Loading


Muslimské šátky v Indonézii: Ano či ne?

Muslimky z Indonézie, foto: flickr.com

Barbora Baronová | 07.08.2012

Téma: Gender | Lidská práva

Region: Asie

Muslimské šátky vzbuzují bouřlivé debaty. A přitom ještě před sto lety bylo na českém území běžné, že žena, která se rozhodla žít jen s jedním mužem, také své půvaby zahalila.

Indonézské muslimce Yufě po vysoké škole její zaměstnavatel zařídil studijní stipendium v Paříži. Ale život v Evropě nebyl jen příjemný. „Vyhodili mě třeba z bazénu, protože jsem si oblékla muslimské plavky. Vypadají jako tenká neoprenová kombinéza s kapucí. A oni do bazénu pouštěli jen ženy v jednodílných plavkách nebo bikinách,“ vypráví Yufa a pokračuje: „Nebo jsem absolvovala kurz němčiny v Mnichově a majitel nemovitosti mě odmítl ubytovat s tím, že by musel čelit nadávkám sousedů, že dům pronajímá teroristům. Islám pro něj znamenal jen terorismus...“

Rozhodnutí nosit šátek

Indonézie sice patří mezi největší muslimskou zemi na světě, náboženství však společenské normy tolik nesvazuje. Přesto se tamější mladá generace žen začíná znovu dobrovolně zahalovat šátkem.

„Šátek je pro mě prostředek, kterým dospělá muslimka zakrývá svou krásu před cizími muži,“ říká Yufa. Sama začala nosit šátek až v den svých osmnáctin. „Předchozí roky bez šátku však nebyly promarněné, zajímala jsem se i o křesťanství, buddhismus, hinduismus. Nakonec jsem ale stejně došla k islámu,“ říká Yufa.

Nosit šátek každý den nebylo v Indonézii ještě donedávna příliš obvyklé. I Yufa jej zprvu nosívala jen u příležitosti náboženských svátků: „Když jsem jej pak začala nosit trvale, přátelé se ptali, proč. Po mém vysvětlení mi gratulovali, že jsem dospěla do stadia, kdy jsem připravena tento islámský zvyk dodržovat naplno.“

To třiatřicetiletá asistentka v cestovním ruchu Ari si na šátek tak úplně nezvykla nikdy. Vlasy si začala zakrývat v jedenácti letech na maminčinu prosbu. Mezi spolužáky na veřejné škole byla jediná. „V té době platil v Indonézii na tomto typu škol zákaz nosit šátek.Vláda jej zrušila až o dva tři roky později,“ vzpomíná Ari.

Připoutávám se ke svému muži

U muslimských žen hraje šátek roli jakéhosi závazku. „Myšlenka založená na islámu říká, že krása je exkluzivní. Že se neukazuje každému nahodile. Že jen jeden muž zasluhuje právo vidět mě bez šátku - můj manžel,“ vysvětluje Yufa.

Podobně tomu bylo i v české minulosti. „V lidovém prostředí si vdaná, počestná žena uvazovala šátek a v tu chvíli přestávala být dostupná dalším mužům. „Pokud se přesto začala družit s někým jiným, všichni viděli, že je to špatně,“ dokládá etnoložka Klára Císaríková.

Čepení, nebo-li zakrývání vlasů čepcem či šátkem, vždy provázely zpěvy o zaslíbení se jedinému muži. „Bylo to loučení s dosavadním bezstarostnostným životem a odevzdání se k pomoci s prací, s dětmi. Začepená, i když mladá žena, se dál nepodílela na životě dívek, nechodila za družičku ani volně na zábavy,“ připomíná Císaríková. Více zavázány svatbou se cítí i ženy v Indonézii.

V bezpečí i na pochybách

Mamince dvou dětí a učitelce čtení Anne, která žije na Jávě, dává šátek pocit bezpečí. „Alláh nás šátkem chrání, nejenom před opačným pohlavím, ale i před námi samými. Střídmým oblečením předcházíme nebezpečí. Navíc nás druzí lidé chovají ve větší úctě,“ popisuje Anne své důvody pro zahalování se.

I Yufa vnímá rozdíl mezi ženou se šátkem a bez něj. „Zahalené dámy mají v islámu respekt, muži se k nim chovají jemněji. Já sama se díky šátku cítím pohodlněji. Pokrývka vlasů nám ženám pomáhá nesvádět muže nahodile a svévolně,“ objasňuje.

Ari ovšem stejnou věc nevnímá tak pozitivně: „Někdy se mě lidé kvůli šátku straní až příliš, zvláště při prvním setkání. Jako by mě šátek v něčem limitoval. Kvůli šátku jsem nedostala ve své vlastní zemi několikrát práci. Jednou mě zaměstnavatel zase zdvořile požádal, ať šátek z hlavy sundám. Je totiž rozdíl mít práci u křesťana nebo na hinduistickém Bali.“

Dnes si Ari zakrývá vlasy, jen když je u rodičů: „Vyhýbám se tím jejich zostuzení. Někdy se cítím provinile, že šátek nenosím, ale možná jej jednou zase obléknu, když mi Bůh dovolí. Každopádně pro mě, pro muslimskou ženu, není snadné jej začít nosit ani sundat...“


foto:MasterCard

Nigérie: průkopník víceúčelových občanských průkazů

V nejlidnatější zemi Afriky loni zavedli nové identifikační dokumenty, které v sobě zahrnují i platební kartu, čímž se možnost platit bezhotovostně dostala ke všem obyvatelům. Ne všichni to však považují za plus.

Každá koruna na rozvojovou spolupráci má přispět k pozitivní změně

Rok 2015 je Evropským rokem pro rozvoj a v létě se uskuteční zásadní konference k financování v Addis Abebě. Chystají se tam také zástupci z České republiky, jako Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničí pro mimoevropské země a

Doporučení ke společné pozici EU ke konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě

Na zítřejším jednání v Bruselu bude Rada ministrů zahraničí (FAC) schvalovat společnou pozici k nadcházející mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která proběhne 13. - 16. července v etiopské Addis Abebě. FoRS – České

Jako by se celý svět vymkl z kloubů

Česká republika posílá humanitární pomoc často tam, kde je „pod svícnem tma“, jak říká Hana Volná, která ji má na starost na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

Překupník elektronického odpadu v indickém Bengalúru

Digitální velmoc, nebo skládka? Indie jako oběť elektronického zločinu

O Indii se v posledních letech hovoří jako o nastupující velmoci v oblasti počítačových technologií. Ještě rychleji než prosperující IT společnosti v Bengalúru a dalších indických městech však rostou hromady elektronického odpadu

Současný prezident Pierre Nkurunziza

Předvolební nepokoje v Burundi ohrožují křehký mír. Ze země zatím uprchlo na 50 tisíc lidí

Africká imigrace se stala jedním z „horkých“ témat poslední doby a rezonuje médii napříč celou Evropou. Počet uprchlíků, kteří každoročně do Evropy proudí, se neustále zvyšuje. Jen v roce 2014 registrovala EU přes 600 tisíc

Indové v cizině. Módího nástroj vlivu

Indové tvoří po Číňanech druhou nejpočetnější diasporu na světě. Její potenciál si premiér Naréndra Módí dobře uvědomuje a sází na něj i ve své dlouhodobé vizi: vytvořit z Indie globální velmoc.

foto: Alžběta Jungrová

Když si Afričané pomůžou sami, dokážou i etiopskou poušť změnit v oázu

Etiopská provincie Tigray je místem, které dává Africe naději. Region v minulosti opakovaně trápily hladomory způsobené obdobím sucha i politickou situací. Nepomáhala ani pomoc ze Západu. Místní se proto rozhodli jednat. K ruce si vzali

Autor fotografie: nezisková organizace Diakonie ČCE

České projekty pomáhají znevýhodněným ženám a dívkám po celém světě

V mnoha částech světa musí ženy a dívky čelit diskriminaci už od svého narození. Nejprve je mnohým z nich odepřena základní školní docházka, a když dospějí, nedokážou najít slušně placenou práci, ani často nemají přístup

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz