Zapojte se
Loading


Městská chudoba, jeden z největších problémů dneška

Foto: Ann Katrina Bregović

23.02.2016
T. Hronová, M. Traplová, Rozvojovka 3/2015

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Blízký a střední Východ

Příčiny městské chudoby se v různých regionech liší, důsledky ale bývají stejné, tvrdí Ann-Katrina Bregović. Má zkušenosti z Keni nebo Afghánistánu, kde vede programy společnosti Člověk v tísni.

Proč vlastně lidé odchází z venkova do měst?

Příčiny jsou složité a v různých oblastech různé. Ve většině zemí je ale hlavním důvodem migrace z venkova do měst touha po lepší ekonomické situaci rodin. Na mnoha místech světa, třeba v Afghánistánu, je důvodem pro opuštění domova bezpečnost. Na vesnici jsou životy lidí ve větším ohrožení, města se snaží vláda stabilizovat. Roli hraje i přístup k základním službám a lepší infrastruktura. Ve městech v současné době podle OSN žije 54 % světové populace. Odhaduje se, že v roce 2050 toto číslo vzroste na 66 %. Takže je jasné, že problematika městské chudoby není otázkou budoucnosti, ale dneška.

V čem se liší městská chudoba od té venkovské?

Dramatický příliv lidí do měst je často jedním z hlavních důvodů, proč nelze začít s urbanistickým plánováním. Je třeba pokrýt naléhavé potřeby nově příchozích. Ti se navíc často usazují na pozemcích, které jsou určeny pro jiný účel nebo jsou v soukromém vlastnictví. Tyto neformálně osídlené lokality jsou pak příčinou hlavního, pro městskou chudobu specifického problému - pozemkových sporů a s nimi spojeného strachu migrantů z vysídlení. V některých oblastech, například v Kambodži, může vysídlení vést ke ztrátě obživy. Obyvatelé jsou přesidlováni v rámci měst na místa, z nichž není možné dopravovat se do práce, nebo jejich profese není v dané lokalitě potřebná.

Specifické pro městskou chudobu je, že chudí se mnohem více spoléhají na peněžní trh, případné nestability na trhu se jich tedy více dotýkají. Dalším problémem jsou podpůrné sítě – lidé jsou odkázáni sami na sebe, protože rodinu a známé mají na venkově.

Jaký očekáváte v této problematice vývoj?

Jak jsem říkala, do roku 2050 budou dvě třetiny světové populace žít ve městech. Podle odhadů bude polovina městských obyvatel ve slumech či jiných nelegálně osídlených lokalitách. Vyhlídky tedy nejsou růžové a humanitární a rozvojové organizace si teprve nyní pomalu začínají uvědomovat, jak palčivý tento problém je.

Existují nějaké regionální rozdíly v oblasti městské chudoby například mezi Keňou a Afghánistánem?

Rozdíly mezi regiony najdeme už při snaze městskou chudobu definovat. Podle některých měřítek je hlavním určujícím faktorem chudého obyvatele města jeho obydlí. Městská chudina tedy nebydlí v trvalých příbytcích. Tím se rozumí obydlí sbité z menších či větších plechových plátů na dřevěné konstrukci, jaké známe z afrických slumů. Kdyby se ale podle tohoto kritéria definovala městská chudina v Afghánistánu, spadal by do této kategorie jen malý počet lidí. Jen ti, co bydlí ve stanech. V drsných klimatických podmínkách s letními teplotami kolem 40 °C a zimními mrazy by v Afghánistánu nikdo v příbytku ze subsaharské Afriky nepřežil. Je tedy potřeba podívat se na kulturní a geografické rozdíly, než označíme někoho jako městskou chudinu. Ovšem hlavní problémy těchto lidí se většinou neliší – nemají obživu, sociální vazby, přístup k lékařské péči a vzdělání atd.

Kdo je městskou chudobou nejvíce ohrožen?

Nejvíce ohrožené jsou rodiny, které jsou existenčně odkázány jen na jednoho svého člena. Živitel je většinou nekvalifikovaný dělník bez stálé práce, snaží se vydělat alespoň nutné minimum. Nedostatek vzdělání venkovských obyvatel je pro mnoho z nich ve městě velkou překážkou, kvůli níž často zastávají namísto důstojného pracovního místa ve formální ekonomice práci v neformálním sektoru, často v nebezpečných pracovních podmínkách, kde není brán ohled dodržování základních lidských práv.

Je nějaké řešení tohoto problému?

Otázka boje proti městské chudobě a zamezení jejího růstu je v současnosti jednou z nejpalčivějších. Existuje vůbec možnost, jak podpořit chudé obyvatele měst a současně zamezit tomu, aby se tato sociální skupina rozrůstala? Navíc příčin městské chudoby je více a často jsou propojené, nelze řešit jen jednu. Nabízet profesní školení bez podpůrných kurzů čtení, psaní a počítání nepřinese z dlouhodobého hlediska velký efekt. I švadlena by si měla umět spočítat výdaje a příjmy. Důležité je zaměřit se na díry na trhu. Všichni chudí se nemůžou stát švadlenami. Navíc pokud nemají peníze do začátku, těžko začnou podnikat. A pokud dostanou finance bez informací, jak se správně investovat, také to je špatně. Úspěšnější jsou většinou rozvojové projekty, které se zaměřují na oblasti s menší rozlohou a s méně obyvateli, o to intenzivněji s nimi ovšem pracují. Důležitá je kvalita, ne kvantita. Je třeba si uvědomit, že nevydařené projekty nejsou jen špatnou zprávou pro realizátory, ale hlavně pro obyvatele. Pro ně jsou jedinou cestou, jak se dostat z bludného kruhu chudoby. Dalším generacím jinak nezbude nic jiného, než jít ve šlépějích těch předešlých. 

Další články na téma městská chudoba si přečtěte v časopise Rozvojovka 3/2015


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM