Zapojte se
Loading


Když voda válí sudy

foto: archiv Hippo Roller project

03.01.2013
Eva Vlčková, Lidové noviny 2011

Téma: Voda, hygiena, Gender

Region: Afrika

Znovuobjevený vynález – obyčejné kolo – pomáhá zásobovat Afričany pitnou vodou

K pumpě a zpátky, pořád dokola. Nabrat vodu, doma ji vylít do připraveného sudu a znovu k pumpě. Tak tráví africké ženy a děti v Katabole uprostřed Angoly několik hodin denně. A nejen tam. Stejným způsobem jsou vodou zásobovány statisíce domácností po celé Africe. O vodovodu nebo splachovacím záchodu si mohou v malých hliněných domcích nechat jenom zdát. Podle OSN žije v obydlí bez vodovodu 1,2 miliardy lidí – každý šestý z nás.

I v Jihoafrické republice, která patří mezi nejbohatší a nejvyspělejší africké země, žije 15 milionů lidí bez vodovodní sítě. Polovina obyvatel této země musí pro vodu chodit, někdy až šest hodin.

Tradiční tykve a hliněné nádoby v Africe dávno vystřídaly plastové kanystry, kbelíky a škopky z Číny, jinak se ale na životním stylu valné části afrických obyvatel nic nezměnilo. Pro muže je nošení těžkého nákladu na hlavě potupou – přinášení vody na pití, mytí i zavlažování políček tak zůstává „výsadou“ žen a dětí.

Na jednu stranu mohou nezasvěcení pozorovatelé africké ženy obdivovat pro jejich ladné, vzpřímené držení těla. Jsou od malička zvyklé na hlavě nosit všechno – od škopku s ovocem přes kabelku až po motyku. Při dlouhodobém nošení nadměrného nákladu ale trpí jejich páteř a dochází k její deformaci.

V Katabole mají to štěstí, že to k pumpě mají jen pár desítek minut chůze. V některých oblastech ale za vodou putují několik hodin. Není proto divu, že jí chtějí pobrat co nejvíc – výjimkou nejsou dvacetilitrové barely. A zkuste si nést na hlavě dvacet kilo. Nadměrná zátěž přispívá k podvýživě, protože ženy a děti vydávají víc energie, než stihnou chudou stravou doplnit. Obzvlášť riskantní je pak nošení těžkých břemen pro těhotné ženy – před narozením může negativně ovlivnit vývoj plodu, po narození produkci mateřského mléka, což vede pro změnu k podvýživě kojenců. U dětí pak těžký náklad na hlavě způsobuje skoliózu páteře, poškození krčního svalstva nebo kolenních kloubů.

Nápad z Jižní Afriky

Úlevu v některých oblastech přináší vynález dvou Jihoafričanů, známý pod názvem Hippo Roller. Geniální nápady bývají jednoduché a tento není výjimkou: jde o uzavřený plastový barel se šroubovací zátkou, k němuž se po stranách připojí kovové madlo. Vejde se do něj 90 litrů a je možné ho celkem pohodlně tlačit před sebou nebo naopak táhnout za sebou. Jeden barel vystačí v průměru na denní spotřebu sedmi lidí. Podle zástupců projektu s tímto jednoduchým vynálezem navíc nemají problém ani muži, takže se do zásobování vodou dobrovolně zapojují také oni. Ženy a děti tak mají víc prostoru samy pro sebe, děti mohou trávit víc času ve školách. V podstatě se podařilo tímto způsobem znovu vynalézt kolo. Je to snadné, jen to zkrátka dlouho nikoho nenapadlo. A to přitom mezi nejoblíbenější kratochvíle afrických dětí patří prohánění obruče.

„Dřív jsem pro vodu chodila šestkrát až sedmkrát denně, teď stačí, když jdu jednou za dva nebo za tři dny,“ citoval zpravodaj CNN Victorii, jednu z žen v jihoafrické vesnici, kde byl projekt „pojízdných barelů“ zaveden. „Doslova nám to změnilo život,“ dodává vedoucí místní komunity Clara Masinga.foto: archiv Hippo Roller project

Náklady na jeden barel činí zhruba čtyři dolary na osobu a rok. Jedna nádoba vydrží i v náročném terénu nejméně pět let. Sudy jsou vyrobeny z polyetylenu odolnému vůči ultrafialovému slunečnímu záření a jsou přizpůsobeny „provozu“ na neupravených a kamenitých cestách, nepoškodí je ani skleněné střepy.

Do dneška bylo v rámci projektu Hippo Roller Project rozdáno přes 30 tisíc barelů v 16 afrických zemích a zásobují vodou více než 200 tisíc obyvatel.

Barely se zatím vyrábějí v Jihoafrické republice a obyvatelům vyschlého afrického venkova je kupují neziskové organizace, firmy nebo místní vlády. V malé továrně v Johannesburgu zvládnou vyrobit za měsíc 2000 barelů, v plánu je ale rozšířit provoz na 6000 barelů měsíčně.

Jejich vývoz do dalších zemí je ale poměrně nákladný, protože jsou neskladné – když je naskládáte do kontejneru, většinu prostoru zabírá vzduch v útrobách sudů.

Do budoucna se proto uvažuje také o jejich licenční výrobě přímo v jednotlivých zemích, které budou mít o barely zájem, což by vyšlo levněji než dovoz z jižního cípu černého kontinentu. Za tímto účelem už vznikl demonstrační přepravní kontejner vybavený malou mobilní jednotkou pro výrobu barelů.

Na pití, na mytí i závlahu

Voda je přitom zásadní, byť nedostatkovou surovinou nejen pro pití a vaření. Pravidelná hygiena je také důležitou součástí prevence proti šíření infekčních chorob – a když je vody málo, první věc, na které se šetří, je právě mytí. Koupelna je přehnaným luxusem, obvyklými umývárnami obyvatel afrického venkova jsou potoky a tůně.

V neposlední řadě je voda důležitá také pro zavlažování. V Katabole mají lidé mezi hliněnými domky malá kukuřičná pole a záhony se zeleninou. Koncem září se zraky všech upínají k prvním mrakům na obloze a jako na smilování čekají na začátek období dešťů. Pak je vody až moc. Většina jí ale bez užitku odteče, někdy způsobí lokální záplavy. Rozvojové projekty se proto snaží naučit místní obyvatele s vodou lépe hospodařit – pomáhají stavět malé přehrady na potocích a říčkách i umělé nádrže schraňující vodu z okapů větších budov, jako jsou školy nebo úřady.

Jedním z nadějných trendů, jak ušetřit vodu a zároveň mít na políčku slušnou úrodu, je tzv. kapičkovou závlaha, která se osvědčila například v Izraeli. Její výhodou je, že se voda zbytečně nevypařuje a dostane se přímo k rostlinkám. Jenže jak dostat vodu do trubek, ze kterých bude vláha pravidelně odkapávat, v místech, kde široko daleko není jediný vodovod? V rámci pilotních projektů se i v této oblasti experimentuje s barely Hippo Roller. Voda se z nich přelije do větších nádrží, které pojmou 210 litrů a jsou napojeny na dírkované potrubí, z něhož voda pravidelně odkapává. Tento systém se pochopitelně neuplatní na velkých polích, ale při pěstování zeleniny – ať už pro vlastní spotřebu, nebo na prodej na trhu – pomoci může. Pomůže tak zlepšit výživu i ekonomickou situaci na africkém venkově.

Autorka je redaktorka Lidových novin.

Článek vyšel v příloze Cena vody, která je ke stažení ZDE.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM