Loading


Nedostatek jídla může způsobit větší sociální nepokoje než v arabském světě

Kongo, ilustrační foto:M.Kutilová

Glopolis/Varianty, 25.6.2012 | 03.07.2012

Téma: Rozvojové cíle tisíciletí | Zdraví | Zemědělství | Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Jedním z rozvojových cílů tisíciletí je snížit do roku 2015 podíl hladovějících lidí ve světě na polovinu. Aby mohl být cíl splněn, je nutná nejen dostupnost potravin v problematických oblastech, ale především je nezbytné umožnit jejich obyvatelům přístup k těmto potravinám. Dalším důležitým faktorem je také kvalita potravin. Tyto tři předpoklady zahrnuje pojem potravinová bezpečnost, o které jsme si povídali s expertkou na danou problematiku Janou Klápovou.

Vloni proběhla na východě Afriky v důsledku sucha potravinová krize, která zasáhla více než 13 milionů obyvatel. Od té doby se ale média umlčela. Které oblasti jsou v současné době nejvíce ohroženy?

Situace se nadále zhoršuje například v Súdánu, kde probíhají střety mezi súdánskou vládou a nově vzniklým Jižním Súdánem. Začíná se také mluvit o možné potravinové krizi v západní Africe, kde je v současnosti hladem ohroženo na 15 milionů obyvatel. V Nigeru, Čadu a Gambii se jedná zhruba o třetinu populace. V Mali probíhal na začátku letošního roku konflikt mezi centrální vládou a Touaregy, bojujícími za nezávislost. Během pouhých tří měsíců bylo z domovů vyhnáno na 200 tisíc lidí, jejichž potravinová bezpečnost je nyní významně ohrožena. Celkově jsou v Mali ohroženy 3 miliony obyvatel.

Čím je nedostatek potravin v Subsaharské Africe způsoben?

Je třeba si uvědomit, že hlad často nebývá způsoben nedostatkem potravin. Bylo dokázáno, že první složka potravinové bezpečnosti, tedy dostupnost potravin na daném území, je obvykle zajištěna i v dobách hladomoru. Problematická bývá druhá složka potravinové bezpečnosti, a to přístup určité části populace k těmto potravinám. Pokud se vrátíme k loňské krizi ve východní Africe, musíme říci, že zde opravdu panoval vážný nedostatek potravin. Jeho příčinou nebyly jen zhoršené klimatické podmínky, ale především špatně fungující trhy a nestabilní vnitropolitická situace některých států. To byl také jeden z důvodů, proč oblast nejvíce postižená hladomorem končila na hranicích Somálska. Na mezinárodní úrovni lze příčiny hledat ve světovém tržním systému, který v mnoha ohledech zvýhodňuje bohaté země a nepřeje nejchudším obyvatelům světa – drobným zemědělcům v rozvojových zemích.

Co dělají vyspělé státy pro to, aby se situace zlepšila?

Během loňska se navýšily prostředky na humanitární pomoc v subsaharské Africe, což ale nemůže být považováno za samospásné řešení.. Humanitární pomoc je v době krize zásadní pro záchranu životů, z dlouhodobého hlediska by ale neměla být jediným, ani hlavním prostředkem ke změně k lepšímu. Je potřeba nastavit spravedlivější pravidla světového obchodu, omezit nešetrné zahraniční investice, úniky kapitálu skrze daňové ráje, ale také bojovat se změnou klimatu, která nejvíce ohrožuje právě obyvatele rozvojových zemí.  Aktuálně se v oblasti obchodní politiky řeší například omezení spekulací s potravinami nebo překotná evropská politika biopaliv. Právě před těmito jevy varoval americký matematik Yaneer Ban Yam, který ve svém modelu předpověděl další nárůst světových cen potravin a novou potravinovou krizi. Ta by měla nastat koncem tohoto či začátkem příštího roku a způsobit sociální nepokoje, které svou intenzitou mohou překonat loňské revoluce v arabských státech.

Co mají biopaliva společného s nedostatkem potravin v některých regionech?

Evropská unie se v roce 2009 zavázala, že 10 % energie v dopravě bude získáváno z obnovitelných zdrojů. Z kapacitních, ale především ekonomických důvodů, se velká část produkce biopaliv přesouvá do rozvojových zemí, kde způsobuje řadu sociálních a environmentálních problémů. Pěstování energetických plodin ve velkém s sebou přináší ničení vzácných ekosystémů, jako jsou tropické lesy, mokřady aj. Dochází také k vytlačování potravinářských plodin do méně vhodných oblastí nebo k úplné likvidaci drobných zemědělců. Těm je zabírána jejich půda, čímž je narušena jejich schopnost vypěstovat dostatek potravin a zajistit potravinovou bezpečnost pro své rodiny i ostatní místní obyvatele. Nově vytvořená pracovní místa plantážních pracovníků málokdy tyto škodlivé dopady vykompenzují.

Můžeme to jako jednotlivci změnit?

Existuje spousta konkrétních kroků, které může každý člověk ve svém životě udělat. V prvé řadě si musíme uvědomit, že svým jednáním, ať chceme či ne, ovlivňujeme dění ve světě. Můžeme začít u zodpovědné spotřeby – neplýtvat potravinami ani jinými výrobky, zajímat se, za jakých podmínek byly vyrobeny, na jakou vzdálenost byly dopraveny, jak jsou baleny atd. Důležité je také dát vědět našim politickým představitelům, že se zajímáme o jejich činnost a dopad jejich rozhodnutí na nejchudší obyvatele planety. Všemi těmito aspekty a jejich zapuštěním do povědomí široké veřejnosti se zabývá například projekt Hlad nepřijímáme! analytického centra Glopolis.

 

Jana Klápová

Vystudovala obor Trvale udržitelný rozvoj venkova na Institutu tropů a subtropů na ČZU. Po studiu se zúčastnila ročního pobytu v Indonésii. Založila sdružení Andalas, o. s. zaměřené na pomoc oblastem zasaženým sesuvy půdy po zemětřesení v roce 2009. Nyní je analytičkou potravinové bezpečnosti organizace Glopolis, o. p. s. Vede evropský projekt Hlad nepřijímáme!, jehož cílem je zvýšit zájem veřejnosti o problém hladu a informovat o možnostech lepšího zapojení rozvojových cílů do evropských politických strategií.


Nick Holmes, (CC BY-NC 2.0)

VŠE O BANÁNECH III.: Hledá se ideální banán

Oswaldova plantáž má šest hektarů. Na každém roste přibližně 1800 banánovníků. V dalším dílu seriálu vysvětluje, jak vypadá ideální banán.

 Carsten ten Brink (CC BY-NC-ND 2.0)

Kam nechodí lékař, tam chodí šaman

Trápí vás astma, rakovina, chcete mít štěstí v lásce, nebo naopak na někoho přivolat zlo? Stačí navštívit afrického šamana. Dokáže promlouvat s rostlinami a komunikací s duchy vyléčí nemoci způsobené zlými silami. Potkáte ho

foto: Tereza Hronová

Plané rostliny, neobjevené poklady pro každý jídelníček

V boji s podvýživou by mohly pomoci plané rostliny. Lidé na ně buď zapomněli, nebo je ještě nezačali jíst.

foto: M-kopa

Světlonoši v Africe

Dva ze tří Afričanů nemají zavedenou elektřinu. Keňská firma M-Kopa v nich nevidí chudáky, ale potenciální zákazníky.

foto: archiv ČvT

Mapa největších uprchlických táborů světa

Téměř 6x více lidí, než má Česká republika obyvatel – to je podle sčítání OSN současný počet lidí na útěku po celém světě. Asi 2 miliony z nich žijí v uprchlických táborech. Tady jsou největší z nich.

foto: Noel Rojo

VŠE O BANÁNECH II.: Kolumbijští pěstitelé chtějí prodávat ovoce přímo supermarketům

Dario Ramírez je zástupce kooperativy ASOOCOMAG, která sdružuje pět dalších asociací malých producentů banánů v kolumbijském regionu Magdalena. Jak funguje obchodní řetězec na kolumbijské straně?

foto: UNICEF

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

foto: Iva Zímová

Migrace a rozvoj jako spojené nádoby

Přesouvání obyvatel velmi úzce souvisí s rozvojem – pozitivně i negativně. Přináší peníze, ale také „odnáší“ vzdělané lidi.

FOTO: JEDEN SVĚT

Afghánský právní systém je slabý, lidé neznají svá práva

Jaké to je ocitnout se v síti afghánského právního systému, když obžaloby často nereflektují ani liberální ani tradiční výklad práva? Dánská režisérka Nicole Horanyi po dva roky sledovala práci americké právničky Kimberley Motley,

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz