Zapojte se
Loading


Plané rostliny, neobjevené poklady pro každý jídelníček

foto: Tereza Hronová

19.05.2016
Lukáš Pawera, Rozvojovka 1/2016

Téma: Zdraví, Zemědělství

Region: Regionálně nezařazené

V boji s podvýživou by mohly pomoci plané rostliny. Lidé na ně buď zapomněli, nebo je ještě nezačali jíst.

Ačkoliv hladem na světě trpí takřka miliarda lidí, tzv. skrytým hladem, což je chronický nedostatek pouze určitého minerálu, či vitamínu, trpí přibližně okolo dvou miliard lidí. Hlavním kamenem úrazu je v tomto případě nevyvážená strava. Díky nepříliš pestré stravě lidé strádají nejčastěji nedostatkem vitamínu A, železa, jódu a zinku. Například třetím nejrozsáhlejším závažným zdravotním problémem v Africe je po onemocnění HIV a malárii nedostatek vitamínu A. Na nasledky jeho nedostatku pak ročně oslepne mezi čtvrt až půl milionu dětí a kolem poloviny těchto případů konči až úmrtím.

V neustálém koloběhu nárůstu populace se ovšem zemědělství orientuje na zvýšení produkce škrobnatých (sytících) plodin. Kvantita ovšem nenahrazuje kvalitu. V roce 2011 tři hlavní plodiny - pšenice, rýže a kukuřice - pokryly 40 % orné půdy planety a zajistily 50 % energetických potřeb lidstva. Tento přístup sice zajišťuje relativní dostatek kalorických potravin, ale ne dostatek stopových prvků, jelikož škrobnaté plodiny jsou obecně vzato dosti chudé na stopové prvky. Například obiloviny obsahují minimum betakaroténů (provitamíny A) a tedy nezajišťují zmiňovaný vitamín A. Monokultury plodin mají navíc negativní dopad na životní prostředí, krajinný ráz, globální změny klimatu, úbytek biodiverzity, degradaci a erozi půd, nadměrnou spotřebu vody a zdraví lidí.

Velké, drahé, ale bez chuti a vitamínů

Zajištění dostupného množství a zvýšení konzumace nutričně bohatých zelenin, ale i ovoce a luštěnin, je jedním z hlavních možných řešení k odstranění zdravotních problémů způsobených skrytým hladem. Nejznámější druhy zelenin jako např. rajče, lilek, paprika, či zelí začínají být vzhledem k současnému šíření povědomí o špatné výživě v posledních letech často prosazované v rámci rozvojových projektů. To je dáno především dostupností osiv těchto zelenin, které jsou však velmi často vyšlechtěné a produkované velkými společnostmi především v rozvinutých zemích.

Nevýhodou šlechtěných plodin je však zaměření nejčastěji na získání velkých plodů, estetického vzhledu, uniformity, odolnosti vůči určitému škůdci avšak na úkor nutričního obsahu plodin a chuťových vlastností. V Evropě se udává, že v současné době zelenina obsahuje v některých případech až čtyřnásobně menší obsah vitamínů a minerálů, než by mohla. To znamená, že by bylo vhodné konzumovat podstatně větší množství zeleniny k pokrytí původního množství prospěšných látek. Navíc vyprodukování těchto „západních“ zelenin není úplně snadno dosažitelné v náročných podmínkách rozvojových zemí. Moderní šlechtěná osiva plodin jsou převážně prodávána v hybridní formě, což znamená, že tyto semena není vhodné přepěstovávat v dalších pěstitelských sezonách, ale farmář by měl pokaždé koupit osivo znovu. S tím však sami farmáři nejsou často důsledně obeznámeni, nebo nemají dostatečné finanční prostředky na neustálý nákup dosti drahých semen. V důsledku tak farmáři často uchovávají a pěstují své plodiny z hybridních semen, což naneštěstí vede k nestabilním a nižším výnosům.

Superpotraviny na talíři

Na rozdíl od několika pár druhů intenzivně šlechtěných sytících plodin, lokální opomíjené plodiny jsou známy převážně jen regionálně či krajově, kde je tradičně užívá místní komunita či etnická skupina. Je to také sama komunita, kdo má o těchto rostlinách nejrozsáhlejší znalosti co se týče pěstování a také možností praktického využití. Tyto minoritní plodiny a rostliny mají často kromě potravinové role i další rozmanité užití jako kulturní, technické, medicínské ale někdy i ekonomické. Ačkoliv zajišťují významný přísun nutričních látek dané populaci, v průběhu zelené revoluce (intenzifikace zemědělské produkce) však pro tyto rostliny a související tradiční znalosti není prostor. Vlivem globální modernizace a zároveň nevědomosti o skutečném nutričním a zdravotním přínosu těchto lokálních rostlin sama komunita od těchto zdrojů postupně upouští. Tyto druhy rostlin jsou konzumovány převážně starší generací, zatímco mladší pokolení tíhne ke konzumaci konvečních potravin, a „moderních“ často importovaných druhů plodin.

Doposud se pouze některé lokální druhy značně prosadily a to až globálně, především díky objevení a potvrzení jejich nutričního hlediska: moringa, milička habešská (tef), merlík čilský (quinoa), laskavec (amarant) atd. Spousta dalších pouze místně známých rostlin obsahuje netušené množství vitamínů, stopových prvků a dalších biologicky aktivních látek přispívajících ke zdraví člověka.

Plané, ale výživné

Ještě méně probádanou oblastí je nutriční obsah planých jedlých rostlin či polodomestikovaných druhů. Postoj ke konzumaci planých rostlin je v rozvojovém světě velmi rozdílný. Například Etiopané plané rostliny většinou považují za symbol chudoby a proto zejména střední a vyšší třída tíhne k nadměrné konzumaci masa a západních typů jídel. Na venkově však situace může být jiná. Zejména planá zelenina a ovoce jsou stále v oblibě. Například studie zabývající se znalostmi etiopské etnické skupiny Konso zdokumentovala dokonce 127 druhů takových rostlin.

Naopak v sousední Keni jsou plané i pěstované místní listové zeleniny velmi populární a díky několika projektům zvyšujícím povědomí o jejich nutričním obsahu, dobývají i supermarkety ve větších městech. Význam planých rostlin narůstá zejména v náročných obdobích.  Tradiční znalosti o využitelnosti okolních rostlin v takovémto období mohou zachraňovat životy. V Evropě při konfliktech na Balkáně došlo k potravinové krizi při tříletém obléhání Sarajeva. V té době známý bosenský botanik Sulejman Redžič byl schopen rozeznat všechny druhy planých jedlých rostlin a prostřednictvím médií šířil informace. Jedním z mnoha dalších příkladů je výzkum planých rostlin rýžových polí konzumovaných ženami v severo-východním Thajsku, kdy bylo zaznamenáno 87 takových druhů. Místní obyvatelé tak významně obohacují svůj jídelniček, jinak postavený primárně na rýži. Ve Vietnamu se tradičně užívá ke konzumaci a pro obarvení rýže ovoce zajímavé rostliny Gac, které se vaří s rýží. Dodává tak rýži nejen lákavou barvu, ale poskytuje i dostatečné množství přírodního vitaminu A.

Globálně přehlížený potenciál

Nejméně probádané jsou pravděpodobně tyto minoritní rostlinné zdroje v Africe, kde jich paradoxně je mnoho. Proč se jim vlastně nevěnuje pozornost? Nejsou adekvátně zdokumentované. Kvůli tomu, kde se vyskytují, nejsou zajímavé pro osivářské podniky, výzkumné instituce a celkově jsou společností podceňované a považované spíše za něco nepřínosného. V posledních letech však pozvolna narůstá zájem odborníků a rozvojových pracovníků věnovat se těmto drobným pokladům a jejich potenciálu zajištění vyvážené a udržitelné stravy. Sama komunita je většinou velmi vděčná za informaci potvrzující význam těchto tradičních potravin. Pouze zvýšením povědomí tak může dojít k udržitelnému zlepšení stravovacích zvyků dané společnosti, bez závislosti na nových, či externích potravinách.

V rámci rozvojových projektů se již lokální plodiny dostávají k drobným farmářům a komunitám. Světové zelinářské centrum (AVRDC) například distribuuje zemědělcům balíčky semen několika druhů místních zelenin. Z jejich výzkumu v Indii vyplývá, že políčko těchto zelenin o rozloze pouze 6 x 6 metrů, zajišťuje dostatečné množství vitamínu C a vitamínu A pro čtyřčlennou rodinu na celý rok. Kromě toho obsahují lokální zeleniny velmi často vysoké množství železa, vápníku, zinku, kyseliny listové a různých antioxidantů. Nutriční přínos planých jedlých rostlin různým komunitám je v současné době předmětem výzkumu. Určité druhy vykazují nemalý význam v zásobování zejména stopových prvků. Lokální druhy planých i pěstovaných užitkových rostlin tak skutečně mají potenciál hrát významnou roli v boji se skrytým hladem, zdravím lidí a tudíž i chudobou.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 1/2016 na téma Není jídlo jako jídlo.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM