Zapojte se
Loading


Češi učí ženy v Jižním Súdánu mýt si ruce. Hygienické návyky tam zachraňují životy

Foto: Tereza Hronová

08.03.2016
Robert Mikoláš, Český rozhlas

Téma: Voda, hygiena

Region: Afrika

Organizace Člověk v tísni učí ženy z vesnic v Jižním Súdánu základní hygienické návyky, které dosud prakticky neznaly

„Umyj si ruce!“ volají často matky na své děti. Tato dobrá a u nás zcela běžná rada může v některých částech světa být doslova nad zlato. V africkém Jižním Súdánu dokonce zachraňuje lidské životy. Humanitární pracovníci z české organizace Člověk v tísni se v této nejnovější zemi světa vytvořené v roce 2011 zaměřili právě na mytí rukou, a to v rámci prevence před smrtelnými průjmy.

 

Pětadvacet žen už přes hodinu diskutuje o problémech, které nejednou potrápily už většinu z nás. Tady v Jižním Súdánu má ale průjmové onemocnění i fatální následky. Foto: Tereza Hronová

Podle jedné z žen je nutné si dávat pozor na to, aby maso a další potraviny neleželo jen tak, nepřikryté, protože jinak je okamžitě obsypané hejnem much. A stejně tak si musí před jídlem mýt ruce. Odpovídá na banální otázku, jak předcházet nemoci; jako malá žačka učitelce.

V obci MangarKuol, pod košatým stromem chránícím před prudkým a pálícím sluncem, ale na zemi či na dřevěném lůžku posedávají 18 až 35leté matky, některé kojící své děti. 

Důležité je prý také mít vždy čistá prsa, aby se nemluvňata při kojení nenakazila. To vše, vždy jednou měsíčně, vysvětluje paní Regina pracující pro humanitární organizaci Člověk v tísni. Ženy z celkem osmi vesnic se tak učí základní hygienické návyky, které dosud prakticky neznaly.Foto: Tereza Hronová 

Její slova často přerušuje dětské žvatlání a někdy i pláč, naštěstí ale nikdo z přítomných teď akutním průjmem netrpí, ovšem připravené musí být prakticky neustále. Vody mají sice hodně, přesto v období dešťů je i vzhledem k nedostatku toalet silně znečištěná. 

Organizace Člověk v tísni učí ženy z vesnic v jižním Súdánu základní hygienické návyky, které dosud prakticky neznaly

Někdy střevní potíže léčí vývarem z kůry nebo listů stromů amud a peth, problémem prý však je, že nedávají dětem trpícím průjmem vodu. Mají totiž zafixováno, že nesmí požít nic, dokud potíže samy neodezní. 

Po teorii pak přichází na řadu i praxe. Regina názorně ukazuje, jak si musí mýdlem pořádně mnout ruce, pěkně mezi prsty, ještě jednou, a také vyčistit nehty. 

Mýt před i po jídle, po toaletě, před vařením. A ženy ji s vážnou tváří pozorují. Jako malé děti. Ale pokud se to nenaučí, budou jejich holčičky a kluci dále trpět a umírat. 

Reportáž vznikla díky podpoře Evropské unie.

Článek vyšel zde na stránkách Českého rozhlasu 20.listopadu 2015. 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM