Loading


Indky bojují za právo čůrat

Indky, ilustrační foto: Lenka Sobotová

Tomáš Nídr, www.protisedi.cz, 27.7.12 | 27.07.2012

Téma: Voda, hygiena | Gender | Lidská práva

Region: Asie

Veřejných toalet pro dámy je v indických městech výrazně méně než pánských a navíc ženy na rozdíl od mužů musejí za vykonání malé potřeby platit.

Indky v dvacetimilionové megapoli Mumbaji si řekly dost. Proč máme platit za používání veřejných záchodů, když je muži mají zdarma? Zahájily loni koncem roku podpisovou kampaň za „právo čůrat“.

Vybavenost domácností toaletami je v Indii mizerná. Polovina domů žádné nemá. Na venkově se chodí jednoduše do přírody, ale v přeplněných městech se vyměšování už musí nějak regulovat. Jenže to se zemi nedaří. Podle červnové reportáže amerického listu The New York Times mají v Mumbaji 5993 veřejných záchodků pro pány, ale jen pouhých 3636 pro dámy. V metropoli Dillí je nepoměr ještě výraznější.

A co je děsivější, Indky na rozdíl od svých manželů či synů musí za vykonání malé potřeby ve čpějících boudách platit. Logika spočívá v tom, že mužům stačí stěna s kanálkem oplachovaná jednou za čas (pokud vůbec), zatímco ženy i pro močení využívají splachovací zařízení. Argument „jdu jenom na malou“ převážně pánští výběrčí peněz neberou s pochopitelným argumentem, že to nemají jak ověřit.

Za použití toalety se platí nejméně 2 rupie, což je v přepočtu na naši měnu zhruba sedmdesát halířů. Směšné se proti takovému minimálnímu poplatku bouřit? Nikoliv v státě, který chudobu ve městech definuje jako příjem pod 29 rupií denně. Přes hospodářský rozmach, který Indie zažívá, jsou takových lidí stamiliony.

Není proto divu, že Indky z důvodů ušetření snaží návštěvy oné místnosti limitovat na minimum. Jednou z nejrozšířenějších fint je pít co nejméně, což v horkém klimatu má negativní dopady na jejich zdraví. Spousta jich trpí infekcemi močovodů, jichž se nemohou zbavit bez dostatečného množství spotřebovaných tekutin.

Smutné je i to, že nikdo neví, co se děje s vybranými penězi. Samozřejmě by měly jít na údržbu, na vybavení toalet papírem a na vodu. Jenže to se většinou neděje. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že peníze se zakutálejí do kapes provozovatelů. Příkladem nejdou ani nejvyšší patra politiky. Aktivistky rozčílilo, když se dozvěděly o tom, že si centrální Plánovací komise nechala vylepšit záchody za 54 tisíc dolarů.

Cílem kampaně pod chytlavým názvem „Právo čůrat“ není jen bezplatné používání veřejných toalet, ale také výrazné zvýšení jejich množství, zlepšení jejich stavu, vybavení hygienickými ubrousky, tekoucí vodou a dámskou obsluhou. Podle aktivistek, se kterými mluvil reportér The New York Times, už jim představitelé města slibují nápravu. Vždyť politici vědí, že by to nebylo tak drahé a že by se tím v dobrém světle předvedli před volbami. Vždyť důstojně čůrat potřebuje každý občan i občanka.

Článek vyšel na www.protisedi.cz.


Čína se po třiceti letech rozhodla, že si doma uklidí

Po letech, kdy se Čína hnala za ekonomickým růstem a všechno ostatní šlo stranou, s hrůzou zjistila, že sice bohatne, ale také se dusí a topí v jedovatém odpadu. To donutilo vedení objevit nové slůvko – ekologie.

foto: Tereza Hronová

Bicykl slouží v Jižním Súdánu místo náklaďáku. Pro majitele má cenu zlata

Obyčejné jízdní kolo může mít cenu zlata. V Jižním Súdánu slouží nejen k přepravě osob, ale i zboží. V jedné z nejmladších zemí světa je benzin doslova vzácností a k tomu ještě velmi drahou.

V Jižním Súdánu je gramotná polovina lidí. Dívky ze školy odchází ve 13, aby se vdaly

Vzdělanost na africkém kontinentu je velmi nízká. Jižní Súdán, tedy země, která vznikla před čtyřmi lety, se řadí k těm s vůbec nejnižší gramotností. Nejhůře jsou na tom ženy a dívky. Musí se starat o domácnost nebo „slouží"

foto: Tereza Hronová

Živá voda Kyrgyzstánu

Z vodních zásob řeky Naryn žijí ve Střední Asii miliony lidí. Nejvíce je její proud slyšet v Kyrgyzstánu, kde se plní řekami z tajících ledovců v pohoří Ťan-šan. „Voda je naše bohatství,“ říká Ahmed z města Arslanbob na

foto: autorka

Syřané: Do Evropy nechceme

Do syrského Kobani, které Kurdové osvobodili od Islámského státu, se vrátilo už asi 30 000 lidí. Žijí tu, i když se město podobá Drážďanům po druhé světové válce.

foto: Iva Zímová

Komentář: Ne vždy vyspělé státy pomáhají tam, kde je to nejvíc potřeba

O tragédiích s uprchlíky ve Středozemním moři se málokdy hovoří v širších geopolitických konturách. Často pochází z nejméně rozvinutých a tzv. křehkých států. V nich žije přibližně 1,4 miliardy lidí a asi třetina těch nejchudších

foto: Tereza Hronová

Žádný jiný vynález nezachránil tolik životů jako záchod

Sanitace je důležitější než svoboda, řekl v roce 1925 Mahátma Gándhí. Poukázal na obrovské změny, které přinesl vynález záchodu. Obyčejná toaleta totiž dokáže nejen snížit dětskou úmrtnost, ale i zlepšit rodinný rozpočet

foto: Jeden svět

Političtí dinosauři Afriky

V Africe najdeme celkem 16 ze čtyřiapadesáti států, jejichž vůdci se postavili do čela své země před rokem 2000. V regionálním rozvrstvení se jedná o celkem spravedlivé rozmístění – po čtyřech zástupcích z jižní, střední

foto: Tomáš Vlach

Může za arabské jaro v Sýrii také klimatická změna?

Stále častěji se k příčinám migrace řadí i klimatická změna. Změny počasí jsou také častěji příčinou konfliktů.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz