Loading


Lidé budou vždy odcházet za lepšími životy. Migraci nelze zabránit

Foto: Iva Zímová

Tereza Hronová, Michala Traplová, Reportér | 20.08.2015

Téma: Migrace | Mezinárodní rozvojová pomoc

Region: Regionálně nezařazené

Spíše než přijímat uprchlíky do Evropské unie je třeba problémy řešit přímo v zemích, odkud lidé utíkají. To je častý argument v debatách o migrační krizi. Za pokrytecký ho považuje Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů. „Když lidé žijí v uprchlickém táboře a nemůžou se vrátit domů, tak někteří vždy budou ochotni postoupit obrovská rizika,“ říká.

Myslíte si, že mezinárodní pomoc například v Afghánistánu nebo Sýrii může být prevencí migrace, jak v poslední době často slýcháme? Ať už ta okamžitá (humanitární), nebo dlouhodobá (rozvojová spolupráce)? 

Otázkou spíše je, zda vůbec rozvojová pomoc dostatečně přispívá ke globálnímu rozvoji. Určitě má smysl, pokud se zaměřuje na rozvíjení kapacit a potenciálu lidí v chudších regionech. Vždy budou ale lidé odcházet za lepším životem. Migraci nelze zabránit. Vždyť Česká republika je relativně bohatá a statisíce lidí žijí v zahraničí, protože tam mají vyšší příjem a líbí se jim tam. Ale když se podíváme na dopady humanitární pomoci na migraci konkrétně v Sýrii, tak do Evropy přichází měsíčně jen asi kolem deseti tisíc syrských uprchlíků z více než tří milionů lidí, kteří zůstali v okolních zemích, jako jsou Turecko nebo Libanon. 

Takže argument, že by se mělo v rámci snížení migračních vln pomáhat lidem v jejich vlastech, je platný jen do určité míry? 

Řekl bych, že je velmi pokrytecký. Takřka jediné co udělala česká vláda v reakci na migrační krizi, je, že humanitární pomoc přesunula z dalších regionů do Sýrie a okolních zemí. Navíc když lidé žijí v uprchlickém táboře a nemůžou se vrátit domů, tak někteří vždy budou ochotni postoupit obrovská rizika, aby mohli žít v míru a najít si práci. 

Můžou dlouhodobě proti migraci pomáhat přímé investice v chudších státech? A co například Eritrea a další velmi uzavřené země? 

V případě Eritrey hodně uprchlíků utíká před takřka otrockou vojenskou službou. Nyní má tato země volný přístup na trhy do EU. Chybí ale kapacity na to, aby těchto možností využila. Je těžké dát dohromady všechny přísady na to, aby mohly investice fungovat. Nutná je třeba fungující infrastruktura. Obecně je v subsaharské Africe velice těžké zkopírovat čínský model rozvoje založený na průmyslu. Cesta z chudoby zde vede spíše přes soběstačné zemědělství.

Očekáváte, že v budoucnu bude čím dál větší problém migrace v důsledku klimatických změn?

Určitě. Odhaduje se, že v půlce století má být nejméně sto padesát milionu tzv. klimatických uprchlíků. Je paradoxní, že ti ale z hlediska mezinárodního práva stále nejsou považováni za uprchlíky s právem na azyl. Ten mohou získat jen z bezpečnostních, politických a náboženských důvodů. Na ty, kteří utíkají před suchem a neúrodou, se definice nevztahuje. 

Česká republika z rozpočtu na oficiální rozvojovou pomoc podporuje projekty ve 14 zemích, například v Afghánistánu, Etiopii, Moldavsku nebo Bosně a Hercegovině. Je výběr prioritních zemí v kontextu současných i budoucích migračních vln správný? 

Uprchlická krize by určitě neměla vést k tomu, aby se přehodnocovaly tyto priority. Neměli bychom začínat v dalších zemích a ještě rozmělňovat rozpočet České rozvojové agentury 360 milionů na další projekty. Spíš naopak. Vedle toho je zde ale přes 2 a půl miliardy korun, které jdou na rozvojovou politiku Evropské unie. Česká republika by se měla zaměřovat na ty země, které zná. A měla by se mnohem více zajímat o to, jakým způsobem jsou využity peníze, které dáváme v rámci našich příspěvků do EU a mezinárodních institucí. Jedním českým projektem v Sýrii nic nezměníme. Velké problémy je potřeba přenechat velkým institucím jako OSN, Světová banka nebo Evropská komise. Není to ale žádná pomoc „Bruselu“, je to především naše vlastní pomoc. 

Rozpočet na českou zahraniční rozvojovou spolupráci ani po ekonomické krizi ale vláda nesnížila. Měl by být vyšší? 

Česká republika má dlouho mezinárodní závazky, které neplnila a neplní. Slíbila, že z hrubého národního důchodu vyčlení 0,33 % na rozvojovou spolupráci, ale dává jen 0,11. Nevidím žádnou politickou sílu, která by usilovala o to, aby se rozpočet navýšil. 

Část našeho rozpočtu jde na stipendia pro studenty z rozvojových zemí, kteří se vzdělávají na českých školách. Vracíme se tak k podle vás pokryteckému argumentu, že prevencí migrace je pomoc přímo v zemích s největším množstvím uprchlíků. 

Dlouhodobě se řeší, že vládní stipendia přispívají k odlivu mozků – část schopných a vzdělaných lidí se do zemí původu nevrací. V reakci na to už existuje malý program vysílání vysokoškolských pedagogů na globální Jih. Já jsem spíše pro to, podporovat ne naše, ale jen tamní univerzity. Se 100 miliony korun na stipendia bychom tak pomohli nesrovnatelně více studentům a studentkám z rozvojových zemí. 

Samotná rozvojová spolupráce tedy problémy s chudobou nevyřeší. Jaké jsou další možnosti? 

Je jasné, že vedle nárůstu peněz od migrantů, které posílají domů (tzv. remitence), nebo přímých zahraničních investic role rozvojové pomoci klesá. Nejlepší by ale bylo se podívat na skryté a neviditelné toky, které země Jihu poškozují, např. daňové úniky korporací, obrovské bankovní poplatky za převod remitencí nebo korupční peníze uložené v  daňových rájích. Anebo neprolamovat limity a omezit naše skleníkové plyny, které mění klima na Blízkém Východě a v Africe, a podporují tak výhledově další vlny migrace. 

***

Profil

Ondřej Horký-Hlucháň je vedoucím výzkumného oddělení Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Dlouhodobě se zabývá globálním rozvojem, rozvojovou spoluprací a vztahy mezi Severem a Jihem.

Článek vyšel v příloze v magazínu Reportér.


Ilustrační foto (CC BY-ND 2.0)

Olympiáda rozevírá sociální nůžky

Rio de Janeiro se chystá na Olympijské hry a tisíce zahraničních návštěvníků. Z modernizace města těží hlavně bohatí. Chudí přichází o domovy.

Foto: Jan Mrkvička

Zničené životní prostředí jako jedna z příčin migrace

Pokud slyšíme slovo bezpečnost, většinou přemýšlíme nejprve o ozbrojených konfliktech, šíření zbraní hromadného ničení, organizovaném zločinu a terorismu. Ale například šíření chorob jako HIV/AIDS dokazuje, že v dnešním světě

Ilustrační foto

Dvě třetiny obézních lidí dnes žijí v rozvojových zemích

Svět tloustne. V současné době trpí nadváhou či obezitou každý třetí člověk na světě. A dávno už se tento problém netýká jen zemí vyspělých.

Foto: Tomáš Kubeš, DR Kongo

Máme plán - Záchránit svět

Je to mnohem náročnější úkol než letět na Měsíc. Organizace spojených národů stanovila směr, který by nás měl do roku 2030 dovést k udržitelné planetě Zemi.

foto: Karel Vrána

Podívat se na chudobu

Turistickými atrakcemi jsou brazilské favely, africké i asijské slumy i domorodé kmeny. Převažuje byznys nad etikou?

foto: Filip Šebek

Nejlepší zprávy ze světa již podruhé také v Česku

Již zítra, 9. září, se české organizace podruhé připojí k úspěšné dánské informační kampani World´s Best News, která usiluje o zvyšování povědomí široké veřejnosti o pokroku v naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Dobrovolníci

Filmový festival pro uprchlíky v poušti na Západní Sahaře

Západní Sahara je jednou z posledních světových kolonií. Po mnohaletých teritoriálních bojích je dnes okupována Marokem. V oáze uprostřed pouště na jihu Alžírska se každoročně koná festival podporující boj západosaharských uprchlíků

Tereza Hronová

Ukradené dětství

Asi 170 milionů dětí na celém světě pracuje, místo aby chodilo do školy. Tráví dětství na plantážích s bavlnou či kakaem, v cihelnách, textilních výrobnách nebo třeba tkají koberce.

Ira Gelb (CC BY-ND 2.0)

Proti novodobému otroctví pomůže hlavně boj s korupcí

Obchod s lidmi můžeme považovat za novou formu otroctví. I když ho zakazují mezinárodně uznávané dokumenty, ve velké míře se objevuje například v jihovýchodní Asii. Jedná se o rozsáhlou formu organizovaného zločinu, která přináší

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

Časopis Rozvojovka 2/2016

starší >

Akcevšechny akce >

01.10.2016
Happening Výstava na stromech (celá ČR)

Výstava na stromech NaZemi je celorepublikový happening, který se koná během Týdne důstojné

03.10.2016
Za udržitelný svět v ZOO Praha

V pondělí 3. října proběhne v ZOO hl. m. Prahy osvětová akce, v rámci projektu Udržitelná

04.10.2016
Oslava 70 let CARE: příběhy pomoci (Praha)

CARE si připomíná 70 let od svého založení. I vy jste součástí naší dlouhé historie, přijďte

04.10.2016
Gruzie, jak ji neznáte: 10 let úspěšných projektů ČVT (Praha)

Gruzie, jak ji neznáte: 10 let úspěšných projektů Člověka v tísni Krásné hory, rozmanitá

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2016 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM