Loading


Čínský drak požírá Afriku

Angola, Ilustrační foto: archiv PIN

Pavel Hejkrlík, Týden 4.6.2012 | 24.07.2012

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu | Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Číňané postupně kolonizují Afriku kvůli surovinám. Jejich investice do těžby a zpracování kovů strmě stoupají. Zájem mají o ropu, zlato, platinu, měď, ale například i o dřevo.

Čína se mohutnou expanzí na africkém kontinentu snaží zajistit dostatek nerostných zdrojů pro své hospodářství. Afričané naopak potřebují peníze na rozvoj států a Číňané jim ochotně podávají ruce. Do Číny pak putují kvanta nerostných surovin, zejména mědi, železné rudy i jiných kovů, ropy, dřeva, kakaa a dalších komodit. Celkový vývoz z Afriky do Číny podle dostupných údajů v roce 2011 činil 87 miliard dolarů.

„Ať se o Číňanech říká cokoli, nejsou to misionáři. Mají své obchodní zájmy, mají své národní zájmy, zvlášť pokud jde o přírodní zdroje,“ pronesl k čínským aktivitám premiér Zimbabwe Morgan Tsvangirai. Čína totiž potřebuje suroviny, aby mohla udržet svůj rychlý ekonomický růst. Afrika je logickým cílem pro expanzi čínských těžařů. Pravda je, že Číňané se nebojí investovat peníze do zemí, které jsou pro svoji nestabilitu a diktátorské režimy pro mnoho západních investorů nepřijatelné.

Vzájemné vazby Číny a Afriky se mají navíc výrazně zintenzivnit, protože západní země a firmy mají ekonomické problémy a uvolňují prostor pro čínské společnosti. „Obchodní a investiční cesty v Africe se mění s tím, jak se ekonomická síla přesouvá na Východ,“ uvedl pro agenturu Bloomberg George Fang ze Standart Bank. Vzájemný objem obchodu mezi Čínou a Afrikou se v roce 2015 podle odhadu Standard Bank dostane na 300 miliard dolarů, dvojnásobek oproti roku 2010.

Obchodování s Čínou má i své stinné stránky. V některých zemích docházelo ke konfliktům mezi čínskými a místními dělníky, kteří měli pocit, že jim Číňané berou práci. Některé slíbené čínské projekty byly dokončeny pouze zčásti. Mezi největší investiční projekty patří dohoda s nigerijskou vládou o stavbě tří ropných rafinerií a petrochemické továrny za 23 miliard dolarů. Čína mocně investuje také v Ghaně, Mauritánii, Angole a dalších zemích (viz Čínská expanze v Africe). Podle některých údajů 37 procent veškerých infrastrukturních staveb už v Africe realizují Číňané.

Investice často obsahují klauzule o minimální účasti čínských firem. Čína si tím vytváří prostor pro vstup firem do mnoha odvětví na africkém kontinentu. Podle údajů čínského ministerstva obchodu působí v Africe už více než 1600 čínských společností. Do Afriky míří kromě státních i čínské soukromé firmy, které tam v mnoha případech převádějí i svou výrobu. Afrika by se v budoucnu lehce mohla stát levnou výrobní základnou čínských firem. V Africe už se navíc podle odhadů natrvalo usídlilo 750 tisíc až milion Číňanů.

***

Čínská expanze v Africe

Guinea

V roce 2009 uzavřel China International Fund dohodu o investici sedmi miliard dolarů do infrastruktury výměnou za partnerství při těžbě kovů. Další dohoda za 5,8 miliardy dolarů byla podepsána loni.

Nigérie


Celkový objem investic s Nigérií dosáhl loni 8,4 miliardy dolarů. Nigérie slouží jako hlavní překladiště pro čínské spotřební zboží mířící do Afriky, Číňané zde stavějí obří zónu volného obchodu.

Jihoafrická republika

Do JAR míří až čtvrtina přímých čínských investic na africký kontinent. Industrial & Commercial Bank of China v roce 2007 koupila za 5,6 miliardy dolarů dvacetiprocentní podíl v jihoafrické Standard Bank.

Kongo

V roce 2008 čínská Eximbank souhlasila s investicí šesti miliard dolarů do infrastruktury a dalších tří miliard do těžebních projektů výměnou za státní měděné rezervy.

Zambie

Do Zambie investovala Čína přes miliardu dolarů, přičemž dalších pět miliard má přijít v následujících letech. V Zambii vlastní Číňané dva doly na měď. Pomohli také se stavbou 1860 km dlouhé železnice Tazara.

Zimbabwe


Za exkluzivní práva k bohatým nalezištím platiny zaplatila Čína tři miliardy dolarů. Hodnota práv ale údajně odpovídá 40 miliardám. Číňané také financují opravu letiště u Viktoriiných vodopádů.

Zdroj: World Policy Journal, Matt Kane


foto: archiv Angela Loy

Filmování pomáhá dětem z keňského slumů

Díky filmaři Angelu Loyovi vidí svět život ve slumech očima dětí. Jeho filmové workshopy je zároveň lákají, aby vůbec chodily do školy. „Participativní video může zachránit děti před tím, než se dostanou do velkých problémů,“

flickr

Nobelova cena za mír může pomoci v boji s dětskou prací

Indie a Pákistán patří k zemím, kde pracuje nejvíce dětí na úkor školní docházky. Navíc patří mezi nejchudší země kontinentu. Právě sem letos putuje Nobelova cena za mír.

foto: Pro-Contact

CIMRMAN pomáhající

Český velikán Jára Cimrman byl v minulosti nedoceněn, a to navzdory své genialitě, respektive tvůrců své osoby. Jeho přínos měl vždy sloužit celému lidstvu, nejen lidem v jeho milované domovině.

24 hodin českého lékaře v Afghánistánu

Ráno vstanu v 6:30. Moc se mi nechce z teplé postele, v noci začala být zima. Spím tady pod takovým zvláštním, těžkým kobercem. Polštář se nedá zmlátit, tak mě bolí za krkem.

foto: Tereza Hronová

Tři roky, které mění svět

Výživa v prvních 1000 dnech života – od početí do dvou let dítěte – nevratně rozhoduje o budoucnosti. Dobře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí a pak i hledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých

Dvě miliardy lidí ohrožuje skrytý hlad, varují odborníci v nové studii

Od roku 1990 se ve 26 zemích světa snížil počet hladovějících o více než polovinu. Přesto dnes asi dvě miliardy lidí trpí tzv. skrytým hladem, tedy nedostatkem vitamínů, minerálů a stopových prvků. Ten ohrožuje nejen chudé země,

foto: Jiří Pasz

Proč 1000 dní rozhoduje? Čtěte v nové příloze!

Co je tisíc dní proti věčnosti? Nic. A právě tyto zhruba tři roky v životě každého člověka dokážou změnit svět. Jak? To si můžete přečíst v nové příloze, která vyšla 13. října v MF DNES.

flickr.com

Debata - Občan a spotřebitel: Můžeme měnit rozvojový svět? (ZÁZNAM)

Máme možnost svým chováním ovlivňovat životy lidí v rozvojových zemích? Jakou moc máme jako spotřebitelé a občani? Pomůže opravdu někomu na globálním Jihu to, že omezíme konzumaci masa nebo plýtvání jídlem?

foto: Harry Freeland

VRAŽDÍ NÁS kvůli pověrám a chamtivosti

„Narodil jsem se jako jeho 35. dítě a narodil jsem se bílý. Jako jediný,“ vypráví muž, který mhouří červené oči. Tanzanec Josephat Torner (45) to nikdy neměl jednoduché, přesto vystudoval práva a dnes bojuje proti vraždám a diskriminaci

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz