Zapojte se
Loading


Klapka: Život v brazilské favele 2011

Favela Rocinha, foto: flickr.com

25.07.2012
Tomáš Nídr, čas. Rozvojovka 2/2011

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé, Situace v rozvojových zemích

Region: Latinská a Střední Amerika

Úspěšný velkofilm Město bohů o násilí v chudinských čtvrtích vznikl v centru Ria de Janeira. Asi dva tisíce dětí ze stejnojmenné favely se přímo účastnily natáčení a mladí Brazilci tak hrály v podstatě samy sebe. Nechtějí se ale prostředí poddat a pokoušejí se z něj dostat i tentokrát pomocí kamery.

Několik bloků od kuželovité katedrály Rio de Janeira v omšelé ulici páchnoucí močí stojí malé kino. Nepromítá se tam porno, jak by člověk vzhledem k prostředí očekával, ale artové filmy a dokumenty. Zrovna dávají jeden o životě mentálně postižených v Brazílii. Potřeboval by pořádně prostříhat, nicméně diváci ho oceňují potleskem. Autoři jsou totiž ze zdejší filmové školy založené mladými lidmi, kteří se v roce 2002 podíleli na natáčení nejznámějšího snímku brazilské historie „Město bohů“.

Jeho režisér Fernando Meirelles si pro příběh o válce gangů mladistvých ve čtvrti s poetickým názvem vybíral do rolí herce z amatérských divadelních souborů přímo ve favelách, jak se v největší latinskoamerické zemi říká chudinským rajónům megapolí. Natočil celosvětový hit a hlavním představitelům tak zajistil herecké kariéry, byť jen v dílech nevalné úrovně. Filmařiny se však chytli i další.

Od štěku před kamerou k točení dokumentů

„Ve Městě bohů jsem měl jen nevýznamný štěk, ale natáčení mě okouzlilo. Společně s dalšími lidmi jsme se scházeli a mluvili o filmech. Až nás napadlo zřídit Naše kino,“ vzpomíná nyní dvaatřicetiletý Luis Carlos Nascimento, jak se zrodil projekt bezplatné filmové školy pro mladé z favel. Díky pomoci režiséra Meirellese, který sehnal prostory v centru, finance do začátku a profesionály ochotné vyučovat zadarmo, se rozjel netradiční pokus o to, jak dostat dospívající z kolotoče drog, chudoby a mezigangového i policejního násilí.

„Kurzy neděláme proto, abychom z dětí udělali filmaře. Jde o to, abychom je naučili jinak přemýšlet, kriticky se dívat na svět kolem sebe a umět to vyjádřit,“ shrnuje poslání Našeho kina Carlos Nasciemento, který na projekt a jeho drahé vybavení shání peníze. Zatímco dříve vše stálo na režisérovi Meirellesovi, dnes úspěšně zaběhnutou značku Cinema Nosso podporuje i brazilský ropný gigant Petrobras.  

Zkušenosti nad zlato

V Našem kině pořádají kurzy animace, počítačových triků i obecné filmařiny, ve které si zájemci sáhnou na vše od scénáře, přes střih až po kameru. Za sedm let existence prošlo školou na čtyři tisíce žáků. Jedním z nich je nyní dvaadvacetiletý André Tavares. „Cinema Nosso mi sice nemohlo udělit oficiálně uznávaný diplom, ale dalo mi velmi dobré základy řemesla, protože všechno si bylo možné v praxi ozkoušet,“ říká.

Nyní tento mladík studuje scénáristiku na filmové akademii a jako diplomovou práci připravuje scénář snímku pro děti o tom, jak nejmladší v chudých čtvrtích hledají cestu k Bohu. Už dříve natočil dokument o životě homosexuální menšiny v největší riodejaneirské favele Rocinha. „Nechci, aby se ve spojení s favelami mluvilo jen o prodeji drog a bojích gangů s policisty,“ vysvětluje volbu témat.

Nascimento, který už se z Rocinhy odstěhoval, zvolil opačný postup. Čtyři roky sbíral materiály na dokument Bojovat jako matka. Zabývá se v něm osudy žen, jimž policie při svých nevybíravých zátazích na distribuční místa narkobyznysu zabila syny, když se připletli do přestřelky. Často pak roky marně bojují o policejní dobrozdání, že jejich dítě bylo nevinnou obětí, nikoliv zločincem. To se Brazilcům žijícím mimo chudé čtvrti, do kterých se nikdy neodvážili vstoupit, těžko vysvětluje.

Stereotypní vnímání chudých

Za dealera „běžní“ Brazilci považují automaticky každého, kdo tam bydlí. V tom je utvrzují i divácky úspěšné domácí filmy z posledních let, které vyprávějí příběhy členů policejní jednotky, jež se s obyvateli favel nijak nemazlila. „Jak asi naše životy mají chránit, když mají ve znaku lebku,“ komentuje to sarkasticky Nascimento, který se jejich přehmatům podrobně věnoval.

Stereotypy však neexistují jen v zobrazování favel. „Každý má televizi, kde od rána do večera vidí, že úspěchem se rozumí nejrychlejší auto, nejnovější model mobilu a krásná chirurgicky upravená žena. A když tohoto pokřiveného ideálu chce kluk z favely dosáhnout, jinou cestu než kriminalitu v podstatě nemá,“ mluví Nascimento o tom, jak televize ovlivňuje život nemajetných Brazilců.

Doufá, že dokumenty vytvořené právě obyvateli favel zájemce o zločineckou kariéru odradí. Třeba jako snímek skládající se z pěti kinopovídek, který k Nascimentově těžko skrývanému zklamání loni úspěšně pustili do biografů po celé zemi žáci z konkurenční filmové školy pro chudé. Má jasně vypovídající název „5 x favela. Tentokrát našima očima“.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 2/2011.


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM