Zapojte se
Loading


Klapka: Život v brazilské favele 2011

Favela Rocinha, foto: flickr.com

25.07.2012
Tomáš Nídr, čas. Rozvojovka 2/2011

Téma: Vzdělání, děti, mladí lidé, Situace v rozvojových zemích

Region: Latinská a Střední Amerika

Úspěšný velkofilm Město bohů o násilí v chudinských čtvrtích vznikl v centru Ria de Janeira. Asi dva tisíce dětí ze stejnojmenné favely se přímo účastnily natáčení a mladí Brazilci tak hrály v podstatě samy sebe. Nechtějí se ale prostředí poddat a pokoušejí se z něj dostat i tentokrát pomocí kamery.

Několik bloků od kuželovité katedrály Rio de Janeira v omšelé ulici páchnoucí močí stojí malé kino. Nepromítá se tam porno, jak by člověk vzhledem k prostředí očekával, ale artové filmy a dokumenty. Zrovna dávají jeden o životě mentálně postižených v Brazílii. Potřeboval by pořádně prostříhat, nicméně diváci ho oceňují potleskem. Autoři jsou totiž ze zdejší filmové školy založené mladými lidmi, kteří se v roce 2002 podíleli na natáčení nejznámějšího snímku brazilské historie „Město bohů“.

Jeho režisér Fernando Meirelles si pro příběh o válce gangů mladistvých ve čtvrti s poetickým názvem vybíral do rolí herce z amatérských divadelních souborů přímo ve favelách, jak se v největší latinskoamerické zemi říká chudinským rajónům megapolí. Natočil celosvětový hit a hlavním představitelům tak zajistil herecké kariéry, byť jen v dílech nevalné úrovně. Filmařiny se však chytli i další.

Od štěku před kamerou k točení dokumentů

„Ve Městě bohů jsem měl jen nevýznamný štěk, ale natáčení mě okouzlilo. Společně s dalšími lidmi jsme se scházeli a mluvili o filmech. Až nás napadlo zřídit Naše kino,“ vzpomíná nyní dvaatřicetiletý Luis Carlos Nascimento, jak se zrodil projekt bezplatné filmové školy pro mladé z favel. Díky pomoci režiséra Meirellese, který sehnal prostory v centru, finance do začátku a profesionály ochotné vyučovat zadarmo, se rozjel netradiční pokus o to, jak dostat dospívající z kolotoče drog, chudoby a mezigangového i policejního násilí.

„Kurzy neděláme proto, abychom z dětí udělali filmaře. Jde o to, abychom je naučili jinak přemýšlet, kriticky se dívat na svět kolem sebe a umět to vyjádřit,“ shrnuje poslání Našeho kina Carlos Nasciemento, který na projekt a jeho drahé vybavení shání peníze. Zatímco dříve vše stálo na režisérovi Meirellesovi, dnes úspěšně zaběhnutou značku Cinema Nosso podporuje i brazilský ropný gigant Petrobras.  

Zkušenosti nad zlato

V Našem kině pořádají kurzy animace, počítačových triků i obecné filmařiny, ve které si zájemci sáhnou na vše od scénáře, přes střih až po kameru. Za sedm let existence prošlo školou na čtyři tisíce žáků. Jedním z nich je nyní dvaadvacetiletý André Tavares. „Cinema Nosso mi sice nemohlo udělit oficiálně uznávaný diplom, ale dalo mi velmi dobré základy řemesla, protože všechno si bylo možné v praxi ozkoušet,“ říká.

Nyní tento mladík studuje scénáristiku na filmové akademii a jako diplomovou práci připravuje scénář snímku pro děti o tom, jak nejmladší v chudých čtvrtích hledají cestu k Bohu. Už dříve natočil dokument o životě homosexuální menšiny v největší riodejaneirské favele Rocinha. „Nechci, aby se ve spojení s favelami mluvilo jen o prodeji drog a bojích gangů s policisty,“ vysvětluje volbu témat.

Nascimento, který už se z Rocinhy odstěhoval, zvolil opačný postup. Čtyři roky sbíral materiály na dokument Bojovat jako matka. Zabývá se v něm osudy žen, jimž policie při svých nevybíravých zátazích na distribuční místa narkobyznysu zabila syny, když se připletli do přestřelky. Často pak roky marně bojují o policejní dobrozdání, že jejich dítě bylo nevinnou obětí, nikoliv zločincem. To se Brazilcům žijícím mimo chudé čtvrti, do kterých se nikdy neodvážili vstoupit, těžko vysvětluje.

Stereotypní vnímání chudých

Za dealera „běžní“ Brazilci považují automaticky každého, kdo tam bydlí. V tom je utvrzují i divácky úspěšné domácí filmy z posledních let, které vyprávějí příběhy členů policejní jednotky, jež se s obyvateli favel nijak nemazlila. „Jak asi naše životy mají chránit, když mají ve znaku lebku,“ komentuje to sarkasticky Nascimento, který se jejich přehmatům podrobně věnoval.

Stereotypy však neexistují jen v zobrazování favel. „Každý má televizi, kde od rána do večera vidí, že úspěchem se rozumí nejrychlejší auto, nejnovější model mobilu a krásná chirurgicky upravená žena. A když tohoto pokřiveného ideálu chce kluk z favely dosáhnout, jinou cestu než kriminalitu v podstatě nemá,“ mluví Nascimento o tom, jak televize ovlivňuje život nemajetných Brazilců.

Doufá, že dokumenty vytvořené právě obyvateli favel zájemce o zločineckou kariéru odradí. Třeba jako snímek skládající se z pěti kinopovídek, který k Nascimentově těžko skrývanému zklamání loni úspěšně pustili do biografů po celé zemi žáci z konkurenční filmové školy pro chudé. Má jasně vypovídající název „5 x favela. Tentokrát našima očima“.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 2/2011.


200 milionů obětí klimatických změn opustí v roce 2050 své domovy

Environmentální uprchlíci jsou lidé, kteří pod vzrůstajícím tlakem klimatických změn opouští dočasně, ale i trvale své domovy. Tito lidé se snaží najít nový a vhodný prostor pro život, což však může vyvolávat střety mezi

Správa vodních zdrojů v Etiopii pomocí internetové aplikace a SMS

Mobily byste na vesnicích v chudé Etiopii možná nečekali. Jenže dnes vlastní telefon skoro každý. Lidé je mimo jiné využívají, když přestane fungovat studna s životadárnou tekutinou.

foto: Tereza Hronová

Lidstvo sní jen asi polovinu vypěstovaných potravin

Podle odhadů odborníků z National Geographic vzroste světová populace do roku 2050 o 35 % na asi 9,5 miliardy obyvatel. Abychom byli schopni se uživit, musí vzrůst produkce potravin o celých 100 %. Jak je to možné a je takový nárůst vůbec

Český akademik zakládal univerzitu v tropech

V oblasti silně zasažené válkou – na hranici Burundi, Konga a Rwandy – vznikla díky podpoře českých akademiků univerzita. „Snažíme se učit to, co je užitečné pro danou oblast,“ říká její první rektor, Marek Hrubec z Akademie

Foto: ©Sharon Radisch for Photographers Without Borders

Řešení potíží s hygienou v Kambodži? „Secondhandové“ mýdlo

Projekt mladého Američana využívá zbytků mýdel z turistických hotelů. Udělá z nich nová a potom je distribuuje na venkov, kde je i tak obyčejná a důležitá věc nedosažitelným luxusem.

Carlos Pe?alba, Flickr, (CC BY-NC-ND 2.0)

Ze slumu za volant taxíku

Dívky a ženy z vyloučených oblastí v indickém Dillí nemají mnoho možností, jak své postavení ve společnosti zlepšit. Nyní mohou díky tamní vládě svůj potenciál využít - jako řidičky taxíků.

Výzkum: evropské obuvnické značky šijí v Indonésii, pracovní podmínky tam neřeší

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot. Dělníci a dělnice je zde vyrábí za extrémně nízké mzdy a jsou nuceni k dlouhým přesčasům.

foto: Jeden svět

Filmové tipy z festivalu Jeden svět

Blíží se festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Nabízí 121 dokumentů, ty publikum zavedou do 70 zemí. Po skončení pražské části festival jede do 32 měst. Vybrali jsme pro vás filmy s rozvojovou tematikou, které

foto: Tereza Hronová

Češi naučili Jihosúdánce, jak skladovat ryby. I přes úmorné horko a bez lednic

Jihosúdánští rybáři se potýkají s hady, krokodýly i nedostatkem sítí. Díky evropskému humanitárnímu projektu se ale naučili, jak úlovky správně skladovat.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM