Zapojte se
Loading


S rakovinou lze bojovat, přesvědčili Češi zoufalé Gruzínky

13.04.2016
Jan Gazdík, Aktuálně.cz, 12.4.16

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Asie

Na smutek v očích mladých Gruzínek onkolog Václav Pecha nikdy nezapomene.

"Čeští lékaři nám dali víru, že s rakovinou prsu a děložního čípku lze v Gruzii bojovat. Pokud ale odejdete, bude to pro nás velké zklamání a pro mnohé naše ženy i smrt."

Tato slova slyšeli na závěr svého screeningového projektu čeští experti od lékařky z gruzínského Samegrela. Po dvou letech monitorování rakoviny u žen sice Gruzii opustili, ale její zoufalý apel nezůstal v Praze bez odezvy.

Nedávno tak putoval z Česka do tbiliské státní nemocnice JSC Universal Medical Center nový zdroj do kobaltového ozařovače, který umožní léčbu radioterapií až 100 pacientům denně. Podle českého velvyslance v Gruzii Tomáše Pernického se totiž velmi často jedná o pacientky z venkovských či horských regionů, které si nemohou dovolit jinou léčbu než ve státní nemocnici.

A vyšetřené ženy? Ty byly až donedávna i podle gruzínských lékařů v bezvýchodné situaci: s přispěním kvalitní diagnózy českých expertů se sice včas dozvěděly o svém vážném onemocnění, na jejich situaci to ale jinak nic nezměnilo. Ke kvalitní a dostupné léčbě neměly stále přístup.

Pět pacientek, u nichž Češi rakovinu odhalili, po screeningu zemřelo. Ať již kvůli nedostupné, nekvalifikované, či předražené lékařské péči. Rakovina prsu a děložního čípku je přitom v Gruzii nejčastější příčinou úmrtí žen produktivního věku.

Frustrující bylo pro české experty i to, že z Gruzie odešli ihned poté, co svůj projekt prevence a diagnostiky v roce 2014 dokončili. Gruzínské ženy se tak v podstatě od Čechů dozvěděly jen ortel smrti. Získaly pouze jistotu o svém bolestném konci.

Cesta z pocitu bezmoci

V gruzínských obvodech Samegrelo a Shida Kartli II, v nichž Češi screening po dva roky prováděli, žijí většinou "vnitřní vysídlenci" Gruzie z válek v Abcházii a Osetii. A je velmi pravděpodobné, že i dlouhodobý stres a obavy z budoucnosti se u nich - vedle neodborné či pozdní lékařské péče - podepisují na častém výskytu rakoviny prsu a děložního čípku.

"Samozřejmě že náš odchod z Gruzie v nás vyvolával pocit bezmoci. Ale s tím jsme do toho i šli. Gruzii jsme v prvním kroku nabídli kvalitní prevenci proti rakovině - nikoliv léčbu či terapii, o niž se musí postarat už sama," vysvětlil Aktuálně.cz před časem Evžen Diviš z Charity ČR, která screeningový projekt pro ministerstvo zahraničí zajišťovala (české ministerstvo zahraničí na něj vyčlenilo 11 000 000 Kč - pozn. red.). Nyní tedy nastal pro nemocné Gruzínky životně důležitý druhý krok: dodávka v Gruzii nedostatkového ozařovače nádorů (v hodnotě kolem 6 000 000 Kč) a následně i odborná pomoc při školení gruzínských lékařů. Zejména onkologů.

Přeprava čtvrt tuny radioaktivního materiálu přes Turecko do Gruzie byla přitom podle projektového manažera České rozvojové agentury Jana Černíka (spadá pod ministerstvo zahraničí) více než komplikovanou - bezpečnostně i logisticky - záležitostí. Výhodou naopak bylo, že nový zdroj záření byl určen pro ozařovač nádorů české provenience.

Podle českého velvyslanectví v Tbilisi potřebuje 70 procent tamních onkologických pacientů radioterapii, ovšem jen čtyři procenta ji skutečně dostanou. Šanci přežít následujících pět let má tedy jen 18 procent žen s rakovinou prsu. Jen pro srovnání: v Česku je to až 80 procent.

Důležité je tudíž podle velvyslance Pernického i to, že tbiliská JSC Univerzal Medical Center je jedinou státní nemocnicí poskytující léčbu radioterapií v Gruzii. Většinu nákladů na léčbu mohou tedy i sociálně slabí pacienti pokrýt ze státního zdravotního pojištění. Jinak by na léčbu neměli prostředky.

Česká rozvojová agentura plánuje kromě toho pro příští období v Gruzii rozvoj oddělení dětské hematologie, školení onkologického zdravotnického personálu, založení screeningového centra v Zugdidi a zajištění první pomoci v horských oblastech v Tušsku. "Celý tento projekt je zaměřen na zkvalitnění diagnostiky onkologických onemocnění ale také na zlepšení dosavadní léčby v Gruzii," shrnuje Jan Černík.

Šok českého onkologa

Ze zdravotnických projektů vycouvala v Gruzii většina vyspělých západních zemí a pomáhají raději v jiných oblastech, například ve stavebnictví. Gruzínské zdravotnictví je totiž podle expertů kvůli permanentním změnám v dlouhodobém rozvalu.

O to cennější je podle Inky Pibilové z České evaluační (hodnotitelské - pozn. red.) společnosti pokračování pomoci nemocným gruzínským ženám. Tudíž nejenom diagnostikou, nýbrž i léčbou a školením zdravotníků. Pibilová připomíná slova jedné ženy z Chitatskari, která se účastnila screeningu: "Rakovinou tu trpí téměř každý. Češi tu přesto navodili atmosféru důvěry, protože všechny jejich diagnózy se potvrdily."

V Gruzii tak s pomocí Čechů vzniká podle Pibilové první ucelený projekt prevence, diagnostiky a léčby žen, které onemocněly rakovinou prsu či děložního čípku.

Těžkou situaci gruzínských žen prohlubují podle onkologa Václava Pechy i zásadní chyby v jejich léčbě: "Tamní lékaři nahrazovali například léčbu ozařováním nesprávně chemoterapií - z tohoto jsem byl v šoku." Nejen tento poznatek vede českého onkologa k závěru, že v Gruzii si momentálně nevědí s přetěžkou situací žen, které onemocněly rakovinou, rady. Jakkoliv je to i otázka zanedbaných investic do zdravotnictví.

Článek vyšel na Aktuálně.cz.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM