Loading


Muslimské šátky v Indonézii: Ano či ne?

Muslimky z Indonézie, foto: flickr.com

Barbora Baronová | 07.08.2012

Téma: Gender | Lidská práva

Region: Asie

Muslimské šátky vzbuzují bouřlivé debaty. A přitom ještě před sto lety bylo na českém území běžné, že žena, která se rozhodla žít jen s jedním mužem, také své půvaby zahalila.

Indonézské muslimce Yufě po vysoké škole její zaměstnavatel zařídil studijní stipendium v Paříži. Ale život v Evropě nebyl jen příjemný. „Vyhodili mě třeba z bazénu, protože jsem si oblékla muslimské plavky. Vypadají jako tenká neoprenová kombinéza s kapucí. A oni do bazénu pouštěli jen ženy v jednodílných plavkách nebo bikinách,“ vypráví Yufa a pokračuje: „Nebo jsem absolvovala kurz němčiny v Mnichově a majitel nemovitosti mě odmítl ubytovat s tím, že by musel čelit nadávkám sousedů, že dům pronajímá teroristům. Islám pro něj znamenal jen terorismus...“

Rozhodnutí nosit šátek

Indonézie sice patří mezi největší muslimskou zemi na světě, náboženství však společenské normy tolik nesvazuje. Přesto se tamější mladá generace žen začíná znovu dobrovolně zahalovat šátkem.

„Šátek je pro mě prostředek, kterým dospělá muslimka zakrývá svou krásu před cizími muži,“ říká Yufa. Sama začala nosit šátek až v den svých osmnáctin. „Předchozí roky bez šátku však nebyly promarněné, zajímala jsem se i o křesťanství, buddhismus, hinduismus. Nakonec jsem ale stejně došla k islámu,“ říká Yufa.

Nosit šátek každý den nebylo v Indonézii ještě donedávna příliš obvyklé. I Yufa jej zprvu nosívala jen u příležitosti náboženských svátků: „Když jsem jej pak začala nosit trvale, přátelé se ptali, proč. Po mém vysvětlení mi gratulovali, že jsem dospěla do stadia, kdy jsem připravena tento islámský zvyk dodržovat naplno.“

To třiatřicetiletá asistentka v cestovním ruchu Ari si na šátek tak úplně nezvykla nikdy. Vlasy si začala zakrývat v jedenácti letech na maminčinu prosbu. Mezi spolužáky na veřejné škole byla jediná. „V té době platil v Indonézii na tomto typu škol zákaz nosit šátek.Vláda jej zrušila až o dva tři roky později,“ vzpomíná Ari.

Připoutávám se ke svému muži

U muslimských žen hraje šátek roli jakéhosi závazku. „Myšlenka založená na islámu říká, že krása je exkluzivní. Že se neukazuje každému nahodile. Že jen jeden muž zasluhuje právo vidět mě bez šátku - můj manžel,“ vysvětluje Yufa.

Podobně tomu bylo i v české minulosti. „V lidovém prostředí si vdaná, počestná žena uvazovala šátek a v tu chvíli přestávala být dostupná dalším mužům. „Pokud se přesto začala družit s někým jiným, všichni viděli, že je to špatně,“ dokládá etnoložka Klára Císaríková.

Čepení, nebo-li zakrývání vlasů čepcem či šátkem, vždy provázely zpěvy o zaslíbení se jedinému muži. „Bylo to loučení s dosavadním bezstarostnostným životem a odevzdání se k pomoci s prací, s dětmi. Začepená, i když mladá žena, se dál nepodílela na životě dívek, nechodila za družičku ani volně na zábavy,“ připomíná Císaríková. Více zavázány svatbou se cítí i ženy v Indonézii.

V bezpečí i na pochybách

Mamince dvou dětí a učitelce čtení Anne, která žije na Jávě, dává šátek pocit bezpečí. „Alláh nás šátkem chrání, nejenom před opačným pohlavím, ale i před námi samými. Střídmým oblečením předcházíme nebezpečí. Navíc nás druzí lidé chovají ve větší úctě,“ popisuje Anne své důvody pro zahalování se.

I Yufa vnímá rozdíl mezi ženou se šátkem a bez něj. „Zahalené dámy mají v islámu respekt, muži se k nim chovají jemněji. Já sama se díky šátku cítím pohodlněji. Pokrývka vlasů nám ženám pomáhá nesvádět muže nahodile a svévolně,“ objasňuje.

Ari ovšem stejnou věc nevnímá tak pozitivně: „Někdy se mě lidé kvůli šátku straní až příliš, zvláště při prvním setkání. Jako by mě šátek v něčem limitoval. Kvůli šátku jsem nedostala ve své vlastní zemi několikrát práci. Jednou mě zaměstnavatel zase zdvořile požádal, ať šátek z hlavy sundám. Je totiž rozdíl mít práci u křesťana nebo na hinduistickém Bali.“

Dnes si Ari zakrývá vlasy, jen když je u rodičů: „Vyhýbám se tím jejich zostuzení. Někdy se cítím provinile, že šátek nenosím, ale možná jej jednou zase obléknu, když mi Bůh dovolí. Každopádně pro mě, pro muslimskou ženu, není snadné jej začít nosit ani sundat...“


Lain (CC BY-NC-ND 2.0)

Vzdělaním proti dětským svatbám

Za posledních dvacet let se poměr nevzdělaných dívek k chlapcům ve světě příliš nezměnil. Celkem dvě třetiny všech negramotných tvoří dívky a ženy. Přitom vzdělání se ukazuje jako jeden ze základních předpokladů, jak uniknout

foto: archiv Pavla Mikeše

Afričané znají český fotbal, žiletky i rozvojové projekty, říká diplomat

Pavel Mikeš je znalec Afriky a diplomat. V současnosti je velvyslancem v Nigérii, kde místní seznamuje s českými firmami i Járou Cimrmanem.

Cory Doctorow (CC BY-SA 2.0)

Lidé z Latinské Ameriky odchází za prací i větším bezpečím

Mnozí kubánští přistěhovalci se vydávají na strastiplnou cestu z Kolumbie do Panamy. Raději riskují život, než aby se nechali deportovat zpět na Kubu.

Matt Druin(CC BY-NC-ND 2.0)

Předčasné svatby a unášení nevěst v Gruzii

Ázeři tvoří více než 6 procent (233 024) populace Gruzie a představují tak největší etnickou menšinu této země. Většina z nich žije na jihovýchodě země u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem. Tato komunita si udržela svou pospolitost

www.scidev.net

Humanitární krize jako na dlani

Humanitárním organizacím při práci stále častěji pomáhají satelity. Díky nim se daří zmírňovat i ty nejvážnější a nejkomplexnější krize, například v Sýrii nebo v Jižním Súdánu.

foto: Tereza Hronová

Nejvíc lidských životů zachraňuje obyčejný záchod

Záchod je jeden z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva. Díky němu se poklidného stáří dožilo zřejmě víc lidí, než díky penicilinu nebo očkování. Jenže přes miliardu obyvatel planety nemá ani obyčejnou latrínu.

Göran Höglund (Kartläsarn)(CC BY 2.0)

Vzdělávání je naděje pro Tibeťany v Indii

Čínská vláda se snaží na svém území zlikvidovat původní kulturu a náboženství lidí z Tibetu. Ti utíkají do SOS vesniček v Indii, které tu jsou od roku 1963. Řadu let spolupracují s tibetskými dětskými vesnicemi, kde se nacházejí

foto: Jan Dražan

Hiphoperky ze Západního břehu

Dívčí hlas je naléhavý. Monotónní. Nabírá na síle. Duc, duc, duc. Pak teskné podmanivé tóny. Dívčí hlas víc mluví, než zpívá. Vypráví. Vypráví o Nakbě. Katastrofě, která tomuto národu nedá spát. K níž se vrací zas a

foto: Tereza Hronová

Vstupuje svět do éry nedostatku zdravého jídla?

Změny klimatu způsobují výkyvy v teplotách a srážkách, což ovlivní světovou úrodu, výrobu a spotřebu potravin, i naše zdraví, tvrdí studie.

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

Časopis Rozvojovka 3/2016

starší >

Akcevšechny akce >

09.12.2016
Konference Mediální obraz rozvojových témat (Praha)

Jak být v dnešní době dobrými učiteli? Jaké dovednosti žákům předat, aby se naučili

09.12.2016
2. fórum potravinové suverenity "Jídlo v souvislostech" (Praha)

Jestli se zajímáte o témata ekologického zemědělství, udržitelných zdrojů či potravinové

10.12.2016
Konference o efektivním altruismu (Praha)

Jaké jsou implikace efektivního altruismu v praxi? Jak mohou být principy efektivního altruismu

12.12.2016
Svíčka pro Aleppo III

Třetí shromáždění za solidaritu s obyvateli syrského Aleppa uskutečníme v pondělí 12. 12.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2016 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM