Loading


Z dětí se stává zboží

Kambodžské děti, ilustrační foto: Tereza Hronová

T. Šupová, J. Synáčová, Lidové noviny, 6.6.12 | 10.08.2012

Téma: Situace v rozvojových zemích | Gender | Lidská práva

Region: Regionálně nezařazené

Nyle byly pouhé dva nebo tři dny, když ji před rokem nalezli opuštěnou na poli kdesi ve Rwandě. Teď už má novou rodinu – vyrůstá v Hongkongu se svými americkými rodiči a čtyřletou, rovněž adoptovanou sestrou Makenou pocházející z Číny.

Její adoptivní matka Karen Brownová nedokáže odhadnout, zda by Nyla tehdy ve rwandském sirotčinci přežila. Když ji získali těžce podvyživenou do péče, bylo jí pět měsíců. „Trpěla salmonelou, na kterou nezabírala žádná antibiotika. Měla i nejrůznější kožní onemocnění a bylo toho ještě mnohem víc. Většinu problémů se nám ale podařilo vyřešit, takže nyní je to zdravá holčička,“ svěřila se Brownová americké CNN.

Podobných příběhů jako ten rodiny Brownových je mnoho. Rodiče, kteří nemohou mít děti, se obracejí kvůli adopci do zahraničí dost často. Ne vždy jde ale o transparentní proces, varují mezinárodní organizace na ochranu dětí.

Jak vyplývá z nové zprávy organizace African Child Policy Forum (ACPF), alarmující je zejména trojnásobný nárůst počtu adopcí z Afriky za posledních osm let (celkem bylo adoptováno více než 41 tisíc afrických dětí). Přitom celkově počet adopcí ve světě klesá. Statistiky mluví za vše: například na přelomu tisíciletí bylo z Etiopie osvojeno jen okolo 500 dětí, v roce 2009 to už ale bylo 4565. Místní úřady proto stanovily limity na počet adopcí za určité období. Mnohé země ale nic takového nezavádějí, takže úřady jsou zahlcené a nemají kvalifikované lidi, kteří by se procesem osvojení zabývali.

Problémových faktorů je ale více. Většina afrických zemí neratifikovala haagskou úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Kolem adopcí se točí velké finanční částky (jde o tisíce dolarů za jednu „proceduru“), zprostředkovatelské agentury jsou místními vládami nedostatečně kontrolované a existují zde velké mezery v zákonech. „To, co mělo být poslední možností a výjimečným případem v mezinárodním právu, se stalo normou a běžnou věcí. Převážily obchodní zájmy, z dětí se v rámci mezistátních adopcí stalo zboží,“ říká ACPF ve své nové zprávě.

Například francouzská agentura Lumiere des Enfants uvádí částku do 7450 eur za „místní proceduru“ v Nigérii, v Burkině Faso se pak platí za adopci poloviční částka – 3596 eur. Dost často si agentury účtují i různé příplatky navíc, třeba na „humanitární pomoc“, takže celkový výdělek za adopci je velkým lákadlem. Objevují se proto i případy únosů dětí, falšování dokladů a předstírání, že dívka či chlapec jsou sirotky, ačkoli rodinu mají.

Děti z katastrof

I v České republice se snaží úřady zamezit jakémukoli porušování práv při adopcích z ciziny. „Lidé se nám ozývají většinou v souvislosti s nějakými přírodními nebo válečnými katastrofami,“ uvedla pro LN Rosa Šimberská z české pobočky Dětského fondu OSN (UNICEF). „My máme zásadu, že alespoň dva roky po katastrofě by se děti neměly dávat k adopci, ale měla by spíš být snaha vyhledat příbuzné,“ říká.

***

Tisíce osvojených

* Odhaduje se, že v Africe žije kvůli válkám, hladomorům a nemocem 58 milionů sirotků. Dítě k osvojení tak hledají lidé nejčastěji právě tam. V letech 2003 až 2010 vydala Afrika k adopci přes 41 tisíc dětí. Nejvíce jich pocházelo z Etiopie (22 282), Jihoafrické republiky (1871) či Libérie (1355). Většina dětí směřovala do USA a Francie.

* K haagské úmluvě o osvojení, která má ochránit práva dítěte v adopčním procesu, přistoupilo jen minimum afrických zemí.

Celebrity a adopce

* Americká zpěvačka Madonna adoptovala v roce 2007 ještě s tehdejším manželem Guyem Ritchiem malého Davida Bandu z Malawi. Poté co se rozešli, rozhodla se osvojit ještě další dítě z této země, holčičku Mercy James. Místní vláda to ale nejdřív neschválila s tím, že nemá malawiské občanství. Adopci dali zelenou až v roce 2009.

* Americká herečka Angelina Jolie se rozhodla pro adopci již v roce 2002, kdy byla provdaná za Billyho Boba Thorntona. Brzy nato se rozešli a ona sama vychovávala Madoxe Chivana z Kambodže. Druhé dítě adoptovala v roce 2005 již s Bradem Pittem, tentokrát etiopskou dívku Zaharu. Poté se jim narodila dcera Shiloh, přesto ale adoptovali i tříletého vietnamského chlapce Paxe Thiena.

* Americká herečka Mia Farrowová adoptovala 11 dětí převážně z Vietnamu či Jižní Koreje. Jedna z jejích adoptivních dcer, Soon-Yi, se vdala za Woodyho Allena, který byl dlouholetým partnerem právě Farrowové.

* Děti ze zahraničí adoptovaly i další herečky. Meg Ryanová má holčičku Daisy z Číny, Emma Thompsonová zase rwandského chlapce Tindyho.


VŠE O BANÁNECH VI: Tajemství banánového obchodu

Do přístavu přicházíme o deváté v sobotu ráno. Pracuje se zde 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Ze Santa Marty se vyváží do Evropy, USA, ale i Japonska čtvrtina všech kolumbijských banánů. Ostatní se plaví z přístavu ve městě

Chudinské čtvrti mapují balóny

V dějinách kartografie byly mapy využívány k ovládnutí měst, států či celých národů, k podpoře koloniálních projektů a k plánování vojenských operací. Podobně jako zbraně a vojenské lodě, sloužily k upevňování moci. Letecké

Foto: Johanna Schwartz

Islamisté v severním Mali zakázali všechny aktivity, které život činily životem, hlavně hudbu

Když v roce 2012 islamisté převzali moc nad severním Mali, začali zde násilně vynucovat právo šaría. Kromě toho zavedli zákaz veškeré hudby, nejpřirozenějšího životního projevu místních obyvatel. Režisérka Johanna Schwartz byla

Foto: Kudláček

Miliony Indů odcházejí z venkova do městských slumů

Migrace do měst a tím způsobené navyšování jejich populace, rozlohy a hustoty zalidnění, je jedním z nejvýznamnějších současných problémů Indie. V některých oblastech Indie jsou tři ze čtyř obyvatel migranti.

Foto: Drinkable book

Stránky „pitné knihy“ fungují jako filtry na vodu

Vědci představili první výsledky testování knihy, přes jejíž stránky je možné filtrovat znečištěnou vodu.

Agentura STEM/MARK: Češi chtějí pomáhat, ale…

I když se Češi kloní k názoru, že je důležitější pomáhat spíše doma než v zahraničí, většina považuje pomoc lidem v rozvojových zemích za důležitou. To ukázal výzkum veřejného mínění agentury STEM/MARK i další.

foto: Noel Rojo

VŠE O BANÁNECH V: Není to odpad, je to materiál

„Kdybys tady byla před několika lety, nevěřila bys, že tu může být tak čisto,“ říká Dario Ramiréz z asociace pěstitelů banánů ASOOCOMAG, když procházíme banánovou plantáží. Co se děje s tunami odpadu jako je plast, který

foto: Tomáš Nídr

Kameraman z chatrče

Díky projektu ve slumu Mathare, který učí adolescenty používat fotoaparát a kameru, má i Cyrus Simiyu atraktivní povolání. Doufá, že kromě zaznamenávání svateb a dalších oslav, natočí velký biják.

AMISOM Public Information, Flickr

Chudí chudnou a bohatí bohatnou

Globalizace způsobuje, že chudé a bohaté už nedělí jasná geografická linie. I v rozvojových zemích žijí ti, kdo mají peníze a v těch rozvinutých zase najdeme chudé. Rozdíly v příjmech ale rostou zejména ve státech globálního

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz