Zapojte se
Loading


Tři roky, které mění svět

foto: Tereza Hronová

20.10.2014
Markéta Tauerová Kutilová, MF DNES 2014

Téma: Rozvojové cíle tisíciletí, Voda, hygiena, Zdraví, Zemědělství

Region: Regionálně nezařazené

Výživa v prvních 1000 dnech života – od početí do dvou let dítěte – nevratně rozhoduje o budoucnosti. Dobře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí a pak i hledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých zemí. Je těchto 1000 dní klíčem k odstranění chudoby ve světě?

„Velmi pečlivě vybírám, co dám dceři jíst, studuji složení potravin, preferuji bio kvalitu. Začala jsem stravu hlídat už v těhotenství, to jsem nepila ani zelený čaj, protože obsahuje trochu kofeinu,“ říká Lenka z Brna, matka dvouleté Laury. Jiná matka, z opačné strany zeměkoule, by asi nechápala, o čem mluví.

 „Moje děti jedí totéž, co já. To znamená dvakrát denně kaši. Maso máme jen výjimečně a ovoce a zeleninu moc nejíme. Co vypěstuji, to prodám na trhu, abychom měli trochu peněz na mýdlo, oblečení, cukr nebo olej,“ říká Mapendo, matka čtyř dětí z Demokratické republiky Kongo. Mapendo nyní dočasně bydlí se svými dvěma dětmi ve vyživovacím centru organizace Lékaři bez hranic v městečku Lubutu, kde se právě léčí 46 dětí trpících podvýživou. Většinou jsou zde na tři měsíce. „Dítě nabere váhu rychle, ale podvýživa většinou způsobuje mnoho dalších zdravotních problémů a nemocí, jako třeba dýchací problémy, anémii, poškození imunity či orgánů, kožní problémy, snížení výkonnosti a inteligence. Následky podvýživy je provázejí po celý život,“ říká lékař Michael z Ukrajiny. V Kongu má podváhu více než čtvrtina dětí. Podvýživa je pak také jednou z příčin vysoké úmrtnosti. Pátých narozenin se zde nedožije každé páté dítě. 

Vzdělejte matky

Za dětskou podvýživou ale zdaleka není jen nedostatek jídla, ale i jeho nedostatečná výživová hodnota. Základem pokrmů většiny Afričanů je totiž maniok. Má vysokou energetickou hodnotu, výborně zasytí, ale jeho nutriční hodnoty jsou žalostné. Kaše neobsahují téměř žádné bílkoviny, minerály ani vitamíny. Podvýživa jde ruku v ruce i s nevzdělaností a neinformovaností. V Kongu asi 35 % dospělých neumí číst a psát, čehož je příčinou i vleklý a nepřehledný konflikt, který zemi sužuje téměř 20 let. „Nejvíce podvyživených dětí je mezi lidmi bez vzdělání. Zejména matkám chybějí informace. Neví, co vše dětský organismus potřebuje a děti pak krmí jednostrannou stravu. A tak, i když děti jedí dost a hlad nemají, jsou podvyživené. Vzdělání, to je klíč k dlouhodobému zlepšení,“ říká lékař Michael.

Právě proto jsou v centru spolu s dětmi i jejich matky. Zatímco děti zotavují svůj organismus a nabírají síly, ženy sedí každý den několik hodin na školení. „Učíme je, jak správně děti živit, vysvětlujeme, jak je důležité dávat jim ovoce, zeleninu, vejce, maso. Ony to prostě neví, nikdy jim to nikdo neřekl,“ popisuje ukrajinský doktor. Jeho slova dosvědčuje i třicetiletá matka dvou dětí z asijské Kambodži: „Jsem sice učitelka, ale přesto jsem nevěděla, že když jsem těhotná nebo kojím, tak bych měla víc jíst a také dávat pozor na složení stravy. Nenapadlo by mě, že třeba zelenina a ovoce jsou důležité, jak pro mě, tak pro moje děti, “ říká Soh Peavam. Spolu s dalšími ženami se zúčastnila školení pro nastávající a kojící maminky, které vedly  porodní asistentky vyškolené společností Člověk v tísni.

Lékaři ale upozorňují i na další problém, který podvýživu prohlubuje. „Učíme matky i základním hygienickým návykům, jako, že vodu pro děti musí převářet, musí si mýt ruce nebo chránit jídlo před mouchami. Počet průjmových onemocnění je zde opravdu vysoký,“ říká Michael. Spousta lidí nemá záchod a mouchy a vítr přenáší bakterie z výkalů rovnou na talíř, šíří se tak průjmová onemocnění. Ta brání dětským tělíčkům vstřebávat potřebné živiny. Špatná voda a hygiena je tedy jednou ze stěžejních příčin podvýživy. Navíc průjem je nejčastějším zabijákem dětí do 5 let a podlehne mu i celých 12 procent dospělých, což je více než počet úmrtí na AIDS a malárii dohromady. 

Tradice brání kojení 

Dalším paradoxem mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi je přístup ke kojení. Zatímco v Evropě jsou matky pod palbou informací o důležitosti kojení, v mnoha chudých oblastech jsou ze všech stran zavaleny reklamou na prospěšnost sušeného mléka. Matky potom zbytečně utrácejí peníze za sušené směsi, často pochybné kvality. „Popel je i na našich hlavách. Masivní reklamní kampaň v Somálsku přesvědčila zejména mladé maminky, že umělé mléko je lepší než mateřské. Je to vítězství marketingu nejmenovaného nadnárodního koncernu a voda na mlýn podvodníků z řad místních tzv. lékárníků, kteří vám z pytle u silnice prodají za krutou cenu něco práškového,“ říká pediatr Peter Lux, který pracoval v Iráku a Somálsku pro organizaci Lékaři bez hranic.

Mnohdy se také stává, že tradice velí jinak než příroda a nutí ženy dávat dětem mateřské mléko jen málo, nebo vůbec. „Zde v Kambodži se tradičně věří, že první mateřské mléko žluté barvy je špatné a dětem se v prvních dnech dává oslazená voda,“ říká zdravotní setra Sophan, která pracuje ve zdravotním centru na jihu Kambodži. Právě toto mléko je pro dítě velmi cenné a výživné. „Snažíme se s těmito starými tradicemi bojovat, ale jde to pomalu. Lidé si musí zvykat, že někomu v bílém plášti mají věřit víc, než sousedce,“ doplňuje Sophan. Stejně důležitá jako kojení je pak i dostupnost kvalitní zdravotní péče.

Pět věcí, co změní svět

Na světě žije 20 milionů podvyživených dětí a každých pět vteřin jedno dítě na následky podvýživy zemře, říká Světová zdravotnická organizace. Další miliony dětí, kterým se nedostávalo dobré stravy v prvních 1000 dnech od početí, jsou na celý život nevratně poznamenané. Podvýživu přitom nezpůsobuje nedostatek jídla. Experti OSN nedávno zveřejnili zprávu, podle níž lidstvo už dokáže vyprodukovat dokonce dvakrát více potravin, než je třeba k jeho uživení. „Na světě je jídla dost, ti kteří umírají kvůli nedostatku potravin, jsou prostě zavražděni,“ prohlásil nedávno Jean Ziegler, šéf speciální komise OSN Právo na jídlo. Podle něj jsou na vině hlavně místní politici, kteří nedělají dost pro to, aby svým občanům zaručili dostatek jídla. Víc by ale mohli udělat i zahraniční rozvojové agentury, západní vlády, veřejnost i soukromé firmy. Jejich nezájem, špatně informovaná rozhodnutí či nekvalitně realizovaná řešení dávají podvýživě šanci napáchat ještě více zcela zbytečných škod na životech milionů lidí.

Existuje tedy pět faktorů, které by mohly snížit podvýživu ve světě a tím i změnit svět k lepšímu. Vedle obecného zájmu mezinárodního společenství je nutné, aby strava všech dětí a budoucích matek byla výživná. Zároveň musí být dostupná kvalitní pitná voda a dobré hygienické podmínky. Velkou roli hraje kvalitní zdravotnictví a v neposlední řadě i osvěta v komunitách. Cesta z chudoby totiž začíná v břiše matky.

Článek vyšel v příloze 1000 dní rozhoduje v říjnu 2014 v MF DNES.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM