Zapojte se
Loading


Jak vylepšit svět za 75 miliard dolarů

 Kdyby se 75 mld. dolarů - což je jen o 15 % více než současné výdaje na pomoc - vynaložilo chytře,

20.07.2012
Bjorn Lomborg, 24.5.2012, Hospodářské noviny

Téma: Zdraví, Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu, Situace v rozvojových zemích

Region: Regionálně nezařazené

Kdybyste měli k dispozici 75 miliard dolarů, které byste mohli utratit během příštích čtyř let, a vaším cílem by bylo zvýšení lidského blahobytu zejména v rozvojovém světě, jak byste mohli získat za své peníze největší možný efekt?

Tuto otázku jsem položil panelu pěti špičkových ekonomů včetně čtyř nositelů Nobelovy ceny v rámci projektu Kodaňský konsenzus 2012. Členové panelu byli vybráni díky svým zkušenostem s prioritizací a schopnosti využívat ekonomické principy ke srovnání s politickými rozhodnutími.

Během posledního roku pak více než 50 ekonomů připravovalo výzkum téměř 40 investičních návrhů v nejrůznějších oblastech, od ozbrojených konfliktů a přírodních katastrof až po hlad, školství a globální oteplování. Týmy, které rozpracovávaly určitou studii, identifikovaly náklady a přínosy nejchytřejších způsobů, jak v dané oblasti utratit peníze. Počátkem května mnohé z nich odcestovaly do Dánska, aby přesvědčily expertní panel o síle svých investičních návrhů. Závěry panelu prozrazují, že kdyby se oněch 75 miliard dolarů - což je jen o 15 % více, než kolik činí současné výdaje na pomoc - vynaložilo chytře, mohlo by urazit dlouhou cestu při řešení mnoha světových problémů.

Zdravější a vzdělanější děti

Podle panelu by zdaleka nejvýznamnější investicí bylo zesílení boje proti podvýživě. Nový výzkum, který pro projekt uskutečnili John Hoddinott z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky a Peter Orazem z Iowské státní univerzity, se zaměřuje na investici ve výši 3 miliardy dolarů ročně. Za tuto částku by se dal nakoupit balík intervencí včetně poskytování mikronutrientů, doplňkových potravin, léčby cizopasníků a průjmových onemocnění nebo programů zaměřených na změnu chování, což by dohromady snížilo chronickou podvýživu v rozvojových zemích o 36 %

Celkově by taková investice pomohla více než 100 milionům dětí začít život bez zakrnělého růstu či špatné výživy. A rozsáhlý výzkum dnes navíc ukazuje, že by jim tyto intervence vydržely na celý život: jejich těla a svaly by rostly rychleji, zlepšila by se jejich schopnost poznávat a ve škole by dávaly větší pozor (a trávily tam více času). Studie ukazují, že ještě po několika desetiletích by tyto děti byly výkonnější, vydělávaly víc peněz, měly méně potomků a pohybovaly se po blahodárné spirále překotného rozvoje.
Když požádáte některé z nejlepších mozků světa, aby nalezly způsob, jak získat za málo peněz maximum muziky, vystoupí podobné příležitosti velmi ostře do popředí. Poskytování mikronutrientů je zřídkakdy oslavováno, ale dokáže změnit svět.

Podobně by už pouhých 300 milionů dolarů zabránilo úmrtím 300 000 dětí, kdyby se v rámci boje proti malárii použily na posílení finančního mechanismu Globálního fondu pro zprostředkování dostupných léčiv, který zlevňuje kombinovanou léčbu pro chudé země. V ekonomickém vyjádření je přínos 35krát vyšší než náklady - a to i bez ohledu na fakt, že tento přístup zabezpečuje náš nejúčinnější lék na malárii proti budoucí rezistenci. Dárci budou v letošním roce rozhodovat, zda tuto zprostředkovatelskou činnost obnoví. Nálezy panelu by je měly pomoci přesvědčit, aby tak učinili.

Za podobnou částku by se mohlo 300 milionů dětí zbavit parazitů. Kdyby se nemusely dělit o jídlo s parazity ve střevech, byly by čilejší, trávily by víc času ve škole a vyrůstaly by ve výkonnější dospělé.
Rozšíření léčby proti tuberkulóze a plošná imunizace dětí, to jsou další dvě investice do zdraví, které expertní panel schvaluje. Podobně i navýšení ročních výdajů na vývoj vakcíny proti HIV/AIDS o 100 milionů dolarů by do budoucna přineslo značný užitek.

Klimatické změny a katastrofy

Protože lidé v rozvojovém světě žijí déle, stále ve větší míře trpí chronickými nemocemi; plná polovina všech úmrtí v zemích třetího světa bude v letošním roce zapříčiněna chronickými chorobami. Panel v této souvislosti shledává, že investice pouhých 122 milionů dolarů by mohla zajistit úplné pokrytí vakcínou proti hepatitidě B, a zabránit tak přibližně 150 000 úmrtí na tuto chorobu ročně. Zajištění levných léků na akutní srdeční záchvaty pro rozvojové země by pak přišlo na pouhých 200 milionů dolarů a zabránilo by 300 000 úmrtí.

Zjištění expertního panelu ukazují na naléhavou potřebu investic ve výši zhruba dvou miliard dolarů ročně do výzkumu a vývoje zaměřeného na zvýšení zemědělské výkonnosti. Nejenže by se tím snížil počet hladovějících lidí, protože by se zvýšila produkce potravin a klesly jejich ceny, ale zároveň by se tím chránila biodiverzita, poněvadž vyšší výnosy by znamenaly méně odlesňování. To by zase pomohlo v boji proti klimatickým změnám, protože lesy vážou uhlík.

Pokud jde o klimatické změny, experti doporučují vynaložení malé částky - zhruba jedné miliardy dolarů - na prověření možnosti ochlazovat planetu prostřednictvím geoinženýrských řešení. Umožnilo by nám to lépe pochopit rizika, náklady a přínosy této technologie. Výzkum by nám navíc mohl poskytnout levnou a účinnou pojistku proti globálnímu oteplování. Další investiční prioritou je zřizování účinných systémů včasného varování v případě přírodních katastrof v rozvojových zemích. Za méně než miliardu dolarů ročně by to zmírnilo přímé i dlouhodobé ekonomické škody, přičemž přínosy by potenciálně mohly dosáhnout zhruba 35 miliard dolarů ročně.

Rozpočet ve výši 75 miliard dolarů, stanovený pro projekt Kodaňského konsenzu, je dostatečně velký, aby něco skutečně změnil, ale dostatečně malý, abychom museli - stejně jako v reálném světě - vybírat ty projekty, které dokážou zajistit největší užitek. Seznam expertního panelu nám ukazuje, že existuje mnoho chytrých řešení, která čekají na zavedení do praxe.

***

O autorovi| Bjorn Lomborg, autori@economia.cz

Autor je ředitelem Centra Kodaňského konsenzu a mimořádným profesorem Kodaňské obchodní fakulty.


Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Začátkem listopadu se na billboardech v Praze, Brně a v Ostravě objevily ručně psané vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny a dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Díky kampani www.cesidekujem.cz

foto: autorka

Švadlena Loveness dává dívkám možnost chodit do školy

Žena v barevných zdobených šatech sedí u šicího stroje obklopená hromadami afrických látek. Ač se to nezdá, švadlena Loveness Zulu (45) právě zachraňuje budoucnost dívkám z města Kasama na severu Zambie.

Foto: Jiří Pasz

Skejt jako symbol svobody

Skateboarding zažívá v Rangúnu boom. Pro mladou generaci je jedním ze symbolů nové cesty k demokracii a propojení se světem.

UNwomen(CC BY-NC-ND 2.0)

Žena, která zabránila stovkám dětských svateb

V Malawi je asi polovina dívek provdána před osmnáctými narozeninami. Mnohé z nich ještě jako děti otěhotní. Starostka Theresa Kachindamoto se to snaží změnit.

Domaci_pracovnici_Foto: Ferry Latief

Evropské obuvnické značky šijí v Indonésii

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot.

DFID - UK Department for International

15 milionů dětských nevěst na prodej

Sadia z Bangladéše chodila ráda do školy a snila o tom, že bude učitelka matematiky. V osmé třídě ale musela školní lavici opustit. Je jí šestnáct let a před osmi měsíci porodila dceru. Už je to dva roky, co se vdávala.

Archiv ČvT

Ráj na zemi. Ale jen na první pohled

Filipíny patří k zemím, které nejvíc ohrožují klimatické změny. Některé z asi sedmi tisíc ostrovů zřejmě zmizí pod hladinou moře. Zemi drancují tajfuny i sucha. Češi proto pomáhají místním najít způsob obživy. Lidé tak začali

Balík do každé mongolské jurty i do poslední chýše v africkém slumu

Nové technologie mění poštu v rozvojovém světě. Dnes každý obyvatel západoafrického Pobřeží slonoviny a východoasijského Mongolska bude moci dostat zásilku, ač jeho bydliště doposud žádnou klasickou adresu nemělo. Postačí místo

foto: Petr Štefan

Žiji tady a teď, říká finanční manažer mise v Barmě

Ekonom Jiří Bednář (37) z Brna pracoval v prestižní auditorské firmě nebo pro vlastníka černouhelných dolů. Pak se rozhodl přehodnotit svůj život a vyrazil na misi společnosti Člověk v tísni v Barmě.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 3/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM