Loading


Z dětí se stává zboží

Kambodžské děti, ilustrační foto: Tereza Hronová

T. Šupová, J. Synáčová, Lidové noviny, 6.6.12 | 10.08.2012

Téma: Situace v rozvojových zemích | Gender | Lidská práva

Region: Regionálně nezařazené

Nyle byly pouhé dva nebo tři dny, když ji před rokem nalezli opuštěnou na poli kdesi ve Rwandě. Teď už má novou rodinu – vyrůstá v Hongkongu se svými americkými rodiči a čtyřletou, rovněž adoptovanou sestrou Makenou pocházející z Číny.

Její adoptivní matka Karen Brownová nedokáže odhadnout, zda by Nyla tehdy ve rwandském sirotčinci přežila. Když ji získali těžce podvyživenou do péče, bylo jí pět měsíců. „Trpěla salmonelou, na kterou nezabírala žádná antibiotika. Měla i nejrůznější kožní onemocnění a bylo toho ještě mnohem víc. Většinu problémů se nám ale podařilo vyřešit, takže nyní je to zdravá holčička,“ svěřila se Brownová americké CNN.

Podobných příběhů jako ten rodiny Brownových je mnoho. Rodiče, kteří nemohou mít děti, se obracejí kvůli adopci do zahraničí dost často. Ne vždy jde ale o transparentní proces, varují mezinárodní organizace na ochranu dětí.

Jak vyplývá z nové zprávy organizace African Child Policy Forum (ACPF), alarmující je zejména trojnásobný nárůst počtu adopcí z Afriky za posledních osm let (celkem bylo adoptováno více než 41 tisíc afrických dětí). Přitom celkově počet adopcí ve světě klesá. Statistiky mluví za vše: například na přelomu tisíciletí bylo z Etiopie osvojeno jen okolo 500 dětí, v roce 2009 to už ale bylo 4565. Místní úřady proto stanovily limity na počet adopcí za určité období. Mnohé země ale nic takového nezavádějí, takže úřady jsou zahlcené a nemají kvalifikované lidi, kteří by se procesem osvojení zabývali.

Problémových faktorů je ale více. Většina afrických zemí neratifikovala haagskou úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Kolem adopcí se točí velké finanční částky (jde o tisíce dolarů za jednu „proceduru“), zprostředkovatelské agentury jsou místními vládami nedostatečně kontrolované a existují zde velké mezery v zákonech. „To, co mělo být poslední možností a výjimečným případem v mezinárodním právu, se stalo normou a běžnou věcí. Převážily obchodní zájmy, z dětí se v rámci mezistátních adopcí stalo zboží,“ říká ACPF ve své nové zprávě.

Například francouzská agentura Lumiere des Enfants uvádí částku do 7450 eur za „místní proceduru“ v Nigérii, v Burkině Faso se pak platí za adopci poloviční částka – 3596 eur. Dost často si agentury účtují i různé příplatky navíc, třeba na „humanitární pomoc“, takže celkový výdělek za adopci je velkým lákadlem. Objevují se proto i případy únosů dětí, falšování dokladů a předstírání, že dívka či chlapec jsou sirotky, ačkoli rodinu mají.

Děti z katastrof

I v České republice se snaží úřady zamezit jakémukoli porušování práv při adopcích z ciziny. „Lidé se nám ozývají většinou v souvislosti s nějakými přírodními nebo válečnými katastrofami,“ uvedla pro LN Rosa Šimberská z české pobočky Dětského fondu OSN (UNICEF). „My máme zásadu, že alespoň dva roky po katastrofě by se děti neměly dávat k adopci, ale měla by spíš být snaha vyhledat příbuzné,“ říká.

***

Tisíce osvojených

* Odhaduje se, že v Africe žije kvůli válkám, hladomorům a nemocem 58 milionů sirotků. Dítě k osvojení tak hledají lidé nejčastěji právě tam. V letech 2003 až 2010 vydala Afrika k adopci přes 41 tisíc dětí. Nejvíce jich pocházelo z Etiopie (22 282), Jihoafrické republiky (1871) či Libérie (1355). Většina dětí směřovala do USA a Francie.

* K haagské úmluvě o osvojení, která má ochránit práva dítěte v adopčním procesu, přistoupilo jen minimum afrických zemí.

Celebrity a adopce

* Americká zpěvačka Madonna adoptovala v roce 2007 ještě s tehdejším manželem Guyem Ritchiem malého Davida Bandu z Malawi. Poté co se rozešli, rozhodla se osvojit ještě další dítě z této země, holčičku Mercy James. Místní vláda to ale nejdřív neschválila s tím, že nemá malawiské občanství. Adopci dali zelenou až v roce 2009.

* Americká herečka Angelina Jolie se rozhodla pro adopci již v roce 2002, kdy byla provdaná za Billyho Boba Thorntona. Brzy nato se rozešli a ona sama vychovávala Madoxe Chivana z Kambodže. Druhé dítě adoptovala v roce 2005 již s Bradem Pittem, tentokrát etiopskou dívku Zaharu. Poté se jim narodila dcera Shiloh, přesto ale adoptovali i tříletého vietnamského chlapce Paxe Thiena.

* Americká herečka Mia Farrowová adoptovala 11 dětí převážně z Vietnamu či Jižní Koreje. Jedna z jejích adoptivních dcer, Soon-Yi, se vdala za Woodyho Allena, který byl dlouholetým partnerem právě Farrowové.

* Děti ze zahraničí adoptovaly i další herečky. Meg Ryanová má holčičku Daisy z Číny, Emma Thompsonová zase rwandského chlapce Tindyho.


archiv SIRIRI

Pomůžou Středoafrické republice „modré přilby“?

Soužití většinových křesťanů i minoritních muslimů ve Středoafrické republice bylo až do března 2013 relativně klidné. Dnes je dějištěm dramatických událostí.

foto: fairphone

Fairphone: Chytrý telefon s rodokmenem

Fairphone je výkonný, stylový přístroj a zároveň i první telefon zohledňující etické a ekologické principy. Lidé, kteří vedli od roku 2010 kampaň za férovější elektroniku, se rozhodli ukázat, že se dá vyrobit „jiný“ mobil.

foto: Michal Przedlacki

Nové číslo Rozvojovky připomíná opomíjené humanitární krize

Životní podmínky Palestinců v Gaze, exodus před válkou v Jižním Súdánu nebo Středoafrické republice, vraždění nevinných pro jejich náboženské vyznání v Iráku nebo Sýrii. Opomíjené krize mají jedno společné. Nemluví se o nich

foto: (c) Jiří Pasz, Amnesty International

Radostná nejistota současné Barmy

Tvrdá vojenská diktatura v Barmě sice povolila, i tak zemi zmítá velké množství etnických i náboženských konfliktů.

Chudých i hladových ubylo, ale…

Některým zemím se prvního Rozvojového cíle podařilo dosáhnout, pro jiné není snížit extrémní chudobu a hlad o polovinu v jejich silách.

Save the children

Hledám práci. Zn.: Je mi 10 let

V Bolívii snížili věk, od kterého je možné vydělávat, na deset let. Nejchudší stát Jižní Ameriky je tak jedinou zemí světa, jejíž právní systém povoluje tak malým dětem pracovat.

Práce v Perském zálivu je jako vězení

44 procent z celkového počtu obyvatel zemí Perského zálivu pochází ze zahraničí. V Kataru je to 94 procent tamní pracovní síly.

foto: Markéta Kozinová

Česko podporuje nevidomé i neslyšící v Kosovu

Na západním Balkáně lidé s postižením nemají možnost využívat vodícího psa nebo sociální služby a běžné vzdělání je jim nedostupné.

Foto: Karolína Šklebená

Příliš drahé posílání peněz připravuje Afriku o miliardy

Přední světové finanční firmy, nabízející převody peněz přes hranice, účtují příliš vysokou „daň“ Afričanům. Britské společnosti Western Union a MoneyGram by kvůli tomu mohly čelit vyšetřování antimonopolními a finančními

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz