Zapojte se
Loading


Muslimské šátky v Indonézii: Ano či ne?

Muslimky z Indonézie, foto: flickr.com

07.08.2012
Barbora Baronová

Téma: Gender, Lidská práva

Region: Asie

Muslimské šátky vzbuzují bouřlivé debaty. A přitom ještě před sto lety bylo na českém území běžné, že žena, která se rozhodla žít jen s jedním mužem, také své půvaby zahalila.

Indonézské muslimce Yufě po vysoké škole její zaměstnavatel zařídil studijní stipendium v Paříži. Ale život v Evropě nebyl jen příjemný. „Vyhodili mě třeba z bazénu, protože jsem si oblékla muslimské plavky. Vypadají jako tenká neoprenová kombinéza s kapucí. A oni do bazénu pouštěli jen ženy v jednodílných plavkách nebo bikinách,“ vypráví Yufa a pokračuje: „Nebo jsem absolvovala kurz němčiny v Mnichově a majitel nemovitosti mě odmítl ubytovat s tím, že by musel čelit nadávkám sousedů, že dům pronajímá teroristům. Islám pro něj znamenal jen terorismus...“

Rozhodnutí nosit šátek

Indonézie sice patří mezi největší muslimskou zemi na světě, náboženství však společenské normy tolik nesvazuje. Přesto se tamější mladá generace žen začíná znovu dobrovolně zahalovat šátkem.

„Šátek je pro mě prostředek, kterým dospělá muslimka zakrývá svou krásu před cizími muži,“ říká Yufa. Sama začala nosit šátek až v den svých osmnáctin. „Předchozí roky bez šátku však nebyly promarněné, zajímala jsem se i o křesťanství, buddhismus, hinduismus. Nakonec jsem ale stejně došla k islámu,“ říká Yufa.

Nosit šátek každý den nebylo v Indonézii ještě donedávna příliš obvyklé. I Yufa jej zprvu nosívala jen u příležitosti náboženských svátků: „Když jsem jej pak začala nosit trvale, přátelé se ptali, proč. Po mém vysvětlení mi gratulovali, že jsem dospěla do stadia, kdy jsem připravena tento islámský zvyk dodržovat naplno.“

To třiatřicetiletá asistentka v cestovním ruchu Ari si na šátek tak úplně nezvykla nikdy. Vlasy si začala zakrývat v jedenácti letech na maminčinu prosbu. Mezi spolužáky na veřejné škole byla jediná. „V té době platil v Indonézii na tomto typu škol zákaz nosit šátek.Vláda jej zrušila až o dva tři roky později,“ vzpomíná Ari.

Připoutávám se ke svému muži

U muslimských žen hraje šátek roli jakéhosi závazku. „Myšlenka založená na islámu říká, že krása je exkluzivní. Že se neukazuje každému nahodile. Že jen jeden muž zasluhuje právo vidět mě bez šátku - můj manžel,“ vysvětluje Yufa.

Podobně tomu bylo i v české minulosti. „V lidovém prostředí si vdaná, počestná žena uvazovala šátek a v tu chvíli přestávala být dostupná dalším mužům. „Pokud se přesto začala družit s někým jiným, všichni viděli, že je to špatně,“ dokládá etnoložka Klára Císaríková.

Čepení, nebo-li zakrývání vlasů čepcem či šátkem, vždy provázely zpěvy o zaslíbení se jedinému muži. „Bylo to loučení s dosavadním bezstarostnostným životem a odevzdání se k pomoci s prací, s dětmi. Začepená, i když mladá žena, se dál nepodílela na životě dívek, nechodila za družičku ani volně na zábavy,“ připomíná Císaríková. Více zavázány svatbou se cítí i ženy v Indonézii. Vaření, foto: flickr.com

V bezpečí i na pochybách

Mamince dvou dětí a učitelce čtení Anne, která žije na Jávě, dává šátek pocit bezpečí. „Alláh nás šátkem chrání, nejenom před opačným pohlavím, ale i před námi samými. Střídmým oblečením předcházíme nebezpečí. Navíc nás druzí lidé chovají ve větší úctě,“ popisuje Anne své důvody pro zahalování se.

I Yufa vnímá rozdíl mezi ženou se šátkem a bez něj. „Zahalené dámy mají v islámu respekt, muži se k nim chovají jemněji. Já sama se díky šátku cítím pohodlněji. Pokrývka vlasů nám ženám pomáhá nesvádět muže nahodile a svévolně,“ objasňuje.

Ari ovšem stejnou věc nevnímá tak pozitivně: „Někdy se mě lidé kvůli šátku straní až příliš, zvláště při prvním setkání. Jako by mě šátek v něčem limitoval. Kvůli šátku jsem nedostala ve své vlastní zemi několikrát práci. Jednou mě zaměstnavatel zase zdvořile požádal, ať šátek z hlavy sundám. Je totiž rozdíl mít práci u křesťana nebo na hinduistickém Bali.“

Dnes si Ari zakrývá vlasy, jen když je u rodičů: „Vyhýbám se tím jejich zostuzení. Někdy se cítím provinile, že šátek nenosím, ale možná jej jednou zase obléknu, když mi Bůh dovolí. Každopádně pro mě, pro muslimskou ženu, není snadné jej začít nosit ani sundat...“


foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Foto: Tereza Hronová

Konflikt v konžském Kasai: masové hroby, zmizelá těla a duchové

Nepokoje kolem prezidentských voleb rozdmýchaly v regionu Kasai konflikt, který si zatím vyžádal tisíce obětí. Přes milion lidí uteklo ze svých domovů

Foto: Arthur F. Sniegon

Zbytečně neriskuji. A pokud ano, má to smysl.

Arthur F. Sniegon (29) odmala věděl, že chce být přírodovědec a ochranář. Před pěti lety se vydal do rovníkové Afriky na kole a zamiloval se do ní. Poslední roky se v Kongu, Kamerunu a Čadu naplno věnuje záchraně slonů před pytláky.

Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM