Loading


Rio+20: Dlouhá a náročná cesta k udržitelnému rozvoji

Voda je v Etiopii vzácná, foto: archiv ČvT

Informační centrum OSN v Praze | 26.06.2012

Téma: Situace v rozvojových zemích | Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

„Projevy skončily, je čas začít pracovat,“ prohlásil na závěr třídenní globální konference o udržitelném rozvoji v brazilském Riu de Janeiro generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Rio+20 potvrdilo základní principy, umožnilo přijetí nových závazků a určilo další směrování. Vlády států, velké nadnárodní korporace, nadace i mladí dobrovolníci, ti všichni se stali součástí celosvětového hnutí za změnu,“ řekl šéf OSN.

Konference se zúčastnila více než stovka šéfů států a vlád společně s tisíci zástupců nevládních organizací, soukromého sektoru a občanské společnosti. Všichni měli jediný cíl: definovat nové politiky, jejichž cílem je snižování chudoby a posilování sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí.

Pan Ki-mun vyzdvihl více než 700 konkrétních závazků, které na konferenci učinily vlády států, podnikatelské subjekty, finanční instituce a nevládní organizace. Na projekty udržitelného rozvoje bylo přislíbeno více než půl bilionu USD (513 miliard). K tomu je třeba připočítat velké množství konkrétních iniciativ, od výsadby 100 milionů stromů, přes posilování postavení žen v podnikání na africkém kontinentu, až po recyklaci 800 tisíc tun PVC ročně.

Hlavním výstupem konference je závěrečný dokument nazvaný „Budoucnoust, kterou chceme“ (The Future We Want). Definuje další potřebné kroky, k nimž patří především určení cílů udržitelného rozvoje, rozpracování konceptu zelené ekonomiky jako hlavního nástroje udržitelného rozvoje, posílení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), podpora ukazatelů udržitelného podnikání a vyspělosti zemí, rozvoj strategií pro financování udržitelného rozvoje a vytvoření rámce pro udržitelnou spotřebu a výrobu. Dokument se dotýká i tématu posílení genderové rovnosti, zapojování občanské společnosti a včleňování vědeckých poznatků do praktických politik.

Do Ria se sjelo více než 40 tisíc účastníků, mezi nimi poslanci a senátoři, starostové měst, představitelé OSN, manažeři soukromých společností, bankéři i aktivisté. Rio+20 navázalo na známý Summit Země z roku 1992. Na něm státy přijaly přelomovou Agendu 21, mantru udržitelného rozvoje, která nově definuje ekonomický růst, posilování sociální spravedlnosti i nutnost ochrany životního prostředí.

Dalších přibližně 50 milionů lidí se konference zúčastnilo nepřímo prostřednictvím sociálních sítí, na nichž aktivně diskutovali o udržitelné budoucnosti Země. „Potřebujeme vytvořit silnou masu, která zajistí další pohyb vpřed. Čeká nás dlouhá a náročná cesta. Ro+20 je dobrým základem, na němž se dá stavět,“ říká šéf OSN Pan Ki-mun.

Text závěrečného dokumentu "The Future We Want" je ke stažení zde.

Zpravodajství OSN z konference Rio+20 najdete zde.


foto: fairphone

Fairphone: Chytrý telefon s rodokmenem

Fairphone je výkonný, stylový přístroj a zároveň i první telefon zohledňující etické a ekologické principy. Lidé, kteří vedli od roku 2010 kampaň za férovější elektroniku, se rozhodli ukázat, že se dá vyrobit „jiný“ mobil.

foto: Michal Przedlacki

Nové číslo Rozvojovky připomíná opomíjené humanitární krize

Životní podmínky Palestinců v Gaze, exodus před válkou v Jižním Súdánu nebo Středoafrické republice, vraždění nevinných pro jejich náboženské vyznání v Iráku nebo Sýrii. Opomíjené krize mají jedno společné. Nemluví se o nich

foto: (c) Jiří Pasz, Amnesty International

Radostná nejistota současné Barmy

Tvrdá vojenská diktatura v Barmě sice povolila, i tak zemi zmítá velké množství etnických i náboženských konfliktů.

Chudých i hladových ubylo, ale…

Některým zemím se prvního Rozvojového cíle podařilo dosáhnout, pro jiné není snížit extrémní chudobu a hlad o polovinu v jejich silách.

Save the children

Hledám práci. Zn.: Je mi 10 let

V Bolívii snížili věk, od kterého je možné vydělávat, na deset let. Nejchudší stát Jižní Ameriky je tak jedinou zemí světa, jejíž právní systém povoluje tak malým dětem pracovat.

Práce v Perském zálivu je jako vězení

44 procent z celkového počtu obyvatel zemí Perského zálivu pochází ze zahraničí. V Kataru je to 94 procent tamní pracovní síly.

foto: Markéta Kozinová

Česko podporuje nevidomé i neslyšící v Kosovu

Na západním Balkáně lidé s postižením nemají možnost využívat vodícího psa nebo sociální služby a běžné vzdělání je jim nedostupné.

Foto: Karolína Šklebená

Příliš drahé posílání peněz připravuje Afriku o miliardy

Přední světové finanční firmy, nabízející převody peněz přes hranice, účtují příliš vysokou „daň“ Afričanům. Britské společnosti Western Union a MoneyGram by kvůli tomu mohly čelit vyšetřování antimonopolními a finančními

foto: autorka

Ananasové plantáže, sladká zkáza Kostariky

Kostarika, pro kterou byla tradičně hlavní vývozní plodinou káva, se díky expanzi v posledních letech stala světovou jedničkou v exportu ananasů. Jak monokultury ovlivňují život místních?

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz