Loading


Klapka: Život v brazilské favele 2011

Favela Rocinha, foto: flickr.com

Tomáš Nídr, čas. Rozvojovka 2/2011 | 25.07.2012

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé | Situace v rozvojových zemích

Region: Latinská a Střední Amerika

Úspěšný velkofilm Město bohů o násilí v chudinských čtvrtích vznikl v centru Ria de Janeira. Asi dva tisíce dětí ze stejnojmenné favely se přímo účastnily natáčení a mladí Brazilci tak hrály v podstatě samy sebe. Nechtějí se ale prostředí poddat a pokoušejí se z něj dostat i tentokrát pomocí kamery.

Několik bloků od kuželovité katedrály Rio de Janeira v omšelé ulici páchnoucí močí stojí malé kino. Nepromítá se tam porno, jak by člověk vzhledem k prostředí očekával, ale artové filmy a dokumenty. Zrovna dávají jeden o životě mentálně postižených v Brazílii. Potřeboval by pořádně prostříhat, nicméně diváci ho oceňují potleskem. Autoři jsou totiž ze zdejší filmové školy založené mladými lidmi, kteří se v roce 2002 podíleli na natáčení nejznámějšího snímku brazilské historie „Město bohů“.

Jeho režisér Fernando Meirelles si pro příběh o válce gangů mladistvých ve čtvrti s poetickým názvem vybíral do rolí herce z amatérských divadelních souborů přímo ve favelách, jak se v největší latinskoamerické zemi říká chudinským rajónům megapolí. Natočil celosvětový hit a hlavním představitelům tak zajistil herecké kariéry, byť jen v dílech nevalné úrovně. Filmařiny se však chytli i další.

Od štěku před kamerou k točení dokumentů

„Ve Městě bohů jsem měl jen nevýznamný štěk, ale natáčení mě okouzlilo. Společně s dalšími lidmi jsme se scházeli a mluvili o filmech. Až nás napadlo zřídit Naše kino,“ vzpomíná nyní dvaatřicetiletý Luis Carlos Nascimento, jak se zrodil projekt bezplatné filmové školy pro mladé z favel. Díky pomoci režiséra Meirellese, který sehnal prostory v centru, finance do začátku a profesionály ochotné vyučovat zadarmo, se rozjel netradiční pokus o to, jak dostat dospívající z kolotoče drog, chudoby a mezigangového i policejního násilí.

„Kurzy neděláme proto, abychom z dětí udělali filmaře. Jde o to, abychom je naučili jinak přemýšlet, kriticky se dívat na svět kolem sebe a umět to vyjádřit,“ shrnuje poslání Našeho kina Carlos Nasciemento, který na projekt a jeho drahé vybavení shání peníze. Zatímco dříve vše stálo na režisérovi Meirellesovi, dnes úspěšně zaběhnutou značku Cinema Nosso podporuje i brazilský ropný gigant Petrobras.  

Zkušenosti nad zlato

V Našem kině pořádají kurzy animace, počítačových triků i obecné filmařiny, ve které si zájemci sáhnou na vše od scénáře, přes střih až po kameru. Za sedm let existence prošlo školou na čtyři tisíce žáků. Jedním z nich je nyní dvaadvacetiletý André Tavares. „Cinema Nosso mi sice nemohlo udělit oficiálně uznávaný diplom, ale dalo mi velmi dobré základy řemesla, protože všechno si bylo možné v praxi ozkoušet,“ říká.

Nyní tento mladík studuje scénáristiku na filmové akademii a jako diplomovou práci připravuje scénář snímku pro děti o tom, jak nejmladší v chudých čtvrtích hledají cestu k Bohu. Už dříve natočil dokument o životě homosexuální menšiny v největší riodejaneirské favele Rocinha. „Nechci, aby se ve spojení s favelami mluvilo jen o prodeji drog a bojích gangů s policisty,“ vysvětluje volbu témat.

Nascimento, který už se z Rocinhy odstěhoval, zvolil opačný postup. Čtyři roky sbíral materiály na dokument Bojovat jako matka. Zabývá se v něm osudy žen, jimž policie při svých nevybíravých zátazích na distribuční místa narkobyznysu zabila syny, když se připletli do přestřelky. Často pak roky marně bojují o policejní dobrozdání, že jejich dítě bylo nevinnou obětí, nikoliv zločincem. To se Brazilcům žijícím mimo chudé čtvrti, do kterých se nikdy neodvážili vstoupit, těžko vysvětluje.

Stereotypní vnímání chudých

Za dealera „běžní“ Brazilci považují automaticky každého, kdo tam bydlí. V tom je utvrzují i divácky úspěšné domácí filmy z posledních let, které vyprávějí příběhy členů policejní jednotky, jež se s obyvateli favel nijak nemazlila. „Jak asi naše životy mají chránit, když mají ve znaku lebku,“ komentuje to sarkasticky Nascimento, který se jejich přehmatům podrobně věnoval.

Stereotypy však neexistují jen v zobrazování favel. „Každý má televizi, kde od rána do večera vidí, že úspěchem se rozumí nejrychlejší auto, nejnovější model mobilu a krásná chirurgicky upravená žena. A když tohoto pokřiveného ideálu chce kluk z favely dosáhnout, jinou cestu než kriminalitu v podstatě nemá,“ mluví Nascimento o tom, jak televize ovlivňuje život nemajetných Brazilců.

Doufá, že dokumenty vytvořené právě obyvateli favel zájemce o zločineckou kariéru odradí. Třeba jako snímek skládající se z pěti kinopovídek, který k Nascimentově těžko skrývanému zklamání loni úspěšně pustili do biografů po celé zemi žáci z konkurenční filmové školy pro chudé. Má jasně vypovídající název „5 x favela. Tentokrát našima očima“.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 2/2011.


www.labourbehindthelabel.org

V textilních továrnách pracují vážně podvyživené

V průměru 1598 kalorií, tolik přijmou podle nové studie organizace Labour Behind the Label denně pracovnice textilních továren v Kambodži. To je asi polovina doporučovaného množství.

Jak se žije v nejmladším státě světa pět let po jeho vzniku

Jižní Súdán oslaví 9. července své páté narozeniny. Po desítkách let válek se v roce 2011 křesťanský jih dokázal oddělit od muslimského severu. V referendu tehdy pro vznik nového státu hlasovalo 98 % registrovaných voličů. Zatím

© 2015 Marcus Bleasdale for Human Rights Watch

Indonéský tabák často sklízí děti

Na tabákových plantážích v Indonésii pracují malé děti, ukázala nová zpráva Human Rights Watch. Jsou více citlivé na otravu nikotinem z listů než dospělí.

Rod Waddington CC BY-SA 2.0 flickr

Turismus vytváří druhé světy

Jediná cesta k udržitelnému turismu je, že se návštěvník nebude snažit měnit prostředí, kde je hostem, tvrdí Martina Pásková z Katedry rekreologie na Univerzitě Hradec Králové.

 16:9clue (CC BY 2.0)

Maročtí Berbeři a příchod elektřiny

Maročtí Berbeři žili po dlouhá staletí odříznuti od vlivu okolí. Kvalita jejich života se odvíjela pouze od dostatku pitné vody, jídla a střechy nad hlavou. Vlivem globalizace ale začaly i do těchto nehostinných oblastí pronikat nové

ilustrační foto: Petr Štefan

Na úteku vo vlastnej krajine: ako žijú presídlenci v Kyjeve?

Konflikt na východe Ukrajiny nedávno vstúpil do tretieho roku svojej existencie. Zhruba 150 národných i medzinárodných humanitárnych organizácii na Donbase aktuálne pomáha 2.5 miliónu tých najzraniteľnejších ľudí.

Foto: Jana Asenbrennerova

Východní Timor se šplhá z poslední příčky zemí s nejvyšší mírou domácího násilí

I když se OSN formálně postavila proti domácímu násilí už před čtyřiceti lety, stále jsou země, kde je jeho míra alarmující. I když se odehrává za zdmi domů, bez svědků a je těžké ho odhalit, statistiky za nejhůře postiženou

Foto: Jitka Kosíková, MSF

Podvyživené děti dokážeme vyléčit do tří měsíců

Fotografie vychrtlých dětí ze Somálska v době hladomoru viděl snad každý. Ale i při humanitárních katastrofách jako jsou konflikty či zemětřesení, hrozí lidem nedostatek kvalitního jídla. Podvýživu pak zhoršují i špatné hygienické

Boty, které rostou s dětmi

Bota, která se dokáže zvětšit až o pět velikostí a vydrží roky.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz