Loading


Z dětí se stává zboží

Kambodžské děti, ilustrační foto: Tereza Hronová

T. Šupová, J. Synáčová, Lidové noviny, 6.6.12 | 10.08.2012

Téma: Situace v rozvojových zemích | Gender | Lidská práva

Region: Regionálně nezařazené

Nyle byly pouhé dva nebo tři dny, když ji před rokem nalezli opuštěnou na poli kdesi ve Rwandě. Teď už má novou rodinu – vyrůstá v Hongkongu se svými americkými rodiči a čtyřletou, rovněž adoptovanou sestrou Makenou pocházející z Číny.

Její adoptivní matka Karen Brownová nedokáže odhadnout, zda by Nyla tehdy ve rwandském sirotčinci přežila. Když ji získali těžce podvyživenou do péče, bylo jí pět měsíců. „Trpěla salmonelou, na kterou nezabírala žádná antibiotika. Měla i nejrůznější kožní onemocnění a bylo toho ještě mnohem víc. Většinu problémů se nám ale podařilo vyřešit, takže nyní je to zdravá holčička,“ svěřila se Brownová americké CNN.

Podobných příběhů jako ten rodiny Brownových je mnoho. Rodiče, kteří nemohou mít děti, se obracejí kvůli adopci do zahraničí dost často. Ne vždy jde ale o transparentní proces, varují mezinárodní organizace na ochranu dětí.

Jak vyplývá z nové zprávy organizace African Child Policy Forum (ACPF), alarmující je zejména trojnásobný nárůst počtu adopcí z Afriky za posledních osm let (celkem bylo adoptováno více než 41 tisíc afrických dětí). Přitom celkově počet adopcí ve světě klesá. Statistiky mluví za vše: například na přelomu tisíciletí bylo z Etiopie osvojeno jen okolo 500 dětí, v roce 2009 to už ale bylo 4565. Místní úřady proto stanovily limity na počet adopcí za určité období. Mnohé země ale nic takového nezavádějí, takže úřady jsou zahlcené a nemají kvalifikované lidi, kteří by se procesem osvojení zabývali.

Problémových faktorů je ale více. Většina afrických zemí neratifikovala haagskou úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Kolem adopcí se točí velké finanční částky (jde o tisíce dolarů za jednu „proceduru“), zprostředkovatelské agentury jsou místními vládami nedostatečně kontrolované a existují zde velké mezery v zákonech. „To, co mělo být poslední možností a výjimečným případem v mezinárodním právu, se stalo normou a běžnou věcí. Převážily obchodní zájmy, z dětí se v rámci mezistátních adopcí stalo zboží,“ říká ACPF ve své nové zprávě.

Například francouzská agentura Lumiere des Enfants uvádí částku do 7450 eur za „místní proceduru“ v Nigérii, v Burkině Faso se pak platí za adopci poloviční částka – 3596 eur. Dost často si agentury účtují i různé příplatky navíc, třeba na „humanitární pomoc“, takže celkový výdělek za adopci je velkým lákadlem. Objevují se proto i případy únosů dětí, falšování dokladů a předstírání, že dívka či chlapec jsou sirotky, ačkoli rodinu mají.

Děti z katastrof

I v České republice se snaží úřady zamezit jakémukoli porušování práv při adopcích z ciziny. „Lidé se nám ozývají většinou v souvislosti s nějakými přírodními nebo válečnými katastrofami,“ uvedla pro LN Rosa Šimberská z české pobočky Dětského fondu OSN (UNICEF). „My máme zásadu, že alespoň dva roky po katastrofě by se děti neměly dávat k adopci, ale měla by spíš být snaha vyhledat příbuzné,“ říká.

***

Tisíce osvojených

* Odhaduje se, že v Africe žije kvůli válkám, hladomorům a nemocem 58 milionů sirotků. Dítě k osvojení tak hledají lidé nejčastěji právě tam. V letech 2003 až 2010 vydala Afrika k adopci přes 41 tisíc dětí. Nejvíce jich pocházelo z Etiopie (22 282), Jihoafrické republiky (1871) či Libérie (1355). Většina dětí směřovala do USA a Francie.

* K haagské úmluvě o osvojení, která má ochránit práva dítěte v adopčním procesu, přistoupilo jen minimum afrických zemí.

Celebrity a adopce

* Americká zpěvačka Madonna adoptovala v roce 2007 ještě s tehdejším manželem Guyem Ritchiem malého Davida Bandu z Malawi. Poté co se rozešli, rozhodla se osvojit ještě další dítě z této země, holčičku Mercy James. Místní vláda to ale nejdřív neschválila s tím, že nemá malawiské občanství. Adopci dali zelenou až v roce 2009.

* Americká herečka Angelina Jolie se rozhodla pro adopci již v roce 2002, kdy byla provdaná za Billyho Boba Thorntona. Brzy nato se rozešli a ona sama vychovávala Madoxe Chivana z Kambodže. Druhé dítě adoptovala v roce 2005 již s Bradem Pittem, tentokrát etiopskou dívku Zaharu. Poté se jim narodila dcera Shiloh, přesto ale adoptovali i tříletého vietnamského chlapce Paxe Thiena.

* Americká herečka Mia Farrowová adoptovala 11 dětí převážně z Vietnamu či Jižní Koreje. Jedna z jejích adoptivních dcer, Soon-Yi, se vdala za Woodyho Allena, který byl dlouholetým partnerem právě Farrowové.

* Děti ze zahraničí adoptovaly i další herečky. Meg Ryanová má holčičku Daisy z Číny, Emma Thompsonová zase rwandského chlapce Tindyho.


flickr

Nobelova cena za mír může pomoci v boji s dětskou prací

Indie a Pákistán patří k zemím, kde pracuje nejvíce dětí na úkor školní docházky. Navíc patří mezi nejchudší země kontinentu. Právě sem letos putuje Nobelova cena za mír.

foto: Pro-Contact

CIMRMAN pomáhající

Český velikán Jára Cimrman byl v minulosti nedoceněn, a to navzdory své genialitě, respektive tvůrců své osoby. Jeho přínos měl vždy sloužit celému lidstvu, nejen lidem v jeho milované domovině.

24 hodin českého lékaře v Afghánistánu

Ráno vstanu v 6:30. Moc se mi nechce z teplé postele, v noci začala být zima. Spím tady pod takovým zvláštním, těžkým kobercem. Polštář se nedá zmlátit, tak mě bolí za krkem.

foto: Tereza Hronová

Tři roky, které mění svět

Výživa v prvních 1000 dnech života – od početí do dvou let dítěte – nevratně rozhoduje o budoucnosti. Dobře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí a pak i hledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých

Dvě miliardy lidí ohrožuje skrytý hlad, varují odborníci v nové studii

Od roku 1990 se ve 26 zemích světa snížil počet hladovějících o více než polovinu. Přesto dnes asi dvě miliardy lidí trpí tzv. skrytým hladem, tedy nedostatkem vitamínů, minerálů a stopových prvků. Ten ohrožuje nejen chudé země,

foto: Jiří Pasz

Proč 1000 dní rozhoduje? Čtěte v nové příloze!

Co je tisíc dní proti věčnosti? Nic. A právě tyto zhruba tři roky v životě každého člověka dokážou změnit svět. Jak? To si můžete přečíst v nové příloze, která vyšla 13. října v MF DNES.

flickr.com

Debata - Občan a spotřebitel: Můžeme měnit rozvojový svět? (ZÁZNAM)

Máme možnost svým chováním ovlivňovat životy lidí v rozvojových zemích? Jakou moc máme jako spotřebitelé a občani? Pomůže opravdu někomu na globálním Jihu to, že omezíme konzumaci masa nebo plýtvání jídlem?

foto: Harry Freeland

VRAŽDÍ NÁS kvůli pověrám a chamtivosti

„Narodil jsem se jako jeho 35. dítě a narodil jsem se bílý. Jako jediný,“ vypráví muž, který mhouří červené oči. Tanzanec Josephat Torner (45) to nikdy neměl jednoduché, přesto vystudoval práva a dnes bojuje proti vraždám a diskriminaci

foto: Magdalena Vaculčiaková

Jak se žije v kambodžském slumu

Plechové domečky, jeden vedle druhého. Mezi nimi jsou uličky akorát pro proklouznutí dětí, které tady běhají bosky. Odpadky, špinavá voda, bláto, všechno se míchá v jeden veliký nepořádek.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz