Loading


Indky bojují za právo čůrat

Indky, ilustrační foto: Lenka Sobotová

Tomáš Nídr, www.protisedi.cz, 27.7.12 | 27.07.2012

Téma: Voda, hygiena | Gender | Lidská práva

Region: Asie

Veřejných toalet pro dámy je v indických městech výrazně méně než pánských a navíc ženy na rozdíl od mužů musejí za vykonání malé potřeby platit.

Indky v dvacetimilionové megapoli Mumbaji si řekly dost. Proč máme platit za používání veřejných záchodů, když je muži mají zdarma? Zahájily loni koncem roku podpisovou kampaň za „právo čůrat“.

Vybavenost domácností toaletami je v Indii mizerná. Polovina domů žádné nemá. Na venkově se chodí jednoduše do přírody, ale v přeplněných městech se vyměšování už musí nějak regulovat. Jenže to se zemi nedaří. Podle červnové reportáže amerického listu The New York Times mají v Mumbaji 5993 veřejných záchodků pro pány, ale jen pouhých 3636 pro dámy. V metropoli Dillí je nepoměr ještě výraznější.

A co je děsivější, Indky na rozdíl od svých manželů či synů musí za vykonání malé potřeby ve čpějících boudách platit. Logika spočívá v tom, že mužům stačí stěna s kanálkem oplachovaná jednou za čas (pokud vůbec), zatímco ženy i pro močení využívají splachovací zařízení. Argument „jdu jenom na malou“ převážně pánští výběrčí peněz neberou s pochopitelným argumentem, že to nemají jak ověřit.

Za použití toalety se platí nejméně 2 rupie, což je v přepočtu na naši měnu zhruba sedmdesát halířů. Směšné se proti takovému minimálnímu poplatku bouřit? Nikoliv v státě, který chudobu ve městech definuje jako příjem pod 29 rupií denně. Přes hospodářský rozmach, který Indie zažívá, jsou takových lidí stamiliony.

Není proto divu, že Indky z důvodů ušetření snaží návštěvy oné místnosti limitovat na minimum. Jednou z nejrozšířenějších fint je pít co nejméně, což v horkém klimatu má negativní dopady na jejich zdraví. Spousta jich trpí infekcemi močovodů, jichž se nemohou zbavit bez dostatečného množství spotřebovaných tekutin.

Smutné je i to, že nikdo neví, co se děje s vybranými penězi. Samozřejmě by měly jít na údržbu, na vybavení toalet papírem a na vodu. Jenže to se většinou neděje. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že peníze se zakutálejí do kapes provozovatelů. Příkladem nejdou ani nejvyšší patra politiky. Aktivistky rozčílilo, když se dozvěděly o tom, že si centrální Plánovací komise nechala vylepšit záchody za 54 tisíc dolarů.

Cílem kampaně pod chytlavým názvem „Právo čůrat“ není jen bezplatné používání veřejných toalet, ale také výrazné zvýšení jejich množství, zlepšení jejich stavu, vybavení hygienickými ubrousky, tekoucí vodou a dámskou obsluhou. Podle aktivistek, se kterými mluvil reportér The New York Times, už jim představitelé města slibují nápravu. Vždyť politici vědí, že by to nebylo tak drahé a že by se tím v dobrém světle předvedli před volbami. Vždyť důstojně čůrat potřebuje každý občan i občanka.

Článek vyšel na www.protisedi.cz.


Krvavé minerály z Konga jsou v mobilech z celého světa

Pět milionů mrtvých, tři sta tisíc znásilněných žen a dětí. I to je cena za moderní technologie. V DR Kongo jsou totiž největší světová naleziště minerálů nezbytných k výrobě mobilů, laptopů, playstations. Válka trvá už

Lékařka: Práce na misi je krásná i frustrující

Anestezioložka Irena Janoušková chtěla pomáhat tam, kde je to potřeba. Proto odjela s Lékaři bez hranic do Etiopie a Afghánistánu.

Že neplýtváme jídlem? Velký omyl

Podle nedávných anket na zpravodajských serverech by se mohlo zdát, že Češi jsou ve vztahu k jídlu velmi spořiví. Jenže si lžeme do kapsy. Většina národa podle svých slov rozpéká den staré rohlíky, podle statistik však jídlem neskutečně

Ghana: Díky medu si vesničané vydělali první peníze

Náčelník vesnice kráčí v barevném rouchu cestou vyšlapanou ve vysoké trávě. Zastaví se na mýtince, kde stojí několik dřevěných beden na nohách, a zvědavě nakukuje pod víko jedné z nich. Uvnitř tiše bzučí včely, které vesničanům

Hřbitovní šichty a zničené zdraví. Vítejte v indickém call centru

GURGAON - Přes sto tisíc Indů zvedá na předměstí Dillí telefony lidem ze Spojených států. Ubíjející práce v call centrech je stojí zdraví, přesto se o ni bojí.

Češi podporují vzdělávání zdravotníků i chudých farmářů

Podvýživa a hlad sice nejsou hlavním tématem pro českou vládu, přesto podporuje projekty v chudých zemích. Ty související se zdravotnictvím nebo přístupem k pitné vodě situaci zlepšují nepřímo.

„Děti hladu“ přichází na svět s dědictvím po strádajících předcích

Hlad a podvýživa mají na lidský organismus devastující dopady. A ty se přenášejí i na následující generace.

Čokoláda v ohrožení

Jak dlouho si ještě budeme užívat čokolády? Skoro každý dnes ví, že čokoláda nebo-li xocolātl pochází ze Střední Ameriky a přezdívalo se jí „nápoj bohů“. Mnoho už bylo napsáno o tom, jak tato nejoblíbenější pochoutka prospívá

foto: Tereza Hronová

Zvonění mobilu probudilo Afriku

Mobilní telefony mají obrovský dopad na současný rychlý ekonomický rozvoj nejchudšího kontinentu. Přes sms zprávu je možné ověřit, zda jsou kupované léky pravé i zjistit ceny potravin na trhu.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz