Loading


Nedostatek jídla může způsobit větší sociální nepokoje než v arabském světě

Kongo, ilustrační foto:M.Kutilová

Glopolis/Varianty, 25.6.2012 | 03.07.2012

Téma: Rozvojové cíle tisíciletí | Zdraví | Zemědělství | Situace v rozvojových zemích

Region: Afrika

Jedním z rozvojových cílů tisíciletí je snížit do roku 2015 podíl hladovějících lidí ve světě na polovinu. Aby mohl být cíl splněn, je nutná nejen dostupnost potravin v problematických oblastech, ale především je nezbytné umožnit jejich obyvatelům přístup k těmto potravinám. Dalším důležitým faktorem je také kvalita potravin. Tyto tři předpoklady zahrnuje pojem potravinová bezpečnost, o které jsme si povídali s expertkou na danou problematiku Janou Klápovou.

Vloni proběhla na východě Afriky v důsledku sucha potravinová krize, která zasáhla více než 13 milionů obyvatel. Od té doby se ale média umlčela. Které oblasti jsou v současné době nejvíce ohroženy?

Situace se nadále zhoršuje například v Súdánu, kde probíhají střety mezi súdánskou vládou a nově vzniklým Jižním Súdánem. Začíná se také mluvit o možné potravinové krizi v západní Africe, kde je v současnosti hladem ohroženo na 15 milionů obyvatel. V Nigeru, Čadu a Gambii se jedná zhruba o třetinu populace. V Mali probíhal na začátku letošního roku konflikt mezi centrální vládou a Touaregy, bojujícími za nezávislost. Během pouhých tří měsíců bylo z domovů vyhnáno na 200 tisíc lidí, jejichž potravinová bezpečnost je nyní významně ohrožena. Celkově jsou v Mali ohroženy 3 miliony obyvatel.

Čím je nedostatek potravin v Subsaharské Africe způsoben?

Je třeba si uvědomit, že hlad často nebývá způsoben nedostatkem potravin. Bylo dokázáno, že první složka potravinové bezpečnosti, tedy dostupnost potravin na daném území, je obvykle zajištěna i v dobách hladomoru. Problematická bývá druhá složka potravinové bezpečnosti, a to přístup určité části populace k těmto potravinám. Pokud se vrátíme k loňské krizi ve východní Africe, musíme říci, že zde opravdu panoval vážný nedostatek potravin. Jeho příčinou nebyly jen zhoršené klimatické podmínky, ale především špatně fungující trhy a nestabilní vnitropolitická situace některých států. To byl také jeden z důvodů, proč oblast nejvíce postižená hladomorem končila na hranicích Somálska. Na mezinárodní úrovni lze příčiny hledat ve světovém tržním systému, který v mnoha ohledech zvýhodňuje bohaté země a nepřeje nejchudším obyvatelům světa – drobným zemědělcům v rozvojových zemích.

Co dělají vyspělé státy pro to, aby se situace zlepšila?

Během loňska se navýšily prostředky na humanitární pomoc v subsaharské Africe, což ale nemůže být považováno za samospásné řešení.. Humanitární pomoc je v době krize zásadní pro záchranu životů, z dlouhodobého hlediska by ale neměla být jediným, ani hlavním prostředkem ke změně k lepšímu. Je potřeba nastavit spravedlivější pravidla světového obchodu, omezit nešetrné zahraniční investice, úniky kapitálu skrze daňové ráje, ale také bojovat se změnou klimatu, která nejvíce ohrožuje právě obyvatele rozvojových zemí.  Aktuálně se v oblasti obchodní politiky řeší například omezení spekulací s potravinami nebo překotná evropská politika biopaliv. Právě před těmito jevy varoval americký matematik Yaneer Ban Yam, který ve svém modelu předpověděl další nárůst světových cen potravin a novou potravinovou krizi. Ta by měla nastat koncem tohoto či začátkem příštího roku a způsobit sociální nepokoje, které svou intenzitou mohou překonat loňské revoluce v arabských státech.

Co mají biopaliva společného s nedostatkem potravin v některých regionech?

Evropská unie se v roce 2009 zavázala, že 10 % energie v dopravě bude získáváno z obnovitelných zdrojů. Z kapacitních, ale především ekonomických důvodů, se velká část produkce biopaliv přesouvá do rozvojových zemí, kde způsobuje řadu sociálních a environmentálních problémů. Pěstování energetických plodin ve velkém s sebou přináší ničení vzácných ekosystémů, jako jsou tropické lesy, mokřady aj. Dochází také k vytlačování potravinářských plodin do méně vhodných oblastí nebo k úplné likvidaci drobných zemědělců. Těm je zabírána jejich půda, čímž je narušena jejich schopnost vypěstovat dostatek potravin a zajistit potravinovou bezpečnost pro své rodiny i ostatní místní obyvatele. Nově vytvořená pracovní místa plantážních pracovníků málokdy tyto škodlivé dopady vykompenzují.

Můžeme to jako jednotlivci změnit?

Existuje spousta konkrétních kroků, které může každý člověk ve svém životě udělat. V prvé řadě si musíme uvědomit, že svým jednáním, ať chceme či ne, ovlivňujeme dění ve světě. Můžeme začít u zodpovědné spotřeby – neplýtvat potravinami ani jinými výrobky, zajímat se, za jakých podmínek byly vyrobeny, na jakou vzdálenost byly dopraveny, jak jsou baleny atd. Důležité je také dát vědět našim politickým představitelům, že se zajímáme o jejich činnost a dopad jejich rozhodnutí na nejchudší obyvatele planety. Všemi těmito aspekty a jejich zapuštěním do povědomí široké veřejnosti se zabývá například projekt Hlad nepřijímáme! analytického centra Glopolis.

 

Jana Klápová

Vystudovala obor Trvale udržitelný rozvoj venkova na Institutu tropů a subtropů na ČZU. Po studiu se zúčastnila ročního pobytu v Indonésii. Založila sdružení Andalas, o. s. zaměřené na pomoc oblastem zasaženým sesuvy půdy po zemětřesení v roce 2009. Nyní je analytičkou potravinové bezpečnosti organizace Glopolis, o. p. s. Vede evropský projekt Hlad nepřijímáme!, jehož cílem je zvýšit zájem veřejnosti o problém hladu a informovat o možnostech lepšího zapojení rozvojových cílů do evropských politických strategií.


Lain (CC BY-NC-ND 2.0)

Vzdělaním proti dětským svatbám

Za posledních dvacet let se poměr nevzdělaných dívek k chlapcům ve světě příliš nezměnil. Celkem dvě třetiny všech negramotných tvoří dívky a ženy. Přitom vzdělání se ukazuje jako jeden ze základních předpokladů, jak uniknout

foto: archiv Pavla Mikeše

Afričané znají český fotbal, žiletky i rozvojové projekty, říká diplomat

Pavel Mikeš je znalec Afriky a diplomat. V současnosti je velvyslancem v Nigérii, kde místní seznamuje s českými firmami i Járou Cimrmanem.

Cory Doctorow (CC BY-SA 2.0)

Lidé z Latinské Ameriky odchází za prací i větším bezpečím

Mnozí kubánští přistěhovalci se vydávají na strastiplnou cestu z Kolumbie do Panamy. Raději riskují život, než aby se nechali deportovat zpět na Kubu.

Matt Druin(CC BY-NC-ND 2.0)

Předčasné svatby a unášení nevěst v Gruzii

Ázeři tvoří více než 6 procent (233 024) populace Gruzie a představují tak největší etnickou menšinu této země. Většina z nich žije na jihovýchodě země u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem. Tato komunita si udržela svou pospolitost

www.scidev.net

Humanitární krize jako na dlani

Humanitárním organizacím při práci stále častěji pomáhají satelity. Díky nim se daří zmírňovat i ty nejvážnější a nejkomplexnější krize, například v Sýrii nebo v Jižním Súdánu.

foto: Tereza Hronová

Nejvíc lidských životů zachraňuje obyčejný záchod

Záchod je jeden z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva. Díky němu se poklidného stáří dožilo zřejmě víc lidí, než díky penicilinu nebo očkování. Jenže přes miliardu obyvatel planety nemá ani obyčejnou latrínu.

Göran Höglund (Kartläsarn)(CC BY 2.0)

Vzdělávání je naděje pro Tibeťany v Indii

Čínská vláda se snaží na svém území zlikvidovat původní kulturu a náboženství lidí z Tibetu. Ti utíkají do SOS vesniček v Indii, které tu jsou od roku 1963. Řadu let spolupracují s tibetskými dětskými vesnicemi, kde se nacházejí

foto: Jan Dražan

Hiphoperky ze Západního břehu

Dívčí hlas je naléhavý. Monotónní. Nabírá na síle. Duc, duc, duc. Pak teskné podmanivé tóny. Dívčí hlas víc mluví, než zpívá. Vypráví. Vypráví o Nakbě. Katastrofě, která tomuto národu nedá spát. K níž se vrací zas a

foto: Tereza Hronová

Vstupuje svět do éry nedostatku zdravého jídla?

Změny klimatu způsobují výkyvy v teplotách a srážkách, což ovlivní světovou úrodu, výrobu a spotřebu potravin, i naše zdraví, tvrdí studie.

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

Časopis Rozvojovka 3/2016

starší >

Akcevšechny akce >

09.12.2016
Konference Mediální obraz rozvojových témat (Praha)

Jak být v dnešní době dobrými učiteli? Jaké dovednosti žákům předat, aby se naučili

09.12.2016
2. fórum potravinové suverenity "Jídlo v souvislostech" (Praha)

Jestli se zajímáte o témata ekologického zemědělství, udržitelných zdrojů či potravinové

10.12.2016
Konference o efektivním altruismu (Praha)

Jaké jsou implikace efektivního altruismu v praxi? Jak mohou být principy efektivního altruismu

12.12.2016
Svíčka pro Aleppo III

Třetí shromáždění za solidaritu s obyvateli syrského Aleppa uskutečníme v pondělí 12. 12.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2016 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM