Loading


Klapka: Život v brazilské favele 2011

Favela Rocinha, foto: flickr.com

Tomáš Nídr, čas. Rozvojovka 2/2011 | 25.07.2012

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé | Situace v rozvojových zemích

Region: Latinská a Střední Amerika

Úspěšný velkofilm Město bohů o násilí v chudinských čtvrtích vznikl v centru Ria de Janeira. Asi dva tisíce dětí ze stejnojmenné favely se přímo účastnily natáčení a mladí Brazilci tak hrály v podstatě samy sebe. Nechtějí se ale prostředí poddat a pokoušejí se z něj dostat i tentokrát pomocí kamery.

Několik bloků od kuželovité katedrály Rio de Janeira v omšelé ulici páchnoucí močí stojí malé kino. Nepromítá se tam porno, jak by člověk vzhledem k prostředí očekával, ale artové filmy a dokumenty. Zrovna dávají jeden o životě mentálně postižených v Brazílii. Potřeboval by pořádně prostříhat, nicméně diváci ho oceňují potleskem. Autoři jsou totiž ze zdejší filmové školy založené mladými lidmi, kteří se v roce 2002 podíleli na natáčení nejznámějšího snímku brazilské historie „Město bohů“.

Jeho režisér Fernando Meirelles si pro příběh o válce gangů mladistvých ve čtvrti s poetickým názvem vybíral do rolí herce z amatérských divadelních souborů přímo ve favelách, jak se v největší latinskoamerické zemi říká chudinským rajónům megapolí. Natočil celosvětový hit a hlavním představitelům tak zajistil herecké kariéry, byť jen v dílech nevalné úrovně. Filmařiny se však chytli i další.

Od štěku před kamerou k točení dokumentů

„Ve Městě bohů jsem měl jen nevýznamný štěk, ale natáčení mě okouzlilo. Společně s dalšími lidmi jsme se scházeli a mluvili o filmech. Až nás napadlo zřídit Naše kino,“ vzpomíná nyní dvaatřicetiletý Luis Carlos Nascimento, jak se zrodil projekt bezplatné filmové školy pro mladé z favel. Díky pomoci režiséra Meirellese, který sehnal prostory v centru, finance do začátku a profesionály ochotné vyučovat zadarmo, se rozjel netradiční pokus o to, jak dostat dospívající z kolotoče drog, chudoby a mezigangového i policejního násilí.

„Kurzy neděláme proto, abychom z dětí udělali filmaře. Jde o to, abychom je naučili jinak přemýšlet, kriticky se dívat na svět kolem sebe a umět to vyjádřit,“ shrnuje poslání Našeho kina Carlos Nasciemento, který na projekt a jeho drahé vybavení shání peníze. Zatímco dříve vše stálo na režisérovi Meirellesovi, dnes úspěšně zaběhnutou značku Cinema Nosso podporuje i brazilský ropný gigant Petrobras.  

Zkušenosti nad zlato

V Našem kině pořádají kurzy animace, počítačových triků i obecné filmařiny, ve které si zájemci sáhnou na vše od scénáře, přes střih až po kameru. Za sedm let existence prošlo školou na čtyři tisíce žáků. Jedním z nich je nyní dvaadvacetiletý André Tavares. „Cinema Nosso mi sice nemohlo udělit oficiálně uznávaný diplom, ale dalo mi velmi dobré základy řemesla, protože všechno si bylo možné v praxi ozkoušet,“ říká.

Nyní tento mladík studuje scénáristiku na filmové akademii a jako diplomovou práci připravuje scénář snímku pro děti o tom, jak nejmladší v chudých čtvrtích hledají cestu k Bohu. Už dříve natočil dokument o životě homosexuální menšiny v největší riodejaneirské favele Rocinha. „Nechci, aby se ve spojení s favelami mluvilo jen o prodeji drog a bojích gangů s policisty,“ vysvětluje volbu témat.

Nascimento, který už se z Rocinhy odstěhoval, zvolil opačný postup. Čtyři roky sbíral materiály na dokument Bojovat jako matka. Zabývá se v něm osudy žen, jimž policie při svých nevybíravých zátazích na distribuční místa narkobyznysu zabila syny, když se připletli do přestřelky. Často pak roky marně bojují o policejní dobrozdání, že jejich dítě bylo nevinnou obětí, nikoliv zločincem. To se Brazilcům žijícím mimo chudé čtvrti, do kterých se nikdy neodvážili vstoupit, těžko vysvětluje.

Stereotypní vnímání chudých

Za dealera „běžní“ Brazilci považují automaticky každého, kdo tam bydlí. V tom je utvrzují i divácky úspěšné domácí filmy z posledních let, které vyprávějí příběhy členů policejní jednotky, jež se s obyvateli favel nijak nemazlila. „Jak asi naše životy mají chránit, když mají ve znaku lebku,“ komentuje to sarkasticky Nascimento, který se jejich přehmatům podrobně věnoval.

Stereotypy však neexistují jen v zobrazování favel. „Každý má televizi, kde od rána do večera vidí, že úspěchem se rozumí nejrychlejší auto, nejnovější model mobilu a krásná chirurgicky upravená žena. A když tohoto pokřiveného ideálu chce kluk z favely dosáhnout, jinou cestu než kriminalitu v podstatě nemá,“ mluví Nascimento o tom, jak televize ovlivňuje život nemajetných Brazilců.

Doufá, že dokumenty vytvořené právě obyvateli favel zájemce o zločineckou kariéru odradí. Třeba jako snímek skládající se z pěti kinopovídek, který k Nascimentově těžko skrývanému zklamání loni úspěšně pustili do biografů po celé zemi žáci z konkurenční filmové školy pro chudé. Má jasně vypovídající název „5 x favela. Tentokrát našima očima“.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 2/2011.


Jako by se celý svět vymkl z kloubů

Česká republika posílá humanitární pomoc často tam, kde je „pod svícnem tma“, jak říká Hana Volná, která ji má na starost na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

Překupník elektronického odpadu v indickém Bengalúru

Digitální velmoc, nebo skládka? Indie jako oběť elektronického zločinu

O Indii se v posledních letech hovoří jako o nastupující velmoci v oblasti počítačových technologií. Ještě rychleji než prosperující IT společnosti v Bengalúru a dalších indických městech však rostou hromady elektronického odpadu

Současný prezident Pierre Nkurunziza

Předvolební nepokoje v Burundi ohrožují křehký mír. Ze země zatím uprchlo na 50 tisíc lidí

Africká imigrace se stala jedním z „horkých“ témat poslední doby a rezonuje médii napříč celou Evropou. Počet uprchlíků, kteří každoročně do Evropy proudí, se neustále zvyšuje. Jen v roce 2014 registrovala EU přes 600 tisíc

Indové v cizině. Módího nástroj vlivu

Indové tvoří po Číňanech druhou nejpočetnější diasporu na světě. Její potenciál si premiér Naréndra Módí dobře uvědomuje a sází na něj i ve své dlouhodobé vizi: vytvořit z Indie globální velmoc.

foto: Alžběta Jungrová

Když si Afričané pomůžou sami, dokážou i etiopskou poušť změnit v oázu

Etiopská provincie Tigray je místem, které dává Africe naději. Region v minulosti opakovaně trápily hladomory způsobené obdobím sucha i politickou situací. Nepomáhala ani pomoc ze Západu. Místní se proto rozhodli jednat. K ruce si vzali

Autor fotografie: nezisková organizace Diakonie ČCE

České projekty pomáhají znevýhodněným ženám a dívkám po celém světě

V mnoha částech světa musí ženy a dívky čelit diskriminaci už od svého narození. Nejprve je mnohým z nich odepřena základní školní docházka, a když dospějí, nedokážou najít slušně placenou práci, ani často nemají přístup

foto: Tereza Hronová

Šálek čaje, symbol naděje pro Rwandu

Hlavními vývozními komoditami Rwandy jsou čaj a káva. Z exportu těchto plodin má země, která se zotavuje z genocidy, významné zisky.

Muhammadu Buhari, foto: Chatham House, Wikipedia Commons

KOMENTÁŘ: Prezidentské volby v Nigérii. Vítězství demokracie

28. března se v nejlidnatějším africkém státě Nigérii uskutečnily prezidentské volby, které, jak již dnes lze s jistotou říci, vstoupily do historie. Nejenže lze hovořit o vysoké míře demokratičnosti proběhnuvších voleb, ale také

ilustrační foto: Pavla Začalová, Egypt 2012

Jde o bezpečnost lidí, ne režimů

Zahraniční politika České republiky vůči Blízkému východu a severní Africe se dá charakterizovat dvěma slovy: pokrytectví a krátkozrakost.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz