Zapojte se
Loading


Česko pomohlo v Kambodži postavit téměř 2,5 tisíce bioplynáren

foto: autor

18.04.2016
Jaromír Marek, Český rozhlas, 11.4.16

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Asie

Kambodža se dlouhém období konfliktů postupně začíná stavět na vlastní nohy a rozvíjet. S tím vzrůstá i poptávka po zdrojích domácí energie, kterými je pro 93% lidí dřevěné uhlí a dřevo z okolních lesů. Pomáhají domácí bioplynárny.

Lesy v jihoasijské Kambodži mizí rychlým tempem. V současnosti patří mezi země s vůbec nejrychlejším tempem odlesňování na světě. Zatímco před čtyřiceti lety pokrýval deštný prales tři čtvrtiny území, dnes jej najdeme už jen na třech procentech území. Počet obyvatel v zemi roste a pro venkovské obyvatele je stále těžší obstarat si třeba jen dřevo na otop a vaření. Řešení ale existuje: malé podzemní bioplynárny, na které lze napojit plynový sporák nebo plynovou lampu. Díky české podpoře bylo na venkově postaveno už skoro 2,5 tisíce bioplynáren.

Celé zařízení se skrývá v zemi pod rozsáhlým mangovníkem. Do betonového hrdla se musí neustále přidávat kravský hnůj, v nádrži pod zemí potom vzniká bioplyn a od kohoutu vede několik desítek metrů potrubí až do domu. Tudy přichází do domu potřebný bioplyn na vaření. 

Ratana ze společnosti Člověk v tísni vysvětluje, že náplň je především kravský hnůj, hnoje i dobytka je na venkově dostatek. 

Osmapadesátiletá žena byla první, kdo si nechal bioplynovou stanici postavit. Jak říká, vaření je mnohem jednodušší, jídlo je rychle hotové. Obstarat dřevo je stále obtížnější a také dražší. Zatímco kravský hnůj jí, jak říká, sousedi rádi dají.  

Jak říká paní domu, tento systém tady funguje už skoro deset let a nutno říci, že okolní teplota se šplhá k pětatřiceti stupňům ve stínu, není cítit naprosto žádný zápach. 

"Dvacet kilogramů kravského hnoje a dvacet litrů vody každý den, to je jediné, co biostanice potřebuje," vysvětluje Čie. On je ten, kdo zařízení staví a o práci nemá nouzi. 

Na místě, kde se biostanice teprve staví, je zřejmé, že celé zařízení je velmi jednoduché. Žádné měřáky, žádné ventily. 

Majitel budoucí biostanice má 75 let, hledí ale do budoucnosti. Jak říká, bojí se, že palivové dříví brzy dojde, a chce být proto připraven. Už teď je dříví na otop obtížné sehnat. Obyvatel na vesnici přibývá a lepší to už podle něho nebude.

ROZHLASOVÁ REPORÁŽ k poslechu zde.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM