Loading


Proč je tisíc motyk někdy lepší než jeden traktor?

Etiopský zemědělec, foto: Jan Svitálek

Jan Svitálek, časopis Rozvojovka 4/2011 | 23.07.2012

Téma: Zemědělství

Region: Afrika

Když se hovoří o obživě na africkém kontinentu, mluví se téměř automaticky o zemědělství. Ve většině rozvojových zemí, zvláště pak v těch afrických, čísla hovoří jasně. V zemědělství tu pracují vlastně téměř všichni.

Jinak tomu není ani v jižní Etiopii v okolí města Awassa. V této části země původní příroda, savany a lesy, téměř beze zbytku ustoupila hustě obydlené zemědělské krajině. Tu v současnosti využívají drobní farmáři a pastevci. Snaží se uživit sebe i svou rodinu. Počet lidí roste a pole se tak stále zmenšují. Lidé obdělávají už i půdu, o kterou by v minulosti nikdo nestál. Volné místo se hledá jen těžko, a tak se každý musí spokojit s tím, co má. A doufat.

Etiopie obecně patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa. Podle statistik tu žije pod hranicí chudoby 44 procent lidí. Celých 34 procent populace trpí podvýživou, nebo čelí pravidelnému nedostatku potravin. Typicky jsou nejohroženější obyvatelé hornatých venkovských oblastí, malí farmáři samozásobitelé a pastevecké komunity. Ti jsou nejvíce zranitelní především díky častým suchům, která postihují oblast. Jejich produktivita je velmi nízká a nejsou schopni zabezpečit základní životní potřeby. Chudí lidé z venkova čelí akutním nedostatkům v infrastruktuře, nevyjímaje přístup ke zdravotní péči, vzdělání, veterinárním zařízením a přístupu k nezávadné vodě. Zemědělství přitom představuje v Etiopii 47 procent hrubého domácího produktu a pracuje v něm 85 procent lidí.

Množství úrody závisí tedy do velké míry na rozmarech počasí, ale i a dostupnosti přírodních zdrojů. To co by Evropan považoval za samozřejmost, v Etiopii už tak jisté není. Lesy jsou téměř celé vykácené a spálené. Vrstva půdy, která se tvořila po staletí, ubývá. Dávno už není tak kvalitní. Příčina? Špatné využívání půdy i eroze. Obrovským problémem je i voda. Ta ve v těchto oblastech velmi vzácná. Není jí dost pro běžnou spotřebu, napájení dobytka, natož pak na zavlažování polí. Všechno na čem místní zemědělství tradičně stavělo, mizí.

Není tak divu, že se obyvatelé venkova dostávají do nejisté situace. Dopady špatných rozhodnutí tady totiž na sebe nenechají dlouho čekat a jsou tvrdé. V současné době tak celá třetina etiopských farmářů čelí pravidelně podvýživě. Některé části země letos postihl i hladomor. Kromě nedostatku zdravé stravy místní kvůli zničené přírodě ohrožuje chudoba, nemoci i konflikty. Otázky ekologie, zemědělství a hospodaření s  přírodními zdroji přestávají být tématem pro intelektuály, ale stávají se součástí každodennosti. V zemědělství totiž pracují vlastně téměř všichni.

Rozvoj proti rozvoji

Etiopie je země plná rozdílů. Krajina se mění téměř každých pár desítek kilometrů, stejně jako klima, kultura, náboženství, jazyk a také zemědělství. Kromě přírody a bohaté kultury ale tenhle africký stát nemá mnoho jiných zdrojů, které by mohl využívat ke svému rozvoji. Nerostné bohatství je tu ve srovnání s jinými zeměmi malé. O tradici průmyslové výroby nebo obchodu se zde téměř nedá mluvit.

Po dlouhá léta tak etiopská federální vláda razí cestu, ve které má hrát rozmach zemědělství prim. Ve vládních strategiích a pětiletkách se opakovaně vynořují variace na plány zemědělského rozvoje. Je to ale paradoxně právě vysoký počet obyvatel živících se zemědělstvím, jenž rozvoj ekonomiky komplikuje. Plné žaludky tisíců lidí, kteří nemají jinou obživu než svoje pole, totiž nejde s rychlým rozvojem zemědělství dohromady. Konkurence farmářů je tak vysoká, že svoje výrobky nedokážou prodat. Neexistuje trh, na kterém by produkty mohli uplatnit – všichni se přeci živí zemědělstvím. A plné sýpky nejsou k ničemu, když obilí venkované nemají za co kupovat. Jedním možným řešením tohoto problému je takzvaná diverzifikace plodin, tedy pěstování nových odolných druhů, aby místní měli obživu po celý rok.

Malý krok vpřed = velká změna

Rozvoj moderního zemědělství tak musí jít ruku v ruce s projekty a vládními strategiemi, které se věnují právě drobným zemědělským komunitám. Těm komunitám, které nemohou ze dne na den odhodit motyku a sednout si do traktoru, nebo začít pracovat v továrně. Těm komunitám, které nepřeskočí přirozený vývoj. Musí zlepšovat svoje zemědělství postupně, stejně jako schopnost obchodovat a hledat si obživu v jiném sektoru.

Také projekty společnosti Člověk v tísni se zaměřují na zlepšení zemědělských postupů, infrastruktury, na udržitelné nakládání s přírodními zdroji. Stejně důležité je i zalesňování krajiny, předcházení erozi a ochrana půd. Ve školce rostou nové sazenice stromů na osazování zničené krajiny. Etiopští zemědělci by měli cítit odpovědnost za vlastní půdu, aby projekty byly udržitelné. I proto je nutná také osvěta.

Rozvojová spolupráce má smysl tam, kde může posunout místní farmáře o malý krok vpřed k jistějším zdrojům obživy. Drobní zemědělci mají jen velmi skromný majetek a i zdánlivě malá investice jim může pomoci. Změnu k lepšímu může znamenat motyka, lopata, kosa, úsporná kamna na dřevo nebo mlýn. A malá změna znásobená tisíckrát je nakonec změnou velkou. Koneckonců, týká se tu vlastně skoro všech.

Článek vyšel v časopise Rozvojovka 4/2011.


 klndonnelly (CC BY 2.0)

Mikrofinanční instituce pomáhají migrantům vracet peníze do zemí původu

Remitence, tedy peníze, které posílají ekonomičtí migranti domů rodinám, bývají jedním z nejdůležitějších zdrojů financí v chudých zemích. Často jsou tyto částky mnohem vyšší než rozpočty na zahraniční rozvojovou spolupráci.

 Stewart Long (CC BY 2.0)

Chudinské čtvrti mapují balóny

V dějinách kartografie byly mapy využívány k ovládnutí měst, států či celých národů, k podpoře koloniálních projektů a k plánování vojenských operací. Podobně jako zbraně a vojenské lodě, sloužily k upevňování moci.

foto:  ILO in Asia and the Pacific (CC BY-ND 2.0)

Zákon proti dětské práci v Indii naopak legalizuje zaměstnávání dětí

Indický parlament schválil zákon, který může zhoršit už tak špatnou situaci s dětskou prací. Jeho deklarovaným cílem je přitom naopak posílit ochranu dětí. Legalizuje práci v době po vyučování. Indie čelí kritice OSN i neziskových

ČvT

Přes 24 000 burundských uprchlíků v DR Kongo žije stále ve strachu

Východoafrické Burundi bylo spolu se Sýrií, Afghánistánem a Jižním Súdánem hlavním zdrojem exodu uprchlíků v loňském roce. Statisíce obyvatel Burundi uprchly před násilím po loňských prezidentských volbách i do DR Kongo, které

UKONČENO: Soutěž o trička Rozvojovky!

Soutěžte o nová biotrička od Rozvojovky ve třech různých designech! Stačí odpovědět správně na tři otázky. Vylosujeme 10 výherců.

Flickr (CC BY 2.0)

Svatby v současné Indii ovlivňují tradice i západní trendy

Indické zvyky a tradice se prolínají s novodobými západními kulturními trendy a tak není divu, že na manželství v Indii je možno pohlížet jako na mozaiku protichůdných tradic.

Socialdemokraterna i Stockholm (CC BY-NC-ND 2.0)

Z eritrejského dětského vojáka švédským poslancem

Když se Eritrea v roce 1993 oficiálně osamostatnila od Etiopie, vyhrotil se tím třicetiletý boj za svobodu. Málokdo o něm ví více než Arhe Hamednaca (62).

Bylinnými mastičkami proti chudobě a domácímu násilí

Češi podporují v africké Angole skupinu žen, které vyrábí léčivé masti na bolesti svalů i popáleniny. Pomáhají jim vydělat si peníze a získat nezávislost.

Česká zdravotní sestra: porodnice na Zanzibaru byla šok

Soňa Illíková z Opavy pracuje jako zdravotní sestra. Měla možnost navštívit na Zanzibaru jednu z porodnic. Jak na ni zdravotnictví v této africké zemi zapůsobilo?

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz