Loading


Z dětí se stává zboží

Kambodžské děti, ilustrační foto: Tereza Hronová

T. Šupová, J. Synáčová, Lidové noviny, 6.6.12 | 10.08.2012

Téma: Situace v rozvojových zemích | Gender | Lidská práva

Region: Regionálně nezařazené

Nyle byly pouhé dva nebo tři dny, když ji před rokem nalezli opuštěnou na poli kdesi ve Rwandě. Teď už má novou rodinu – vyrůstá v Hongkongu se svými americkými rodiči a čtyřletou, rovněž adoptovanou sestrou Makenou pocházející z Číny.

Její adoptivní matka Karen Brownová nedokáže odhadnout, zda by Nyla tehdy ve rwandském sirotčinci přežila. Když ji získali těžce podvyživenou do péče, bylo jí pět měsíců. „Trpěla salmonelou, na kterou nezabírala žádná antibiotika. Měla i nejrůznější kožní onemocnění a bylo toho ještě mnohem víc. Většinu problémů se nám ale podařilo vyřešit, takže nyní je to zdravá holčička,“ svěřila se Brownová americké CNN.

Podobných příběhů jako ten rodiny Brownových je mnoho. Rodiče, kteří nemohou mít děti, se obracejí kvůli adopci do zahraničí dost často. Ne vždy jde ale o transparentní proces, varují mezinárodní organizace na ochranu dětí.

Jak vyplývá z nové zprávy organizace African Child Policy Forum (ACPF), alarmující je zejména trojnásobný nárůst počtu adopcí z Afriky za posledních osm let (celkem bylo adoptováno více než 41 tisíc afrických dětí). Přitom celkově počet adopcí ve světě klesá. Statistiky mluví za vše: například na přelomu tisíciletí bylo z Etiopie osvojeno jen okolo 500 dětí, v roce 2009 to už ale bylo 4565. Místní úřady proto stanovily limity na počet adopcí za určité období. Mnohé země ale nic takového nezavádějí, takže úřady jsou zahlcené a nemají kvalifikované lidi, kteří by se procesem osvojení zabývali.

Problémových faktorů je ale více. Většina afrických zemí neratifikovala haagskou úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Kolem adopcí se točí velké finanční částky (jde o tisíce dolarů za jednu „proceduru“), zprostředkovatelské agentury jsou místními vládami nedostatečně kontrolované a existují zde velké mezery v zákonech. „To, co mělo být poslední možností a výjimečným případem v mezinárodním právu, se stalo normou a běžnou věcí. Převážily obchodní zájmy, z dětí se v rámci mezistátních adopcí stalo zboží,“ říká ACPF ve své nové zprávě.

Například francouzská agentura Lumiere des Enfants uvádí částku do 7450 eur za „místní proceduru“ v Nigérii, v Burkině Faso se pak platí za adopci poloviční částka – 3596 eur. Dost často si agentury účtují i různé příplatky navíc, třeba na „humanitární pomoc“, takže celkový výdělek za adopci je velkým lákadlem. Objevují se proto i případy únosů dětí, falšování dokladů a předstírání, že dívka či chlapec jsou sirotky, ačkoli rodinu mají.

Děti z katastrof

I v České republice se snaží úřady zamezit jakémukoli porušování práv při adopcích z ciziny. „Lidé se nám ozývají většinou v souvislosti s nějakými přírodními nebo válečnými katastrofami,“ uvedla pro LN Rosa Šimberská z české pobočky Dětského fondu OSN (UNICEF). „My máme zásadu, že alespoň dva roky po katastrofě by se děti neměly dávat k adopci, ale měla by spíš být snaha vyhledat příbuzné,“ říká.

***

Tisíce osvojených

* Odhaduje se, že v Africe žije kvůli válkám, hladomorům a nemocem 58 milionů sirotků. Dítě k osvojení tak hledají lidé nejčastěji právě tam. V letech 2003 až 2010 vydala Afrika k adopci přes 41 tisíc dětí. Nejvíce jich pocházelo z Etiopie (22 282), Jihoafrické republiky (1871) či Libérie (1355). Většina dětí směřovala do USA a Francie.

* K haagské úmluvě o osvojení, která má ochránit práva dítěte v adopčním procesu, přistoupilo jen minimum afrických zemí.

Celebrity a adopce

* Americká zpěvačka Madonna adoptovala v roce 2007 ještě s tehdejším manželem Guyem Ritchiem malého Davida Bandu z Malawi. Poté co se rozešli, rozhodla se osvojit ještě další dítě z této země, holčičku Mercy James. Místní vláda to ale nejdřív neschválila s tím, že nemá malawiské občanství. Adopci dali zelenou až v roce 2009.

* Americká herečka Angelina Jolie se rozhodla pro adopci již v roce 2002, kdy byla provdaná za Billyho Boba Thorntona. Brzy nato se rozešli a ona sama vychovávala Madoxe Chivana z Kambodže. Druhé dítě adoptovala v roce 2005 již s Bradem Pittem, tentokrát etiopskou dívku Zaharu. Poté se jim narodila dcera Shiloh, přesto ale adoptovali i tříletého vietnamského chlapce Paxe Thiena.

* Americká herečka Mia Farrowová adoptovala 11 dětí převážně z Vietnamu či Jižní Koreje. Jedna z jejích adoptivních dcer, Soon-Yi, se vdala za Woodyho Allena, který byl dlouholetým partnerem právě Farrowové.

* Děti ze zahraničí adoptovaly i další herečky. Meg Ryanová má holčičku Daisy z Číny, Emma Thompsonová zase rwandského chlapce Tindyho.


foto: archiv

Jak se léčí v Malawi, Nepálu či na Srí Lance

„Když zachráníte jeden lidský život, je to jako byste zachránil celý svět,“ opakuje si často lékař Rastislav Maďar, když mu padne na mysl strach, že všem těm podvyživeným dětem v Malawi prostě pomoci nemůže. S organizací International

foto: Tereza Hronová

Pišme jinak o Africe

Kontinent se nachází uprostřed historické proměny, ale z českých médií se o tom čtenáři prakticky nedozvědí

foto: jiří Pasz

Hlasové zprávy upozorňují Kambodžanky, jak správně pečovat o novorozence

„Mluví k vám babička Soy z informační linky novorozeneckého centra. Vychovala jsem sedm dětí a dvacet vnoučat a vím tedy, že dítě musí být udržováno v přiměřeně teplém prostředí. Vaše dítě není jen kus masa a nesmí být

foto: tereza hronová

Dětská práce je nevýhodná pro rodinu i stát

Dětská práce, to není bezpečná a lehká pomoc v domácnosti, na rodinném poli nebo v řemeslné dílně. Taková práce je prospěšná – dítě se něco přiučí a pomůže rodičům.

Bohatí musí obchodovat s chudými

Afrika se rozvíjí a počet chudých na světě klesá. Přispívá k tomu rozvojová pomoc nebo mezinárodní obchod? I nad tím se zamýšlel François Bourguignon, bývalý hlavní ekonom Světové banky a ředitel Paris School of Economics. „Dvě

Jezero Kivu: Časovaná bomba i zdroj energie

Východoafrické jezero Kivu na hranicích Rwandy a Konga je naprosto jedinečné – svojí krásou, rozlohou, hloubkou, ale především tím, co ukrývá hluboko ve svých útrobách.

foto: Petr Štefan

Zbraně sice utichly, Karenové se však barmské vlády bojí dále

Po dekádách bojů utichly na jihovýchodě Barmy zbraně. Příměří mezi vládou a Kareny trvá už více než rok, ale většina lidí v něj nevěří. O politice se i dnes bojí mluvit otevřeně.

Nejlepší rybníkář a chovatel kaprů v Kongu byl z jižní Moravy

„Českými kapry nakrmíme celé Kongo,“ říká nadšeně plynulou češtinou Konžan Serges Mpoungui.

Association de lutte contre les crimes rituels

Chceš být ministrem? Musíš zabít a znetvořit chlapce

Obyvatele afrického Gabonu obchází strach z rituálních vražd. Nevládní organizace se snaží o kulturní i právní osvětu. Vírou v démony a všemožné nadpřirozené síly je na černém kontinentě nakažený jak prostý lid, tak elita.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2013

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz