Zapojte se
Loading


Krutá cena zlata: dvanáctileté prostitutky a děti zmrzačené rtutí

foto: Tereza Hronová

16.04.2013
Tereza Hronová, Idnes.cz, 13.4.2013

Téma: Dětská práce, Voda, hygiena, Zdraví, Situace v rozvojových zemích, Lidská práva

Region: Afrika

Zeptali jste se někdy sami sebe, odkud pochází zlato, ze kterého je třeba váš snubní prsten nebo součástky ve vašem notebooku? S velkou pravděpodobností pochází také z nelegálních dolů, kde v bídných podmínkách pracují i děti. V Ghaně jsou takových dolů stovky.

Dvanáctiletá Salamatu nese na hlavě těžkou plechovou nádobu s plastovými sáčky s vodou, které na ostrém slunci prodává za pár drobných dělníkům. Přes hluk ani není slyšet, kolik si za občerstvení říká. Na dece spí její mladší bráška – vypadá, jako by si na řev strojů, prach a ostré slunce už zvykl. Děti doprovází svoji matku do práce a prodejem vody se snaží přilepšit rodinnému rozpočtu.

Takhle se v Ghaně zbohatnout opravdu nedá. "Otec jim umřel, a tak na školu ani nemůže pomyslet," říká její starší kamaráda, která také nosí na hlavně litry vody a ještě má na zádech v šátku uvázané miminko. "Navíc tu býváme od pěti hodin ráno do šesti do večera, dokud tu jsou těžaři," dodává.

V dole pracuje i matka Salamatu. Zrovna tlačí kusy mokrého jílu do stroje, v řídké nadrcené hlíně pak bude hledat drobná zrníčka zlata. "Nemáme otce, a tak musím vydělat něco i já. Od svých osmi pracuji v galamsey," svěřuje se lámanou angličtinou Salamatu. Galamsey znamená "sebrat a prodat" a výraz označuje tisíce malých povrchových dolů, jako tento, který leží asi dvě hodiny jízdy od města Kumasi. Vznikl  před rokem jako "vedlejší produkt" nedalekého obřího dolu, kde těží americká globální firma.

Ilegální povrchové doly vznikají napříč celou Ghanou v blízkosti oficiálních dolů nebo řek. Od roku 2008 se zdvojnásobila cena zlata a v Africe, Asii a Střední Americe odstartovala další vlna zlaté horečky. Mezinárodní nezisková organizace Solidaridad tvrdí, že v Ghaně v těžařství pracuje přes jeden milion lidí a zajistí tak 30 procent zisku z národního exportu.

Rakovina z toxické rtuti

Registrovaných malých dolů je podle Solidaridad 600, v zemi je ale násobně více těch nelegálních. Tisíce pracovníků jsou děti, které stejně jako Salamatu často nedokončí ani základní školu. Používají nebezpečné nástroje, chemikálie, obstarávají celodenně jídlo a pití pro dělníky. Těžba je zdaleka nejnebezpečnější formou dětské práce. Kromě závalů, udušení a úrazů jsou děti vystaveny i otravám těžkými kovy.

Výzkumy prokázaly, že děti pracující v dolech mají v moči až desetinásobek a v krvi až stonásobek povolené hladiny rtuti. Trpí tedy těžkou otravou, což má za následek vážné postižení nervového systému, selhání ledvin nebo i smrt.

"Chceš vidět zlato?" ptá se mě usměvavý kluk. Když kývnu, tak začne obracet kapsy. Z kapesníku opatrně vyndá miniaturní kousek žluté hmoty. Není větší než půlka pšeničného zrna. Ernestovi je 19 let, nebo to alespoň tvrdí. Těží tu i mladší chlapci, což Ernest nepopírá: "Ti, kterým ještě nebylo osmnáct, tak ti si tady vydělávají zhruba stejně," říká.

Rychlé peníze a prostituce

V dolech bují prostituce, prodávají se zde i dvanáctileté dívky. "V dolech je velkým problémem zvýšená nákaza virem HIV, což také nasvědčuje obchodování se sexem,“ říká Wilbert Petty Brentum.

To potvrzuje i Pavla Jebili Začalová, koordinátorka kampaně Stop dětské práci z Člověka v tísni: "Problém vysoké míry dětské prostituce mezi horníky a těžaři je rozšířený zejména v neformálních, maloplošných dolech. Výzkum v tanzanské těžební oblasti Mirerani například ukázal, že až dvě třetiny mladých dívek se těžařům prodávají občas a celá pětina se tak živí na plný úvazek. Často nejde o peníze, ale odměnu ve formě jídla nebo oblečení.“ 

Povrchové doly také devastují místní přírodu, toxická rtuť nevratně znečišťuje vodu a půdu. Vytěžené zlato nezůstává většinou v Ghaně. Dělníci, jako je Ernest a Yusif, ho prodávají místním překupníkům za 20 až 60 procent reálné výkupní ceny. Ti pak drahý kov prodají západním společnostem. "Nikdo ale pořádně neví, kde zlato končí. S velkou pravděpodobností těžaři včetně dětí pracují pro to, aby fungovaly notebooky a mobilní telefony prodávané také v Evropě," vysvětluje Bentum.

Dětské horníky ohrožuje hluk, prašné prostředí, ale hlavně chemikálie. "Při těžbě zlata se využívá rtuť. Je vysoce toxická a usazuje se v těle. Způsobuje onemocnění kůže, leukémii, rakovinu atd. Navíc proniká do vody a půdy a místní ji konzumují třeba v rybách," popisuje nebezpečí Wilbert Petty Brentum z ghanské pobočky Solidaridad. Ta se mimo jiné snaží zlepšovat podmínky v ilegálních dolech.

Například usiluje o to, aby těžaři používali ochranné pomůcky. Ernest nemá pořádné boty, je svlečený do půl těla a o rukavicích, špuntech do uší nebo helmě se mu ani nezdá. "Je to moje první práce. Až si vydělám peníze, tak chci dokončit střední školu a začít s podnikáním. Chtěl bych prodávat mobilní telefony," říká Ernest, který si prý v přepočtu vydělá asi 150 korun denně.

Férové zlato

Organizace Solidaridad se snaží povrchové doly zformalizovat, propojit je přímo s evropskými trhy a přesvědčit západní firmy, aby informovaly své zákazníky o dodavatelských řetězcích. V současnosti sice existuje etické zlato se známkou Fairtrade a Fairmined, ale tvoří jen velmi malý zlomek na trhu. Je přitom jen o zhruba 10 procent dražší než běžné zlato.

"Poptávka po certifikovaném zlatu je, ale zatím se takové  těží jen v Latinské Americe. Podle našich odhadů bude za 15 let na trhu jen asi 5 procent certifikovaného férového zlata. Máme před sebou ještě hodně práce,“ říká Wilbert Petty Brentum. Zda bude ekologicky a eticky těžené zlato k dostání také v České republice, závisí do značné míry na každém z nás.

"Pokud se budeme ve zlatnictvích a obchodech s elektronikou ptát, odkud je použité zlato a jak firma zaručí, že je netěžily děti, dříve či později se to odrazí v nabídce, tak jako například ve Velké Británii. Do certifikace pak bude zapojeno i stále více afrických dolů," dodává Pavla Jebili Začalová.

Článek vyšel na Idnes.cz.

 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM

Děkujeme, že se zajímáte o rozvojovou spolupráci a globální témata. Aktuální informace naleznete na www.clovekvtisni.cz