Loading


Světový humanitární den: Útoky na humanitární pracovníky se ztrojnásobily

http://ec.europa.eu/echo/news/2012/whd2012_en.htm

Kristalina Georgievová, Evropská komisařka | 17.08.2012

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova | Situace v rozvojových zemích | Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

V neděli je Světový humanitární den. Připomeneme si 19. srpen 2003, kdy při útoku na sídlo OSN v Bagdádu pomocí auta s ohromnou náloží zemřel zvláštní představitel generálního tajemníka OSN v Iráku Sergio Vieira de Mello a 21 jeho kolegů. Vzdáme hold všem humanitárním pracovníkům, kteří přišli o život při plnění svých pracovních povinností a všem těm, kdo se i nadále vystavují riziku, aby zmírnili utrpení lidí, které postihly nejrůznější pohromy.

Pumový útok na hotel Canal, jak tato událost vešla ve známost, nezvratně změnil bezpečnostní situaci, v níž působí humanitární pracovníci. V minulosti k nim lidé přistupovali s úctou, neútočili na ně. Vlajky a znaky humanitárních organizací, které jejich pracovníkům tradičně poskytovaly štít, se nyní mění na potenciální cíle.

Humanitární práce patří ve světě k nejnebezpečnějším profesím. V Súdánu, Sýrii, Somálsku a dalších zemích sužovaných konflikty jsou únosy, střelba a výhrůžky smrtí součástí popisu práce. Ti, kdo pracují v tomto svízelném prostředí, riskují stále více, zatímco po celém světě zachraňují oběti válek a katastrof. Je samozřejmě nepřijatelné, aby je při službě lidstvu šikanovali, unášeli či dokonce vraždili.

Počet útoků na humanitární pracovníky se za uplynulé desetiletí ztrojnásobil. Od roku 2011 jich podle OSN bylo 109 zabito, 143 zraněno a 132 uneseno. Zločiny páchané na neozbrojených civilistech nejsou nikdy oprávněné. Jsou-li tyto zločiny páchány na lidech, kteří věnují své životy záchraně druhých, je tato nespravedlnost ještě očividnější. 

PŘÍBĚHY humanitárních pracovníků ECHO 

STATISTIKA útoků na humanitární pracovníky

Je důležité mít na paměti, že drtivá většina těchto obětí nejsou zahraniční humanitární pracovníci ze západních zemí, nýbrž ti, kdo slouží ve své vlastní zemi a pracují nejblíže místnímu obyvatelstvu. Humanitární pomoc není doménou Západu, nýbrž celosvětovým imperativem. Dokládá to velký počet místních humanitárních pracovníků, kteří přinesli tu nejvyšší oběť.

V posledních 12 měsících se dějištěm zabíjení stala Sýrie. Od začátku roku tam bylo usmrceno šest humanitárních pracovníků a všichni byli Syřané. Ve dvou případech se oběti, které pracovaly pro syrský arabský Červený půlměsíc, staly terčem útoků úmyslně. Podobně jako střelba na sanitky, zneužívání nemocnic, ostřelování civilistů děly jsou i tyto případy přímým porušením mezinárodního humanitárního práva.

Bezpečí humanitárních pracovníků je přímo spojeno s bezpečným přístupem k ohroženému obyvatelstvu a udržitelným poskytováním pomoci. Násilí na humanitárních pracovnících má dopad i na ty, jimž pomáhají. Je-li pomoc kvůli nedostatečné bezpečnosti přerušena nebo ukončena, bez životně důležité podpory se mohou ocitnout tisíce ohrožených lidí.

Humanitární zásady a mezinárodní právní rámce zajišťují jistý stupeň formální ochrany, ale jen tehdy, jsou-li dodržovány a respektovány. Je smutné, že podmínky, v nichž humanitární pracovníci působí, jsou každým rokem nebezpečnější. 

Humanitární pracovníci stmelují svět tím, že nám připomínají, že tvoříme jednu rodinu, že sdílíme tytéž sny o mírumilovné planetě, kde mohou všichni lidé žít bezpečně a důstojně.

Mezinárodní humanitární den je také dnem, kdy bychom se měli podívat na své vlastní životy a zvážit, jak bychom mohli více pomoci lidem vystaveným konfliktům, důsledkům katastrof a strádání. Nechme se inspirovat těmi, jejichž práci si dnes připomínáme, a pusťme se do toho – snažme se udělat ze světa lepší místo a stmelme naši lidskou rodinu.

Kristalina Georgievová
Evropská komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí

---------------------------------------------

19. srpen je den, kdy si připomínáme kolegy, kteří při své práci přišli o život. Rádi bychom ale jménem Rozvojovky upozornili na to, že v rozvojových zemích stále pracuje stovky humanitárních pracovníků z českých organizací. A ti si zaslouží poděkování.


archiv SIRIRI

Pomůžou Středoafrické republice „modré přilby“?

Soužití většinových křesťanů i minoritních muslimů ve Středoafrické republice bylo až do března 2013 relativně klidné. Dnes je dějištěm dramatických událostí.

foto: fairphone

Fairphone: Chytrý telefon s rodokmenem

Fairphone je výkonný, stylový přístroj a zároveň i první telefon zohledňující etické a ekologické principy. Lidé, kteří vedli od roku 2010 kampaň za férovější elektroniku, se rozhodli ukázat, že se dá vyrobit „jiný“ mobil.

foto: Michal Przedlacki

Nové číslo Rozvojovky připomíná opomíjené humanitární krize

Životní podmínky Palestinců v Gaze, exodus před válkou v Jižním Súdánu nebo Středoafrické republice, vraždění nevinných pro jejich náboženské vyznání v Iráku nebo Sýrii. Opomíjené krize mají jedno společné. Nemluví se o nich

foto: (c) Jiří Pasz, Amnesty International

Radostná nejistota současné Barmy

Tvrdá vojenská diktatura v Barmě sice povolila, i tak zemi zmítá velké množství etnických i náboženských konfliktů.

Chudých i hladových ubylo, ale…

Některým zemím se prvního Rozvojového cíle podařilo dosáhnout, pro jiné není snížit extrémní chudobu a hlad o polovinu v jejich silách.

Save the children

Hledám práci. Zn.: Je mi 10 let

V Bolívii snížili věk, od kterého je možné vydělávat, na deset let. Nejchudší stát Jižní Ameriky je tak jedinou zemí světa, jejíž právní systém povoluje tak malým dětem pracovat.

Práce v Perském zálivu je jako vězení

44 procent z celkového počtu obyvatel zemí Perského zálivu pochází ze zahraničí. V Kataru je to 94 procent tamní pracovní síly.

foto: Markéta Kozinová

Česko podporuje nevidomé i neslyšící v Kosovu

Na západním Balkáně lidé s postižením nemají možnost využívat vodícího psa nebo sociální služby a běžné vzdělání je jim nedostupné.

Foto: Karolína Šklebená

Příliš drahé posílání peněz připravuje Afriku o miliardy

Přední světové finanční firmy, nabízející převody peněz přes hranice, účtují příliš vysokou „daň“ Afričanům. Britské společnosti Western Union a MoneyGram by kvůli tomu mohly čelit vyšetřování antimonopolními a finančními

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz