Loading


Rio+20: Dlouhá a náročná cesta k udržitelnému rozvoji

Voda je v Etiopii vzácná, foto: archiv ČvT

Informační centrum OSN v Praze | 26.06.2012

Téma: Situace v rozvojových zemích | Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

„Projevy skončily, je čas začít pracovat,“ prohlásil na závěr třídenní globální konference o udržitelném rozvoji v brazilském Riu de Janeiro generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Rio+20 potvrdilo základní principy, umožnilo přijetí nových závazků a určilo další směrování. Vlády států, velké nadnárodní korporace, nadace i mladí dobrovolníci, ti všichni se stali součástí celosvětového hnutí za změnu,“ řekl šéf OSN.

Konference se zúčastnila více než stovka šéfů států a vlád společně s tisíci zástupců nevládních organizací, soukromého sektoru a občanské společnosti. Všichni měli jediný cíl: definovat nové politiky, jejichž cílem je snižování chudoby a posilování sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí.

Pan Ki-mun vyzdvihl více než 700 konkrétních závazků, které na konferenci učinily vlády států, podnikatelské subjekty, finanční instituce a nevládní organizace. Na projekty udržitelného rozvoje bylo přislíbeno více než půl bilionu USD (513 miliard). K tomu je třeba připočítat velké množství konkrétních iniciativ, od výsadby 100 milionů stromů, přes posilování postavení žen v podnikání na africkém kontinentu, až po recyklaci 800 tisíc tun PVC ročně.

Hlavním výstupem konference je závěrečný dokument nazvaný „Budoucnoust, kterou chceme“ (The Future We Want). Definuje další potřebné kroky, k nimž patří především určení cílů udržitelného rozvoje, rozpracování konceptu zelené ekonomiky jako hlavního nástroje udržitelného rozvoje, posílení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), podpora ukazatelů udržitelného podnikání a vyspělosti zemí, rozvoj strategií pro financování udržitelného rozvoje a vytvoření rámce pro udržitelnou spotřebu a výrobu. Dokument se dotýká i tématu posílení genderové rovnosti, zapojování občanské společnosti a včleňování vědeckých poznatků do praktických politik.

Do Ria se sjelo více než 40 tisíc účastníků, mezi nimi poslanci a senátoři, starostové měst, představitelé OSN, manažeři soukromých společností, bankéři i aktivisté. Rio+20 navázalo na známý Summit Země z roku 1992. Na něm státy přijaly přelomovou Agendu 21, mantru udržitelného rozvoje, která nově definuje ekonomický růst, posilování sociální spravedlnosti i nutnost ochrany životního prostředí.

Dalších přibližně 50 milionů lidí se konference zúčastnilo nepřímo prostřednictvím sociálních sítí, na nichž aktivně diskutovali o udržitelné budoucnosti Země. „Potřebujeme vytvořit silnou masu, která zajistí další pohyb vpřed. Čeká nás dlouhá a náročná cesta. Ro+20 je dobrým základem, na němž se dá stavět,“ říká šéf OSN Pan Ki-mun.

Text závěrečného dokumentu "The Future We Want" je ke stažení zde.

Zpravodajství OSN z konference Rio+20 najdete zde.


flickr

Nobelova cena za mír může pomoci v boji s dětskou prací

Indie a Pákistán patří k zemím, kde pracuje nejvíce dětí na úkor školní docházky. Navíc patří mezi nejchudší země kontinentu. Právě sem letos putuje Nobelova cena za mír.

foto: Pro-Contact

CIMRMAN pomáhající

Český velikán Jára Cimrman byl v minulosti nedoceněn, a to navzdory své genialitě, respektive tvůrců své osoby. Jeho přínos měl vždy sloužit celému lidstvu, nejen lidem v jeho milované domovině.

24 hodin českého lékaře v Afghánistánu

Ráno vstanu v 6:30. Moc se mi nechce z teplé postele, v noci začala být zima. Spím tady pod takovým zvláštním, těžkým kobercem. Polštář se nedá zmlátit, tak mě bolí za krkem.

foto: Tereza Hronová

Tři roky, které mění svět

Výživa v prvních 1000 dnech života – od početí do dvou let dítěte – nevratně rozhoduje o budoucnosti. Dobře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí a pak i hledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých

Dvě miliardy lidí ohrožuje skrytý hlad, varují odborníci v nové studii

Od roku 1990 se ve 26 zemích světa snížil počet hladovějících o více než polovinu. Přesto dnes asi dvě miliardy lidí trpí tzv. skrytým hladem, tedy nedostatkem vitamínů, minerálů a stopových prvků. Ten ohrožuje nejen chudé země,

foto: Jiří Pasz

Proč 1000 dní rozhoduje? Čtěte v nové příloze!

Co je tisíc dní proti věčnosti? Nic. A právě tyto zhruba tři roky v životě každého člověka dokážou změnit svět. Jak? To si můžete přečíst v nové příloze, která vyšla 13. října v MF DNES.

flickr.com

Debata - Občan a spotřebitel: Můžeme měnit rozvojový svět? (ZÁZNAM)

Máme možnost svým chováním ovlivňovat životy lidí v rozvojových zemích? Jakou moc máme jako spotřebitelé a občani? Pomůže opravdu někomu na globálním Jihu to, že omezíme konzumaci masa nebo plýtvání jídlem?

foto: Harry Freeland

VRAŽDÍ NÁS kvůli pověrám a chamtivosti

„Narodil jsem se jako jeho 35. dítě a narodil jsem se bílý. Jako jediný,“ vypráví muž, který mhouří červené oči. Tanzanec Josephat Torner (45) to nikdy neměl jednoduché, přesto vystudoval práva a dnes bojuje proti vraždám a diskriminaci

foto: Magdalena Vaculčiaková

Jak se žije v kambodžském slumu

Plechové domečky, jeden vedle druhého. Mezi nimi jsou uličky akorát pro proklouznutí dětí, které tady běhají bosky. Odpadky, špinavá voda, bláto, všechno se míchá v jeden veliký nepořádek.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz