Zapojte se
Loading


Senátorka Horská: Všichni čeští politici by měli vidět chudobu

Autorka: Markéta Tauerová Kutilová

06.02.2014
Markéta Tauerová Kutilová, Deník.cz 31. ledna

Téma: Situace v rozvojových zemích

Region: Asie

S baťohem na zádech už projela Barmu, Thajsko a nyní cestuje po Šrí lance. Místopředsedkyně Senátu, pardubická ředitelka školy Svítání Miluše Horská tráví svoje dovolené v rozvojových zemích, kde hledá hodnotu lidství. Věří, že povinností těch bohatších a zdravých je pomáhat těm, kdo jsou na tom hůř.

Proč jezdíte na dovolené do rozvojových zemí? Není lepší jet třeba do Řecka jako ostatní?

Řecko je krásné, ale myslím, že právě jen v rozvojových zemích se člověk setká s nahotou opravdového lidského bytí. Je hodně důležité si uvědomit, že většina lidí na světě se nemá tak dobře jako my v rozvinuté Evropě, že svět řeší úplně jiné věci než my. A taková ta lehkost bytí, která nám Evropanům chybí? Tady je vidět na tucty.  Lidé by mohli mít velké starosti, nemají pomalu kde hlavu složit, ale jsou šťastni a je zřejmé, že se mají rádi.

Dokážete si na takové dovolené odpočinout?

Člověk tady tak rychle přijde na jiné myšlenky, že na žádném odpočinkovém pobytu se mi to nikdy nepodaří. Mám tu starosti, jak sama přežít s ruksakem, jak správně nastoupit, jak se zorientovat. Člověk má možnost zažít jiný život, který neměl možnost poznat. Hodí ho to do jiné lidské roviny a může pak to lidem okolo, kteří si začnou stěžovat, dát jednoduchý argument - ať si uvědomí, že ta jejich láhev je zpola plná. Myslím, že tady většina lidí má tu lahev zpola prázdnou, a přesto dokážou žít daleko šťastnější život než my, co máme nadbytek. Poselství mých cest je uvědomit si hodnotu lidství, která se dá najít v chudobě.

Jak tedy vnímáte chudobu v rozvojových zemích?

Žiji v zemi, kde se máme velmi dobře, a tak si uvědomuji ten šok z chudoby. Nedělá mi příliš dobře, neboť jsem zvyklá pomáhat potřebným a tady to prostě nejde a člověk musí tu realitu přijmout. Nutí to ale zamyslet se nad lidskou podstatou, nad tím, co vede ke štěstí, jestli je to hmotný dostatek nebo kus štěstí, které můžeme také v té chudobě spatřit, když se ti lidé vzájemně podpoří a jsou spolu. Tady vidíme v chudobě velké rodiny, které drží pospolu. Drží je třeba velmi silná víra v Boha. I my, z rozvinuté Evropy, kterým pořád něco chybí, se můžeme od leccos naučit. Autorka: Markéta Tauerová Kutilová

Sama pomáháte v Česku hendikepovaným. Zajímáte se, jak žijí jinde?

Je to moje velké téma. Myslím, že té pomoci, solidarity mezi lidmi je potřeba daleko víc. Zajímá mě, jak to jednotlivé země řeší a hlavně - co se s tím dá dělat.  Hendikep může být už to, do jaké země, do jaké společnosti se člověk narodí a s jakou barvou kůže. Lidé už tak žijí na hranici chudoby a nikdo je neučí, jak se svými hendikepy žít.  Beru to tak, že ti, co dostanou nějaké dary do vínku, jsou povinni se o ty druhé postarat, ale to je téma i pro rozvinutou Evropu.

Navštívila jste v různých zemích české rozvojové projekty. Má podle vás smysl, aby Česká republika pomáhala rozvojovým zemím?

Mezilidská solidarita je velmi důležitá. Já sama, pokud se dostanu do problémů, jsem velmi ráda, pokud mi někdo pomůže. Podle toho se snažím pomoci ostatním. Tato pomoc má i výchovný smysl, práce dobrovolníků, dobročinné dary, sbírky, různé misie mohou být velmi užitečné, pokud se s nimi  nakládá efektivně. Žádný stát, pokud se stane katastrofa, nedokáže tak rychle zorganizovat svoje síly. Jsem pyšná, že Česko vždycky patří mezi největší dárce, přepočteno na obyvatele. I já se snažím to dělat i ve své škole se svými hendikepovanými žáky, jejích rodiči a kantory, vždycky přispět tam, kde je to potřeba, i když my sami ty peníze sbíráme také.

Na Šrí lance jste navštívila školu postavenou a vybavenou z českých darů českou organizací, jak na vás působila?

Ta škola byla velmi pozitivní a veselá. Užívala jsme si tu exotiku, že já, jako bílá, můžu být atrakcí. Viděli jsme ale venkovskou školu, která neměla nejlepší úroveň, ani vzdělávací programy, ani řízení. Bylo také vidět, že od té doby, co byla škola postavena, se do ní neinvestovalo a je tedy na vládě Šrí lanky, jak bude s tímto darem České republiky nakládat.

A jak se vám líbily domy, které Češi postavili pro lidi postižené vlnou tsunami?

Ty domy byly velmi příjemné. Ale je otázka, jak naplnit život lidem, kteří k tomu nejsou vedeni, nemají příklad z rodiny, ale ani ze společnosti.  Tady vidím to pojítko té pomoci, mezinárodní dobrovolnické, nejenom jim dát hmotné statky, ale naučit je pracovat, být pro sebe zapojeni, starat se o sebe, žít svůj život lépe. Ale to je dlouhodobé téma všude na světě.

Co vás na Šrí lance překvapilo, ať už pozitivně či negativně?

Jsou zde pro mě překvapivě velmi příjemní lidé. Jsou velmi příjemní k nám, bělochům. Je zde příjemné být obyčejným člověkem, který neleží na pláži, ale pohybuje se mezi lidmi. Mají výborné, jednoduché, čerstvé jídlo, které u nás určitě neseženeme. To nepříjemné je ta chudoba, kterou si tu člověk uvědomuje v plné šíři.

Je něco, co byste teď ze Šrí Lanky vzkázala do Česka?

Doporučila bych všem českým nezaměstnaným, kteří si stěžují, aby se jeli podívat tam, kde je opravdu chudo. A zároveň bych sem vyslala českou vládní, poslaneckou delegaci, ne do těch krásných vybavených hotelů, ale do těch chudých vesnic, aby viděla, jak se dá žít a jakým způsobem se třeba dá s tou chudobou pracovat.

Rozhovor vyšel v Deníku.cz. 

Cesta redaktorky byla podpořena Českým fórem pro rozvojovou spolupráci FoRS.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM

Děkujeme, že se zajímáte o rozvojovou spolupráci a globální témata. Aktuální informace naleznete na www.clovekvtisni.cz