Příčiny a důsledky dětské práce

Děti z Awassy (Etiopie), Michala Hozáková

Pavla Začalová, 12.6. 2012 | 17.08.2012

Téma: Dětská práce

Region: Regionálně nezařazené

Chudoba je podstatnou, nicméně ne jedinou příčinou dětské práce. Nejvíc dětí pracuje úplně zadarmo, bez nároku na mzdu. S problémem dětské práce souvisí i epidemie HIV/AIDS, migrace do měst, zábory půdy nebo nefunkční legislativa.

Chudoba je však bezpochyby hlavní příčinou dětské práce. V roce 2011 žilo na světě 1,5 miliardy lidí pod hranicí extrémní chudoby, za méně než 1,25 dolaru na den. Patří mezi ně i většina pracujících dětí a jejich rodin. Pro ně je zaměstnávání dětí otázkou holého přežití. Palčivou bídou však není možné dětskou práci omlouvat. Na vině jsou i slabé zákony, jejich neznalost nebo neschopnost chudých lidí vymáhat svá práva na zaměstnavatelích a úřadech. V indickém státě Andhra Pradesh, kde se neziskovým a odborovým organizacím podařilo přesunout tisíce dětí z práce na bavlníkových plantážích do školy, následně stoupla poptávka po práci dospělých. Ti pak byli schopni vyjednat si vyšší platy, lepší pracovní podmínky, a uživit tak rodiny i bez dětské práce. Ta totiž deformuje pracovní trh, v některých odvětvích přímo bere zaměstnání dospělým. V zemích, jako je Zimbabwe, Burkina Faso, Mali, Kamerun, Nepál nebo Haiti, tak pracuje mnoho dětí, zatímco společnost sužuje vysoká míra nezaměstnanosti dospělých.

K dětské práci přispívají i některé kulturní tradice. Ty některým skupinám ve společnosti připisují role, k nimž vzdělání není potřeba. Dívky, indičtí „nedotknutelní“, zdravotně postižení nebo děti z menšin jsou pak od dětství směrováni rovnou do práce. Roli hraje i negramotnost rodičů anebo jejich neinformovanost o dopadech nebezpečné práce na zdraví a budoucnost jejich dětí.

Škola, investice do budoucna

S dětskou prací neoddělitelně souvisí škola a vzdělání. Škola a práce se do značné míry vylučují. Existuje ale mnoho dětí, které kombinují obojí. V Africe je to až pětina dětské populace, uvádí UNICEF. Pracující děti však ve třídě často chybí, při výuce jsou unavené, hladové nebo nemocné. Výzkumy v africkém Malawi prokázaly, že vesnickou základní školu dokončí jen 5 dětí ze 100, jde-li o dívky, jen 2 ze 100. Velkou roli hraje to, zda škola neleží příliš daleko od bydliště. Například v subsaharské Africe vydrží průměrná dívka ve škole 7,5 let. Pochází-li ale z nejchudšího venkova, kde je škol poskrovnu, nezavrší ani 2 roky školní docházky. Pro chudou rodinu je dále klíčové, zda je škola zdarma – a to včetně uniforem, učebnic a dalších školních pomůcek. V Ugandě, kde zrušili školní poplatky, se docházka těch nejchudších venkovských dívek zvýšila na dvojnásobek. A záleží i na tom, zda je výuka kvalitní a pro dítě přínosná. Z mnoha škol vycházejí po letech žáci, kteří umějí sotva psát a číst. Rodiče si pak snadno spočítají, že místo planého sezení v lavici je efektivnější dítě zapojit do práce. Vzdělávat venkovské děti přitom zdaleka není zbytečný „luxus“. Vzdělání není jen základním lidským právem, ale i velice ziskovou investicí, zejména jde-li o dívky. Vzdělaná dívka se později vdává, má méně dětí. Ty pak mají dvojnásobnou šanci dožít se 5 let, jsou zdravější a mnohem méně ohrožené dětskou prací.

Klimatická změna, HIV a migrace

Dětskou práci bude pravděpodobně stále významněji ovlivňovat také klimatická změna a s ní spojené extrémy, jako jsou sucha, horka nebo záplavy. Většina nejchudších lidí planety žije na venkově a živí se zemědělstvím. Výkyvy počasí jsou pro jejich životy určující. Právě v zemědělství najdeme i dvě třetiny všech pracujících dětí. Rodiny, které vlivem degradace půdy nebo vysychání zdrojů vody ztrácejí obživu, stahují děti ze školy a využívají jejich práci jako krizové řešení v boji o základní obživu.

Mezi další vážné problémy v rozvojovém světě patří nemoci jako například AIDS. Epidemie bere dětem rodiče – živitele. Nezbývá jim nic jiného než převzít zodpovědnost za péči o mladší sourozence, staré prarodiče nebo nemocné a umírající rodiče. Odcházejí předčasně ze školy a začínají pracovat.

K dětské práci přispívá i migrace do měst. Děti, které se stěhují samy, patří mezi nejohroženější skupiny.Zejména podlehnou-li lákání prostředníků, kteří ve městě slibují zaměstnání nebo přístup ke vzdělání. Děti mnohdy končí v nejhorších formách dětské práce, jsou obchodovány nebo využívány jako otroci. Jindy s dětmi migruje celá rodina – například když jejich půdu zabrala vláda nebo soukromí investoři pro pěstování monokultur sóji v Brazílii, palmy olejné v Indonésii, cukrové třtiny na Filipínách nebo jiných exportních plodin. Rodina, která ztratila tradiční prostředky obživy, odchází do městských slumů. Spolu se svými dětmi upadá hlouběji do bídy. Některé končí jako děti ulice, kde je čeká každodenní boj o přežití.

Narodí-li se dítě do etnicky menšinové komunity, hrozba, že se místo žáčka stane dětským pracovníkem, se v mnoha zemích zvyšuje. Ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných menšin, uprchlíků a vyloučených skupin pochází nadprůměrný podíl pracujících dětí. Najdeme je mezi otrockými pracovníky v jihoasijských cihelnách, obchodovanými prostitutkami ve východní Asii, dětskými horníky v Jižní Americe i mezi žebrajícími dětmi ulice v Rumunsku. Jazyková i kulturní bariéra takovým dětem navíc brání chodit do školy a získat tak naději na lepší budoucnost.

Příčiny dětské práce jsou tedy velmi složité a provázané. Její kořeny je třeba hledat i jinde než v prázdné peněžence.

Článek vyšel v publikaci Dětská práce. Je možné si ji v tištěné podobě objednat na pavla.zacalova@clovekvtisni.cz.

Více na www.stopdetskepraci.cz.