Loading


Muslimské šátky v Indonézii: Ano či ne?

Muslimky z Indonézie, foto: flickr.com

Barbora Baronová | 07.08.2012

Téma: Gender | Lidská práva

Region: Asie

Muslimské šátky vzbuzují bouřlivé debaty. A přitom ještě před sto lety bylo na českém území běžné, že žena, která se rozhodla žít jen s jedním mužem, také své půvaby zahalila.

Indonézské muslimce Yufě po vysoké škole její zaměstnavatel zařídil studijní stipendium v Paříži. Ale život v Evropě nebyl jen příjemný. „Vyhodili mě třeba z bazénu, protože jsem si oblékla muslimské plavky. Vypadají jako tenká neoprenová kombinéza s kapucí. A oni do bazénu pouštěli jen ženy v jednodílných plavkách nebo bikinách,“ vypráví Yufa a pokračuje: „Nebo jsem absolvovala kurz němčiny v Mnichově a majitel nemovitosti mě odmítl ubytovat s tím, že by musel čelit nadávkám sousedů, že dům pronajímá teroristům. Islám pro něj znamenal jen terorismus...“

Rozhodnutí nosit šátek

Indonézie sice patří mezi největší muslimskou zemi na světě, náboženství však společenské normy tolik nesvazuje. Přesto se tamější mladá generace žen začíná znovu dobrovolně zahalovat šátkem.

„Šátek je pro mě prostředek, kterým dospělá muslimka zakrývá svou krásu před cizími muži,“ říká Yufa. Sama začala nosit šátek až v den svých osmnáctin. „Předchozí roky bez šátku však nebyly promarněné, zajímala jsem se i o křesťanství, buddhismus, hinduismus. Nakonec jsem ale stejně došla k islámu,“ říká Yufa.

Nosit šátek každý den nebylo v Indonézii ještě donedávna příliš obvyklé. I Yufa jej zprvu nosívala jen u příležitosti náboženských svátků: „Když jsem jej pak začala nosit trvale, přátelé se ptali, proč. Po mém vysvětlení mi gratulovali, že jsem dospěla do stadia, kdy jsem připravena tento islámský zvyk dodržovat naplno.“

To třiatřicetiletá asistentka v cestovním ruchu Ari si na šátek tak úplně nezvykla nikdy. Vlasy si začala zakrývat v jedenácti letech na maminčinu prosbu. Mezi spolužáky na veřejné škole byla jediná. „V té době platil v Indonézii na tomto typu škol zákaz nosit šátek.Vláda jej zrušila až o dva tři roky později,“ vzpomíná Ari.

Připoutávám se ke svému muži

U muslimských žen hraje šátek roli jakéhosi závazku. „Myšlenka založená na islámu říká, že krása je exkluzivní. Že se neukazuje každému nahodile. Že jen jeden muž zasluhuje právo vidět mě bez šátku - můj manžel,“ vysvětluje Yufa.

Podobně tomu bylo i v české minulosti. „V lidovém prostředí si vdaná, počestná žena uvazovala šátek a v tu chvíli přestávala být dostupná dalším mužům. „Pokud se přesto začala družit s někým jiným, všichni viděli, že je to špatně,“ dokládá etnoložka Klára Císaríková.

Čepení, nebo-li zakrývání vlasů čepcem či šátkem, vždy provázely zpěvy o zaslíbení se jedinému muži. „Bylo to loučení s dosavadním bezstarostnostným životem a odevzdání se k pomoci s prací, s dětmi. Začepená, i když mladá žena, se dál nepodílela na životě dívek, nechodila za družičku ani volně na zábavy,“ připomíná Císaríková. Více zavázány svatbou se cítí i ženy v Indonézii.

V bezpečí i na pochybách

Mamince dvou dětí a učitelce čtení Anne, která žije na Jávě, dává šátek pocit bezpečí. „Alláh nás šátkem chrání, nejenom před opačným pohlavím, ale i před námi samými. Střídmým oblečením předcházíme nebezpečí. Navíc nás druzí lidé chovají ve větší úctě,“ popisuje Anne své důvody pro zahalování se.

I Yufa vnímá rozdíl mezi ženou se šátkem a bez něj. „Zahalené dámy mají v islámu respekt, muži se k nim chovají jemněji. Já sama se díky šátku cítím pohodlněji. Pokrývka vlasů nám ženám pomáhá nesvádět muže nahodile a svévolně,“ objasňuje.

Ari ovšem stejnou věc nevnímá tak pozitivně: „Někdy se mě lidé kvůli šátku straní až příliš, zvláště při prvním setkání. Jako by mě šátek v něčem limitoval. Kvůli šátku jsem nedostala ve své vlastní zemi několikrát práci. Jednou mě zaměstnavatel zase zdvořile požádal, ať šátek z hlavy sundám. Je totiž rozdíl mít práci u křesťana nebo na hinduistickém Bali.“

Dnes si Ari zakrývá vlasy, jen když je u rodičů: „Vyhýbám se tím jejich zostuzení. Někdy se cítím provinile, že šátek nenosím, ale možná jej jednou zase obléknu, když mi Bůh dovolí. Každopádně pro mě, pro muslimskou ženu, není snadné jej začít nosit ani sundat...“


Čína se po třiceti letech rozhodla, že si doma uklidí

Po letech, kdy se Čína hnala za ekonomickým růstem a všechno ostatní šlo stranou, s hrůzou zjistila, že sice bohatne, ale také se dusí a topí v jedovatém odpadu. To donutilo vedení objevit nové slůvko – ekologie.

foto: Tereza Hronová

Bicykl slouží v Jižním Súdánu místo náklaďáku. Pro majitele má cenu zlata

Obyčejné jízdní kolo může mít cenu zlata. V Jižním Súdánu slouží nejen k přepravě osob, ale i zboží. V jedné z nejmladších zemí světa je benzin doslova vzácností a k tomu ještě velmi drahou.

V Jižním Súdánu je gramotná polovina lidí. Dívky ze školy odchází ve 13, aby se vdaly

Vzdělanost na africkém kontinentu je velmi nízká. Jižní Súdán, tedy země, která vznikla před čtyřmi lety, se řadí k těm s vůbec nejnižší gramotností. Nejhůře jsou na tom ženy a dívky. Musí se starat o domácnost nebo „slouží"

foto: Tereza Hronová

Živá voda Kyrgyzstánu

Z vodních zásob řeky Naryn žijí ve Střední Asii miliony lidí. Nejvíce je její proud slyšet v Kyrgyzstánu, kde se plní řekami z tajících ledovců v pohoří Ťan-šan. „Voda je naše bohatství,“ říká Ahmed z města Arslanbob na

foto: autorka

Syřané: Do Evropy nechceme

Do syrského Kobani, které Kurdové osvobodili od Islámského státu, se vrátilo už asi 30 000 lidí. Žijí tu, i když se město podobá Drážďanům po druhé světové válce.

foto: Iva Zímová

Komentář: Ne vždy vyspělé státy pomáhají tam, kde je to nejvíc potřeba

O tragédiích s uprchlíky ve Středozemním moři se málokdy hovoří v širších geopolitických konturách. Často pochází z nejméně rozvinutých a tzv. křehkých států. V nich žije přibližně 1,4 miliardy lidí a asi třetina těch nejchudších

foto: Tereza Hronová

Žádný jiný vynález nezachránil tolik životů jako záchod

Sanitace je důležitější než svoboda, řekl v roce 1925 Mahátma Gándhí. Poukázal na obrovské změny, které přinesl vynález záchodu. Obyčejná toaleta totiž dokáže nejen snížit dětskou úmrtnost, ale i zlepšit rodinný rozpočet

foto: Jeden svět

Političtí dinosauři Afriky

V Africe najdeme celkem 16 ze čtyřiapadesáti států, jejichž vůdci se postavili do čela své země před rokem 2000. V regionálním rozvrstvení se jedná o celkem spravedlivé rozmístění – po čtyřech zástupcích z jižní, střední

foto: Tomáš Vlach

Může za arabské jaro v Sýrii také klimatická změna?

Stále častěji se k příčinám migrace řadí i klimatická změna. Změny počasí jsou také častěji příčinou konfliktů.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz