Loading


Nedostatek jídla může způsobit větší sociální nepokoje než v arabském světě

Kongo, ilustrační foto:M.Kutilová

Glopolis/Varianty, 25.6.2012 | 03.07.2012

Téma: Rozvojové cíle tisíciletí | Zdraví | Zemědělství | Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Jedním z rozvojových cílů tisíciletí je snížit do roku 2015 podíl hladovějících lidí ve světě na polovinu. Aby mohl být cíl splněn, je nutná nejen dostupnost potravin v problematických oblastech, ale především je nezbytné umožnit jejich obyvatelům přístup k těmto potravinám. Dalším důležitým faktorem je také kvalita potravin. Tyto tři předpoklady zahrnuje pojem potravinová bezpečnost, o které jsme si povídali s expertkou na danou problematiku Janou Klápovou.

Vloni proběhla na východě Afriky v důsledku sucha potravinová krize, která zasáhla více než 13 milionů obyvatel. Od té doby se ale média umlčela. Které oblasti jsou v současné době nejvíce ohroženy?

Situace se nadále zhoršuje například v Súdánu, kde probíhají střety mezi súdánskou vládou a nově vzniklým Jižním Súdánem. Začíná se také mluvit o možné potravinové krizi v západní Africe, kde je v současnosti hladem ohroženo na 15 milionů obyvatel. V Nigeru, Čadu a Gambii se jedná zhruba o třetinu populace. V Mali probíhal na začátku letošního roku konflikt mezi centrální vládou a Touaregy, bojujícími za nezávislost. Během pouhých tří měsíců bylo z domovů vyhnáno na 200 tisíc lidí, jejichž potravinová bezpečnost je nyní významně ohrožena. Celkově jsou v Mali ohroženy 3 miliony obyvatel.

Čím je nedostatek potravin v Subsaharské Africe způsoben?

Je třeba si uvědomit, že hlad často nebývá způsoben nedostatkem potravin. Bylo dokázáno, že první složka potravinové bezpečnosti, tedy dostupnost potravin na daném území, je obvykle zajištěna i v dobách hladomoru. Problematická bývá druhá složka potravinové bezpečnosti, a to přístup určité části populace k těmto potravinám. Pokud se vrátíme k loňské krizi ve východní Africe, musíme říci, že zde opravdu panoval vážný nedostatek potravin. Jeho příčinou nebyly jen zhoršené klimatické podmínky, ale především špatně fungující trhy a nestabilní vnitropolitická situace některých států. To byl také jeden z důvodů, proč oblast nejvíce postižená hladomorem končila na hranicích Somálska. Na mezinárodní úrovni lze příčiny hledat ve světovém tržním systému, který v mnoha ohledech zvýhodňuje bohaté země a nepřeje nejchudším obyvatelům světa – drobným zemědělcům v rozvojových zemích.

Co dělají vyspělé státy pro to, aby se situace zlepšila?

Během loňska se navýšily prostředky na humanitární pomoc v subsaharské Africe, což ale nemůže být považováno za samospásné řešení.. Humanitární pomoc je v době krize zásadní pro záchranu životů, z dlouhodobého hlediska by ale neměla být jediným, ani hlavním prostředkem ke změně k lepšímu. Je potřeba nastavit spravedlivější pravidla světového obchodu, omezit nešetrné zahraniční investice, úniky kapitálu skrze daňové ráje, ale také bojovat se změnou klimatu, která nejvíce ohrožuje právě obyvatele rozvojových zemí.  Aktuálně se v oblasti obchodní politiky řeší například omezení spekulací s potravinami nebo překotná evropská politika biopaliv. Právě před těmito jevy varoval americký matematik Yaneer Ban Yam, který ve svém modelu předpověděl další nárůst světových cen potravin a novou potravinovou krizi. Ta by měla nastat koncem tohoto či začátkem příštího roku a způsobit sociální nepokoje, které svou intenzitou mohou překonat loňské revoluce v arabských státech.

Co mají biopaliva společného s nedostatkem potravin v některých regionech?

Evropská unie se v roce 2009 zavázala, že 10 % energie v dopravě bude získáváno z obnovitelných zdrojů. Z kapacitních, ale především ekonomických důvodů, se velká část produkce biopaliv přesouvá do rozvojových zemí, kde způsobuje řadu sociálních a environmentálních problémů. Pěstování energetických plodin ve velkém s sebou přináší ničení vzácných ekosystémů, jako jsou tropické lesy, mokřady aj. Dochází také k vytlačování potravinářských plodin do méně vhodných oblastí nebo k úplné likvidaci drobných zemědělců. Těm je zabírána jejich půda, čímž je narušena jejich schopnost vypěstovat dostatek potravin a zajistit potravinovou bezpečnost pro své rodiny i ostatní místní obyvatele. Nově vytvořená pracovní místa plantážních pracovníků málokdy tyto škodlivé dopady vykompenzují.

Můžeme to jako jednotlivci změnit?

Existuje spousta konkrétních kroků, které může každý člověk ve svém životě udělat. V prvé řadě si musíme uvědomit, že svým jednáním, ať chceme či ne, ovlivňujeme dění ve světě. Můžeme začít u zodpovědné spotřeby – neplýtvat potravinami ani jinými výrobky, zajímat se, za jakých podmínek byly vyrobeny, na jakou vzdálenost byly dopraveny, jak jsou baleny atd. Důležité je také dát vědět našim politickým představitelům, že se zajímáme o jejich činnost a dopad jejich rozhodnutí na nejchudší obyvatele planety. Všemi těmito aspekty a jejich zapuštěním do povědomí široké veřejnosti se zabývá například projekt Hlad nepřijímáme! analytického centra Glopolis.

 

Jana Klápová

Vystudovala obor Trvale udržitelný rozvoj venkova na Institutu tropů a subtropů na ČZU. Po studiu se zúčastnila ročního pobytu v Indonésii. Založila sdružení Andalas, o. s. zaměřené na pomoc oblastem zasaženým sesuvy půdy po zemětřesení v roce 2009. Nyní je analytičkou potravinové bezpečnosti organizace Glopolis, o. p. s. Vede evropský projekt Hlad nepřijímáme!, jehož cílem je zvýšit zájem veřejnosti o problém hladu a informovat o možnostech lepšího zapojení rozvojových cílů do evropských politických strategií.


foto:autorka

Učitelkou v nepálské škole

První den přicházím do malé nepálské školy a hned při vstupu do třídy jsem okouzlena angličtinou pětiletého chlapečka, který mi na otázku „How are you?“ galantně odpovídá „Pretty well, miss“. Brzy však zjišťuji, že takto

Obyčejný záchod ochrání miliony dětí před podvýživou

Jak souvisí záchod s podvýživou? Víc než si myslíte. Aby byl člověk zdravý, musí dostatečně a kvalitně jíst. Když ale živiny z potravin tělo nedokáže udržet a vstřebat, nastává problém.

flickr.com

Pyrotechnika „Made in China“

Silvestra si mnozí neumí představit bez ohňostroje. Jenže pyrotechniku pro nás často vyrábí děti – v Indii, Salvádoru, Guatemale, Peru nebo Číně. A právě Čína je nechvalně známá zaměstnáváním dětí v této oblasti, a to i

Nová kampaň: 5 věcí rozhoduje

Víte, jak souvisí záchod, mytí rukou a budoucnost dětí? Podívejte se na www.5vecirozhoduje.cz, co rozhodují o životě každého.

foto: Jan Mrkvička

Učebnice motyku nenahradí. Školy jsou pro Afghánce často nepraktické

Studium pro většinu Afghánců znamená četbu z učebnice, ta však budoucím zemědělcům s praxí příliš nepomůže. Člověk v tísni proto místním školám pomáhá se zakládáním farem, na nichž se studenti navíc naučí i podnikat.

Nakolik Evropská unie přispívá k neférovému daňovému prostředí?

Glopolis vydal zprávu, na které se podíleli experti z nevládních organizací z 15 zemí EU, nabízí přehled závazků jednotlivých zemí a kroky, které jejich vlády podnikají proti obcházení daňové povinnosti a pro zvyšování finanční

foto: autor

Florbaloví misionáři dorazili do Peru

Švýcarská organizace dává dětem z limských slumů novou zábavu, na které se mohou podílet holky i kluci, a zároveň tak rozšiřuje známost sportu, jehož popularita je omezena na několik evropských zemí včetně Česka.

Nové číslo Rozvojovky se věnuje dopravě

Spojené státy americké a Indie patří k zemím, kde je nejvíce kilometrů silnic. Nejméně zasíťovaný je ostrovní stát Tuvalu v Oceánii. Česká republika je s více než 130 000 km komunikací na 38. místě.

foto: autorka

Sexuální otrokyně a čichači lepidla. Dítě ulice provází svým životem

V zoufale přelidněné indické metropoli žije na ulici až dvě stě tisíc dětí. Jedinou spásu jim nabízí dětské útulky. V jednom takovém vznikl nápad spojit jejich drsnou zkušenost a turismus. Děti ulice se tu mění v průvodce a ukazují

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz