Zapojte se
Loading


Z dětí se stává zboží

Kambodžské děti, ilustrační foto: Tereza Hronová

10.08.2012
T. Šupová, J. Synáčová, Lidové noviny, 6.6.12

Téma: Situace v rozvojových zemích, Gender, Lidská práva

Region: Regionálně nezařazené

Nyle byly pouhé dva nebo tři dny, když ji před rokem nalezli opuštěnou na poli kdesi ve Rwandě. Teď už má novou rodinu – vyrůstá v Hongkongu se svými americkými rodiči a čtyřletou, rovněž adoptovanou sestrou Makenou pocházející z Číny.

Její adoptivní matka Karen Brownová nedokáže odhadnout, zda by Nyla tehdy ve rwandském sirotčinci přežila. Když ji získali těžce podvyživenou do péče, bylo jí pět měsíců. „Trpěla salmonelou, na kterou nezabírala žádná antibiotika. Měla i nejrůznější kožní onemocnění a bylo toho ještě mnohem víc. Většinu problémů se nám ale podařilo vyřešit, takže nyní je to zdravá holčička,“ svěřila se Brownová americké CNN.

Podobných příběhů jako ten rodiny Brownových je mnoho. Rodiče, kteří nemohou mít děti, se obracejí kvůli adopci do zahraničí dost často. Ne vždy jde ale o transparentní proces, varují mezinárodní organizace na ochranu dětí.

Jak vyplývá z nové zprávy organizace African Child Policy Forum (ACPF), alarmující je zejména trojnásobný nárůst počtu adopcí z Afriky za posledních osm let (celkem bylo adoptováno více než 41 tisíc afrických dětí). Přitom celkově počet adopcí ve světě klesá. Statistiky mluví za vše: například na přelomu tisíciletí bylo z Etiopie osvojeno jen okolo 500 dětí, v roce 2009 to už ale bylo 4565. Místní úřady proto stanovily limity na počet adopcí za určité období. Mnohé země ale nic takového nezavádějí, takže úřady jsou zahlcené a nemají kvalifikované lidi, kteří by se procesem osvojení zabývali.

Problémových faktorů je ale více. Většina afrických zemí neratifikovala haagskou úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Kolem adopcí se točí velké finanční částky (jde o tisíce dolarů za jednu „proceduru“), zprostředkovatelské agentury jsou místními vládami nedostatečně kontrolované a existují zde velké mezery v zákonech. „To, co mělo být poslední možností a výjimečným případem v mezinárodním právu, se stalo normou a běžnou věcí. Převážily obchodní zájmy, z dětí se v rámci mezistátních adopcí stalo zboží,“ říká ACPF ve své nové zprávě.

Například francouzská agentura Lumiere des Enfants uvádí částku do 7450 eur za „místní proceduru“ v Nigérii, v Burkině Faso se pak platí za adopci poloviční částka – 3596 eur. Dost často si agentury účtují i různé příplatky navíc, třeba na „humanitární pomoc“, takže celkový výdělek za adopci je velkým lákadlem. Objevují se proto i případy únosů dětí, falšování dokladů a předstírání, že dívka či chlapec jsou sirotky, ačkoli rodinu mají.

Děti z katastrof

I v České republice se snaží úřady zamezit jakémukoli porušování práv při adopcích z ciziny. „Lidé se nám ozývají většinou v souvislosti s nějakými přírodními nebo válečnými katastrofami,“ uvedla pro LN Rosa Šimberská z české pobočky Dětského fondu OSN (UNICEF). „My máme zásadu, že alespoň dva roky po katastrofě by se děti neměly dávat k adopci, ale měla by spíš být snaha vyhledat příbuzné,“ říká.

***

Tisíce osvojených

* Odhaduje se, že v Africe žije kvůli válkám, hladomorům a nemocem 58 milionů sirotků. Dítě k osvojení tak hledají lidé nejčastěji právě tam. V letech 2003 až 2010 vydala Afrika k adopci přes 41 tisíc dětí. Nejvíce jich pocházelo z Etiopie (22 282), Jihoafrické republiky (1871) či Libérie (1355). Většina dětí směřovala do USA a Francie.

* K haagské úmluvě o osvojení, která má ochránit práva dítěte v adopčním procesu, přistoupilo jen minimum afrických zemí.

Celebrity a adopce

* Americká zpěvačka Madonna adoptovala v roce 2007 ještě s tehdejším manželem Guyem Ritchiem malého Davida Bandu z Malawi. Poté co se rozešli, rozhodla se osvojit ještě další dítě z této země, holčičku Mercy James. Místní vláda to ale nejdřív neschválila s tím, že nemá malawiské občanství. Adopci dali zelenou až v roce 2009.

* Americká herečka Angelina Jolie se rozhodla pro adopci již v roce 2002, kdy byla provdaná za Billyho Boba Thorntona. Brzy nato se rozešli a ona sama vychovávala Madoxe Chivana z Kambodže. Druhé dítě adoptovala v roce 2005 již s Bradem Pittem, tentokrát etiopskou dívku Zaharu. Poté se jim narodila dcera Shiloh, přesto ale adoptovali i tříletého vietnamského chlapce Paxe Thiena.

* Americká herečka Mia Farrowová adoptovala 11 dětí převážně z Vietnamu či Jižní Koreje. Jedna z jejích adoptivních dcer, Soon-Yi, se vdala za Woodyho Allena, který byl dlouholetým partnerem právě Farrowové.

* Děti ze zahraničí adoptovaly i další herečky. Meg Ryanová má holčičku Daisy z Číny, Emma Thompsonová zase rwandského chlapce Tindyho.


Foto: Člověk v tísni

Živě z Nepálu: Sny o lepším životě ženou chudé do náruče obchodníků s bílým masem

Na jedné straně je vidina chudého života v odlehlé vesnici v prostém domě s polem, které je třeba obdělávat. Na straně druhé celý svět, který nabízí spoustu možností. Mladí Nepálci volí druhou variantu a zapojují se do mohutného

foto: Tereza Hronová

Česko pomáhá pokorně, úsporně a šikovně

Na březích Zambezi, v údolích Kavkazu i ve stepích Mongolska - tam všude Češi zanechali stopy. A nejen jako turisté. Česká republika totiž vede řadu rozvojových projektů.

Zapadlé město v Gruzii oživuje milovník kavárny Slavia

Díky projektu šedesátiletého nadšence se daří prohlubovat vztah mladých ke svému rodišti. Pravidelně se setkávají u knih a kávy.

foto: Tereza Hronová

Vzdělané matky mají vzdělané dcery, říká Etiopanka

Sara Worku je ženou číslo jedna na etiopské misi Člověka v tísni. Než se stala manažerkou stohlavého týmu, zabývala se prevencí obchodu s dětmi. Klíčem ke společenským změnám k lepšímu je podle ní posílení role žen. „Ženy

Alan Farhadi (CC BY 2.0)

Nová tvář banánového byznysu

Obchod s nejoblíbenějším tropickým ovocem se v posledních dvaceti letech výrazně proměnil. Jak funguje „banánový byznys“?

Flickr.com, Johan Bichel Lindegaard

Indická epidemie sebevražd

Indie patří k zemím s největším počtem sebevražd žen. Stane se tu zhruba 30 % sebevražedných úmrtí na světě. V roce 2013 si život vzalo více než čtvrt milionů Indů. To je pětkrát více než celkový počet úmrtí v důsledku válek

foto: Marek Hudema

V nelegálních dolech v Mongolsku těží uhlí nindžové. A umírají při tom

V nelegálních dolech nedaleko hlavního města Mongolska pracuje víc než sto tisíc vesničanů. Doly neodpovídají bezpečnostním normám a pracovníci tu mnohdy pracují i nonstop. Úřady jsou podplacené, takže s tím nic nedělají. Každoročně

foto: autor

Pune – epicentrum indického rozvoje

Pune patří mezi několik nejrychleji rozvíjejících se indických měst s mnoha pracovními příležitostmi. Svým obyvatelům nabízí mnohé služby, které v jiných částech země zdaleka nemusí být samozřejmostí. Benefity jsou ale každému

sandeepachetan.com travel photography (CC BY-NC-ND 2.0)

Mění se klima a Indie se mění s ním

Vědci dokázali, že využíváním fosilních paliv nebo zemědělskou produkcí změnu klimatu urychlujeme. Důkazem je dnešní Indie, která se potýká s vyššími teplotami, změnami srážkových úhrnů, úbytkem podzemní vody nebo pobřežními

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM