Loading


Muslimské šátky v Indonézii: Ano či ne?

Muslimky z Indonézie, foto: flickr.com

Barbora Baronová | 07.08.2012

Téma: Gender | Lidská práva

Region: Asie

Muslimské šátky vzbuzují bouřlivé debaty. A přitom ještě před sto lety bylo na českém území běžné, že žena, která se rozhodla žít jen s jedním mužem, také své půvaby zahalila.

Indonézské muslimce Yufě po vysoké škole její zaměstnavatel zařídil studijní stipendium v Paříži. Ale život v Evropě nebyl jen příjemný. „Vyhodili mě třeba z bazénu, protože jsem si oblékla muslimské plavky. Vypadají jako tenká neoprenová kombinéza s kapucí. A oni do bazénu pouštěli jen ženy v jednodílných plavkách nebo bikinách,“ vypráví Yufa a pokračuje: „Nebo jsem absolvovala kurz němčiny v Mnichově a majitel nemovitosti mě odmítl ubytovat s tím, že by musel čelit nadávkám sousedů, že dům pronajímá teroristům. Islám pro něj znamenal jen terorismus...“

Rozhodnutí nosit šátek

Indonézie sice patří mezi největší muslimskou zemi na světě, náboženství však společenské normy tolik nesvazuje. Přesto se tamější mladá generace žen začíná znovu dobrovolně zahalovat šátkem.

„Šátek je pro mě prostředek, kterým dospělá muslimka zakrývá svou krásu před cizími muži,“ říká Yufa. Sama začala nosit šátek až v den svých osmnáctin. „Předchozí roky bez šátku však nebyly promarněné, zajímala jsem se i o křesťanství, buddhismus, hinduismus. Nakonec jsem ale stejně došla k islámu,“ říká Yufa.

Nosit šátek každý den nebylo v Indonézii ještě donedávna příliš obvyklé. I Yufa jej zprvu nosívala jen u příležitosti náboženských svátků: „Když jsem jej pak začala nosit trvale, přátelé se ptali, proč. Po mém vysvětlení mi gratulovali, že jsem dospěla do stadia, kdy jsem připravena tento islámský zvyk dodržovat naplno.“

To třiatřicetiletá asistentka v cestovním ruchu Ari si na šátek tak úplně nezvykla nikdy. Vlasy si začala zakrývat v jedenácti letech na maminčinu prosbu. Mezi spolužáky na veřejné škole byla jediná. „V té době platil v Indonézii na tomto typu škol zákaz nosit šátek.Vláda jej zrušila až o dva tři roky později,“ vzpomíná Ari.

Připoutávám se ke svému muži

U muslimských žen hraje šátek roli jakéhosi závazku. „Myšlenka založená na islámu říká, že krása je exkluzivní. Že se neukazuje každému nahodile. Že jen jeden muž zasluhuje právo vidět mě bez šátku - můj manžel,“ vysvětluje Yufa.

Podobně tomu bylo i v české minulosti. „V lidovém prostředí si vdaná, počestná žena uvazovala šátek a v tu chvíli přestávala být dostupná dalším mužům. „Pokud se přesto začala družit s někým jiným, všichni viděli, že je to špatně,“ dokládá etnoložka Klára Císaríková.

Čepení, nebo-li zakrývání vlasů čepcem či šátkem, vždy provázely zpěvy o zaslíbení se jedinému muži. „Bylo to loučení s dosavadním bezstarostnostným životem a odevzdání se k pomoci s prací, s dětmi. Začepená, i když mladá žena, se dál nepodílela na životě dívek, nechodila za družičku ani volně na zábavy,“ připomíná Císaríková. Více zavázány svatbou se cítí i ženy v Indonézii.

V bezpečí i na pochybách

Mamince dvou dětí a učitelce čtení Anne, která žije na Jávě, dává šátek pocit bezpečí. „Alláh nás šátkem chrání, nejenom před opačným pohlavím, ale i před námi samými. Střídmým oblečením předcházíme nebezpečí. Navíc nás druzí lidé chovají ve větší úctě,“ popisuje Anne své důvody pro zahalování se.

I Yufa vnímá rozdíl mezi ženou se šátkem a bez něj. „Zahalené dámy mají v islámu respekt, muži se k nim chovají jemněji. Já sama se díky šátku cítím pohodlněji. Pokrývka vlasů nám ženám pomáhá nesvádět muže nahodile a svévolně,“ objasňuje.

Ari ovšem stejnou věc nevnímá tak pozitivně: „Někdy se mě lidé kvůli šátku straní až příliš, zvláště při prvním setkání. Jako by mě šátek v něčem limitoval. Kvůli šátku jsem nedostala ve své vlastní zemi několikrát práci. Jednou mě zaměstnavatel zase zdvořile požádal, ať šátek z hlavy sundám. Je totiž rozdíl mít práci u křesťana nebo na hinduistickém Bali.“

Dnes si Ari zakrývá vlasy, jen když je u rodičů: „Vyhýbám se tím jejich zostuzení. Někdy se cítím provinile, že šátek nenosím, ale možná jej jednou zase obléknu, když mi Bůh dovolí. Každopádně pro mě, pro muslimskou ženu, není snadné jej začít nosit ani sundat...“


Severní Korea v noci z vesmíru. Jediný svítící bod je hlavní město Pchjongjang. Foto: NASA

Severní Korea reformuje, ale nesmí o tom mluvit

Země táborů s tisíci politickými vězni a hrozící jiným státům zničujícím jaderným úderem v tichosti zkouší ekonomické reformy. Severokorejské vedení bez bombastických prohlášení a ideologických výzev schválilo návrh reforem,

Nezákonné odklánění peněz z afrických zemí převyšuje zahraniční investice i rozvojovou pomoc.

Afriku šidí účetní oddělení globálních firem

V Etiopii se konala konference OSN o financování rozvoje.

Šaši Tharúr. Foto: TED / Wikimedia Commons

Zaplaťte nám odškodné za kolonialismus, žádá indický poslanec Británii

Ještě na počátku 18. století obstarávala Indie 23 procent celosvětového HDP – tedy tolik jako celá Evropa dohromady. Když v roce 1947 opouštěli Indii britští kolonialisté, byla to už jen čtyři procenta. Důvod je prostý – Britové

Banány Cavendish

Jsou banány na pokraji vyhynutí?

Banány před vyhynutím? Co je to za nesmysl? Vždyť tohle oblíbené tropické ovoce je k dostání po celý rok, v hojném množství, třicet korun za kilo. Jenže tato pravidelnost je zároveň problémem: téměř všechny banány, které si v

Financování rozvoje: Dohoda z Addis není selhání

Výsledek konference není ideální – pro nikoho. Důležitější však je vůle dohodnout se. Zejména vyspělé státy by jí ale na příštích konferencích v New Yorku a Paříži měly projevit víc.

EU pomáhá podvyživeným dětem v Pákistánu

Když bylo Sajjadu Jattovi devět měsíců, jeho rodiče Nathi a Ali Jattovi se obávali, že se nedožije ani jednoho roku. Jejich nejmladší syn moc nejedl a ztratil hodně na váze.

ilustrační foto: Tereza Hronová

Zpráva OSN: Úspěch Rozvojových cílů tisíciletí je odrazovým můstkem

Podle konečné zprávy o plnění Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals – MDGs), kterou představil generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jsou MDGs historicky nejúspěšnější nástroj v boji proti chudobě a budou sloužit

foto: archiv ČvT

Financování rozvoje: Rozvojová spolupráce nestačí

V dalším boji s chudobou nepomůže jen rozvojová spolupráce, ale také udržitelné oddlužení chudých zemí nebo reforma světových finančních institucí.

Crossings

Krásná i brutální: staveniště v Perském zálivu z ptačí perspektivy

Nejvyšší mrakodrap na světě, umělé ostrovy v Dubaji, mistrovství světa ve fotbale v roce 2022. Velkolepé stavební projekty, které se v posledních letech rozrůstají na Arabském poloostrově, nemají daleko k novým divům světa. Méně

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz