Zapojte se
Loading


Klášterní školy v Barmě tvoří alternativu pro chudé děti

foto: autorka

04.04.2016
Jana Ašenbrennerová

Státní i soukromé školy jsou pro mnoho rodin v Barmě finančně nedostupné. Pro děti z chudších rodin je tu alternativa – školy klášterní. Nabízejí vzdělání i ubytování.

Dřevěná budova, vymalovaná do modra, stojí uprostřed rozlehlého dvora. Místo je poklidné, tiché, vzduch se tetelí vedrem. Z nedaleké venkovní kuchyně se ozývají zvuky nádobí. Klášterní škola Tha Pyay Yoe stojí ve stejnojmenné vesnici v Myanmaru (původní název Barmy). Vedoucí mnich, V. Set Kain Da, principál školy, sedí za stolem, za sebou má oltář se sochou zlatého Buddhy - místo slouží jako modlitebna, když se zde zrovna neučí. Je obklopený dětmi.

Bere od nich jejich sešity, ukazují mu k opravě věty, které jim právě nadiktoval. Mnich s úsměvem kontroluje jejich písmo a chválí je za dobrou práci. Vše napsaly téměř bez chyby. Děti se vrací do svých lavic a čekají na další instrukce. V té chvíli však zazvoní zvon z nedaleké kapličky. Mnich ukončí vyučování, je čas oběda.

Vše závisí na financích

Získat základní vzdělání je v Myanmaru možno několika způsoby. Vše závisí na financích. Státní školy, kterých je v zemi nejvíce, mohou být finančně nedostupné, stejně jako ty soukromé. Alternativou pro sociálně slabší rodiny jsou tak školy klášterní. V jejich čele stojí mnich, který udává pravidla a řád. Školy jsou finančně dostupné a zároveň umožňují nastoupení náboženské cesty. Ta však není podmínkou přijetí ke studiu. Pokud ale student chce ve škole bydlet, musí nastoupit jako novic či jeptiška a mimo školní docházky dodržovat režim řízený mnichy.

Rodiče často volí tuto cestu, aby jejich dítě podstoupilo striktní výchovu a oni zároveň ušetřili na výdajích na ubytování. „Jsem tu šťastný,“ říká Sandi Mar, třináctiletý novic. Klášterní život mu vyhovuje, rád se učí. Jeho rodiče žijí ve vzdálené oblasti Shan. Často je nevídá. Po studiích se vrátí zpět a doufá, že se bude moci stát mnichem. Svůj denní režim popisuje jako nabitý a striktní. Novicové vstávají kolem páté hodiny ranní, začínají den společnými modlitbami a poté jdou do ulic prosit o jídlo. V devět pak začíná škola, ta je přibližně do čtyř. Po škole mají krátký čas oddechu, pak uklízejí společné prostory a po té se opět modlí. Spát chodí kolem desáté.

Jediná možnost

Organizace Člověk v tísni provozuje přibližně rok ve středním Myanmaru program, který spolupracuje právě s klášterními školami. Program, který napsala a donedávna vedla Tereza Grünvaldová. „Klášterní školy fungují jako záchytné sítě pro děti ze znevýhodněných rodin. Často se stává, že zde najdete děti z Kachinu, Karenu, Sanu - z oblastí, kde stále pokračují boje. Pro rodiče je to většinou jediná možnost, jak poslat své děti do školy, kde dostanou nejen vzdělání, ale i přístřeší. Tyto školy jsou oproti státním školám zadarmo,“ vysvětluje Grünvaldová. Program se zabývá navázáním konverzace s vedoucími mnichy ve školách. Ti mají velkou podporu a respekt ve své komunitě a tím pádem i vliv na rodiče. Jejich vliv může mít velký dopad na prostředí, ve kterém se děti učí a vyrůstají.

Reportáž vyšla také v časopise Lidé a země.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM