Zapojte se
Loading


Chudí chudnou a bohatí bohatnou

AMISOM Public Information, Flickr

13.06.2016
Hynek Roubík

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu, Situace v rozvojových zemích

Region: Regionálně nezařazené

Globalizace způsobuje, že chudé a bohaté už nedělí jasná geografická linie. I v rozvojových zemích žijí ti, kdo mají peníze a v těch rozvinutých zase najdeme chudé. Rozdíly v příjmech ale rostou zejména ve státech globálního Jihu.

Při pohledu na neoklasické ekonomické teorie by měl člověk pocit, že s globalizací bude docházet ke snižování platových rozdílů. A to i v rozvojových zemích. Ale empirické studie dlouhodobě dokazují, že tomu tak není. Rozvojové zemí trpí vlivem kapitálové globalizace a to zejména rozšiřujícími se platovými nůžkami. Tento fenomén potvrzují i mnohé studie ze zemí Asie a Latinské Ameriky z posledních let (například Mehta a Hasan (2012), Horgos (2009) i Kijima (2006)).

Zajímavý byl loňský květnový příspěvek Kennetha Rogoffa, amerického ekonoma a profesora Harvardské univerzity, kde mluví o tématu příjmové nerovnosti a dotýká se i migrační krize. Ta totiž podle něj poukazuje na to, že politika je zkreslena pohledem na domácí příjmové nerovnosti. Marxistický pohled Thomase Pickettyho, který tvrdí, že kapitalismus selhává, protože příjmová nerovnost roste, je toho živým příkladem. „Jen 15 % světové populace žije v rozvinutých ekonomikách. Přesto rozvinuté země stále představují přes 40 % světové ekonomické spotřeby a podobné procento využívání přírodních zdrojů,“ píše Kenneth Rogoff. Vyšší daně pro bohatší podle něho ale nejsou tou správnou cestou. Zdeněk Kudrna z Vídeňské univerzity to ale vidí jinak. Podle něj požadavek na to, aby vlastníci kapitálu, kteří na globalizaci vydělávají více než kdokoli jiný, platili vyšší daně, není v rozporu se snižováním globálních i národních nerovností. „Je přece logické, aby na řešení globálních problémů přispívali ti, kterým přináší nejvýraznější příjmy,“ komentuje Zdeněk Kudrna pro Českou pozici. Právě zdanění korporací a kapitálových výnosů je jádrem všech návrhů, které se v debatě o nerovnosti ve vyspělých zemích objevují. „Jinými slovy, střední třída i migranti by na tom mohli být lépe, pokud by Warren Buffett začal platit srovnatelné daně jako jeho sekretářka a velké korporace přestaly zneužívat skuliny v evropských daňových zákonech ke snižování daní ze zisku na jednocifernou úroveň,“ dodává v komentáři Kudrna.

Vyšší mzda za vyšší úsilí?

 A pro příklady platové nerovnosti nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na nedávno zveřejněné příjmy britských top manažerů průzkumem High Pay Center. Z těch vyplývá, že si průměrný generální ředitel velké britské firmy (s akciemi obchodovanými na burze) vydělal v loňském roce až pět milionů liber (cca 184 milionů korun). To znamená, že příjmy top managementu jsou asi 184krát vyšší než je průměrná mzda řadového zaměstnance. A tak vyvstává opětovně otázka, zdali je zasloužené, aby někdo mohl získávat tolikanásobně vyšší mzdu. Může vyvíjet tolikanásobně větší úsilí? Nést na svých bedrech tolikanásobně větší zodpovědnost? „Odměny v takovém rozsahu přesahují rámec toho, co lze považovat za rozumné a zároveň nezbytné z hlediska účinné motivace vrcholového managementu," komentuje Deborah Hargreavesová, šéfka zmíněného High Pay Center.

Rostoucí platové rozdíly a vytváření kapitálové nerovnoměrnosti v rozvojových zemích je dlouhodobě v zájmu ekonomických teorií a teoretiků. „Obě formy nerovnosti jsou jednou z podstatných bariér rychlého růstu. Zvláště pokud jsou spojeny s rozsáhlou mírou chudoby,“ říká docent Stanislav Šaroch z katedry světové ekonomiky na VŠE. Empirické výzkumy také naznačují, že od pozdních 80. let dochází ke dvěma zásadním trendům: za prvé ke zvyšování platových rozdílů mezi jednotlivými platovými třídami a za druhé ke změně proporcionality v pracovní struktuře a to jak v zemích globálního Severu, tak v zemích globálního Jihu (to dokazují i studie Kreickemeier (2008), Zhu a Trefler (2005) nebo Pinelopi et al. (2004)). Odborníci potvrzují základní roli přenosu technologických znalostí, které jsou esenciálním klíčem k rozvoji.

Neférový marketing

Nerovnosti v oblasti příjmů jsou velmi patrné v Číně. Data nám ukazují, že ačkoliv kapitálové příjmy se neustále zvyšují, vytváří se zde zásadní kapitálová nerovnost. Zatímco subjektům s vysokými příjmy jejich příjmy neustále rostou, tak subjektům s nízkými příjmy se jejich příjmy nezvyšují a pouze stagnují, často nereflektují ani rostoucí inflaci. V porovnání s dalšími druhy příjmů se dá jednoznačně říci, že v kapitálové oblasti je nerovnoměrnost nejpodstatnější a také nejvíc zjevná. Špatné toky u kapitálových příjmů jsou potenciálně nejdůležitějším faktorem a zdrojem vytváření příjmových nerovností. „Kapitálová nerovnost ale nemusí být nezbytně něčím, proti čemu je nutné bojovat,“ říká doc. Šaroch. „Jen nesmí být spojena s rozsáhlou mírou chudoby a sociálního vyloučení na druhé straně,“ doplňuje. Tak tomu ovšem zatím je. Navíc je problémem i prohlubující se rozdíl mezi rurálními a městskými oblastmi.

Sociální a ekonomický rozvoj různých částí světa dnes závisí na tom, jak jsou nebo nejsou jednotlivé státy či regiony schopné zapojit se do procesu globalizace. A to z toho důvodu, že svět již byl vztažen do celosvětových procesů industrializace, urbanizace a modernizace. Takové změny ale s sebou samozřejmě nesou i značné negativní důsledky. Lidé v rozvojových zemích sice mohou získat přístup k levnému zboží, často ale nemají příležitost vydělat dostatek peněz k pokrytí základních potřeb a základních potravin, jejichž cena se na globálním trhu rychle mění. V méně rozvinutých státech, které jsou především zdrojem surovin, často neexistují pravidla podnikání (nebo efektivní prostředky vedoucí k jejich dodržování), která by podniky nutila, tak jako ve vyspělých státech, chovat se odpovědně vůči pracovní síle, místním komunitám i životnímu prostředí. Právě proto v poslední době vznikají v oblasti společenské odpovědnosti firem dobrovolné iniciativy a pravidla, která se nadnárodní podniky zavazují při svých aktivitách v rozvojových zemích respektovat. Jde například o iniciativu Global Compact mezi OSN a soukromým sektorem či Směrnici OECD pro nadnárodní společnosti, ale i mnohé další. „Obecně tyto iniciativy lze jak využít, tak i zneužít ve firemním marketingu podobně, jak je tomu u fenoménu kampaní na fairtradové výrobky,“ doplňuje doc. Šaroch. Účast v těchto iniciativách se pro nadnárodní firmy často stává jen nástrojem marketingu.  

Většina pro menšinu

Přesto, že obyvatelé rozvojového světa představují většinu lidstva (podle dat Světové banky z roku 2008 žije až 80 % obyvatel naší planety za méně než 10 USD denně), spotřebovávají pouze malou část světových zdrojů. Na vyspělé země připadá 40 % světové spotřeby a podobné procento spotřeby přírodních zdrojů. Důležitým faktorem globální nerovnosti je také nerovnoměrný populační vývoj: zatímco populace zemí Severu je stabilní nebo více či méně klesá, populace v zemích Jihu neustále roste. Aktuálně žije na zemi (k 11. 2. 2016 dle worldmeters) přibližně 7,4 miliardy lidí a podle odhadů UNFPA se dá očekávat přesáhnutí 9 miliard do roku 2050. Právě rozvojové země budou mít největší podíl na globálním růstu, a to zejména Afrika. Tam se podle předpokladů u mnoha států zdvojnásobí, až ztrojnásobí počet obyvatel do roku 2050. To zvyšuje nápor na tamní přírodní zdroje a ekonomiku, která není schopna rostoucímu počtu lidí zajistit zaměstnání, vzdělání a mnohdy ani nejzákladnější životní potřeby. Ale je nutno si uvědomit, že přírodní i lidské zdroje v rozvojových zemích jsou často nešetrně ekonomicky využívány vládami, podniky a zájmovými skupinami právě z rozvinutých zemí. Přestože ze zemí Severu proudí investice a rozvojová pomoc, většinová část finančních prostředků se vrací zpět na Sever.

Globalizace také vede i k tomu, že hranice mezi Severem a Jihem postupně mizí. Zatímco v době dekolonizace bylo možno tyto hranice vymezit geograficky, dnes představují Sever a Jih spíše pojem sociálně-ekonomický. I v chudých zemích existují ostrůvky blahobytu, v nichž žije kosmopolitní elita využívající výhody globální civilizace. Naopak v některých bohatých zemích Severu vznikají regiony charakterizované chronickou chudobou, nezaměstnaností a sociálním úpadkem.

Zatímco například Evropská unie se snaží rozdíly cíleně eliminovat rozsáhlými podpůrnými programy a rozvojovými projekty ve prospěch zaostávajících a znevýhodněných oblastí, v rozvojovém světě tyto rozdíly pronikavě rostou a stávají se potenciálním ohniskem sociálního střetu v globálním měřítku.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM