Zapojte se
Loading


Zambie: Nejvíce sirotků je v důsledku epidemie HIV/AIDS

 / Autor: Tereza Hronová

26.03.2015
Tereza Hronová

Téma: Dětská práce, HIV&AIDS, Komunitní rozvoj, mikrofinancování, podnikání, Vzdělání, děti, mladí lidé, Situace v rozvojových zemích, Lidská práva

Region: Afrika

V Zambii žije až 800 tisíc dětí, které přišly o rodiče v důsledku HIV/AIDS. Mají nižší šanci chodit do školy, často se stávají oběťmi dětské práce.

„Tohle není dívka, to je chlapec,“ křičí dav asi druháků na učitelku, která ukazuje na obrázek. Vedle se o něco starší žáci z páté třídy snaží správně hláskovat anglická slovíčka. Učí se v kostele, který je rozdělaný lavičkami na tři třídy základní školy. Většina dětí sedí na zemi, jen na ty starší zbyly dřevěné lavice. Je tu takový hluk, že děti musí učitelkám u tabulí spíše odezírat ze rtů. Do Centra Svatého Mathiase v jedné ze čtvrtí zambijské Lusaky chodí 310 dětí – 120 kluků a 190 dívek. Střídají se na dopoledním a odpoledním vyučování, aby se do tříd po 50 žácích vešly. Učí se hlavně angličtinu, matematiku, sociální vědy, výtvarnou výchovu a místní jazyk.

Pochází z nejchudších rodin. Spousta z nich ztratila jednoho nebo oba rodiče. Bez podpory Anglikánského programu pro děti ulice (ASCP) by do školy zřejmě vůbec nechodily. „Asi 25 % našich žáků je HIV pozitivní. Skutečně většina dětí přichází o rodiče v důsledku této nemoci. Je to velký problém,“ přiznává ředitel ASCP Katete Jackson Jones. V Zambii je podle OSN až 14 % HIV pozitivních. Neoficiální odhady hovoří až o 20 %. Patří mezi 6 zemí s nejvyšším počtem nemocných v populaci. „Poskytujeme jim vzdělání a zdravotní péči. Kromě toho se snažíme o prevenci prostituce a drogové závislosti, která se dětí ulice často týká. Navíc brzy odchází pracovat. Například drtí kameny, pracují jako domácí služebníci, prodávají na ulici ve stánku,“ dodává. Anglikánská základní škola je bezplatná, protože je pro znevýhodněné děti, které by si poplatky dovolit nemohly. Podporuje ji například UNICEF.

Ženy samoživitelky

Je krátce po 12 hodině a děti se s křikem hrnou ke kýblu s vodou. Všechny si pečlivě myjí ruce a čekají na oběd. Třikrát týdně jim škola poskytuje zdarma teplé jídlo – většinou kukuřičnou kaši nshimu. Kuchařky zrovna dovařily bílou hmotu bez chuti a zápachu a čekají na první strávníky. Škola ale nemá dostatek talířů, takže se děti musí střídat. Nejmladší jedí první. „Museli jsme začít dávat žákům nějakou stravu, protože s prázdným žaludkem se vůbec nesoustředí a nic se nenaučí. Hlad je spíš než do školy žene do ulic, kde se snaží vydělat si na něco k snědku,“ vysvětluje třicetiletý Joseph Mwale, který vede Centrum Sv. Matiase.

„Známe dobře komunitu, takže se k nám většinou donese, když se na ulici toulá nějaké nové dítě. Často se o nich dozvídáme od lidí v kostele,“ vysvětluje Joseph, jak se do centra dostávají nové přírůstky. Toulavým dětem se pak snaží najít opatrovníka. Jedním z nich je i čtyřicetiletá Cathrine Mumba. Stará se o Christophera a Gifta. Oba dřív přespávali v příkopech. Dnes obstojně odpovídají anglicky na otázky, protože se dostali do školy podporované ASCP. Cathrine stojí bosá před hliněným domkem a chová svoje miminko. Celkem má ještě tři vĺastní děti. „Manžel mi zemřel a tak často nemáme peníze ani na jídlo pro všechny. Občas si něco vydělám úklidem v cizích domácnostech, ale nestačí to. Jíme jen jednou denně,“ šeptá žena.

Škola pro dospělé

Podobně je na tom i samoživitelka Alice Ngoma, která bydlí opodál. Když se její třináctiletý syn Willson vrací ze školy, prodává ještě u cesty rajčata. Za den si vydělá v přepočtu maximálně 50 korun. Za ně musí koupit jídlo a pitnou vodu – v domě nemá žádný zdroj. Takových žen je v chudých čtvrtích mnoho. Některé samy neumí číst a psát, a tak pro ně Centrum Sv. Matiase připravilo odpolední kurzy pro dospělé. „Jejich první motivací většinou je, aby si mohly číst úryvky z Bible. Kromě toho jim počítání pomůže při prodeji zeleniny a dalšího zboží, čímž se většina žen z okolí živí,“ vysvětluje jejich dobrovolný učitel Aaron Biemba, bývalý účetní. „ Navíc si můžou přečíst třeba příbalové letáky léků nebo návod na využívání chemických hnojiv,“ dodává. Vzdělaní dospělí také častěji posílají děti do školy, můžou jim pomáhat s úkoly a doučovat je. Vzdělaní pak mají šanci v budoucnu si najít lepší práci - i když je škola malá, stísněná a nevybavená jako ta v kostele.

Článek vyšel v časopisu Rozvojovka 4/2013.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM