domestikovaných rostlin, jejíž setbu symbolicky zahajoval samotný panovník. Jenže během pár let po Pizarrově brutálním obsazení Incké říše z polí zmizela.

Ať tak či tak, přežila v jídelníčku obyvatel horských oblastí, kde se rýži, kukuřici, či pšenici kvůli těžkým klimatickým podmínkám nedařilo, jako zahušťovadlo polévky nebo jako hlavní příloha. Tamní indiánská populace ji pěstovala především pro vlastní spotřebu. Dala se sehnat i na tržištích ve městech, kde si ji kupovali především ti, kteří se kvůli pracovním příležitostem z hor nastěhovali do rychle bujících slumů. V restauracích se však neobjevovala vůbec. Ve značně hierarchizované společnosti se quinoa stala něčím, co patří pouze k chudému horalovi, takže s tím „slušný“ člověk nemůže shazovat image. „Něco se od rolníků vykupovalo jako krmivo pro kuřata, které díky quinoe rychle rostla, ale zákazníci se pak báli jíst i tuto drůbež,“ směje se v baru svého podniku Seňorío de Sulco šéfkuchař Flavio Solórzano, který o quinoe napsal knihu.

Superpotravina pro astronauty

Změnilo se to, až když začala mít úspěch v zahraničí. Jedním z jejích prvních vývozců se stal v roce 1985 Francisco Diez-Canseco ze společnosti Organic Grains. „V 50. letech se v Peru pěstovalo 50 tisíc tun quinoy, pak s rozvojem komunikací, který horský venkov začlenil do vnitřního trhu, její produkce klesla jen na 5 tisíc tun. Připadala mi škoda, že takhle ztrácíme část naší gastronomické kultury,“ vzpomíná byznysmen ve své kanceláři na začátky své značky Zlato Inků s tím, že nyní se v jeho vlasti vypěstuje bezmála 100 tisíc tun quinoy.

V 80. letech už dobře vědělo o jejích přednostech pro lidský organismus, takže ji začal vyvážet do USA, kde se právě rozjížděl trh se zdravou výživou. Postupně si tam budovala dobré jméno. Například v NASA ji označili za „superpotravinu“, kterou si sebou jistě povezou astronauti při dlouhých meziplanetárních výpravách v budoucnosti. Zlomovým momentem bylo, když v roce 2008 nejoblíbenější moderátorka Spojených států Oprah Winfreyová referovala o své dietě, v níž quinoa měla své zásadní místo. „Od té doby po ní roste poptávka v USA každý rok o 15 procent a to přesto, že země procházela silnou hospodářskou krizí,“ říká spokojeně Diez-Canseco. Přirovnává svoji oblíbenou potravinu k dítěti, které dlouho leželo bez velkých změn v inkubátoru, ale po té, co se z něj dostalo, roste jako z vody.

Rozšířená verze článku vyšla v červenci 2015 v časopise Euro.

Další články na téma Jídlo si přečtete v časopise Rozvojovka 01/2016


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM