Zapojte se
Loading


Když politika pomáhá i škodí zároveň

Ilustrační foto: Archiv ČvT

30.03.2016
Dagmar Milerová Prášková, Rozvojovka 01/2015

Téma: Mezinárodní rozvojová pomoc, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

Na jedné straně státy Evropské unie podporují rozvojové projekty, na straně druhé jejich domácí politiky podrývají úsilí skoncovat s chudobou.

Představme si farmářku z Keni a říkejme jí třeba Rose. Rose má čtyři děti a obdělává méně než půl hektaru půdy, kde pěstuje banány, kukuřici, fazole a maniok. Díky evropskému rozvojovému projektu na podporu genderových příležitostí získala mikropůjčku a koupila si krávu na produkci mléka. Část mléka a většinu úrody spotřebuje rodina, co zbyde, pak žena chodí prodávat na nedaleký trh. Jenže do Keni stejně jako do mnoha ostatních afrických států vyvážejí evropští farmáři kromě jiného třeba také sušené mléko, které má být prý zdravější než mléko čerstvé.

Nicméně háček je v tom, že Evropská unie poskytuje svým farmářům na vývoz potravin dotace. To znamená, že ti tak mohou vyvážet potraviny za nižší než výrobní ceny. Ačkoliv nízké ceny dovezeného sušeného mléka udělají radost některým spotřebitelům, lokální producenty mléka takový dovoz zničí. Proč? Protože Rose nemá finance, znalosti či technologie, kterými disponuje běžný evropský zemědělec. Rose nemá dokonce ani ledničku, kde by mohla uchovávat případné přebytky.

Koherence politik pro rozvoj

To, že nerozvojové politiky jako například obchod, zemědělství nebo transport mohou jít ve skutečnosti přímo proti krokům přijímaným na podporu rozvoje chudších států, si uvědomily země v rámci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie. Z přístupu „neškodit“ se postupně vyvinula snaha vytvářet společně působící kroky a opatření – tzv. koherence politik pro rozvoj. Evropská unie jako největší světový poskytovatel rozvojové pomoci má tento princip zakotvený ve svém právním systému, jenže stále se jedná o příliš teoretický koncept bez určení přesných nástrojů pro užití v praxi. Monitoring zcela jistě nestačí. I proto takovým, jako je paní Rose, EU pomáhá i škodí zároveň.

Koherence politik pro rozvoj bude hrát klíčovou roli v odstraňování chudoby a v dosažení udržitelného rozvoje. Členské státy, Evropský parlament i další organizace se momentálně snaží prosadit, aby byl tento koncept zařazen do rámce nových rozvojových cílů v  tzv. post-2015 rámci, které nahradí Rozvojové cíle tisíciletí (viz Rozvojovka 1/2014). 

Ilustrační foto: Adam HájekJednou z největších rozvojových výzev je bezesporu potravinová bezpečnost, tedy že lidé mají přístup k dostatečnému množství kvalitních potravin. Mezinárodní společenství, včetně EU a České republiky, se proto zavázalo na prvním místě snižovat hlad a chudobu ve světě. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) trpí hladem především lidé na venkově, jejichž hlavním zdrojem obživy je zemědělství. Jedná se o drobné zemědělce, pastevce, rybáře nebo pracovníky bez vlastní půdy, kteří jsou cílovou skupinou mnoha rozvojových projektů. Například Česko podporuje zvýšení kvality zemědělské produkce v Afghánistánu, zlepšuje přístup k vodě na pití i zavlažování polí v Etiopii nebo podporuje rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku. Podobných projektů probíhají v chudých zemích tisíce. Zároveň s nimi ovšem země globálního Severu chrání svoje trhy a poskytují svým zemědělcům dotace – třeba na sušené mléko na export do Keni.

Ekologická biopaliva berou půdu chudým

Nejde ale jen o obchod a společnou zemědělskou politiku. Také investiční a energetická politika mají nedozírné následky. Teď si představme třeba malijského farmáře Mamadoua. Ten byl zvyklý pracovat na svém malém poli, ale jednoho dne na něm objevil traktor a cedule s nápisem „Vstup zakázán“. Ve vesnici se pak dozvěděl, že náčelník jeho půdu, na kterou ovšem neměl řádný certifikát, pronajal evropské firmě pro pěstování jatrofy na výrobu biopaliv. Právě biopaliva jsou také finančně podporována ze strany EU, protože mají zpomalit klimatické změny. Firma sice přislíbila, že na nové plantáži zaměstná lokální pracovníky, ale Mamadou si zdaleka nevydělá na to, aby si koupil tolik jídla, kolik si předtím sám vypěstoval. Navíc produkce jedné plodiny ve velkém měřítku značně devastuje zdejší životní prostředí. Přitom nedaleko funguje rozvojový projekt na zlepšení půdy a ochrany biodiverzity.

Koncept koherence politik pro rozvoj je pěkný, leč politický závazek. Evropští politici musejí brát v úvahu i domácí zájmy - to funguje úplně stejně jak na národní, tak na nadnárodní úrovni. Proto nestojí rozvojové zájmy nikdy nad zájmy vlastní země. Na druhou stranu neefektivně nakládají s penězi daňových poplatníků. A ti mají jedinečnou možnost sami si politickou reprezentaci vybrat.

Další články na téma financování rozvoje najdete v časopise Rozvojovka 01/2015.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM