Zapojte se
Loading


Indky bojují za právo čůrat

Indky, ilustrační foto: Lenka Sobotová

27.07.2012
Tomáš Nídr, www.protisedi.cz, 27.7.12

Téma: Voda, hygiena, Gender, Lidská práva

Region: Asie

Veřejných toalet pro dámy je v indických městech výrazně méně než pánských a navíc ženy na rozdíl od mužů musejí za vykonání malé potřeby platit.

Indky v dvacetimilionové megapoli Mumbaji si řekly dost. Proč máme platit za používání veřejných záchodů, když je muži mají zdarma? Zahájily loni koncem roku podpisovou kampaň za „právo čůrat“.

Vybavenost domácností toaletami je v Indii mizerná. Polovina domů žádné nemá. Na venkově se chodí jednoduše do přírody, ale v přeplněných městech se vyměšování už musí nějak regulovat. Jenže to se zemi nedaří. Podle červnové reportáže amerického listu The New York Times mají v Mumbaji 5993 veřejných záchodků pro pány, ale jen pouhých 3636 pro dámy. V metropoli Dillí je nepoměr ještě výraznější.

A co je děsivější, Indky na rozdíl od svých manželů či synů musí za vykonání malé potřeby ve čpějících boudách platit. Logika spočívá v tom, že mužům stačí stěna s kanálkem oplachovaná jednou za čas (pokud vůbec), zatímco ženy i pro močení využívají splachovací zařízení. Argument „jdu jenom na malou“ převážně pánští výběrčí peněz neberou s pochopitelným argumentem, že to nemají jak ověřit.

Za použití toalety se platí nejméně 2 rupie, což je v přepočtu na naši měnu zhruba sedmdesát halířů. Směšné se proti takovému minimálnímu poplatku bouřit? Nikoliv v státě, který chudobu ve městech definuje jako příjem pod 29 rupií denně. Přes hospodářský rozmach, který Indie zažívá, jsou takových lidí stamiliony.

Není proto divu, že Indky z důvodů ušetření snaží návštěvy oné místnosti limitovat na minimum. Jednou z nejrozšířenějších fint je pít co nejméně, což v horkém klimatu má negativní dopady na jejich zdraví. Spousta jich trpí infekcemi močovodů, jichž se nemohou zbavit bez dostatečného množství spotřebovaných tekutin.

Smutné je i to, že nikdo neví, co se děje s vybranými penězi. Samozřejmě by měly jít na údržbu, na vybavení toalet papírem a na vodu. Jenže to se většinou neděje. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že peníze se zakutálejí do kapes provozovatelů. Příkladem nejdou ani nejvyšší patra politiky. Aktivistky rozčílilo, když se dozvěděly o tom, že si centrální Plánovací komise nechala vylepšit záchody za 54 tisíc dolarů.

Cílem kampaně pod chytlavým názvem „Právo čůrat“ není jen bezplatné používání veřejných toalet, ale také výrazné zvýšení jejich množství, zlepšení jejich stavu, vybavení hygienickými ubrousky, tekoucí vodou a dámskou obsluhou. Podle aktivistek, se kterými mluvil reportér The New York Times, už jim představitelé města slibují nápravu. Vždyť politici vědí, že by to nebylo tak drahé a že by se tím v dobrém světle předvedli před volbami. Vždyť důstojně čůrat potřebuje každý občan i občanka.

Článek vyšel na www.protisedi.cz.


200 milionů obětí klimatických změn opustí v roce 2050 své domovy

Environmentální uprchlíci jsou lidé, kteří pod vzrůstajícím tlakem klimatických změn opouští dočasně, ale i trvale své domovy. Tito lidé se snaží najít nový a vhodný prostor pro život, což však může vyvolávat střety mezi

Správa vodních zdrojů v Etiopii pomocí internetové aplikace a SMS

Mobily byste na vesnicích v chudé Etiopii možná nečekali. Jenže dnes vlastní telefon skoro každý. Lidé je mimo jiné využívají, když přestane fungovat studna s životadárnou tekutinou.

foto: Tereza Hronová

Lidstvo sní jen asi polovinu vypěstovaných potravin

Podle odhadů odborníků z National Geographic vzroste světová populace do roku 2050 o 35 % na asi 9,5 miliardy obyvatel. Abychom byli schopni se uživit, musí vzrůst produkce potravin o celých 100 %. Jak je to možné a je takový nárůst vůbec

Český akademik zakládal univerzitu v tropech

V oblasti silně zasažené válkou – na hranici Burundi, Konga a Rwandy – vznikla díky podpoře českých akademiků univerzita. „Snažíme se učit to, co je užitečné pro danou oblast,“ říká její první rektor, Marek Hrubec z Akademie

Foto: ©Sharon Radisch for Photographers Without Borders

Řešení potíží s hygienou v Kambodži? „Secondhandové“ mýdlo

Projekt mladého Američana využívá zbytků mýdel z turistických hotelů. Udělá z nich nová a potom je distribuuje na venkov, kde je i tak obyčejná a důležitá věc nedosažitelným luxusem.

Carlos Pe?alba, Flickr, (CC BY-NC-ND 2.0)

Ze slumu za volant taxíku

Dívky a ženy z vyloučených oblastí v indickém Dillí nemají mnoho možností, jak své postavení ve společnosti zlepšit. Nyní mohou díky tamní vládě svůj potenciál využít - jako řidičky taxíků.

Výzkum: evropské obuvnické značky šijí v Indonésii, pracovní podmínky tam neřeší

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot. Dělníci a dělnice je zde vyrábí za extrémně nízké mzdy a jsou nuceni k dlouhým přesčasům.

foto: Jeden svět

Filmové tipy z festivalu Jeden svět

Blíží se festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Nabízí 121 dokumentů, ty publikum zavedou do 70 zemí. Po skončení pražské části festival jede do 32 měst. Vybrali jsme pro vás filmy s rozvojovou tematikou, které

foto: Tereza Hronová

Češi naučili Jihosúdánce, jak skladovat ryby. I přes úmorné horko a bez lednic

Jihosúdánští rybáři se potýkají s hady, krokodýly i nedostatkem sítí. Díky evropskému humanitárnímu projektu se ale naučili, jak úlovky správně skladovat.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM