Zapojte se
Loading


Nákup za cenu rakoviny

Bavlna je nejvíce chemicky ošetřovaná plodina.Foto:P.Caton

26.09.2012
Tereza Hronová, příloha Zdraví, Právo 21.5.12

Téma: Dětská práce, Voda, hygiena, Zdraví, Zemědělství, Životní prostředí, Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu, Situace v rozvojových zemích

Region: Regionálně nezařazené

Banány jsou nejoblíbenější ovoce na světě. Cena bavlněného trička se pohybuje kolem 300 korun. Ananasy jsou sladké a šťavnaté i v zimě. Po celý rok si v obchodech můžeme koupit řezané růže. Kde se ale tyhle produkty berou a jaká je jejich pravá cena?

Anan stojí uprostřed bavlníkového pole a z nádoby na zádech mechanicky rozprašuje pesticidy. Stejně jako další farmáři v jižní Indii přestal před lety pěstovat zeleninu a rýži a začal produkovat „bílé zlato“. To, které si pak kupujeme v obchodech jako oblečení. Bavlna sice vynáší více, ale úroda je závislá na počasí a také na chemickém ošetření. Anan každý rok kupuje jinou ochranu proti škůdcům, protože postupně si na tu stávající paraziti zvykají. „Pesticidy a pěstování bavlny patří k sobě. Používáme jich hodně, ale nejsou nebezpečné. Nemusím se před nimi nijak chránit,“ říká a ukazuje na plechovku s jedem, který je na Západě už dávno zakázaný. Negramotný farmář se zřejmě nikdy nedozví, co je napsané na obalu a významu výstražného trojúhelníku také nerozumí. Když smrtící tekutinu rozprašuje na pole, nepoužívá rukavice ani roušku. Jed se mu dostává do plic i na kůži. Po několika hodinách práce je Ananovi špatně a natéká mu jazyk. Tělo si omývá kýblem s vodou. Ta je v těchto oblastech Asie vzácná, a tak si kůži neočistí důkladně. Jed mu pak koluje v žilách a je pravděpodobné, že se mu stane osudným.

Sklízení bavlněných chomáčů. Foto:P.CatonV Indii, stejně jako v Uzbekistánu, Pákistánu a dalších oblastech světa, kde se pěstuje bavlna na vývoz také do Evropy, umírají lidé na nemoci způsobené chemickým hnojením a postřiky. Ty škodí nejen přímo pracovníkům na plantážích, ale i těm, kteří žijí v okolí. Nebezpečné chemikálie se dostávají do vody a půdy, lidé je pak pijí. Neviditelný zabiják způsobuje vážné zdravotní problémy, třeba rakovinu. Podle zprávy Enviromental Justice Foundation (EJF) z roku 2007 v rozvojových zemích zmizí asi 30 % světové spotřeby pesticidů. Téměř ke všem otravám ale dochází právě tady, v chudých zemích. „Ne méně než 99 procent producentů bavlny na světě pochází z rozvojových zemí. Pesticidy se používají na polích v oblastech, kde je vysoká negramotnost a povědomí o bezpečnosti práce dost malé. Důsledkem je hrozba pro lidské zdraví i životní prostředí,“ řekl ředitel nadace EJF Steve Trent a dodal: „Nebezpečí, kterému čelí nevzdělané děti a zemědělci kvůli tomu, aby naše oblečení zůstalo levné, je nepřijatelné.“

Pesticidy nejsou jedinými chemikáliemi, se kterými přijde bavlna do styku před tím, než se objeví na pultech našich obchodů. Přirozeně krémové bavlněné látky se barví, a to většinou toxickými barvami opět v rozvojových zemích. Asi třetina barviva se při prvním praní vymyje do odpadní vody a proudí do řek a zásobáren užitkové vody. Zavlažováním se tak dostává na talíř, stejně jako chemicky znečištěná voda spláchnutá přímo z plantáže. Pouze asi 0,15 % bavlny na světě neobsahuje pesticidy. Většina bavlněného oblečení tedy přispívá k environmentálním problémům. „Pokud se aktéři módního průmyslu zajímají o důsledky pro svět, musí začít uklízet škody a vyžadovat organickou bavlnu,“ navrhuje jedno z řešení Linda Craig, spolupracovnice EJF z britské sítě odpůrců pesticidů.

Co se skrývá pod slupkou?

Bavlna je nejvíce chemicky ošetřovanou plodinou na světě. Druhé místo na nelichotivém žebříčku zaujímají banány. Do českých obchodů cestuje toto nejoblíbenější ovoce hlavně z Latinské Ameriky a čím dál častěji i z Afriky, především Pobřeží Slonoviny a Kamerunu. Největším exportérem je Ekvádor. I přes to tu žije více než třetina lidí pod hranicí chudoby. Na produkci banánů tady závisí živobytí dvou milionů lidí, sedminy obyvatelstva. Chemické hrozbě jsou tito lidé vystaveni neustále. V banánových monokulturách se rychle šíří škůdci a i touha po dokonalém ovoci pomyslně plní postřikovače. „Odhaduje se ale, že 85 % postřiků skončí úplně mimo rostliny. Znečišťuje tak půdu a především vodu. Lidé v okolí plantáží často nemají přístup k nezávadné vodě,“ vysvětluje situaci Barbora Mrázková, koordinátorka kampaně Za férové banány! z neziskové organizace NaZemi.Banánové monokultury z ptačí perspektivy. Foto:Bananalink

Podobná situace je i na plantážích s ananasy – patří stejným firmám a pěstují se ve stejných oblastech jako banány. „Lidé pracují na ostrém slunci, v horku, nemají se kam schovat. S ananasovými plantážemi se pojí i půdní eroze. Pole jsou otevřená, nic je nechrání před vymýváním přívalovými dešti. A voda splachuje i chemikálie,“ popisuje problém aktivista Alistair Smith, který spolupracuje s neziskovými organizacemi i zástupci producentů a odborů z Latinské Ameriky a Afriky. Právě kooperace s těmi, kdo jsou do produkce tropického ovoce zapojení – a to i s nadnárodními firmami – je podle Smitha pro zlepšení pracovních podmínek klíčová. Světový trh s ananasy se rychle rozvíjí, od roku 1998 se jejich produkce zvýšila o polovinu. Pomalu jsou k dostání i ananasy a banány se značkou Fairtrade, která zaručuje dodržování pracovních práv i odpovídající mzdy. Certifikace BIO pak zamezuje ničení přírody.

Radost pro Evropu, problémy pro Afriku

Vazbu na naši spotřebu mají i další problémy v rozvojových zemích. Příkladem jsou tisíce pracujících dětí na tabákových plantážích – v Malawi, Ghaně, Ugandě, na Filipínách atd. Děti pěstují a sbírají tabák většinou v nejchudších oblastech. Nosí těžké náklady, pracují s chemikáliemi a bývá jim špatně z otravy nikotinem. Při sběru mokrých listů tabáku proniká jed do krve. Ve vlhkých dnech tělo dítěte vstřebá tolik nikotinu, jakoby vykouřilo 36 cigaret. „Onemocnění charakterizuje mimo jiné bolest hlavy, nevolnost, zvracení i kolísání srdečního tepu,“ říká Kateřina Gabrielová ze společnosti Člověk v tísni, která se zabývá dětskou prací na tabákových plantážích v Zambii. „Nevolnost je pak častou příčinou, proč děti chybí ve škole. A nevzdělanost je hodně propojená s chudobou,“ dodává.Skleníky v keni u jezera Naivasha. Foto:J.Marek

Jiným příkladem zboží, které přináší v Evropě potěšení a v Africe problémy jsou řezané květiny. Zdaleka největším exportérem je africká Keňa. Ročně se odsud do Evropské unie vyveze 85 tisíc tun růží. Kolem jezera Naiwasha vyrostly nejrozlehlejší skleníky světa. Jsou zavlažované 24 hodin denně, takže kvůli nim mizí zdroje pitné vody. Květiny vyžadují pro bezchybný růst obrovské množství hnojiva a pesticidů, které končí v jezeře. Vodu z něj používají lidé na pití, vaření a zavlažování. Chemikálie zabíjí ryby, které patří k tradičním způsobům obživy. „Pár týdnů před Valentýnem se začnou běžně používat i zakázané chemikálie, agresivní pesticidy a hnojiva. Kvůli utajení stříkají kytky v noci. Když ale přijdeme ráno do skleníků, cítíme ten zvláštní zápach,“ řekla jedna z pracovnic u Naiwashy Fabiane redaktorovi Českého rozhlasu Jaromíru Markovi. Květinový průmysl přilákal ke břehům jezera Nawiasha přes sto tisíc pracovníků. Žijí v nelidských podmínkách v okolí růžových farem. Mají tak nízké platy, že dostat se odsud je pro ně téměř nemožné.Růže:letadlem z Keni do vázy, za 4 dny do koše, vyschlé jezero Naivasha.

Růže, tabák, banány, ananasy a bavlna mají tedy mnoho společného. Jejich produkce pro západní trh má velký dopad na lidi v rozvojových zemích. Na jedné straně díky nim místní vydělají (často velmi nízkou) mzdu, na straně druhé je jejich obživa stojí zdraví a mnohdy i život. Vyvstává tedy mnoho otázek. Jak zlepšit pracovní podmínky? Je možné pokračovat v produkci, aniž by za oběť padla příroda? Nenašli by lidé jinou, zdraví neškodnou, obživu? A to jsou jen některé z nich.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM

Děkujeme, že se zajímáte o rozvojovou spolupráci a globální témata. Aktuální informace naleznete na www.clovekvtisni.cz