Loading


Nedostatek jídla může způsobit větší sociální nepokoje než v arabském světě

Kongo, ilustrační foto:M.Kutilová

Glopolis/Varianty, 25.6.2012 | 03.07.2012

Téma: Rozvojové cíle tisíciletí | Zdraví | Zemědělství | Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Jedním z rozvojových cílů tisíciletí je snížit do roku 2015 podíl hladovějících lidí ve světě na polovinu. Aby mohl být cíl splněn, je nutná nejen dostupnost potravin v problematických oblastech, ale především je nezbytné umožnit jejich obyvatelům přístup k těmto potravinám. Dalším důležitým faktorem je také kvalita potravin. Tyto tři předpoklady zahrnuje pojem potravinová bezpečnost, o které jsme si povídali s expertkou na danou problematiku Janou Klápovou.

Vloni proběhla na východě Afriky v důsledku sucha potravinová krize, která zasáhla více než 13 milionů obyvatel. Od té doby se ale média umlčela. Které oblasti jsou v současné době nejvíce ohroženy?

Situace se nadále zhoršuje například v Súdánu, kde probíhají střety mezi súdánskou vládou a nově vzniklým Jižním Súdánem. Začíná se také mluvit o možné potravinové krizi v západní Africe, kde je v současnosti hladem ohroženo na 15 milionů obyvatel. V Nigeru, Čadu a Gambii se jedná zhruba o třetinu populace. V Mali probíhal na začátku letošního roku konflikt mezi centrální vládou a Touaregy, bojujícími za nezávislost. Během pouhých tří měsíců bylo z domovů vyhnáno na 200 tisíc lidí, jejichž potravinová bezpečnost je nyní významně ohrožena. Celkově jsou v Mali ohroženy 3 miliony obyvatel.

Čím je nedostatek potravin v Subsaharské Africe způsoben?

Je třeba si uvědomit, že hlad často nebývá způsoben nedostatkem potravin. Bylo dokázáno, že první složka potravinové bezpečnosti, tedy dostupnost potravin na daném území, je obvykle zajištěna i v dobách hladomoru. Problematická bývá druhá složka potravinové bezpečnosti, a to přístup určité části populace k těmto potravinám. Pokud se vrátíme k loňské krizi ve východní Africe, musíme říci, že zde opravdu panoval vážný nedostatek potravin. Jeho příčinou nebyly jen zhoršené klimatické podmínky, ale především špatně fungující trhy a nestabilní vnitropolitická situace některých států. To byl také jeden z důvodů, proč oblast nejvíce postižená hladomorem končila na hranicích Somálska. Na mezinárodní úrovni lze příčiny hledat ve světovém tržním systému, který v mnoha ohledech zvýhodňuje bohaté země a nepřeje nejchudším obyvatelům světa – drobným zemědělcům v rozvojových zemích.

Co dělají vyspělé státy pro to, aby se situace zlepšila?

Během loňska se navýšily prostředky na humanitární pomoc v subsaharské Africe, což ale nemůže být považováno za samospásné řešení.. Humanitární pomoc je v době krize zásadní pro záchranu životů, z dlouhodobého hlediska by ale neměla být jediným, ani hlavním prostředkem ke změně k lepšímu. Je potřeba nastavit spravedlivější pravidla světového obchodu, omezit nešetrné zahraniční investice, úniky kapitálu skrze daňové ráje, ale také bojovat se změnou klimatu, která nejvíce ohrožuje právě obyvatele rozvojových zemí.  Aktuálně se v oblasti obchodní politiky řeší například omezení spekulací s potravinami nebo překotná evropská politika biopaliv. Právě před těmito jevy varoval americký matematik Yaneer Ban Yam, který ve svém modelu předpověděl další nárůst světových cen potravin a novou potravinovou krizi. Ta by měla nastat koncem tohoto či začátkem příštího roku a způsobit sociální nepokoje, které svou intenzitou mohou překonat loňské revoluce v arabských státech.

Co mají biopaliva společného s nedostatkem potravin v některých regionech?

Evropská unie se v roce 2009 zavázala, že 10 % energie v dopravě bude získáváno z obnovitelných zdrojů. Z kapacitních, ale především ekonomických důvodů, se velká část produkce biopaliv přesouvá do rozvojových zemí, kde způsobuje řadu sociálních a environmentálních problémů. Pěstování energetických plodin ve velkém s sebou přináší ničení vzácných ekosystémů, jako jsou tropické lesy, mokřady aj. Dochází také k vytlačování potravinářských plodin do méně vhodných oblastí nebo k úplné likvidaci drobných zemědělců. Těm je zabírána jejich půda, čímž je narušena jejich schopnost vypěstovat dostatek potravin a zajistit potravinovou bezpečnost pro své rodiny i ostatní místní obyvatele. Nově vytvořená pracovní místa plantážních pracovníků málokdy tyto škodlivé dopady vykompenzují.

Můžeme to jako jednotlivci změnit?

Existuje spousta konkrétních kroků, které může každý člověk ve svém životě udělat. V prvé řadě si musíme uvědomit, že svým jednáním, ať chceme či ne, ovlivňujeme dění ve světě. Můžeme začít u zodpovědné spotřeby – neplýtvat potravinami ani jinými výrobky, zajímat se, za jakých podmínek byly vyrobeny, na jakou vzdálenost byly dopraveny, jak jsou baleny atd. Důležité je také dát vědět našim politickým představitelům, že se zajímáme o jejich činnost a dopad jejich rozhodnutí na nejchudší obyvatele planety. Všemi těmito aspekty a jejich zapuštěním do povědomí široké veřejnosti se zabývá například projekt Hlad nepřijímáme! analytického centra Glopolis.

 

Jana Klápová

Vystudovala obor Trvale udržitelný rozvoj venkova na Institutu tropů a subtropů na ČZU. Po studiu se zúčastnila ročního pobytu v Indonésii. Založila sdružení Andalas, o. s. zaměřené na pomoc oblastem zasaženým sesuvy půdy po zemětřesení v roce 2009. Nyní je analytičkou potravinové bezpečnosti organizace Glopolis, o. p. s. Vede evropský projekt Hlad nepřijímáme!, jehož cílem je zvýšit zájem veřejnosti o problém hladu a informovat o možnostech lepšího zapojení rozvojových cílů do evropských politických strategií.


foto: archiv Angela Loy

Filmování pomáhá dětem z keňského slumů

Díky filmaři Angelu Loyovi vidí svět život ve slumech očima dětí. Jeho filmové workshopy je zároveň lákají, aby vůbec chodily do školy. „Participativní video může zachránit děti před tím, než se dostanou do velkých problémů,“

flickr

Nobelova cena za mír může pomoci v boji s dětskou prací

Indie a Pákistán patří k zemím, kde pracuje nejvíce dětí na úkor školní docházky. Navíc patří mezi nejchudší země kontinentu. Právě sem letos putuje Nobelova cena za mír.

foto: Pro-Contact

CIMRMAN pomáhající

Český velikán Jára Cimrman byl v minulosti nedoceněn, a to navzdory své genialitě, respektive tvůrců své osoby. Jeho přínos měl vždy sloužit celému lidstvu, nejen lidem v jeho milované domovině.

24 hodin českého lékaře v Afghánistánu

Ráno vstanu v 6:30. Moc se mi nechce z teplé postele, v noci začala být zima. Spím tady pod takovým zvláštním, těžkým kobercem. Polštář se nedá zmlátit, tak mě bolí za krkem.

foto: Tereza Hronová

Tři roky, které mění svět

Výživa v prvních 1000 dnech života – od početí do dvou let dítěte – nevratně rozhoduje o budoucnosti. Dobře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí a pak i hledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých

Dvě miliardy lidí ohrožuje skrytý hlad, varují odborníci v nové studii

Od roku 1990 se ve 26 zemích světa snížil počet hladovějících o více než polovinu. Přesto dnes asi dvě miliardy lidí trpí tzv. skrytým hladem, tedy nedostatkem vitamínů, minerálů a stopových prvků. Ten ohrožuje nejen chudé země,

foto: Jiří Pasz

Proč 1000 dní rozhoduje? Čtěte v nové příloze!

Co je tisíc dní proti věčnosti? Nic. A právě tyto zhruba tři roky v životě každého člověka dokážou změnit svět. Jak? To si můžete přečíst v nové příloze, která vyšla 13. října v MF DNES.

flickr.com

Debata - Občan a spotřebitel: Můžeme měnit rozvojový svět? (ZÁZNAM)

Máme možnost svým chováním ovlivňovat životy lidí v rozvojových zemích? Jakou moc máme jako spotřebitelé a občani? Pomůže opravdu někomu na globálním Jihu to, že omezíme konzumaci masa nebo plýtvání jídlem?

foto: Harry Freeland

VRAŽDÍ NÁS kvůli pověrám a chamtivosti

„Narodil jsem se jako jeho 35. dítě a narodil jsem se bílý. Jako jediný,“ vypráví muž, který mhouří červené oči. Tanzanec Josephat Torner (45) to nikdy neměl jednoduché, přesto vystudoval práva a dnes bojuje proti vraždám a diskriminaci

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz