Loading


Čínský drak požírá Afriku

Angola, Ilustrační foto: archiv PIN

Pavel Hejkrlík, Týden 4.6.2012 | 24.07.2012

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu | Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Číňané postupně kolonizují Afriku kvůli surovinám. Jejich investice do těžby a zpracování kovů strmě stoupají. Zájem mají o ropu, zlato, platinu, měď, ale například i o dřevo.

Čína se mohutnou expanzí na africkém kontinentu snaží zajistit dostatek nerostných zdrojů pro své hospodářství. Afričané naopak potřebují peníze na rozvoj států a Číňané jim ochotně podávají ruce. Do Číny pak putují kvanta nerostných surovin, zejména mědi, železné rudy i jiných kovů, ropy, dřeva, kakaa a dalších komodit. Celkový vývoz z Afriky do Číny podle dostupných údajů v roce 2011 činil 87 miliard dolarů.

„Ať se o Číňanech říká cokoli, nejsou to misionáři. Mají své obchodní zájmy, mají své národní zájmy, zvlášť pokud jde o přírodní zdroje,“ pronesl k čínským aktivitám premiér Zimbabwe Morgan Tsvangirai. Čína totiž potřebuje suroviny, aby mohla udržet svůj rychlý ekonomický růst. Afrika je logickým cílem pro expanzi čínských těžařů. Pravda je, že Číňané se nebojí investovat peníze do zemí, které jsou pro svoji nestabilitu a diktátorské režimy pro mnoho západních investorů nepřijatelné.

Vzájemné vazby Číny a Afriky se mají navíc výrazně zintenzivnit, protože západní země a firmy mají ekonomické problémy a uvolňují prostor pro čínské společnosti. „Obchodní a investiční cesty v Africe se mění s tím, jak se ekonomická síla přesouvá na Východ,“ uvedl pro agenturu Bloomberg George Fang ze Standart Bank. Vzájemný objem obchodu mezi Čínou a Afrikou se v roce 2015 podle odhadu Standard Bank dostane na 300 miliard dolarů, dvojnásobek oproti roku 2010.

Obchodování s Čínou má i své stinné stránky. V některých zemích docházelo ke konfliktům mezi čínskými a místními dělníky, kteří měli pocit, že jim Číňané berou práci. Některé slíbené čínské projekty byly dokončeny pouze zčásti. Mezi největší investiční projekty patří dohoda s nigerijskou vládou o stavbě tří ropných rafinerií a petrochemické továrny za 23 miliard dolarů. Čína mocně investuje také v Ghaně, Mauritánii, Angole a dalších zemích (viz Čínská expanze v Africe). Podle některých údajů 37 procent veškerých infrastrukturních staveb už v Africe realizují Číňané.

Investice často obsahují klauzule o minimální účasti čínských firem. Čína si tím vytváří prostor pro vstup firem do mnoha odvětví na africkém kontinentu. Podle údajů čínského ministerstva obchodu působí v Africe už více než 1600 čínských společností. Do Afriky míří kromě státních i čínské soukromé firmy, které tam v mnoha případech převádějí i svou výrobu. Afrika by se v budoucnu lehce mohla stát levnou výrobní základnou čínských firem. V Africe už se navíc podle odhadů natrvalo usídlilo 750 tisíc až milion Číňanů.

***

Čínská expanze v Africe

Guinea

V roce 2009 uzavřel China International Fund dohodu o investici sedmi miliard dolarů do infrastruktury výměnou za partnerství při těžbě kovů. Další dohoda za 5,8 miliardy dolarů byla podepsána loni.

Nigérie


Celkový objem investic s Nigérií dosáhl loni 8,4 miliardy dolarů. Nigérie slouží jako hlavní překladiště pro čínské spotřební zboží mířící do Afriky, Číňané zde stavějí obří zónu volného obchodu.

Jihoafrická republika

Do JAR míří až čtvrtina přímých čínských investic na africký kontinent. Industrial & Commercial Bank of China v roce 2007 koupila za 5,6 miliardy dolarů dvacetiprocentní podíl v jihoafrické Standard Bank.

Kongo

V roce 2008 čínská Eximbank souhlasila s investicí šesti miliard dolarů do infrastruktury a dalších tří miliard do těžebních projektů výměnou za státní měděné rezervy.

Zambie

Do Zambie investovala Čína přes miliardu dolarů, přičemž dalších pět miliard má přijít v následujících letech. V Zambii vlastní Číňané dva doly na měď. Pomohli také se stavbou 1860 km dlouhé železnice Tazara.

Zimbabwe


Za exkluzivní práva k bohatým nalezištím platiny zaplatila Čína tři miliardy dolarů. Hodnota práv ale údajně odpovídá 40 miliardám. Číňané také financují opravu letiště u Viktoriiných vodopádů.

Zdroj: World Policy Journal, Matt Kane


foto: autorka

Ananasové plantáže, sladká zkáza Kostariky

Kostarika, pro kterou byla tradičně hlavní vývozní plodinou káva, se díky expanzi v posledních letech stala světovou jedničkou v exportu ananasů. Jak monokultury ovlivňují život místních?

FOTO: Karel Vrána

Nové číslo časopisu Rozvojovka: Jak dopadne největší slib světa?

Největší slib světa, tzv. Rozvojové cíle tisíciletí či Millenium Development Goals (MDGs), v roce 2000 vrhl do středu pozornosti ty nejchudší lidi světa. Poprvé v historii lidstva se 191 členských států OSN dohodlo, že budou globální

foto: archiv

Jak se léčí v Malawi, Nepálu či na Srí Lance

„Když zachráníte jeden lidský život, je to jako byste zachránil celý svět,“ opakuje si často lékař Rastislav Maďar, když mu padne na mysl strach, že všem těm podvyživeným dětem v Malawi prostě pomoci nemůže. S organizací International

foto: Tereza Hronová

Pišme jinak o Africe

Kontinent se nachází uprostřed historické proměny, ale z českých médií se o tom čtenáři prakticky nedozvědí

foto: jiří Pasz

Kambodža: Hlasové zprávy upozorňují, jak pečovat o dítě

Hlasy z mobilního telefonu se snaží zabránit infekci pupeční šňůry, upozorňují matky na nesprávné návyky, jako je kouření a pití alkoholu.

foto: tereza hronová

Dětská práce je nevýhodná pro rodinu i stát

Dětská práce, to není bezpečná a lehká pomoc v domácnosti, na rodinném poli nebo v řemeslné dílně. Taková práce je prospěšná – dítě se něco přiučí a pomůže rodičům.

Bohatí musí obchodovat s chudými

Afrika se rozvíjí a počet chudých na světě klesá. Přispívá k tomu rozvojová pomoc nebo mezinárodní obchod? I nad tím se zamýšlel François Bourguignon, bývalý hlavní ekonom Světové banky a ředitel Paris School of Economics. „Dvě

Jezero Kivu: Časovaná bomba i zdroj energie

Východoafrické jezero Kivu na hranicích Rwandy a Konga je naprosto jedinečné – svojí krásou, rozlohou, hloubkou, ale především tím, co ukrývá hluboko ve svých útrobách.

foto: Petr Štefan

Zbraně sice utichly, Karenové se však barmské vlády bojí dále

Po dekádách bojů utichly na jihovýchodě Barmy zbraně. Příměří mezi vládou a Kareny trvá už více než rok, ale většina lidí v něj nevěří. O politice se i dnes bojí mluvit otevřeně.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz