Loading


Šance v Indii: zdravotnictví a nové technologie

Indka, ilustrační foto: flickr.com

Lucie Hrdličková,22.5.12, Hospodářské noviny | 11.07.2012

Téma: Světová politika a obchod v rozvojovém kontextu

Region: Asie

Podnikání v zemi s miliardou obyvatel Indie láká investory na rychlý růst a rozrůstající se střední vrstvu, která disponuje kupní sílou odhadovanou na 400 mld. dolarů

Metropole Bengalúr na jihu Indie se za posledních pět let změnila v technologické a obchodní centrum přezdívané tropické Silicon Valley. Ve třetím největším městě miliardové Indie jsou vývojová centra obřích západních firem jako Intel, Cisco či General Motors. Vedle nich se tyčí supermoderní pobočky známých firem Dell, Oracle či IBM. A nejen to – mezi nimi v ulicích prosvítají také výrazné reklamy na české značky Baťa, Škoda či Tatra.

Stopy opožděné globalizace jsou patrné i v dalších metropolích, jako je Dillí, Kalkata a jižněji položený Chennai či Pune. Všechna střediska zažívají záplavu zahraničních investorů.„Přísun investic ze zahraničí do Indie se meziročně zvýšil o 55 procent,“ přibližuje situaci indický velvyslanec v Česku Venkatesan Ashok. Do Indie přiteklo za období duben 2011 – únor 2012 podle indického ministerstva průmyslu na 28,4 miliardy dolarů. Největší objem investic přitom proudil do služeb (zhruba pět miliard dolarů), farmaceutického průmyslu (3,21 mld. dolarů) a telekomunikací (1,99 mld. dolarů).

Všechny společnosti se do Indie vypravují se stejným cílem – využít tamní rychle se rozvíjející obrovský trh v době, kdy západní trhy sužuje nejistota. Svádí je k tomu dva klíčové faktory: indický HDP, který loni rostl téměř sedmiprocentním tempem, a obrovská kupní síla a stále rostoucí spotřeba početné střední třídy. Ta čítá přes 400 milionů lidí. Šance je zejména v technologiích Spektrum oblastí, kde mohou západní firmy – včetně těch českých – v Indii vytěžit podnikatelskou příležitost, je různorodé. V tradičních odvětvích, jako je strojírenství, automobilový, těžký průmysl a energetika, jsou Češi v Indii již zaběhlí. Dobré jméno tu mají už roky mimo jiné produkty sdružené pod značkou Škoda. Indům jsou dobře známé vozy mladoboleslavské automobilky, turbíny a turbosoustrojí z dílny plzeňské firmy Škoda Power. Historicky nejznámějšími značkami jsou pak Baťa, Jawa, Tatra či Zetor.

V současnosti se však do popředí dostávají zcela jiné obory. K obrovským obchodům v řádu bilionů korun se podle agentury Czechtrade schyluje zejména v nanotechnologiích, biotechnologiích, potravinářském průmyslu a zdravotnictví. Zdravotnictví je oblastí, která se v Indii rozvíjí obrovskou rychlostí. Ze země se v posledních letech stal ráj zdravotnické turistiky. Přibývá tu proto množství malých, převážně soukromých nemocnic, které poptávají vysoce sofistikované přístroje a zařízení.
„V Indii nám narůstá počet zakázek,“ potvrzuje Jan Horák, obchodní ředitel české firmy Linet, vyrábějící sofistikovanou zdravotnickou techniku, která v zemi uzavřela první významný kontrakt v hodnotě zhruba jednoho milionu eur na konci loňského roku.

„V zemi vznikají takzvaná clinical cities s velkou kapacitou lůžek, která vyrábíme,“ říká Horák. Ten zmiňuje jako další výhodu skutečnost, že v Indii je stále ještě prostor pro vychovávání zákazníka a takzvanou edukaci trhu. „Místní firmy z oboru nedokážou vyrobit techniku v takové kvalitě,“ dodává.
K úspěchu je nutná trpělivost Jiný český výrobce zdravotnické techniky působící v Indii, firma SMT, zdůrazňuje, že úspěch na indickém trhu je podmíněn vytrvalostí a přítomností v terénu. Pět až deset let je podle již zajetých firem běžná doba, kterou je třeba začátkům podnikání v Indii obětovat. Automobilka Škoda vstoupila spolu s mateřskou společností Volkswagen na indický trh již v roce 1999. Boom přitom v Indii zažívá teprve v posledních dvou letech, zato však může hovořit o skokovém růstu.

Automobilce se v Indii povedlo v loňském roce prodat 30 tisíc aut, což představuje meziroční nárůst o 50 procent. Pro srovnání, prodeje automobilky v Číně se ve stejném období meziročně zvedly o 22 procent.
I Škoda potvrzuje, že v Indii je třeba vyjít vstříc lokálním požadavkům a vychovat si svůj nový trh. V loňském roce tu tak automobilka začala prodávat nový model Škoda Rapid, speciálně vyvinutý pro Indii (vůz se liší od toho, který bude letos představen u nás). A sklízí s ním úspěch. České vozy tu obecně platí za luxusní značku – třeba model Škoda Octavia je vozem manažerů a vysokých politiků, kteří se v českých vozech nechávají vozit svými řidiči. Je také častým svatebním darem.

„Automobilový průmysl zažívá obrovský růst,“ potvrzuje indický velvyslanec Ashok. Indický trh má i své nešvary Na tento trend se váže další investiční příležitost a tou je rozvoj infrastruktury. Jak střední třída bohatne, přesedá z kol na motorky a z motorek na automobily a indické silnice přestávají tento nápor zvládat. Podle indického velvyslance proto plánuje indická vláda investovat do roku 2015 celý bilion dolarů do rozvoje infrastruktury.

Ostřílení zahraniční podnikatelé v Indii nicméně upozorňují, že není příliš velká šance v zemi dosáhnout na veřejné zakázky. Naráží tím na korupci a byrokracii. „Když se společnost uchází o státní zakázky, je byrokracie veliká,“ upozorňuje generální ředitel skupiny ČKD GROUP Jan Musil. „Česká byrokracie jako pohrobek Rakouska Uherska je neúměrná, ovšem indická byrokracie je zničující,“ tvrdí generální ředitel společnosti Wikov Industry Antonín Růžička. Zástupci Škody Auto dokonce připouštějí, že se v Indii museli bránit také korupčním návrhům.

***

Česká stopa v Indii

Baťa

V zemi od roku: 1931 Dnešní kožedělné podniky firmy jsou v Bangalore (Karnataka), Bataganji (Patna, Bihar), Hosuru (Dharmapuri, Tamilnadu) a v Batanagaru (North 24 Parganas, West Bengal). Gumové a textilní boty produkuje ve Faridabadu (Haryana) a v Mokamehghatu (Patna, Bihar) vyrábí kůže. Město Batanagar vybudovaly a celé roky udržovaly generace baťovců.

Jawa

V zemi od roku: 1966 Společnost Ideal Jawa Limited rozjela v Indii licenční výrobu motocyklů Jawa 250. Když licence Čechům vypršela, pokračovali Indové ve výrobě dál pod značkou Yezdi. Název prý pochází od českého mechanika, který dokončoval sestrojení vůbec prvního stroje v Indii a vítězoslavně u toho zvolal „jezdí!“. V Indii se ročně vyrábělo 30 tisíc Jaw. Výroba byla ukončena v roce 1998 kvůli zastaralosti a problémům s emisemi dvoutaktních motorů.

Tatra

V zemi od roku: 1986 Indie začala kopřivnické stroje odkupovat v 80. letech. Na začátku nového tisíciletí své působení posílila významnými kontrakty. V roce 2002 získala od indické vlády zakázku na dodávku 1070 vozů pro armádní použití. V roce 2006 další kontrakt na dodávku nákladních aut za 2,6 miliardy. Letos však odebírání tatrovek provází korupční skandál. Velitel indické armády V.

K. Singh obvinil indického lobbistu Tédžindera Singha, že mu v minulosti nabídl úplatek 140 milionů rupií (50,8 milionu korun) za nákup 600 tatrovek.

Škoda Power V zemi od roku: 2005 Výrobce parních turbín působí v Indii sedm let. Hned v roce 2006 získala společnost zakázku ve výši 141,5 milionu korun na dodání turbosoustrojí pro ocelárnu v indickém Bakaru.

Škoda Auto

V zemi od roku: 1999 Škoda auto začala vyrábět v závodě v indickém Aurangabádu v roce 2004. Zde se dnes dělají modely Superb, Octavia/Laura a Yeti. Mateřský koncern Volkswagen otevřel před třemi lety závod v Púně. Zde jsou vyráběny vozy VW i škodovky – mimo jiné Fabie a nově Škoda Rapid – auto speciálně vyvinuté pro indický trh.


foto: Mária Martiniaková

Rwanda? To je sopka ucpaná špuntem. Výbuch hrozí stále

Mluvit o etniku je ve Rwandě i dvacet let po genocidě tabu, říká nizozemský dokumentarista Joris Postema, jenž přibližuje vztahy mezi etniky ve východoafrické zemi prostřednictvím filmu o fotbalovém klubu. Lidé se bojí státní perzekuce

foto: lenka Sobotová

Šance pro Ciudad Juaréz

Ciudad Juaréz na pověstné hranici Mexika a USA je známé kvůli vraždám, násilí a nakro-válkám.

foto: JAN SCHEJBAL, HN

Žiju v Malawi. Ale kde jsem doma?

Poprvé přijela Tereza Mirovičová do Malawi jen na pár měsíců – a jako dobrovolnice velké humanitární organizace. Dnes tam žije, řídí na místní poměry zcela neobvyklé mateřské školy a zušlechťuje ještě nebývalejším způsobem

Férové nápoje s nulovým obsahem dětské práce

Dětská práce v zemědělství je stále více než aktuální téma. Najdeme ji v ranním šálku kávy, čaje i kakaa. Řešením může být i nakupování výrobků se známkou Fairtrade.

foto:wikimedia

Nové hospodářské zvíře: šváb

Hranatá betonová budova v čínském městě Ťi-nan bývala původně drůbežárnou, ale v současnosti se tu pěstuje naprosto odlišný druh hospodářského zvířete – miliony švábů.

Mongolsko: Dvakrát měř a jednou řež

Měření je samozřejmou součástí našeho života. Natolik samozřejmou, že může být obtížné si všimnout, že měříme stavby, prkna, kávu, rychlost, krev, léky, potraviny, vodu, vzduch, světlo, pneumatiky, zásilky, palivo, suroviny

Loví nás jako divou zvěř a sekají nám údy, popisuje albín z Tanzanie

Mnozí Tanzánci pod vlivem místních šamanů věří, že jim části těl albínů přinesou bohatství a štěstí.

Kongo: Tomáš Kubeš

Naděje pro tropy – rodí se první vakcína proti malárii

Na tuhle zprávu dlouho čekali hlavně obyvatelé tropických a subtropických oblastí, ale i všichni turisté, kteří míří do oblastí s rizikem onemocnění malárií.

Česká pomoc v africké Zambii

Tereza Hronová a Marie Horková z neziskové organizace Člověk v tísni se vydaly do jihoafrické Zambie. Hledaly tu Čechy a Češky, kteří se rozhodli odjet do Afriky, aby pomáhali dětem i dospělým.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2013

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz