Loading


Světový humanitární den: Útoky na humanitární pracovníky se ztrojnásobily

http://ec.europa.eu/echo/news/2012/whd2012_en.htm

Kristalina Georgievová, Evropská komisařka | 17.08.2012

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova | Situace v rozvojových zemích | Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

V neděli je Světový humanitární den. Připomeneme si 19. srpen 2003, kdy při útoku na sídlo OSN v Bagdádu pomocí auta s ohromnou náloží zemřel zvláštní představitel generálního tajemníka OSN v Iráku Sergio Vieira de Mello a 21 jeho kolegů. Vzdáme hold všem humanitárním pracovníkům, kteří přišli o život při plnění svých pracovních povinností a všem těm, kdo se i nadále vystavují riziku, aby zmírnili utrpení lidí, které postihly nejrůznější pohromy.

Pumový útok na hotel Canal, jak tato událost vešla ve známost, nezvratně změnil bezpečnostní situaci, v níž působí humanitární pracovníci. V minulosti k nim lidé přistupovali s úctou, neútočili na ně. Vlajky a znaky humanitárních organizací, které jejich pracovníkům tradičně poskytovaly štít, se nyní mění na potenciální cíle.

Humanitární práce patří ve světě k nejnebezpečnějším profesím. V Súdánu, Sýrii, Somálsku a dalších zemích sužovaných konflikty jsou únosy, střelba a výhrůžky smrtí součástí popisu práce. Ti, kdo pracují v tomto svízelném prostředí, riskují stále více, zatímco po celém světě zachraňují oběti válek a katastrof. Je samozřejmě nepřijatelné, aby je při službě lidstvu šikanovali, unášeli či dokonce vraždili.

Počet útoků na humanitární pracovníky se za uplynulé desetiletí ztrojnásobil. Od roku 2011 jich podle OSN bylo 109 zabito, 143 zraněno a 132 uneseno. Zločiny páchané na neozbrojených civilistech nejsou nikdy oprávněné. Jsou-li tyto zločiny páchány na lidech, kteří věnují své životy záchraně druhých, je tato nespravedlnost ještě očividnější. 

PŘÍBĚHY humanitárních pracovníků ECHO 

STATISTIKA útoků na humanitární pracovníky

Je důležité mít na paměti, že drtivá většina těchto obětí nejsou zahraniční humanitární pracovníci ze západních zemí, nýbrž ti, kdo slouží ve své vlastní zemi a pracují nejblíže místnímu obyvatelstvu. Humanitární pomoc není doménou Západu, nýbrž celosvětovým imperativem. Dokládá to velký počet místních humanitárních pracovníků, kteří přinesli tu nejvyšší oběť.

V posledních 12 měsících se dějištěm zabíjení stala Sýrie. Od začátku roku tam bylo usmrceno šest humanitárních pracovníků a všichni byli Syřané. Ve dvou případech se oběti, které pracovaly pro syrský arabský Červený půlměsíc, staly terčem útoků úmyslně. Podobně jako střelba na sanitky, zneužívání nemocnic, ostřelování civilistů děly jsou i tyto případy přímým porušením mezinárodního humanitárního práva.

Bezpečí humanitárních pracovníků je přímo spojeno s bezpečným přístupem k ohroženému obyvatelstvu a udržitelným poskytováním pomoci. Násilí na humanitárních pracovnících má dopad i na ty, jimž pomáhají. Je-li pomoc kvůli nedostatečné bezpečnosti přerušena nebo ukončena, bez životně důležité podpory se mohou ocitnout tisíce ohrožených lidí.

Humanitární zásady a mezinárodní právní rámce zajišťují jistý stupeň formální ochrany, ale jen tehdy, jsou-li dodržovány a respektovány. Je smutné, že podmínky, v nichž humanitární pracovníci působí, jsou každým rokem nebezpečnější. 

Humanitární pracovníci stmelují svět tím, že nám připomínají, že tvoříme jednu rodinu, že sdílíme tytéž sny o mírumilovné planetě, kde mohou všichni lidé žít bezpečně a důstojně.

Mezinárodní humanitární den je také dnem, kdy bychom se měli podívat na své vlastní životy a zvážit, jak bychom mohli více pomoci lidem vystaveným konfliktům, důsledkům katastrof a strádání. Nechme se inspirovat těmi, jejichž práci si dnes připomínáme, a pusťme se do toho – snažme se udělat ze světa lepší místo a stmelme naši lidskou rodinu.

Kristalina Georgievová
Evropská komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí

---------------------------------------------

19. srpen je den, kdy si připomínáme kolegy, kteří při své práci přišli o život. Rádi bychom ale jménem Rozvojovky upozornili na to, že v rozvojových zemích stále pracuje stovky humanitárních pracovníků z českých organizací. A ti si zaslouží poděkování.


Nick Holmes, (CC BY-NC 2.0)

VŠE O BANÁNECH III.: Hledá se ideální banán

Oswaldova plantáž má šest hektarů. Na každém roste přibližně 1800 banánovníků. V dalším dílu seriálu vysvětluje, jak vypadá ideální banán.

 Carsten ten Brink (CC BY-NC-ND 2.0)

Kam nechodí lékař, tam chodí šaman

Trápí vás astma, rakovina, chcete mít štěstí v lásce, nebo naopak na někoho přivolat zlo? Stačí navštívit afrického šamana. Dokáže promlouvat s rostlinami a komunikací s duchy vyléčí nemoci způsobené zlými silami. Potkáte ho

foto: Tereza Hronová

Plané rostliny, neobjevené poklady pro každý jídelníček

V boji s podvýživou by mohly pomoci plané rostliny. Lidé na ně buď zapomněli, nebo je ještě nezačali jíst.

foto: M-kopa

Světlonoši v Africe

Dva ze tří Afričanů nemají zavedenou elektřinu. Keňská firma M-Kopa v nich nevidí chudáky, ale potenciální zákazníky.

foto: archiv ČvT

Mapa největších uprchlických táborů světa

Téměř 6x více lidí, než má Česká republika obyvatel – to je podle sčítání OSN současný počet lidí na útěku po celém světě. Asi 2 miliony z nich žijí v uprchlických táborech. Tady jsou největší z nich.

foto: Noel Rojo

VŠE O BANÁNECH II.: Kolumbijští pěstitelé chtějí prodávat ovoce přímo supermarketům

Dario Ramírez je zástupce kooperativy ASOOCOMAG, která sdružuje pět dalších asociací malých producentů banánů v kolumbijském regionu Magdalena. Jak funguje obchodní řetězec na kolumbijské straně?

foto: UNICEF

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

foto: Iva Zímová

Migrace a rozvoj jako spojené nádoby

Přesouvání obyvatel velmi úzce souvisí s rozvojem – pozitivně i negativně. Přináší peníze, ale také „odnáší“ vzdělané lidi.

FOTO: JEDEN SVĚT

Afghánský právní systém je slabý, lidé neznají svá práva

Jaké to je ocitnout se v síti afghánského právního systému, když obžaloby často nereflektují ani liberální ani tradiční výklad práva? Dánská režisérka Nicole Horanyi po dva roky sledovala práci americké právničky Kimberley Motley,

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz