Loading


Muslimské šátky v Indonézii: Ano či ne?

Muslimky z Indonézie, foto: flickr.com

Barbora Baronová | 07.08.2012

Téma: Gender | Lidská práva

Region: Asie

Muslimské šátky vzbuzují bouřlivé debaty. A přitom ještě před sto lety bylo na českém území běžné, že žena, která se rozhodla žít jen s jedním mužem, také své půvaby zahalila.

Indonézské muslimce Yufě po vysoké škole její zaměstnavatel zařídil studijní stipendium v Paříži. Ale život v Evropě nebyl jen příjemný. „Vyhodili mě třeba z bazénu, protože jsem si oblékla muslimské plavky. Vypadají jako tenká neoprenová kombinéza s kapucí. A oni do bazénu pouštěli jen ženy v jednodílných plavkách nebo bikinách,“ vypráví Yufa a pokračuje: „Nebo jsem absolvovala kurz němčiny v Mnichově a majitel nemovitosti mě odmítl ubytovat s tím, že by musel čelit nadávkám sousedů, že dům pronajímá teroristům. Islám pro něj znamenal jen terorismus...“

Rozhodnutí nosit šátek

Indonézie sice patří mezi největší muslimskou zemi na světě, náboženství však společenské normy tolik nesvazuje. Přesto se tamější mladá generace žen začíná znovu dobrovolně zahalovat šátkem.

„Šátek je pro mě prostředek, kterým dospělá muslimka zakrývá svou krásu před cizími muži,“ říká Yufa. Sama začala nosit šátek až v den svých osmnáctin. „Předchozí roky bez šátku však nebyly promarněné, zajímala jsem se i o křesťanství, buddhismus, hinduismus. Nakonec jsem ale stejně došla k islámu,“ říká Yufa.

Nosit šátek každý den nebylo v Indonézii ještě donedávna příliš obvyklé. I Yufa jej zprvu nosívala jen u příležitosti náboženských svátků: „Když jsem jej pak začala nosit trvale, přátelé se ptali, proč. Po mém vysvětlení mi gratulovali, že jsem dospěla do stadia, kdy jsem připravena tento islámský zvyk dodržovat naplno.“

To třiatřicetiletá asistentka v cestovním ruchu Ari si na šátek tak úplně nezvykla nikdy. Vlasy si začala zakrývat v jedenácti letech na maminčinu prosbu. Mezi spolužáky na veřejné škole byla jediná. „V té době platil v Indonézii na tomto typu škol zákaz nosit šátek.Vláda jej zrušila až o dva tři roky později,“ vzpomíná Ari.

Připoutávám se ke svému muži

U muslimských žen hraje šátek roli jakéhosi závazku. „Myšlenka založená na islámu říká, že krása je exkluzivní. Že se neukazuje každému nahodile. Že jen jeden muž zasluhuje právo vidět mě bez šátku - můj manžel,“ vysvětluje Yufa.

Podobně tomu bylo i v české minulosti. „V lidovém prostředí si vdaná, počestná žena uvazovala šátek a v tu chvíli přestávala být dostupná dalším mužům. „Pokud se přesto začala družit s někým jiným, všichni viděli, že je to špatně,“ dokládá etnoložka Klára Císaríková.

Čepení, nebo-li zakrývání vlasů čepcem či šátkem, vždy provázely zpěvy o zaslíbení se jedinému muži. „Bylo to loučení s dosavadním bezstarostnostným životem a odevzdání se k pomoci s prací, s dětmi. Začepená, i když mladá žena, se dál nepodílela na životě dívek, nechodila za družičku ani volně na zábavy,“ připomíná Císaríková. Více zavázány svatbou se cítí i ženy v Indonézii.

V bezpečí i na pochybách

Mamince dvou dětí a učitelce čtení Anne, která žije na Jávě, dává šátek pocit bezpečí. „Alláh nás šátkem chrání, nejenom před opačným pohlavím, ale i před námi samými. Střídmým oblečením předcházíme nebezpečí. Navíc nás druzí lidé chovají ve větší úctě,“ popisuje Anne své důvody pro zahalování se.

I Yufa vnímá rozdíl mezi ženou se šátkem a bez něj. „Zahalené dámy mají v islámu respekt, muži se k nim chovají jemněji. Já sama se díky šátku cítím pohodlněji. Pokrývka vlasů nám ženám pomáhá nesvádět muže nahodile a svévolně,“ objasňuje.

Ari ovšem stejnou věc nevnímá tak pozitivně: „Někdy se mě lidé kvůli šátku straní až příliš, zvláště při prvním setkání. Jako by mě šátek v něčem limitoval. Kvůli šátku jsem nedostala ve své vlastní zemi několikrát práci. Jednou mě zaměstnavatel zase zdvořile požádal, ať šátek z hlavy sundám. Je totiž rozdíl mít práci u křesťana nebo na hinduistickém Bali.“

Dnes si Ari zakrývá vlasy, jen když je u rodičů: „Vyhýbám se tím jejich zostuzení. Někdy se cítím provinile, že šátek nenosím, ale možná jej jednou zase obléknu, když mi Bůh dovolí. Každopádně pro mě, pro muslimskou ženu, není snadné jej začít nosit ani sundat...“


Foto: Johanna Schwartz

Islamisté v severním Mali zakázali všechny aktivity, které život činily životem, hlavně hudbu

Když v roce 2012 islamisté převzali moc nad severním Mali, začali zde násilně vynucovat právo šaría. Kromě toho zavedli zákaz veškeré hudby, nejpřirozenějšího životního projevu místních obyvatel. Režisérka Johanna Schwartz byla

Foto: Kudláček

Miliony Indů odcházejí z venkova do městských slumů

Migrace do měst a tím způsobené navyšování jejich populace, rozlohy a hustoty zalidnění, je jedním z nejvýznamnějších současných problémů Indie. V některých oblastech Indie jsou tři ze čtyř obyvatel migranti.

Foto: Drinkable book

Stránky „pitné knihy“ fungují jako filtry na vodu

Vědci představili první výsledky testování knihy, přes jejíž stránky je možné filtrovat znečištěnou vodu.

Agentura STEM/MARK: Češi chtějí pomáhat, ale…

I když se Češi kloní k názoru, že je důležitější pomáhat spíše doma než v zahraničí, většina považuje pomoc lidem v rozvojových zemích za důležitou. To ukázal výzkum veřejného mínění agentury STEM/MARK i další.

foto: Noel Rojo

VŠE O BANÁNECH V: Není to odpad, je to materiál

„Kdybys tady byla před několika lety, nevěřila bys, že tu může být tak čisto,“ říká Dario Ramiréz z asociace pěstitelů banánů ASOOCOMAG, když procházíme banánovou plantáží. Co se děje s tunami odpadu jako je plast, který

foto: Tomáš Nídr

Kameraman z chatrče

Díky projektu ve slumu Mathare, který učí adolescenty používat fotoaparát a kameru, má i Cyrus Simiyu atraktivní povolání. Doufá, že kromě zaznamenávání svateb a dalších oslav, natočí velký biják.

AMISOM Public Information, Flickr

Chudí chudnou a bohatí bohatnou

Globalizace způsobuje, že chudé a bohaté už nedělí jasná geografická linie. I v rozvojových zemích žijí ti, kdo mají peníze a v těch rozvinutých zase najdeme chudé. Rozdíly v příjmech ale rostou zejména ve státech globálního

Migranti hledají cílové země na Googlu

Přehled o migraci mohou přinést v emotivní diskusi vizuálně zpracovaná data. Nabízí se hned několik zdrojů.

foto: archiv Jednoho světa

V záborech půdy je Evropa viníkem číslo jedna

Každou hodinu padne kvůli produkci palmového oleje území deštných pralesů o velikosti 300 fotbalových hřišť. Rakouský režisér Kurt Langbein zmapoval, jak se obrovské lány zemědělské půdy v Asii, v Africe nebo v latinské Americe

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz