Zapojte se
Loading


V záborech půdy je Evropa viníkem číslo jedna

foto: archiv Jednoho světa

09.06.2016
Anna Batistová

Téma: Zemědělství, Lidská práva

Region: Regionálně nezařazené

Každou hodinu padne kvůli produkci palmového oleje území deštných pralesů o velikosti 300 fotbalových hřišť. Rakouský režisér Kurt Langbein zmapoval, jak se obrovské lány zemědělské půdy v Asii, v Africe nebo v latinské Americe dostávají do rukou mezinárodních zemědělských investorů.

Problém devastujících záborů půdy výrazně narostl po roce 2008, k čemu tehdy došlo? 

V roce 2008 téměř zkolaboval finanční trh a řada fondů a finančních institucí se začala poohlížet po nových investičních příležitostech, strategičtějších a dlouhodobějších. Našly půdu, protože ji nelze množit a zároveň je nezbytně potřebná k nakrmení miliard lidí, takže bylo jasné, že její cena poroste. Evropské banky a penzijní fondy tedy začaly od roku 2008 do půdy významně investovat. Musíme si přiznat, že Evropa je v záborech půdy viníkem číslo jedna. Celkem 44 % všech investičních peněz pochází z evropských finančních institucí, možná z penzijních fondů vašich rodičů nebo z banky, u které máte účet. Všechny do půdy investují a mají na svědomí násilné zábory půdy.

K záborům půdy dochází na mnoha místech na světě, jaké oblasti jsou však v současnosti nejvíce ohrožené?

Velmi ohrožená je zaprvé oblast východní Asie. Průmysl s palmovým olejem tu neustále rozšiřuje své plantáže a všechny zbývající deštné pralesy jsou v nebezpečí. Každý rok jsou tu stovky tisíc lidí násilně vystěhovány ze svých domovů a připraveny o svou půdu, je to skutečně velká tragédie. Zadruhé je ohrožená oblast rovníkové Afriky, jednak opět kvůli palmovému oleji, ale také kvůli obrovské evropské poptávce po biopalivu. Do třetice musím zmínit latinskou Ameriku, tam se totiž pěstují sójové boby, kterými se krmí evropský dobytek.

Za problémy nese odpovědnost mimo jiné politika Evropská unie. Můžete vysvětlit jak?

Evropská unie zavedla v roce 2008 opatření „Vše kromě zbraní“. Jedná se o dobře míněný program, který měl dát nejméně rozvinutým zemím šanci vyvážet zboží na evropské trhy bezcelně a často s dotacemi z evropských peněz. Například v Kambodži to ale přineslo velmi špatné výsledky. Velcí bossové pohybující se kolem kambodžské vlády přišli s nápadem zřídit cukrové plantáže, aby mohli za těchto perfektních podmínek do Evropy vyvážet cukr. Vedlo to k tomu, že od roku 2008 bylo více než sto tisíc farmářů násilně vystěhováno ze svých domovů, aby uvolnili místo plantážím cukru a velkým továrnám na cukr, který je exportován převážně do Evropy. Smutným příkladem je i Sierra Leone. Navštívili jsme plantáže, kde se pěstují plodiny na výrobu biopaliva pro Evropu. Lidé tu kvůli plantážím ztrácejí svou zemědělskou půdu, což znamená, že doslova nemají co k jídlu. Nejhorší na tom je, že evropské instituce tento systém dotují jako „rozvojovou pomoc“. Pokud nezměníme náš přístup k rozvojové pomoci, budeme mít mnohem víc uprchlíků, než máme nyní.   

Evropa je stále víc a víc závislá na dodávkách jídla i paliva z jiných kontinentů, proč tomu tak je?

Je to pouze otázka ekonomické logiky, nikdo se nezamýšlí nad logikou ekologickou nebo čistě lidskou.  Například palmový olej je v oblasti podél rovníku vyráběn velmi levně. A je to obrovský byznys: 60 % všech produktů v supermarketu obsahuje palmový olej, nejedná se jen o jídlo, ale také o přípravky na mytí nebo kosmetiku. Levné je to ovšem jen za předpokladu, že nepočítáme ekologické následky a nebereme v úvahu to, že miliony lidí nemají žádnou budoucnost, protože jsou vyhnáni ze své vlastní země. Využíváme zdroje lidí, kteří žijí podél rovníku jen kvůli tomu, abychom měli hojnost. To není fér.

Co by měla Evropa změnit?

Evropská unie musí zavést zákony, které zabrání tomu, aby byly evropské peníze používány v případech, kdy nejsou dodržována lidská práva nebo když nejsou splněna ekologická minima. Byl by to velký krok k lepšímu a udržitelnějšímu světu.

A co mohou změnit Evropané?

I my jako spotřebitelé můžeme ovlivnit spoustu věcí. Víte, i jídlo je určitým druhem politického vyjádření. Když kupujeme čerstvé potraviny ze svého regionu a vaříme si je sami, je to velký rozdíl oproti tomu, když kupujeme průmyslově vyráběné jídlo. Je to politické vyjádření a má to své následky. A navíc je to prostě zdravější. Také ale samozřejmě můžeme podporovat neziskovky a tlačit na politiky, aby změnili rozvojovou politiku.

Ohledně palmového oleje už velká osvěta proběhla. Myslíte si, že lidé své chování mění?

Jsem vždy spíš optimistický. Myslím, že větší část lidí nad nákupem potravin a férovější distribucí přemýšlí,  ale na druhou stranu jsem viděl, jaká tragédie se děje v souvislosti s palmovým olejem po celém světě… Když poletíte v Indonésii a v Malajsii helikoptérou, jako jsme to udělali my, můžete letět hodinu a stále pod sebou máte stejný výhled – nekonečné řady palem, je to skutečně dech beroucí. Následky jsou samozřejmě tragické. Indonésie je třetím největším tvůrcem plynů, které způsobují klimatické změny. Navíc, na velkých farmách jsou nějaké pracovní možnosti, ale je jich tu pouze několik stovek na deset tisíců hektarů, takže většina lidí nemá žádnou práci a musejí odejít. A to všechno se děje jen proto, abychom my měli levnější jídlo nebo palivo.

PROFIL

Kurt Langbein je rakouský režisér, novinář a spisovatel. Narodil se v roce 1953, vystudoval sociologii na vídeňské univerzitě. Natáčení dokumentů se věnuje od roku 1979, točil mimo jiné pro rakouskou televizi ORF. Jeho posledním dokumentem je snímek Ukradená zem (Land Grabbing), který byl promítán na festivalu Jeden svět 2016.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM