Loading


Krvavé diamanty stále zabíjejí, nedají se odlišit od „čistých“

Těžba patří k nejhorším formám dětské práce, foto:M.Kutilová

Ondřej Soukup,27.4.2012 - Hospodářské noviny | 02.07.2012

Téma: Dětská práce | Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova

Region: Afrika

V srpnu 2010 obvykle poloprázdná soudní síň v Haagu praskala ve švech. Zájem novinářů přilákala supermodelka Naomi Campbellová. Před tribunálem přiznala, že jí liberijský diktátor Charles Taylor kdysi věnoval po večeři u jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely několik nebroušených diamantů. Krvavé diamanty se tak po delší době vrátily do centra zájmu.

Právě diamanty, které se těží jak v Libérii, tak v Sieře Leone, byly hlavním zdrojem peněz pro Taylorův režim. A nejen pro něj, díky svým malým rozměrům a vysoké ceně jsou diamanty oblíbeným platidlem všech afrických povstalců.

To měl změnit tzv. Kimberleyský proces, systém, který diamanty certifikuje a tím má zaručit, že jejich koupí zákazník nepodpoří některou z afrických válek. OSN označuje jako krvavé ty diamanty, které jsou „vytěžené v oblasti ovládané milicemi bojujícími proti regulérní vládě, prodávané za účelem získání peněz na ozbrojený boj“. V devadesátých letech tvořily až 15 procent obchodovaných diamantů, dnes podle OSN asi procento.

Jenže řada aktivistů, kteří Kimberleyský proces pomáhali spustit, dnes situaci kritizuje. „Devět let po spuštění je smutnou pravdou, že zákazníci si nemohou být jistí, odkud diamanty pocházejí ani zda nefinancují ozbrojené násilí nebo represivní režimy,“ prohlásila počátkem roku Charmian Goochová, zakládající ředitelka organizace Global Witness, která za vytvoření procesu dlouho bojovala. Goochová dokonce tvrdí, že dochází k „spoluúčasti na zločinu, protože dochází k míchání čistých a krvavých diamantů“. Global Witness loni v prosinci formálně vystoupila z Kimberleyského procesu na protest proti „rychle zastarávajícímu principu organizace“.

Global Witness a další nevládní organizace nejsou spokojeny hlavně s úzkým vymezením krvavých diamantů. Podle definice OSN se tak označují kameny financující boj povstalců proti vládě. Sankce nezasahují vlády, které z prodeje diamantů financují represe proti obyvatelstvu. Stejně tak aktivisté požadují, aby systém trestal i porušování lidských práv, jako je otrokářství nebo dětská práce.

Dobře to ukazuje reakce poté, co certifikát „nekrvavosti“ získalo i diamantové pole Maranga v Zimbabwe. „Je ovládáno armádními syndikáty, které zabíjejí a mučí horníky, kteří se dožadují zlepšení svých podmínek. Přinejmenším jednou tam došlo k masové vraždě horníků za použití bitevních vrtulníků,“ řekla stanici CNN další z expertek Global Witness Amy Barryová. Jenže Kimberleyský proces počítá s jednomyslností všech zúčastněných. I jeden stát může zablokovat jakoukoli akci proti Zimbabwe.

„Požadavek konsenzu způsobuje, že tvrdá a potřebná rozhodnutí prostě neprojdou. Některé země nadřazují své vlastní hospodářské a politické zájmy obraně základních principů celého Kimberleyského procesu,“ říká Barryová. Současná předsedkyně procesu, Američanka Gillian Milovanovichová, zatím jen neurčitě slibuje možnost rozšíření definice krvavých diamantů.


flickr

Nobelova cena za mír může pomoci v boji s dětskou prací

Indie a Pákistán patří k zemím, kde pracuje nejvíce dětí na úkor školní docházky. Navíc patří mezi nejchudší země kontinentu. Právě sem letos putuje Nobelova cena za mír.

foto: Pro-Contact

CIMRMAN pomáhající

Český velikán Jára Cimrman byl v minulosti nedoceněn, a to navzdory své genialitě, respektive tvůrců své osoby. Jeho přínos měl vždy sloužit celému lidstvu, nejen lidem v jeho milované domovině.

24 hodin českého lékaře v Afghánistánu

Ráno vstanu v 6:30. Moc se mi nechce z teplé postele, v noci začala být zima. Spím tady pod takovým zvláštním, těžkým kobercem. Polštář se nedá zmlátit, tak mě bolí za krkem.

foto: Tereza Hronová

Tři roky, které mění svět

Výživa v prvních 1000 dnech života – od početí do dvou let dítěte – nevratně rozhoduje o budoucnosti. Dobře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí a pak i hledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých

Dvě miliardy lidí ohrožuje skrytý hlad, varují odborníci v nové studii

Od roku 1990 se ve 26 zemích světa snížil počet hladovějících o více než polovinu. Přesto dnes asi dvě miliardy lidí trpí tzv. skrytým hladem, tedy nedostatkem vitamínů, minerálů a stopových prvků. Ten ohrožuje nejen chudé země,

foto: Jiří Pasz

Proč 1000 dní rozhoduje? Čtěte v nové příloze!

Co je tisíc dní proti věčnosti? Nic. A právě tyto zhruba tři roky v životě každého člověka dokážou změnit svět. Jak? To si můžete přečíst v nové příloze, která vyšla 13. října v MF DNES.

flickr.com

Debata - Občan a spotřebitel: Můžeme měnit rozvojový svět? (ZÁZNAM)

Máme možnost svým chováním ovlivňovat životy lidí v rozvojových zemích? Jakou moc máme jako spotřebitelé a občani? Pomůže opravdu někomu na globálním Jihu to, že omezíme konzumaci masa nebo plýtvání jídlem?

foto: Harry Freeland

VRAŽDÍ NÁS kvůli pověrám a chamtivosti

„Narodil jsem se jako jeho 35. dítě a narodil jsem se bílý. Jako jediný,“ vypráví muž, který mhouří červené oči. Tanzanec Josephat Torner (45) to nikdy neměl jednoduché, přesto vystudoval práva a dnes bojuje proti vraždám a diskriminaci

foto: Magdalena Vaculčiaková

Jak se žije v kambodžském slumu

Plechové domečky, jeden vedle druhého. Mezi nimi jsou uličky akorát pro proklouznutí dětí, které tady běhají bosky. Odpadky, špinavá voda, bláto, všechno se míchá v jeden veliký nepořádek.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz