Zapojte se
Loading


Světový humanitární den: Útoky na humanitární pracovníky se ztrojnásobily

http://ec.europa.eu/echo/news/2012/whd2012_en.htm

17.08.2012
Kristalina Georgievová, Evropská komisařka

Téma: Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova, Situace v rozvojových zemích, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

V neděli je Světový humanitární den. Připomeneme si 19. srpen 2003, kdy při útoku na sídlo OSN v Bagdádu pomocí auta s ohromnou náloží zemřel zvláštní představitel generálního tajemníka OSN v Iráku Sergio Vieira de Mello a 21 jeho kolegů. Vzdáme hold všem humanitárním pracovníkům, kteří přišli o život při plnění svých pracovních povinností a všem těm, kdo se i nadále vystavují riziku, aby zmírnili utrpení lidí, které postihly nejrůznější pohromy.

Pumový útok na hotel Canal, jak tato událost vešla ve známost, nezvratně změnil bezpečnostní situaci, v níž působí humanitární pracovníci. V minulosti k nim lidé přistupovali s úctou, neútočili na ně. Vlajky a znaky humanitárních organizací, které jejich pracovníkům tradičně poskytovaly štít, se nyní mění na potenciální cíle.

Humanitární práce patří ve světě k nejnebezpečnějším profesím. V Súdánu, Sýrii, Somálsku a dalších zemích sužovaných konflikty jsou únosy, střelba a výhrůžky smrtí součástí popisu práce. Ti, kdo pracují v tomto svízelném prostředí, riskují stále více, zatímco po celém světě zachraňují oběti válek a katastrof. Je samozřejmě nepřijatelné, aby je při službě lidstvu šikanovali, unášeli či dokonce vraždili. http://ec.europa.eu/echo/news/2012/whd2012_en.htm

Počet útoků na humanitární pracovníky se za uplynulé desetiletí ztrojnásobil. Od roku 2011 jich podle OSN bylo 109 zabito, 143 zraněno a 132 uneseno. Zločiny páchané na neozbrojených civilistech nejsou nikdy oprávněné. Jsou-li tyto zločiny páchány na lidech, kteří věnují své životy záchraně druhých, je tato nespravedlnost ještě očividnější. 

PŘÍBĚHY humanitárních pracovníků ECHO 

STATISTIKA útoků na humanitární pracovníky

Je důležité mít na paměti, že drtivá většina těchto obětí nejsou zahraniční humanitární pracovníci ze západních zemí, nýbrž ti, kdo slouží ve své vlastní zemi a pracují nejblíže místnímu obyvatelstvu. Humanitární pomoc není doménou Západu, nýbrž celosvětovým imperativem. Dokládá to velký počet místních humanitárních pracovníků, kteří přinesli tu nejvyšší oběť.

V posledních 12 měsících se dějištěm zabíjení stala Sýrie. Od začátku roku tam bylo usmrceno šest humanitárních pracovníků a všichni byli Syřané. Ve dvou případech se oběti, které pracovaly pro syrský arabský Červený půlměsíc, staly terčem útoků úmyslně. Podobně jako střelba na sanitky, zneužívání nemocnic, ostřelování civilistů děly jsou i tyto případy přímým porušením mezinárodního humanitárního práva.

Bezpečí humanitárních pracovníků je přímo spojeno s bezpečným přístupem k ohroženému obyvatelstvu a udržitelným poskytováním pomoci. Násilí na humanitárních pracovnících má dopad i na ty, jimž pomáhají. Je-li pomoc kvůli nedostatečné bezpečnosti přerušena nebo ukončena, bez životně důležité podpory se mohou ocitnout tisíce ohrožených lidí.

Humanitární zásady a mezinárodní právní rámce zajišťují jistý stupeň formální ochrany, ale jen tehdy, jsou-li dodržovány a respektovány. Je smutné, že podmínky, v nichž humanitární pracovníci působí, jsou každým rokem nebezpečnější. 

Humanitární pracovníci stmelují svět tím, že nám připomínají, že tvoříme jednu rodinu, že sdílíme tytéž sny o mírumilovné planetě, kde mohou všichni lidé žít bezpečně a důstojně.

Mezinárodní humanitární den je také dnem, kdy bychom se měli podívat na své vlastní životy a zvážit, jak bychom mohli více pomoci lidem vystaveným konfliktům, důsledkům katastrof a strádání. Nechme se inspirovat těmi, jejichž práci si dnes připomínáme, a pusťme se do toho – snažme se udělat ze světa lepší místo a stmelme naši lidskou rodinu.

Kristalina Georgievová
Evropská komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí

---------------------------------------------

19. srpen je den, kdy si připomínáme kolegy, kteří při své práci přišli o život. Rádi bychom ale jménem Rozvojovky upozornili na to, že v rozvojových zemích stále pracuje stovky humanitárních pracovníků z českých organizací. A ti si zaslouží poděkování.


Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

foto: autorka

Švadlena Loveness dává dívkám možnost chodit do školy

Žena v barevných zdobených šatech sedí u šicího stroje obklopená hromadami afrických látek. Ač se to nezdá, švadlena Loveness Zulu (45) právě zachraňuje budoucnost dívkám z města Kasama na severu Zambie.

Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 3/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM