Loading


Indky bojují za právo čůrat

Indky, ilustrační foto: Lenka Sobotová

Tomáš Nídr, www.protisedi.cz, 27.7.12 | 27.07.2012

Téma: Voda, hygiena | Gender | Lidská práva

Region: Asie

Veřejných toalet pro dámy je v indických městech výrazně méně než pánských a navíc ženy na rozdíl od mužů musejí za vykonání malé potřeby platit.

Indky v dvacetimilionové megapoli Mumbaji si řekly dost. Proč máme platit za používání veřejných záchodů, když je muži mají zdarma? Zahájily loni koncem roku podpisovou kampaň za „právo čůrat“.

Vybavenost domácností toaletami je v Indii mizerná. Polovina domů žádné nemá. Na venkově se chodí jednoduše do přírody, ale v přeplněných městech se vyměšování už musí nějak regulovat. Jenže to se zemi nedaří. Podle červnové reportáže amerického listu The New York Times mají v Mumbaji 5993 veřejných záchodků pro pány, ale jen pouhých 3636 pro dámy. V metropoli Dillí je nepoměr ještě výraznější.

A co je děsivější, Indky na rozdíl od svých manželů či synů musí za vykonání malé potřeby ve čpějících boudách platit. Logika spočívá v tom, že mužům stačí stěna s kanálkem oplachovaná jednou za čas (pokud vůbec), zatímco ženy i pro močení využívají splachovací zařízení. Argument „jdu jenom na malou“ převážně pánští výběrčí peněz neberou s pochopitelným argumentem, že to nemají jak ověřit.

Za použití toalety se platí nejméně 2 rupie, což je v přepočtu na naši měnu zhruba sedmdesát halířů. Směšné se proti takovému minimálnímu poplatku bouřit? Nikoliv v státě, který chudobu ve městech definuje jako příjem pod 29 rupií denně. Přes hospodářský rozmach, který Indie zažívá, jsou takových lidí stamiliony.

Není proto divu, že Indky z důvodů ušetření snaží návštěvy oné místnosti limitovat na minimum. Jednou z nejrozšířenějších fint je pít co nejméně, což v horkém klimatu má negativní dopady na jejich zdraví. Spousta jich trpí infekcemi močovodů, jichž se nemohou zbavit bez dostatečného množství spotřebovaných tekutin.

Smutné je i to, že nikdo neví, co se děje s vybranými penězi. Samozřejmě by měly jít na údržbu, na vybavení toalet papírem a na vodu. Jenže to se většinou neděje. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že peníze se zakutálejí do kapes provozovatelů. Příkladem nejdou ani nejvyšší patra politiky. Aktivistky rozčílilo, když se dozvěděly o tom, že si centrální Plánovací komise nechala vylepšit záchody za 54 tisíc dolarů.

Cílem kampaně pod chytlavým názvem „Právo čůrat“ není jen bezplatné používání veřejných toalet, ale také výrazné zvýšení jejich množství, zlepšení jejich stavu, vybavení hygienickými ubrousky, tekoucí vodou a dámskou obsluhou. Podle aktivistek, se kterými mluvil reportér The New York Times, už jim představitelé města slibují nápravu. Vždyť politici vědí, že by to nebylo tak drahé a že by se tím v dobrém světle předvedli před volbami. Vždyť důstojně čůrat potřebuje každý občan i občanka.

Článek vyšel na www.protisedi.cz.


Rod Waddington CC BY-SA 2.0 flickr

Turismus vytváří druhé světy

Jediná cesta k udržitelnému turismu je, že se návštěvník nebude snažit měnit prostředí, kde je hostem, tvrdí Martina Pásková z Katedry rekreologie na Univerzitě Hradec Králové.

 16:9clue (CC BY 2.0)

Maročtí Berbeři a příchod elektřiny

Maročtí Berbeři žili po dlouhá staletí odříznuti od vlivu okolí. Kvalita jejich života se odvíjela pouze od dostatku pitné vody, jídla a střechy nad hlavou. Vlivem globalizace ale začaly i do těchto nehostinných oblastí pronikat nové

ilustrační foto: Petr Štefan

Na úteku vo vlastnej krajine: ako žijú presídlenci v Kyjeve?

Konflikt na východe Ukrajiny nedávno vstúpil do tretieho roku svojej existencie. Zhruba 150 národných i medzinárodných humanitárnych organizácii na Donbase aktuálne pomáha 2.5 miliónu tých najzraniteľnejších ľudí.

Foto: Jana Asenbrennerova

Východní Timor se šplhá z poslední příčky zemí s nejvyšší mírou domácího násilí

I když se OSN formálně postavila proti domácímu násilí už před čtyřiceti lety, stále jsou země, kde je jeho míra alarmující. I když se odehrává za zdmi domů, bez svědků a je těžké ho odhalit, statistiky za nejhůře postiženou

Foto: Jitka Kosíková, MSF

Podvyživené děti dokážeme vyléčit do tří měsíců

Fotografie vychrtlých dětí ze Somálska v době hladomoru viděl snad každý. Ale i při humanitárních katastrofách jako jsou konflikty či zemětřesení, hrozí lidem nedostatek kvalitního jídla. Podvýživu pak zhoršují i špatné hygienické

Boty, které rostou s dětmi

Bota, která se dokáže zvětšit až o pět velikostí a vydrží roky.

Foto: Heinz Plenge FAO MINAG

Quinoa, proteinová bomba z And

Díky globálnímu zájmu o zdravé stravování se v Peru vrátila do módy pseudoobilnina quinoa, která byla základní potravinou Inků.

VŠE O BANÁNECH VI: Tajemství banánového obchodu

Do přístavu přicházíme o deváté v sobotu ráno. Pracuje se zde 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Ze Santa Marty se vyváží do Evropy, USA, ale i Japonska čtvrtina všech kolumbijských banánů. Ostatní se plaví z přístavu ve městě

Chudinské čtvrti mapují balóny

V dějinách kartografie byly mapy využívány k ovládnutí měst, států či celých národů, k podpoře koloniálních projektů a k plánování vojenských operací. Podobně jako zbraně a vojenské lodě, sloužily k upevňování moci. Letecké

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz