Zapojte se
Loading


Krvavé diamanty stále zabíjejí, nedají se odlišit od „čistých“

Těžba patří k nejhorším formám dětské práce, foto:M.Kutilová

02.07.2012
Ondřej Soukup,27.4.2012 - Hospodářské noviny

Téma: Dětská práce, Válečné konflikty, humanitární krize, přírodní katastrofy, obnova

Region: Afrika

V srpnu 2010 obvykle poloprázdná soudní síň v Haagu praskala ve švech. Zájem novinářů přilákala supermodelka Naomi Campbellová. Před tribunálem přiznala, že jí liberijský diktátor Charles Taylor kdysi věnoval po večeři u jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely několik nebroušených diamantů. Krvavé diamanty se tak po delší době vrátily do centra zájmu.

Právě diamanty, které se těží jak v Libérii, tak v Sieře Leone, byly hlavním zdrojem peněz pro Taylorův režim. A nejen pro něj, díky svým malým rozměrům a vysoké ceně jsou diamanty oblíbeným platidlem všech afrických povstalců.

To měl změnit tzv. Kimberleyský proces, systém, který diamanty certifikuje a tím má zaručit, že jejich koupí zákazník nepodpoří některou z afrických válek. OSN označuje jako krvavé ty diamanty, které jsou „vytěžené v oblasti ovládané milicemi bojujícími proti regulérní vládě, prodávané za účelem získání peněz na ozbrojený boj“. V devadesátých letech tvořily až 15 procent obchodovaných diamantů, dnes podle OSN asi procento.

Jenže řada aktivistů, kteří Kimberleyský proces pomáhali spustit, dnes situaci kritizuje. „Devět let po spuštění je smutnou pravdou, že zákazníci si nemohou být jistí, odkud diamanty pocházejí ani zda nefinancují ozbrojené násilí nebo represivní režimy,“ prohlásila počátkem roku Charmian Goochová, zakládající ředitelka organizace Global Witness, která za vytvoření procesu dlouho bojovala. Goochová dokonce tvrdí, že dochází k „spoluúčasti na zločinu, protože dochází k míchání čistých a krvavých diamantů“. Global Witness loni v prosinci formálně vystoupila z Kimberleyského procesu na protest proti „rychle zastarávajícímu principu organizace“.

Global Witness a další nevládní organizace nejsou spokojeny hlavně s úzkým vymezením krvavých diamantů. Podle definice OSN se tak označují kameny financující boj povstalců proti vládě. Sankce nezasahují vlády, které z prodeje diamantů financují represe proti obyvatelstvu. Stejně tak aktivisté požadují, aby systém trestal i porušování lidských práv, jako je otrokářství nebo dětská práce.

Dobře to ukazuje reakce poté, co certifikát „nekrvavosti“ získalo i diamantové pole Maranga v Zimbabwe. „Je ovládáno armádními syndikáty, které zabíjejí a mučí horníky, kteří se dožadují zlepšení svých podmínek. Přinejmenším jednou tam došlo k masové vraždě horníků za použití bitevních vrtulníků,“ řekla stanici CNN další z expertek Global Witness Amy Barryová. Jenže Kimberleyský proces počítá s jednomyslností všech zúčastněných. I jeden stát může zablokovat jakoukoli akci proti Zimbabwe.

„Požadavek konsenzu způsobuje, že tvrdá a potřebná rozhodnutí prostě neprojdou. Některé země nadřazují své vlastní hospodářské a politické zájmy obraně základních principů celého Kimberleyského procesu,“ říká Barryová. Současná předsedkyně procesu, Američanka Gillian Milovanovichová, zatím jen neurčitě slibuje možnost rozšíření definice krvavých diamantů.


200 milionů obětí klimatických změn opustí v roce 2050 své domovy

Environmentální uprchlíci jsou lidé, kteří pod vzrůstajícím tlakem klimatických změn opouští dočasně, ale i trvale své domovy. Tito lidé se snaží najít nový a vhodný prostor pro život, což však může vyvolávat střety mezi

Správa vodních zdrojů v Etiopii pomocí internetové aplikace a SMS

Mobily byste na vesnicích v chudé Etiopii možná nečekali. Jenže dnes vlastní telefon skoro každý. Lidé je mimo jiné využívají, když přestane fungovat studna s životadárnou tekutinou.

foto: Tereza Hronová

Lidstvo sní jen asi polovinu vypěstovaných potravin

Podle odhadů odborníků z National Geographic vzroste světová populace do roku 2050 o 35 % na asi 9,5 miliardy obyvatel. Abychom byli schopni se uživit, musí vzrůst produkce potravin o celých 100 %. Jak je to možné a je takový nárůst vůbec

Český akademik zakládal univerzitu v tropech

V oblasti silně zasažené válkou – na hranici Burundi, Konga a Rwandy – vznikla díky podpoře českých akademiků univerzita. „Snažíme se učit to, co je užitečné pro danou oblast,“ říká její první rektor, Marek Hrubec z Akademie

Foto: ©Sharon Radisch for Photographers Without Borders

Řešení potíží s hygienou v Kambodži? „Secondhandové“ mýdlo

Projekt mladého Američana využívá zbytků mýdel z turistických hotelů. Udělá z nich nová a potom je distribuuje na venkov, kde je i tak obyčejná a důležitá věc nedosažitelným luxusem.

Carlos Pe?alba, Flickr, (CC BY-NC-ND 2.0)

Ze slumu za volant taxíku

Dívky a ženy z vyloučených oblastí v indickém Dillí nemají mnoho možností, jak své postavení ve společnosti zlepšit. Nyní mohou díky tamní vládě svůj potenciál využít - jako řidičky taxíků.

Výzkum: evropské obuvnické značky šijí v Indonésii, pracovní podmínky tam neřeší

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot. Dělníci a dělnice je zde vyrábí za extrémně nízké mzdy a jsou nuceni k dlouhým přesčasům.

foto: Jeden svět

Filmové tipy z festivalu Jeden svět

Blíží se festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Nabízí 121 dokumentů, ty publikum zavedou do 70 zemí. Po skončení pražské části festival jede do 32 měst. Vybrali jsme pro vás filmy s rozvojovou tematikou, které

foto: Tereza Hronová

Češi naučili Jihosúdánce, jak skladovat ryby. I přes úmorné horko a bez lednic

Jihosúdánští rybáři se potýkají s hady, krokodýly i nedostatkem sítí. Díky evropskému humanitárnímu projektu se ale naučili, jak úlovky správně skladovat.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM