Zapojte se
Loading


Češi Etiopany učí, jak mlít mouku

foto: Alžběta Jungrová

28.01.2013
Tereza Šupová, Lidové noviny, 25.1.2013

Téma: Mezinárodní rozvojová pomoc, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Afrika

Etiopie stále patří mezi nejchudší země světa. Odborníci z ČR zde mimo jiné staví školy či pomáhají zlepšovat přístup k pitné vodě.

V roce 2000 mělo v Etiopii přístup k pitné vodě jen 20 procent populace. Nyní je to – hlavně díky zahraniční pomoci – přes 70 procent. I nadále ale zemi trápí množství problémů. Přes 40 procent obyvatel starších patnácti let je negramotných. Postupně sice přibývá škol (chodí do nich až 80 procent dětí), otázkou ale je úroveň vzdělání, které se jim tam dostává.

Nízká úroveň vzdělání se přitom podepisuje na fungování země. Kvůli nedostatku vyškolených odborníků stagnuje zemědělství, často jediný zdroj obživy. A ve všech žebříčcích, které hodnotí kvalitu života, je Etiopie „na chvostu“. Například Index lidského rozvoje řadí zemi na 171.místo ze 178 hodnocených. Právě z těchto důvodů je druhá nejlidnatější africká země a zároveň jedna z nejchudších na světě státem, kam směřuje česká rozvojová pomoc. Velké množství projektů realizuje zejména organizace Člověk v tísni, která zde pracuje již od roku 2003. Co Etiopanům nejvíce schází? „Drtivá většina z nich jsou drobní zemědělci žijící na venkově. Vedle stabilního zdroje obživy je to tedy hlavně přístup k základním službám, jako je zdravotnictví, vzdělání, přístup k energiím a pitné vodě,“ říká Jan Svitálek z Člověka v tísni, který v Etiopii v letech 2010 až 2012 působil jako programový manažer pro zemědělství.

Rozvojové projekty dělá v Etiopii ale i Česká zemědělská univerzita (ČZÚ). Jeden z jejích programů se zaměřuje na specifické téma: chce v zemi vychovat generaci budoucích mlynářů. V Etiopii se nachází několik desítek mlýnů, z nichž některé jsou i československé výroby z 60. až 80. let. Jsou v původním stavu a fungují často jen na třetinu výkonu. Žádná z etiopských škol přitom neučí, jak zvýšit jejich efektivitu. „Nejde o zvyšování kvalifikace, pro ně je to víceméně první setkání s nějakým vzděláním v tomto směru. Obor mlynář u nich neexistuje,“ říká Pavel Burian z ČZÚ. „Když mají mlynáře, tak jsou většinou z Keni, nebo jim zaplatí studium v Saúdské Arábii či Číně. Vzdělaný mlynář je pak ale dobře placený,“ dodává. V první fázi projektu byla připravena různá instruktážní videa, vzdělávací materiály a došlo k celkovému zhodnocení situace namístě. Letos od dubna dojde k samotným školením.

Tématem jak zlepšit rozvojovou pomoc v této africké zemi se zabývala i pondělní konference, která se uskutečnila v Budapešti. Jejím cílem bylo následující: spojit síly všech zemí visegrádské čtyřky, aby bylo možné Etiopii pomáhat efektivněji. Schůzky se zúčastnili jak poslanci z Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky, tak i představitelé ministerstev zahraničí, akademické obce a nevládních organizací.
„V České republice jsme poměrně zahleděni sami do sebe a to se týká i rozvojové pomoci. Debata o ní míjela i parlament, byla považována za vládní téma. Nedávno byl však zřízen podvýbor zahraničního výboru, který se tímto tématem zabývá,“ uvedl poslanec Robin Böhnisch.

Češi přispívají nejvíce

Pokud jde ale o konkrétní částky týkající se právě Etiopie, tak tady Češi významně vynikají. V roce 2009 putovalo do Etiopie v rámci rozvojové pomoci 1,43 milionu dolarů ze zemí V4. V roce 2010 to bylo 1,51 milionu dolarů. 77 procent této pomoci směřovalo z České republiky. Nejméně peněz pak dávali Slováci a Maďaři.

Zástupci všech čtyř zemí by si měli do budoucna vyměňovat mnohem detailnější informace a zkušenosti a díky tomu tak spolupracovat a nepřekrývat se v pomoci. Základem je každopádně konkrétní zmapování regionů a odvětví, ve kterých jsou jednotlivé státy v Etiopii aktivní. A jaká by ta pomoc měla zejména být? Jak uvedl polský poslanec Killion Munyama, který pochází ze Zambie, „je třeba se zaměřit na vytváření pracovních míst. Nejen jim dávat peníze, ale umožnit jim, aby si je vytvářeli sami.“

Článek vyšel ve spolupráci s Člověkem v tísni, který v rámci projektu V4Aid spolupořádal konferenci o V4 rozvojové spolupráci v Budapešti. Projekt V4Aid finančně podporuje Evropská unie.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM

Děkujeme, že se zajímáte o rozvojovou spolupráci a globální témata. Aktuální informace naleznete na www.clovekvtisni.cz