Loading


Proč je tisíc motyk někdy lepší než jeden traktor?

Etiopský zemědělec, foto: Jan Svitálek

Jan Svitálek, časopis Rozvojovka 4/2011 | 23.07.2012

Téma: Zemědělství

Region: Afrika

Když se hovoří o obživě na africkém kontinentu, mluví se téměř automaticky o zemědělství. Ve většině rozvojových zemí, zvláště pak v těch afrických, čísla hovoří jasně. V zemědělství tu pracují vlastně téměř všichni.

Jinak tomu není ani v jižní Etiopii v okolí města Awassa. V této části země původní příroda, savany a lesy, téměř beze zbytku ustoupila hustě obydlené zemědělské krajině. Tu v současnosti využívají drobní farmáři a pastevci. Snaží se uživit sebe i svou rodinu. Počet lidí roste a pole se tak stále zmenšují. Lidé obdělávají už i půdu, o kterou by v minulosti nikdo nestál. Volné místo se hledá jen těžko, a tak se každý musí spokojit s tím, co má. A doufat.

Etiopie obecně patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa. Podle statistik tu žije pod hranicí chudoby 44 procent lidí. Celých 34 procent populace trpí podvýživou, nebo čelí pravidelnému nedostatku potravin. Typicky jsou nejohroženější obyvatelé hornatých venkovských oblastí, malí farmáři samozásobitelé a pastevecké komunity. Ti jsou nejvíce zranitelní především díky častým suchům, která postihují oblast. Jejich produktivita je velmi nízká a nejsou schopni zabezpečit základní životní potřeby. Chudí lidé z venkova čelí akutním nedostatkům v infrastruktuře, nevyjímaje přístup ke zdravotní péči, vzdělání, veterinárním zařízením a přístupu k nezávadné vodě. Zemědělství přitom představuje v Etiopii 47 procent hrubého domácího produktu a pracuje v něm 85 procent lidí.

Množství úrody závisí tedy do velké míry na rozmarech počasí, ale i a dostupnosti přírodních zdrojů. To co by Evropan považoval za samozřejmost, v Etiopii už tak jisté není. Lesy jsou téměř celé vykácené a spálené. Vrstva půdy, která se tvořila po staletí, ubývá. Dávno už není tak kvalitní. Příčina? Špatné využívání půdy i eroze. Obrovským problémem je i voda. Ta ve v těchto oblastech velmi vzácná. Není jí dost pro běžnou spotřebu, napájení dobytka, natož pak na zavlažování polí. Všechno na čem místní zemědělství tradičně stavělo, mizí.

Není tak divu, že se obyvatelé venkova dostávají do nejisté situace. Dopady špatných rozhodnutí tady totiž na sebe nenechají dlouho čekat a jsou tvrdé. V současné době tak celá třetina etiopských farmářů čelí pravidelně podvýživě. Některé části země letos postihl i hladomor. Kromě nedostatku zdravé stravy místní kvůli zničené přírodě ohrožuje chudoba, nemoci i konflikty. Otázky ekologie, zemědělství a hospodaření s  přírodními zdroji přestávají být tématem pro intelektuály, ale stávají se součástí každodennosti. V zemědělství totiž pracují vlastně téměř všichni.

Rozvoj proti rozvoji

Etiopie je země plná rozdílů. Krajina se mění téměř každých pár desítek kilometrů, stejně jako klima, kultura, náboženství, jazyk a také zemědělství. Kromě přírody a bohaté kultury ale tenhle africký stát nemá mnoho jiných zdrojů, které by mohl využívat ke svému rozvoji. Nerostné bohatství je tu ve srovnání s jinými zeměmi malé. O tradici průmyslové výroby nebo obchodu se zde téměř nedá mluvit.

Po dlouhá léta tak etiopská federální vláda razí cestu, ve které má hrát rozmach zemědělství prim. Ve vládních strategiích a pětiletkách se opakovaně vynořují variace na plány zemědělského rozvoje. Je to ale paradoxně právě vysoký počet obyvatel živících se zemědělstvím, jenž rozvoj ekonomiky komplikuje. Plné žaludky tisíců lidí, kteří nemají jinou obživu než svoje pole, totiž nejde s rychlým rozvojem zemědělství dohromady. Konkurence farmářů je tak vysoká, že svoje výrobky nedokážou prodat. Neexistuje trh, na kterém by produkty mohli uplatnit – všichni se přeci živí zemědělstvím. A plné sýpky nejsou k ničemu, když obilí venkované nemají za co kupovat. Jedním možným řešením tohoto problému je takzvaná diverzifikace plodin, tedy pěstování nových odolných druhů, aby místní měli obživu po celý rok.

Malý krok vpřed = velká změna

Rozvoj moderního zemědělství tak musí jít ruku v ruce s projekty a vládními strategiemi, které se věnují právě drobným zemědělským komunitám. Těm komunitám, které nemohou ze dne na den odhodit motyku a sednout si do traktoru, nebo začít pracovat v továrně. Těm komunitám, které nepřeskočí přirozený vývoj. Musí zlepšovat svoje zemědělství postupně, stejně jako schopnost obchodovat a hledat si obživu v jiném sektoru.

Také projekty společnosti Člověk v tísni se zaměřují na zlepšení zemědělských postupů, infrastruktury, na udržitelné nakládání s přírodními zdroji. Stejně důležité je i zalesňování krajiny, předcházení erozi a ochrana půd. Ve školce rostou nové sazenice stromů na osazování zničené krajiny. Etiopští zemědělci by měli cítit odpovědnost za vlastní půdu, aby projekty byly udržitelné. I proto je nutná také osvěta.

Rozvojová spolupráce má smysl tam, kde může posunout místní farmáře o malý krok vpřed k jistějším zdrojům obživy. Drobní zemědělci mají jen velmi skromný majetek a i zdánlivě malá investice jim může pomoci. Změnu k lepšímu může znamenat motyka, lopata, kosa, úsporná kamna na dřevo nebo mlýn. A malá změna znásobená tisíckrát je nakonec změnou velkou. Koneckonců, týká se tu vlastně skoro všech.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 4/2011.


flickr

Nobelova cena za mír může pomoci v boji s dětskou prací

Indie a Pákistán patří k zemím, kde pracuje nejvíce dětí na úkor školní docházky. Navíc patří mezi nejchudší země kontinentu. Právě sem letos putuje Nobelova cena za mír.

foto: Pro-Contact

CIMRMAN pomáhající

Český velikán Jára Cimrman byl v minulosti nedoceněn, a to navzdory své genialitě, respektive tvůrců své osoby. Jeho přínos měl vždy sloužit celému lidstvu, nejen lidem v jeho milované domovině.

24 hodin českého lékaře v Afghánistánu

Ráno vstanu v 6:30. Moc se mi nechce z teplé postele, v noci začala být zima. Spím tady pod takovým zvláštním, těžkým kobercem. Polštář se nedá zmlátit, tak mě bolí za krkem.

foto: Tereza Hronová

Tři roky, které mění svět

Výživa v prvních 1000 dnech života – od početí do dvou let dítěte – nevratně rozhoduje o budoucnosti. Dobře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí a pak i hledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých

Dvě miliardy lidí ohrožuje skrytý hlad, varují odborníci v nové studii

Od roku 1990 se ve 26 zemích světa snížil počet hladovějících o více než polovinu. Přesto dnes asi dvě miliardy lidí trpí tzv. skrytým hladem, tedy nedostatkem vitamínů, minerálů a stopových prvků. Ten ohrožuje nejen chudé země,

foto: Jiří Pasz

Proč 1000 dní rozhoduje? Čtěte v nové příloze!

Co je tisíc dní proti věčnosti? Nic. A právě tyto zhruba tři roky v životě každého člověka dokážou změnit svět. Jak? To si můžete přečíst v nové příloze, která vyšla 13. října v MF DNES.

flickr.com

Debata - Občan a spotřebitel: Můžeme měnit rozvojový svět? (ZÁZNAM)

Máme možnost svým chováním ovlivňovat životy lidí v rozvojových zemích? Jakou moc máme jako spotřebitelé a občani? Pomůže opravdu někomu na globálním Jihu to, že omezíme konzumaci masa nebo plýtvání jídlem?

foto: Harry Freeland

VRAŽDÍ NÁS kvůli pověrám a chamtivosti

„Narodil jsem se jako jeho 35. dítě a narodil jsem se bílý. Jako jediný,“ vypráví muž, který mhouří červené oči. Tanzanec Josephat Torner (45) to nikdy neměl jednoduché, přesto vystudoval práva a dnes bojuje proti vraždám a diskriminaci

foto: Magdalena Vaculčiaková

Jak se žije v kambodžském slumu

Plechové domečky, jeden vedle druhého. Mezi nimi jsou uličky akorát pro proklouznutí dětí, které tady běhají bosky. Odpadky, špinavá voda, bláto, všechno se míchá v jeden veliký nepořádek.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz