Loading


Muslimské šátky v Indonézii: Ano či ne?

Muslimky z Indonézie, foto: flickr.com

Barbora Baronová | 07.08.2012

Téma: Gender | Lidská práva

Region: Asie

Muslimské šátky vzbuzují bouřlivé debaty. A přitom ještě před sto lety bylo na českém území běžné, že žena, která se rozhodla žít jen s jedním mužem, také své půvaby zahalila.

Indonézské muslimce Yufě po vysoké škole její zaměstnavatel zařídil studijní stipendium v Paříži. Ale život v Evropě nebyl jen příjemný. „Vyhodili mě třeba z bazénu, protože jsem si oblékla muslimské plavky. Vypadají jako tenká neoprenová kombinéza s kapucí. A oni do bazénu pouštěli jen ženy v jednodílných plavkách nebo bikinách,“ vypráví Yufa a pokračuje: „Nebo jsem absolvovala kurz němčiny v Mnichově a majitel nemovitosti mě odmítl ubytovat s tím, že by musel čelit nadávkám sousedů, že dům pronajímá teroristům. Islám pro něj znamenal jen terorismus...“

Rozhodnutí nosit šátek

Indonézie sice patří mezi největší muslimskou zemi na světě, náboženství však společenské normy tolik nesvazuje. Přesto se tamější mladá generace žen začíná znovu dobrovolně zahalovat šátkem.

„Šátek je pro mě prostředek, kterým dospělá muslimka zakrývá svou krásu před cizími muži,“ říká Yufa. Sama začala nosit šátek až v den svých osmnáctin. „Předchozí roky bez šátku však nebyly promarněné, zajímala jsem se i o křesťanství, buddhismus, hinduismus. Nakonec jsem ale stejně došla k islámu,“ říká Yufa.

Nosit šátek každý den nebylo v Indonézii ještě donedávna příliš obvyklé. I Yufa jej zprvu nosívala jen u příležitosti náboženských svátků: „Když jsem jej pak začala nosit trvale, přátelé se ptali, proč. Po mém vysvětlení mi gratulovali, že jsem dospěla do stadia, kdy jsem připravena tento islámský zvyk dodržovat naplno.“

To třiatřicetiletá asistentka v cestovním ruchu Ari si na šátek tak úplně nezvykla nikdy. Vlasy si začala zakrývat v jedenácti letech na maminčinu prosbu. Mezi spolužáky na veřejné škole byla jediná. „V té době platil v Indonézii na tomto typu škol zákaz nosit šátek.Vláda jej zrušila až o dva tři roky později,“ vzpomíná Ari.

Připoutávám se ke svému muži

U muslimských žen hraje šátek roli jakéhosi závazku. „Myšlenka založená na islámu říká, že krása je exkluzivní. Že se neukazuje každému nahodile. Že jen jeden muž zasluhuje právo vidět mě bez šátku - můj manžel,“ vysvětluje Yufa.

Podobně tomu bylo i v české minulosti. „V lidovém prostředí si vdaná, počestná žena uvazovala šátek a v tu chvíli přestávala být dostupná dalším mužům. „Pokud se přesto začala družit s někým jiným, všichni viděli, že je to špatně,“ dokládá etnoložka Klára Císaríková.

Čepení, nebo-li zakrývání vlasů čepcem či šátkem, vždy provázely zpěvy o zaslíbení se jedinému muži. „Bylo to loučení s dosavadním bezstarostnostným životem a odevzdání se k pomoci s prací, s dětmi. Začepená, i když mladá žena, se dál nepodílela na životě dívek, nechodila za družičku ani volně na zábavy,“ připomíná Císaríková. Více zavázány svatbou se cítí i ženy v Indonézii.

V bezpečí i na pochybách

Mamince dvou dětí a učitelce čtení Anne, která žije na Jávě, dává šátek pocit bezpečí. „Alláh nás šátkem chrání, nejenom před opačným pohlavím, ale i před námi samými. Střídmým oblečením předcházíme nebezpečí. Navíc nás druzí lidé chovají ve větší úctě,“ popisuje Anne své důvody pro zahalování se.

I Yufa vnímá rozdíl mezi ženou se šátkem a bez něj. „Zahalené dámy mají v islámu respekt, muži se k nim chovají jemněji. Já sama se díky šátku cítím pohodlněji. Pokrývka vlasů nám ženám pomáhá nesvádět muže nahodile a svévolně,“ objasňuje.

Ari ovšem stejnou věc nevnímá tak pozitivně: „Někdy se mě lidé kvůli šátku straní až příliš, zvláště při prvním setkání. Jako by mě šátek v něčem limitoval. Kvůli šátku jsem nedostala ve své vlastní zemi několikrát práci. Jednou mě zaměstnavatel zase zdvořile požádal, ať šátek z hlavy sundám. Je totiž rozdíl mít práci u křesťana nebo na hinduistickém Bali.“

Dnes si Ari zakrývá vlasy, jen když je u rodičů: „Vyhýbám se tím jejich zostuzení. Někdy se cítím provinile, že šátek nenosím, ale možná jej jednou zase obléknu, když mi Bůh dovolí. Každopádně pro mě, pro muslimskou ženu, není snadné jej začít nosit ani sundat...“


Nick Holmes, (CC BY-NC 2.0)

VŠE O BANÁNECH III.: Hledá se ideální banán

Oswaldova plantáž má šest hektarů. Na každém roste přibližně 1800 banánovníků. V dalším dílu seriálu vysvětluje, jak vypadá ideální banán.

 Carsten ten Brink (CC BY-NC-ND 2.0)

Kam nechodí lékař, tam chodí šaman

Trápí vás astma, rakovina, chcete mít štěstí v lásce, nebo naopak na někoho přivolat zlo? Stačí navštívit afrického šamana. Dokáže promlouvat s rostlinami a komunikací s duchy vyléčí nemoci způsobené zlými silami. Potkáte ho

foto: Tereza Hronová

Plané rostliny, neobjevené poklady pro každý jídelníček

V boji s podvýživou by mohly pomoci plané rostliny. Lidé na ně buď zapomněli, nebo je ještě nezačali jíst.

foto: M-kopa

Světlonoši v Africe

Dva ze tří Afričanů nemají zavedenou elektřinu. Keňská firma M-Kopa v nich nevidí chudáky, ale potenciální zákazníky.

foto: archiv ČvT

Mapa největších uprchlických táborů světa

Téměř 6x více lidí, než má Česká republika obyvatel – to je podle sčítání OSN současný počet lidí na útěku po celém světě. Asi 2 miliony z nich žijí v uprchlických táborech. Tady jsou největší z nich.

foto: Noel Rojo

VŠE O BANÁNECH II.: Kolumbijští pěstitelé chtějí prodávat ovoce přímo supermarketům

Dario Ramírez je zástupce kooperativy ASOOCOMAG, která sdružuje pět dalších asociací malých producentů banánů v kolumbijském regionu Magdalena. Jak funguje obchodní řetězec na kolumbijské straně?

foto: UNICEF

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

foto: Iva Zímová

Migrace a rozvoj jako spojené nádoby

Přesouvání obyvatel velmi úzce souvisí s rozvojem – pozitivně i negativně. Přináší peníze, ale také „odnáší“ vzdělané lidi.

FOTO: JEDEN SVĚT

Afghánský právní systém je slabý, lidé neznají svá práva

Jaké to je ocitnout se v síti afghánského právního systému, když obžaloby často nereflektují ani liberální ani tradiční výklad práva? Dánská režisérka Nicole Horanyi po dva roky sledovala práci americké právničky Kimberley Motley,

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz