Zapojte se
Loading


Palmový olej a jak se v tom vyznat

foto: archiv Jednoho světa (film 10 miliard - co máte na talíři?)

07.04.2016
Jakub Jirků, Reportér, 18.2.2016

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu

Region: Asie

Loni zachvátily Indonésii rozsáhlé požáry. Shořely stovky kilometrů deštných pralesů, dým z rašelinišť stoupá k nebi ještě dnes. A zanedlouho vzplanou nové ohně. Velký podíl na této destrukci má palma olejná, která se tak stala ztělesněním globálního zla. Co s ní teď a jak si uchovat dobré svědomí?

Ačkoliv se zde žďáření lesa kvůli plantážím odehrává každý rok, byl rozsah požárů, které od července do listopadu 2015 sužovaly Indonésii, mnohonásobně větší než obvykle. V důsledku klimatického jevu zvaného El Niňo oheň tentokrát nebyl včas uhašen pravidelným monzunem, plameny dlouhé měsíce pustošily lesy, plantáže, vesnice. A také jedny z nejzachovalejších deštných pralesů na Zemi, které představují domov pro ohrožené druhy, jako jsou orangutan, nosorožec, slon trpasličí či tygr sumaterský.

Podle oficiálních statistik mají požáry na svědomí osmnáct lidských životů, bezprostředně byla postižena více než desetina obyvatel dvousetpadesátimilionové země. Evidováno bylo přes půl milionu případů infekcí dýchacích cest, mluví se také o stovkách tisíc nechtěných potratů.

Během několika měsíců Indonésie vypustila do ovzduší přibližně 1,8 gigatun CO2, což je víc, než kolik činí roční produkce Německa a Kanady dohromady, případně dvojnásobek ročních emisí veškeré dopravy v USA. Střízlivé odhady vyčíslující rozlohu spálené země přesahují dva milióny hektarů. Do českých médií si tyto události zprvu razily cestu pomalu, větší prostor dostaly až koncem roku. Zejména díky šíření na sociálních sítích nicméně vyvolaly v určitém okruhu tuzemské veřejnosti značný zájem.

Přečtěte si celý článek na www.reportermagazin.cz
 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM