Zapojte se
Loading


Jak je na tom Afrika s hladem?

Foto: Jan Svitálek

07.02.2013
Dagmar Milerová Prášková

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu, Situace v rozvojových zemích

Region: Regionálně nezařazené

Tři organizace OSN sídlící v Římě, které se zabývají zemědělstvím a potravinovými problémy, vydaly nedávno novou zprávu o stavu potravinové bezpečnosti ve světě. Z té vyplývá, že se počet hladových a podvyživených lidí celosvětově snížil oproti číslům, která jsme měli k dispozici před dvěma lety.

Je to dobrá zpráva především pro asijské a jihoamerické státy, avšak Afrika a Blízký východ tento trend nesdílejí a čísla naopak ukazují, že se situace na černém kontinentě zhoršuje.  K tomu velkou měrou přispěly hlavně krize, především ty potravinové, posledních pěti let a jejich následky.

Za všechny potíže však nemůžeme vinit jen na celosvětové potravinové krize. Ty zasáhly i jiné země, které se s nimi více či méně vypořádaly. Nabízí se tedy otázka, proč zrovna v Africe, relativně bohaté na přírodní zdroje a se stabilním dvouprocentním ekonomickým růstem za poslední desetiletí, chodí i nadále více jak jedna pětina populace spát s prázdným žaludkem. Kořeny přetrvávající podvýživy a hladu mají totiž nejen ekonomickou, ale i environmentální, demografickou a politickou povahu.

Podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu IPCC je například pravděpodobné, že se produkce potravin do roku 2020 v afrických státech propadne o polovinu. To je dáno tím, že Afrika zažívá stále častější období silnějšího sucha a přitom je tamní zemědělství téměř zcela závislé na zavlažování deštěm. Je třeba si také uvědomit, že zemědělský sektor tvoří zásadní část afrického hrubého domácího produktu a obvykle zaměstnává až na čtyři pětiny obyvatel kontinentu, včetně dětí. Africký kontinent byl zároveň označen za nejzranitelnější ve vztahu ke klimatické změně i kvůli nízkým adaptačním kapacitám, tedy možnostem najít řešení na problémy související s následky nepředvídatelného počasí. Kromě toho je Afrika svědkem vážné degradace půdy, snižující se půdní produktivity, rozšiřování pouští či ztráty biodiverzity a velmi pravděpodobně v budoucnu zažije také pokles vodních zdrojů, přestože odhady říkají, že poptávka po vodě se do poloviny století na kontinentě zdvojnásobí.

Mluvíme-li o ekonomických a produkčních příčinách, nejzásadnější příčinou hladu a nedostatečného přístupu k potravinám je chudoba. Přestože poklesl počet Afričanů žijících na nebo pod hranicí chudoby, kteří přežívají s ekvivalentem necelého půldruhého dolaru na den, pořád je to skoro polovina celé africké populace. Zemědělská produkce se nezvyšuje a je nižší oproti jiným regionům. Chybí investice do základní zemědělské infrastruktury a moderních technologií. Například ve východní Africe přijde nazmar vlivem posklizňových ztrát až třetina produkce kukuřice kvůli absenci skladovacích zařízení. Navíc současný obchodní systém znevýhodňuje lokální drobné producenty potravin, kteří nemohou konkurovat levným dotovaným dovozům z bohatých zemí.

Afrika pociťuje i demografické problémy. Současná jedna miliarda Afričanů se podle odhadů OSN do roku 2050 více než zdvojnásobí. Tisíce lidí opouštějí s vidinou lepší budoucnosti venkov, který se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí, a vydávají se do měst. Tam však většinou skončí ve slumech, kde mají ještě menší šanci se uživit. Chudí lidé mívají také špatný nebo minimální přístup ke vzdělání, pitné vodě a zdravotní péči. Běžná je diskriminace některých marginalizovaných skupin a etnik nebo žen, které velmi často kvůli tradicím a zvykům nemohou hrát zásadní roli při jakémkoliv rozhodování.

Mezi politické příčiny dnešního stavu patří i prostředí, kde panuje institucionální nestabilita, vysoká míra klientelismu a korupce, neexistence právního státu, neadekvátní politická opatření bojující proti každodenním problémům obyčejných lidí, minimální státní služby a nedostatečná soudržnost jednotlivých politik. Nejhorší situaci pak zažívají lidé v těch státech, kde se válečný stav střídá jen s dalšími konflikty a nestabilitou a dochází k hrubému porušování základních lidských práv a to nejen těch politických, ale i ekonomických a sociálních.

Římské agentury OSN jednohlasně říkají, že ekonomický růst je nutný, ale ne dostačující k rychlejšímu snižování hladu a podvýživy. Jasná jsou i řešení, ale ta nefungují bez politické vůle a úsilí něco změnit. Klíčovou roli hraje a bude hrát i nadále rozvoj zemědělství skrze správně zaměřené investice, podpora postavení drobných producentů potravin a lokální produkce, udržitelné využívání přírodních zdrojů nebo podpora adaptačních a zmírňujících opatření zaměřených na klimatickou změnu. Mnoho z toho musí zvládnout samy africké země, bez zapojení bohatých zemí to ale nepůjde. Ty by měly přinejmenším jednat tak, aby naplňováním svých zájmů (například obchodních či energetických) nikoho nepoškozovaly. Efektivní a koherentní politiky pak naopak zajistí, že prostředky vynaložené na rozvojovou spolupráci nepřijdou vniveč.

Článek vyšel ve spolupráci s Glopolisem.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM