Zapojte se
Loading


Kam nechodí lékař, tam chodí šaman

31.05.2016
M. Kutilová,T. Kubeš, Lidé a země, 15. 12.15

Téma: Zdraví

Region: Afrika

Trápí vás astma, rakovina, chcete mít štěstí v lásce, nebo naopak na někoho přivolat zlo? Stačí navštívit afrického šamana. Dokáže promlouvat s rostlinami a komunikací s duchy vyléčí nemoci způsobené zlými silami. Potkáte ho třeba na tržišti fetišů v Togu.

Najít tržiště fetišů v Lomé není žádný problém. Každý z místních tento podivuhodný market v hlavním městě afrického státu Togo zná, patří totiž k tomu nejzajímavějšímu, co zde lze kromě pláží vidět. Pro vyznavače šamanů a kultu vúdú je to jednoznačně to hlavní místo, kde lze sehnat všechny důležité talismany pro svá kouzla. Jezdí sem kouzelníci z celé Afriky, protože výběr zboží je opravdu nevídaný. A tak zde potkáte zvědavé turisty, obchodní cestující, ale i ty, kteří přesně vědí, co hledat.

Jelikož se řadíme do té první kategorie, ihned si u brány najímáme průvodce. Jinak to totiž ani nejde, bez něj nám vrátný okamžitě zavírá bránu před nosem. Ujímá se nás vysoký Afričan François, drmolící větu: „Nevidět tento trh znamená nevidět Togo. A vy, pánové, chcete vidět Togo, takže mi každý dáte sto euro a budeme se mít rádi.“ Ve vyjednávání jsme už ale patřičně ostřílení, takže smlouváme, až se dostaneme na cenu odpovídající přibližně osmdesáti českým korunám a můžeme vyrazit do tajů tohoto magického místa.

Gepardí hlavy i lidské lebky

Samotné tržiště připomíná spíše kafilerii. Okolo nás hnijí různé hlavy, údy a zbytky zvířat, harmonicky doplněné puchem z rozkládajícího se hromadného pohřebiště. Ihned poznáváme, že tato návštěva je jen pro otrlé.

Po delším pobytu v Africe jsme již trochu přivykli všudypřítomnému zápachu, zde ale ani kapesník nebrání v jeho proniknutí do našich nosních dutin. Na prknech a dřevěných pultech se kolem nás rozkládají hlavy různých živočichů. Vlevo je hromada netopýrů, nad nimi trůní shnilá hroší hlava, lesknoucí se lebky ptáků, hadů, ale i opic. Mezi tím vším leží občas hlava geparda, který je zákonem přísně chráněný. O kus dále jsou kosti slonů, paroží antilop, buvolí hlava, ale i sušený krokodýl. Aby fungovalo spirituální kouzlo, zvířata by měla zemřít přirozenou smrtí. Přece jen mají lidi uzdravovat a pomáhat jim. Nějak se mi ale nezdá, že by všechna zvířata zemřela stářím. „Pomoci se dá všelijak,“ usmívá se François. „Někdy psa přejede auto, jindy vypadne z okna, způsoby jsou různé.“

Sotva stačím zaznamenat další exempláře, už mi šikovný prodejce cpe do rukou své zboží. Snažím se mu vysvětlit, že lví varlata ani kočičí hlavu plnou červů ke štěstí opravdu nepotřebuji, ale nenechá se odbýt a už mi mává před očima hlavu paviána. „Erekce, to potřebuješ, pavián vše spraví,“ snaží se mi namluvit. Naštěstí takový lék nepotřebuji, a tak se pouze snažím mezi hnijícími hlavami neomdlít a s nechutí odstrkuji nekompromisního prodavače.

„Ahá, pán je specialista, věnuje se černé magii. Máme všechno, a co nemáme, to dodáme,“ pokračuje muž a hbitě vyndává zpod pultu lebku člověka. V tu chvíli mi začíná být na zvracení, ale ještě chvilku pokračuji v rozhovoru. „Máš albína? Slyšel jsem, že přinášejí štěstí,“ ptám se. „Co není, může být, pán má hodně peněz, a to se cení,“ naznačuje tajemně prodejce. Uvědomuji si, že jsme možná narazili na prodej lidských obětin.

Albíni, lidé s poruchou tvorby kožního pigmentu, jsou kvůli bělostné pokožce a červeným očím považováni za zdroj výjimečné energie. Některé africké rodiny jsou dokonce schopny prodat své albínské dítě k rituálům. Jinde se záhadně ztrácejí, a to i v zemích, které jsou považovány za civilizované. Albín je zkrátka nedostatkové zboží, za které zákazníci zaplatí cokoli. A jak už to bývá, pokud je poptávka, je i nabídka.

Po prohlídce nás François nekompromisně zatáhne do tmavé chatrče. Sedí tam mladík ve sportovním triku, který se nám záhy představí jako šaman. „Připravím vám kouzlo pro bezpečnou cestu po Africe, aby se vše dařilo a děti vám neonemocněly.“ Ani přes námitky se nedá odradit. Zapálí svíčky, rozloží kolem nás několik lebek a začne rozemílat cosi sušeného. Vzniklý prášek zabalí do kůže nasáklé kouřem a tukem a za stálého mumlání nějaké modlitby zručně vyrobí malý váček. Výtvor nám má pomoci snad s každým problémem.

Duchové navíc šamanovi napověděli, že bychom jej měli obdarovat částkou v přepočtu asi 20 000 korun, jinak se kouzlo obrátí proti nám. Razantně odmítáme a lezeme z chatky ven, načež neodbytný šaman sráží cenu na polovinu, na desetinu a nakonec na pouhé dvě stovky. Prý se spletl a duchové mu pošeptali, že od dobrého člověka, jako jsem já, stačí málo. Náš průvodce François se nám snaží u východu prodat ještě alespoň hlavu paviána a hroší lebku plnou much. Rozesměje mě představa, jak vezu v batohu skrze celnici prohnilou hlavu hrocha, a s naším průvodcem se loučím.

Medicína není samozřejmost

Přestože market v Lomé připomíná spíše cirkus pro turisty, šamanismus se v Africe nebere na lehkou váhu. Astma, revma, ztráta zaměstnání i neshody s partnerem. Tyto i další problémy řeší šamani. Pro mnohé lidi jsou větší autoritou než lékaři nebo kněží – a mnohdy jediným, koho daleko od velkých měst najdete, je právě šaman. Podle vědců existoval šamanismus už v době kamenné a jako nejstarší světová náboženská tradice přetrval dodnes v Africe, Austrálii, Asii a Americe. Zajímá se o něj dnes stále více odborníků, především farmaceutů a terapeutů. Objevují totiž shodné rysy mezi jejich zkušenostmi a některými formami moderní psychoterapie. Díky umění šamanů se také podařilo popsat rostliny, jejichž možné léčivé účinky věda stále zkoumá.

Šamanismus nelze ztotožňovat se šarlatánstvím, čarodějnictvím nebo černou magií. V minulosti šamani třeba předpovídali příchod bizonů, jinak by jejich kmen často zemřel hladem. Své zkušenosti čerpají z přírody a ty si pak po staletí předávají. Většina lidí z rozvojových zemí si luxus drahé moderní medicíny nemůže dovolit.

Podle některých tradic je příčina nemoci připisována náboženským nebo morálním přestupkům, jinde má nadpřirozené příčiny. „Vhodným lékem může být modlitba, oběť, usmíření nebo další skupinové terapie. Ačkoli mnoho lidí se může hlásit k jednomu určitému systému lékařství, ve skutečnosti jsou ochotni vyzkoušet i jiné. Když člověk trpí, stává se otevřenějším k alternativním postupům. Hlavní je, když najde něco, co mu uleví,“ vysvětluje etnoložka Zuzana Hrdličková.

Úlevu tak může přinést třeba strom. V mnoha zemích lidé uctívají posvátné stromy, ke kterým se modlí, zdobí je a přinášejí jim oběti. Cestovatelka Olga Šilhová navštívila posvátný strom v Keni: „Abychom tam vůbec mohli, potřebovali jsme povolení šamana. Baobab byl sice pěkně ověšený barevnými fáborky, ale všude po zemi byla krev a kosti z obětovaných zvířat a mraky much. Místní darují třeba i olej nebo palmové víno, které vždy do druhého dne zmizí,“ říká. Lidé věří, že si to odnášejí v noci duchové…

Duchovno jako základ

Slovo „šaman“ v originálním významu odkazuje k osobě, která dokáže v jiném stavu vědomí podniknout cestu do zvláštní reality. Jedná se o propojení mysli s tělem. Znamená to, že šaman překročí do spirituální roviny „pacienta“, aby našel příčinu a na základě toho mohl rozhodnout o vhodné léčbě. Lidé, kteří nejsou naplněni duchovní sílou, jsou náchylnější k nemocem, nehodám a neštěstím. Tím šamanismus překračuje limity nemocí, jak je v moderním světě známe. Šaman pomáhá navrátit osobní propojení pacienta s jeho duchovní sílou, která je sjednocena s obranným systémem.

V dnešní kultuře se důraz na propojení duše a těla myšlenkou počítá spíše mezi alternativní přístupy. V šamanismu je to ale něco užívaného po stovky a tisíce let. Podle šamanů mají všichni lidé duchovní stránku, ať už ji rozeznávají, či ne. Šamanismus spojuje tradiční víru a praktiky spojené s komunikací s duchovním světem. Techniky zahrnují pozměněný stav vědomí a nahlédnutí do těla pacienta. Mimoto se také věří ve schopnost komunikace šamanů s rostlinami a zvířaty, a proto jsou považováni za osoby s mimořádným darem.

V mnoha zaostalých zemích ale spíše než na léčivé síly z přírody věří na kouzla a čáry. Málokdo si postaví dům bez předchozí návštěvy čaroděje, který dokáže vyhnat zlé duchy. Afričané si všechny životní situace zdůvodňují zásahem nadpřirozených sil – nemoc, ztrátu zaměstnání i úmrtí krávy. Je třeba najít viníka a tím je často nevinné dítě. To jednoduše rodina vyhodí na ulici poté, co jim tak čaroděj nakáže. Často k tomu ale vedou i ekonomické důvody – rodina si prostě nemůže dovolit živit jeden hladový krk navíc. V Kongu kvůli tomu žijí na ulici desetitisíce dětí a i přes snahu osvěty ze strany vyspělých zemí se tato víra v čarodějnictví stále zachovává.

OČIMA AUTORKY

Markéta Kutilová, novinářka

Ve většině afrických měst najdete celé trhy, kde se prodávají potřeby pro šamany, léčitele a čaroděje. Ty jsou ale většinou spíše lákadlem pro turisty. Prodejci se tam snaží zpeněžit své tajné recepty a produkty, někteří dokonce tvrdí, že umí vyléčit AIDS. Pravým šamanům se ale většinou nemusí platit. Za své služby očekávají nějaký dárek. Místo peněz tak stačí slepice, koza nebo plechovka rýže. V Africe jsou tradičně šamani dobří, kteří pomáhají, a ti špatní, kteří škodí. Lidé u dobrého šamana hledají pomoc s otěhotněním, s partnerskou krizí, revmatem či rakovinou. Prostřednictvím těch špatných pak můžeme na někoho přivolat zlo. Afričané věří, že pokud se jim děje nějaké zlo, je to proto, že jej někdo na ně přivolal. To pak musí nastoupit dobrý šaman, aby kouzlo zrušil.

Foto: Carsten ten Brink (CC BY-NC-ND 2.0), Tony Mendez (CC BY-NC-ND 2.0)

Článek vyšel v časopise Lidé a země.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM