Loading


Proč je tisíc motyk někdy lepší než jeden traktor?

Etiopský zemědělec, foto: Jan Svitálek

Jan Svitálek, časopis Rozvojovka 4/2011 | 23.07.2012

Téma: Zemědělství

Region: Afrika

Když se hovoří o obživě na africkém kontinentu, mluví se téměř automaticky o zemědělství. Ve většině rozvojových zemí, zvláště pak v těch afrických, čísla hovoří jasně. V zemědělství tu pracují vlastně téměř všichni.

Jinak tomu není ani v jižní Etiopii v okolí města Awassa. V této části země původní příroda, savany a lesy, téměř beze zbytku ustoupila hustě obydlené zemědělské krajině. Tu v současnosti využívají drobní farmáři a pastevci. Snaží se uživit sebe i svou rodinu. Počet lidí roste a pole se tak stále zmenšují. Lidé obdělávají už i půdu, o kterou by v minulosti nikdo nestál. Volné místo se hledá jen těžko, a tak se každý musí spokojit s tím, co má. A doufat.

Etiopie obecně patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa. Podle statistik tu žije pod hranicí chudoby 44 procent lidí. Celých 34 procent populace trpí podvýživou, nebo čelí pravidelnému nedostatku potravin. Typicky jsou nejohroženější obyvatelé hornatých venkovských oblastí, malí farmáři samozásobitelé a pastevecké komunity. Ti jsou nejvíce zranitelní především díky častým suchům, která postihují oblast. Jejich produktivita je velmi nízká a nejsou schopni zabezpečit základní životní potřeby. Chudí lidé z venkova čelí akutním nedostatkům v infrastruktuře, nevyjímaje přístup ke zdravotní péči, vzdělání, veterinárním zařízením a přístupu k nezávadné vodě. Zemědělství přitom představuje v Etiopii 47 procent hrubého domácího produktu a pracuje v něm 85 procent lidí.

Množství úrody závisí tedy do velké míry na rozmarech počasí, ale i a dostupnosti přírodních zdrojů. To co by Evropan považoval za samozřejmost, v Etiopii už tak jisté není. Lesy jsou téměř celé vykácené a spálené. Vrstva půdy, která se tvořila po staletí, ubývá. Dávno už není tak kvalitní. Příčina? Špatné využívání půdy i eroze. Obrovským problémem je i voda. Ta ve v těchto oblastech velmi vzácná. Není jí dost pro běžnou spotřebu, napájení dobytka, natož pak na zavlažování polí. Všechno na čem místní zemědělství tradičně stavělo, mizí.

Není tak divu, že se obyvatelé venkova dostávají do nejisté situace. Dopady špatných rozhodnutí tady totiž na sebe nenechají dlouho čekat a jsou tvrdé. V současné době tak celá třetina etiopských farmářů čelí pravidelně podvýživě. Některé části země letos postihl i hladomor. Kromě nedostatku zdravé stravy místní kvůli zničené přírodě ohrožuje chudoba, nemoci i konflikty. Otázky ekologie, zemědělství a hospodaření s  přírodními zdroji přestávají být tématem pro intelektuály, ale stávají se součástí každodennosti. V zemědělství totiž pracují vlastně téměř všichni.

Rozvoj proti rozvoji

Etiopie je země plná rozdílů. Krajina se mění téměř každých pár desítek kilometrů, stejně jako klima, kultura, náboženství, jazyk a také zemědělství. Kromě přírody a bohaté kultury ale tenhle africký stát nemá mnoho jiných zdrojů, které by mohl využívat ke svému rozvoji. Nerostné bohatství je tu ve srovnání s jinými zeměmi malé. O tradici průmyslové výroby nebo obchodu se zde téměř nedá mluvit.

Po dlouhá léta tak etiopská federální vláda razí cestu, ve které má hrát rozmach zemědělství prim. Ve vládních strategiích a pětiletkách se opakovaně vynořují variace na plány zemědělského rozvoje. Je to ale paradoxně právě vysoký počet obyvatel živících se zemědělstvím, jenž rozvoj ekonomiky komplikuje. Plné žaludky tisíců lidí, kteří nemají jinou obživu než svoje pole, totiž nejde s rychlým rozvojem zemědělství dohromady. Konkurence farmářů je tak vysoká, že svoje výrobky nedokážou prodat. Neexistuje trh, na kterém by produkty mohli uplatnit – všichni se přeci živí zemědělstvím. A plné sýpky nejsou k ničemu, když obilí venkované nemají za co kupovat. Jedním možným řešením tohoto problému je takzvaná diverzifikace plodin, tedy pěstování nových odolných druhů, aby místní měli obživu po celý rok.

Malý krok vpřed = velká změna

Rozvoj moderního zemědělství tak musí jít ruku v ruce s projekty a vládními strategiemi, které se věnují právě drobným zemědělským komunitám. Těm komunitám, které nemohou ze dne na den odhodit motyku a sednout si do traktoru, nebo začít pracovat v továrně. Těm komunitám, které nepřeskočí přirozený vývoj. Musí zlepšovat svoje zemědělství postupně, stejně jako schopnost obchodovat a hledat si obživu v jiném sektoru.

Také projekty společnosti Člověk v tísni se zaměřují na zlepšení zemědělských postupů, infrastruktury, na udržitelné nakládání s přírodními zdroji. Stejně důležité je i zalesňování krajiny, předcházení erozi a ochrana půd. Ve školce rostou nové sazenice stromů na osazování zničené krajiny. Etiopští zemědělci by měli cítit odpovědnost za vlastní půdu, aby projekty byly udržitelné. I proto je nutná také osvěta.

Rozvojová spolupráce má smysl tam, kde může posunout místní farmáře o malý krok vpřed k jistějším zdrojům obživy. Drobní zemědělci mají jen velmi skromný majetek a i zdánlivě malá investice jim může pomoci. Změnu k lepšímu může znamenat motyka, lopata, kosa, úsporná kamna na dřevo nebo mlýn. A malá změna znásobená tisíckrát je nakonec změnou velkou. Koneckonců, týká se tu vlastně skoro všech.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 4/2011.


Nick Holmes, (CC BY-NC 2.0)

VŠE O BANÁNECH III.: Hledá se ideální banán

Oswaldova plantáž má šest hektarů. Na každém roste přibližně 1800 banánovníků. V dalším dílu seriálu vysvětluje, jak vypadá ideální banán.

 Carsten ten Brink (CC BY-NC-ND 2.0)

Kam nechodí lékař, tam chodí šaman

Trápí vás astma, rakovina, chcete mít štěstí v lásce, nebo naopak na někoho přivolat zlo? Stačí navštívit afrického šamana. Dokáže promlouvat s rostlinami a komunikací s duchy vyléčí nemoci způsobené zlými silami. Potkáte ho

foto: Tereza Hronová

Plané rostliny, neobjevené poklady pro každý jídelníček

V boji s podvýživou by mohly pomoci plané rostliny. Lidé na ně buď zapomněli, nebo je ještě nezačali jíst.

foto: M-kopa

Světlonoši v Africe

Dva ze tří Afričanů nemají zavedenou elektřinu. Keňská firma M-Kopa v nich nevidí chudáky, ale potenciální zákazníky.

foto: archiv ČvT

Mapa největších uprchlických táborů světa

Téměř 6x více lidí, než má Česká republika obyvatel – to je podle sčítání OSN současný počet lidí na útěku po celém světě. Asi 2 miliony z nich žijí v uprchlických táborech. Tady jsou největší z nich.

foto: Noel Rojo

VŠE O BANÁNECH II.: Kolumbijští pěstitelé chtějí prodávat ovoce přímo supermarketům

Dario Ramírez je zástupce kooperativy ASOOCOMAG, která sdružuje pět dalších asociací malých producentů banánů v kolumbijském regionu Magdalena. Jak funguje obchodní řetězec na kolumbijské straně?

foto: UNICEF

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

foto: Iva Zímová

Migrace a rozvoj jako spojené nádoby

Přesouvání obyvatel velmi úzce souvisí s rozvojem – pozitivně i negativně. Přináší peníze, ale také „odnáší“ vzdělané lidi.

FOTO: JEDEN SVĚT

Afghánský právní systém je slabý, lidé neznají svá práva

Jaké to je ocitnout se v síti afghánského právního systému, když obžaloby často nereflektují ani liberální ani tradiční výklad práva? Dánská režisérka Nicole Horanyi po dva roky sledovala práci americké právničky Kimberley Motley,

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz