Loading


Proč je tisíc motyk někdy lepší než jeden traktor?

Etiopský zemědělec, foto: Jan Svitálek

Jan Svitálek, časopis Rozvojovka 4/2011 | 23.07.2012

Téma: Zemědělství

Region: Afrika

Když se hovoří o obživě na africkém kontinentu, mluví se téměř automaticky o zemědělství. Ve většině rozvojových zemí, zvláště pak v těch afrických, čísla hovoří jasně. V zemědělství tu pracují vlastně téměř všichni.

Jinak tomu není ani v jižní Etiopii v okolí města Awassa. V této části země původní příroda, savany a lesy, téměř beze zbytku ustoupila hustě obydlené zemědělské krajině. Tu v současnosti využívají drobní farmáři a pastevci. Snaží se uživit sebe i svou rodinu. Počet lidí roste a pole se tak stále zmenšují. Lidé obdělávají už i půdu, o kterou by v minulosti nikdo nestál. Volné místo se hledá jen těžko, a tak se každý musí spokojit s tím, co má. A doufat.

Etiopie obecně patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa. Podle statistik tu žije pod hranicí chudoby 44 procent lidí. Celých 34 procent populace trpí podvýživou, nebo čelí pravidelnému nedostatku potravin. Typicky jsou nejohroženější obyvatelé hornatých venkovských oblastí, malí farmáři samozásobitelé a pastevecké komunity. Ti jsou nejvíce zranitelní především díky častým suchům, která postihují oblast. Jejich produktivita je velmi nízká a nejsou schopni zabezpečit základní životní potřeby. Chudí lidé z venkova čelí akutním nedostatkům v infrastruktuře, nevyjímaje přístup ke zdravotní péči, vzdělání, veterinárním zařízením a přístupu k nezávadné vodě. Zemědělství přitom představuje v Etiopii 47 procent hrubého domácího produktu a pracuje v něm 85 procent lidí.

Množství úrody závisí tedy do velké míry na rozmarech počasí, ale i a dostupnosti přírodních zdrojů. To co by Evropan považoval za samozřejmost, v Etiopii už tak jisté není. Lesy jsou téměř celé vykácené a spálené. Vrstva půdy, která se tvořila po staletí, ubývá. Dávno už není tak kvalitní. Příčina? Špatné využívání půdy i eroze. Obrovským problémem je i voda. Ta ve v těchto oblastech velmi vzácná. Není jí dost pro běžnou spotřebu, napájení dobytka, natož pak na zavlažování polí. Všechno na čem místní zemědělství tradičně stavělo, mizí.

Není tak divu, že se obyvatelé venkova dostávají do nejisté situace. Dopady špatných rozhodnutí tady totiž na sebe nenechají dlouho čekat a jsou tvrdé. V současné době tak celá třetina etiopských farmářů čelí pravidelně podvýživě. Některé části země letos postihl i hladomor. Kromě nedostatku zdravé stravy místní kvůli zničené přírodě ohrožuje chudoba, nemoci i konflikty. Otázky ekologie, zemědělství a hospodaření s  přírodními zdroji přestávají být tématem pro intelektuály, ale stávají se součástí každodennosti. V zemědělství totiž pracují vlastně téměř všichni.

Rozvoj proti rozvoji

Etiopie je země plná rozdílů. Krajina se mění téměř každých pár desítek kilometrů, stejně jako klima, kultura, náboženství, jazyk a také zemědělství. Kromě přírody a bohaté kultury ale tenhle africký stát nemá mnoho jiných zdrojů, které by mohl využívat ke svému rozvoji. Nerostné bohatství je tu ve srovnání s jinými zeměmi malé. O tradici průmyslové výroby nebo obchodu se zde téměř nedá mluvit.

Po dlouhá léta tak etiopská federální vláda razí cestu, ve které má hrát rozmach zemědělství prim. Ve vládních strategiích a pětiletkách se opakovaně vynořují variace na plány zemědělského rozvoje. Je to ale paradoxně právě vysoký počet obyvatel živících se zemědělstvím, jenž rozvoj ekonomiky komplikuje. Plné žaludky tisíců lidí, kteří nemají jinou obživu než svoje pole, totiž nejde s rychlým rozvojem zemědělství dohromady. Konkurence farmářů je tak vysoká, že svoje výrobky nedokážou prodat. Neexistuje trh, na kterém by produkty mohli uplatnit – všichni se přeci živí zemědělstvím. A plné sýpky nejsou k ničemu, když obilí venkované nemají za co kupovat. Jedním možným řešením tohoto problému je takzvaná diverzifikace plodin, tedy pěstování nových odolných druhů, aby místní měli obživu po celý rok.

Malý krok vpřed = velká změna

Rozvoj moderního zemědělství tak musí jít ruku v ruce s projekty a vládními strategiemi, které se věnují právě drobným zemědělským komunitám. Těm komunitám, které nemohou ze dne na den odhodit motyku a sednout si do traktoru, nebo začít pracovat v továrně. Těm komunitám, které nepřeskočí přirozený vývoj. Musí zlepšovat svoje zemědělství postupně, stejně jako schopnost obchodovat a hledat si obživu v jiném sektoru.

Také projekty společnosti Člověk v tísni se zaměřují na zlepšení zemědělských postupů, infrastruktury, na udržitelné nakládání s přírodními zdroji. Stejně důležité je i zalesňování krajiny, předcházení erozi a ochrana půd. Ve školce rostou nové sazenice stromů na osazování zničené krajiny. Etiopští zemědělci by měli cítit odpovědnost za vlastní půdu, aby projekty byly udržitelné. I proto je nutná také osvěta.

Rozvojová spolupráce má smysl tam, kde může posunout místní farmáře o malý krok vpřed k jistějším zdrojům obživy. Drobní zemědělci mají jen velmi skromný majetek a i zdánlivě malá investice jim může pomoci. Změnu k lepšímu může znamenat motyka, lopata, kosa, úsporná kamna na dřevo nebo mlýn. A malá změna znásobená tisíckrát je nakonec změnou velkou. Koneckonců, týká se tu vlastně skoro všech.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 4/2011.


Blízká setkání se vzdálenými kulturami

Česká dobrovolnice Kateřina Chlumská má zkušenosti z Palestiny, Nepálu nebo z Číny. Zabývá se výukou angličtiny a moderními vyučovacími metodami.

Diana Robinson, (CC BY-NC-ND 2.0)

Ochrana zvířat jako byznys

Soukromý kapitál se v Keni podílí na ochraně přírody. Buduje turistickou infrastrukturu mimo území národních parků a tím pomáhá jak venkovanům, tak žirafám, lvům či nosorožcům

Cibule, okra nebo dýně. Češi učí Jihosúdánce pěstovat zeleninu

Miliony chudých Afričanů jsou závislé na humanitární pomoci. Většina z nich si tak zvykla na to, že pro vlastní obživu nic nedělají a jen čekají. To se ale některé organizace, jako například Člověk v tísni, snaží změnit.

Firmy a vlády okrádají chudé o půdu, jediný zdroj obživy

Na konci světové potravinové krize z let 2007 a 2008 se mezinárodní investoři začali čím dál více zajímat o úrodnou půdu, často dostupnou v rozvojových zemích za velmi nízké ceny. Zábory půdy (land grabbing) se staly v mnoha zemích

foto: European Parliament, (CC BY-NC-ND 2.0)

Malála Júsufzaj: Nenechat se zastrašit

Je nejmladší držitelkou Nobelovy ceny. Když jí bylo patnáct, pokusili se ji zastřelit bojovníci Talibanu. Přežila jen zázrakem. Nyní o osmnáctileté Malále Júsufzaj a jejím inspirativním otci běží nový dokumentární film.

glennhurowitz, Flickr.com (CC BY-ND 2.0)

Česká stopa ve zjizvené Amazonii

Jsou za ním miliardy korun, má český původ a získal české občanství. Přesto se u nás o Dennisovi Melkovi, podnikateli narozeném v San Francisku, ví málo. Firmy spojené s Melkou vykácely nejprve v Asii, poté v peruánské Amazonii tisíce

FOTO: AUTOR

FOTOREPORTÁŽ: Marocké děti nejsou na ulici dobrovolně

Některé děti v Maroku vyrůstají v nebezpečném prostředí bez péče své rodiny. Život na ulici si nevybrali. Jsou tady, aby přinesly domů peníze, a nebo protože nemají kam jinam jít.

Solární kufr zachraňuje životy

Díky jednoduchému solárnímu kufru mohou ženy v mnoha zemích světa rodit bezpečněji. Vymyslela ho lékařka poté, co mnohokrát na sále zažila výpadky elektřiny.

foto: archiv Maendeleo

Čeští studenti bojují s chudobou v Tanzanii. Pomocí mikropůjček

Studenti Univerzity Palackého v Olomouci založili neziskovou organizaci Maendeleo, která podporuje chudé zemědělce v Tanzanii. Poskytuje jim mikropůjčky, učí je šetrně a efektivně pěstovat rýži a pomáhá jim s financováním rozjezdu

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz