Loading


Indky bojují za právo čůrat

Indky, ilustrační foto: Lenka Sobotová

Tomáš Nídr, www.protisedi.cz, 27.7.12 | 27.07.2012

Téma: Voda, hygiena | Gender | Lidská práva

Region: Asie

Veřejných toalet pro dámy je v indických městech výrazně méně než pánských a navíc ženy na rozdíl od mužů musejí za vykonání malé potřeby platit.

Indky v dvacetimilionové megapoli Mumbaji si řekly dost. Proč máme platit za používání veřejných záchodů, když je muži mají zdarma? Zahájily loni koncem roku podpisovou kampaň za „právo čůrat“.

Vybavenost domácností toaletami je v Indii mizerná. Polovina domů žádné nemá. Na venkově se chodí jednoduše do přírody, ale v přeplněných městech se vyměšování už musí nějak regulovat. Jenže to se zemi nedaří. Podle červnové reportáže amerického listu The New York Times mají v Mumbaji 5993 veřejných záchodků pro pány, ale jen pouhých 3636 pro dámy. V metropoli Dillí je nepoměr ještě výraznější.

A co je děsivější, Indky na rozdíl od svých manželů či synů musí za vykonání malé potřeby ve čpějících boudách platit. Logika spočívá v tom, že mužům stačí stěna s kanálkem oplachovaná jednou za čas (pokud vůbec), zatímco ženy i pro močení využívají splachovací zařízení. Argument „jdu jenom na malou“ převážně pánští výběrčí peněz neberou s pochopitelným argumentem, že to nemají jak ověřit.

Za použití toalety se platí nejméně 2 rupie, což je v přepočtu na naši měnu zhruba sedmdesát halířů. Směšné se proti takovému minimálnímu poplatku bouřit? Nikoliv v státě, který chudobu ve městech definuje jako příjem pod 29 rupií denně. Přes hospodářský rozmach, který Indie zažívá, jsou takových lidí stamiliony.

Není proto divu, že Indky z důvodů ušetření snaží návštěvy oné místnosti limitovat na minimum. Jednou z nejrozšířenějších fint je pít co nejméně, což v horkém klimatu má negativní dopady na jejich zdraví. Spousta jich trpí infekcemi močovodů, jichž se nemohou zbavit bez dostatečného množství spotřebovaných tekutin.

Smutné je i to, že nikdo neví, co se děje s vybranými penězi. Samozřejmě by měly jít na údržbu, na vybavení toalet papírem a na vodu. Jenže to se většinou neděje. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že peníze se zakutálejí do kapes provozovatelů. Příkladem nejdou ani nejvyšší patra politiky. Aktivistky rozčílilo, když se dozvěděly o tom, že si centrální Plánovací komise nechala vylepšit záchody za 54 tisíc dolarů.

Cílem kampaně pod chytlavým názvem „Právo čůrat“ není jen bezplatné používání veřejných toalet, ale také výrazné zvýšení jejich množství, zlepšení jejich stavu, vybavení hygienickými ubrousky, tekoucí vodou a dámskou obsluhou. Podle aktivistek, se kterými mluvil reportér The New York Times, už jim představitelé města slibují nápravu. Vždyť politici vědí, že by to nebylo tak drahé a že by se tím v dobrém světle předvedli před volbami. Vždyť důstojně čůrat potřebuje každý občan i občanka.

Článek vyšel na www.protisedi.cz.


Jako by se celý svět vymkl z kloubů

Česká republika posílá humanitární pomoc často tam, kde je „pod svícnem tma“, jak říká Hana Volná, která ji má na starost na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

Překupník elektronického odpadu v indickém Bengalúru

Digitální velmoc, nebo skládka? Indie jako oběť elektronického zločinu

O Indii se v posledních letech hovoří jako o nastupující velmoci v oblasti počítačových technologií. Ještě rychleji než prosperující IT společnosti v Bengalúru a dalších indických městech však rostou hromady elektronického odpadu

Současný prezident Pierre Nkurunziza

Předvolební nepokoje v Burundi ohrožují křehký mír. Ze země zatím uprchlo na 50 tisíc lidí

Africká imigrace se stala jedním z „horkých“ témat poslední doby a rezonuje médii napříč celou Evropou. Počet uprchlíků, kteří každoročně do Evropy proudí, se neustále zvyšuje. Jen v roce 2014 registrovala EU přes 600 tisíc

Indové v cizině. Módího nástroj vlivu

Indové tvoří po Číňanech druhou nejpočetnější diasporu na světě. Její potenciál si premiér Naréndra Módí dobře uvědomuje a sází na něj i ve své dlouhodobé vizi: vytvořit z Indie globální velmoc.

foto: Alžběta Jungrová

Když si Afričané pomůžou sami, dokážou i etiopskou poušť změnit v oázu

Etiopská provincie Tigray je místem, které dává Africe naději. Region v minulosti opakovaně trápily hladomory způsobené obdobím sucha i politickou situací. Nepomáhala ani pomoc ze Západu. Místní se proto rozhodli jednat. K ruce si vzali

Autor fotografie: nezisková organizace Diakonie ČCE

České projekty pomáhají znevýhodněným ženám a dívkám po celém světě

V mnoha částech světa musí ženy a dívky čelit diskriminaci už od svého narození. Nejprve je mnohým z nich odepřena základní školní docházka, a když dospějí, nedokážou najít slušně placenou práci, ani často nemají přístup

foto: Tereza Hronová

Šálek čaje, symbol naděje pro Rwandu

Hlavními vývozními komoditami Rwandy jsou čaj a káva. Z exportu těchto plodin má země, která se zotavuje z genocidy, významné zisky.

Muhammadu Buhari, foto: Chatham House, Wikipedia Commons

KOMENTÁŘ: Prezidentské volby v Nigérii. Vítězství demokracie

28. března se v nejlidnatějším africkém státě Nigérii uskutečnily prezidentské volby, které, jak již dnes lze s jistotou říci, vstoupily do historie. Nejenže lze hovořit o vysoké míře demokratičnosti proběhnuvších voleb, ale také

ilustrační foto: Pavla Začalová, Egypt 2012

Jde o bezpečnost lidí, ne režimů

Zahraniční politika České republiky vůči Blízkému východu a severní Africe se dá charakterizovat dvěma slovy: pokrytectví a krátkozrakost.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz