Zapojte se
Loading


Rio+20: Dlouhá a náročná cesta k udržitelnému rozvoji

Voda je v Etiopii vzácná, foto: archiv ČvT

26.06.2012
Informační centrum OSN v Praze

Téma: Situace v rozvojových zemích, Rozvojová spolupráce ČR

Region: Regionálně nezařazené

„Projevy skončily, je čas začít pracovat,“ prohlásil na závěr třídenní globální konference o udržitelném rozvoji v brazilském Riu de Janeiro generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Rio+20 potvrdilo základní principy, umožnilo přijetí nových závazků a určilo další směrování. Vlády států, velké nadnárodní korporace, nadace i mladí dobrovolníci, ti všichni se stali součástí celosvětového hnutí za změnu,“ řekl šéf OSN.

Konference se zúčastnila více než stovka šéfů států a vlád společně s tisíci zástupců nevládních organizací, soukromého sektoru a občanské společnosti. Všichni měli jediný cíl: definovat nové politiky, jejichž cílem je snižování chudoby a posilování sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí.

Pan Ki-mun vyzdvihl více než 700 konkrétních závazků, které na konferenci učinily vlády států, podnikatelské subjekty, finanční instituce a nevládní organizace. Na projekty udržitelného rozvoje bylo přislíbeno více než půl bilionu USD (513 miliard). K tomu je třeba připočítat velké množství konkrétních iniciativ, od výsadby 100 milionů stromů, přes posilování postavení žen v podnikání na africkém kontinentu, až po recyklaci 800 tisíc tun PVC ročně.

Hlavním výstupem konference je závěrečný dokument nazvaný „Budoucnoust, kterou chceme“ (The Future We Want). Definuje další potřebné kroky, k nimž patří především určení cílů udržitelného rozvoje, rozpracování konceptu zelené ekonomiky jako hlavního nástroje udržitelného rozvoje, posílení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), podpora ukazatelů udržitelného podnikání a vyspělosti zemí, rozvoj strategií pro financování udržitelného rozvoje a vytvoření rámce pro udržitelnou spotřebu a výrobu. Dokument se dotýká i tématu posílení genderové rovnosti, zapojování občanské společnosti a včleňování vědeckých poznatků do praktických politik.

Do Ria se sjelo více než 40 tisíc účastníků, mezi nimi poslanci a senátoři, starostové měst, představitelé OSN, manažeři soukromých společností, bankéři i aktivisté. Rio+20 navázalo na známý Summit Země z roku 1992. Na něm státy přijaly přelomovou Agendu 21, mantru udržitelného rozvoje, která nově definuje ekonomický růst, posilování sociální spravedlnosti i nutnost ochrany životního prostředí.

Dalších přibližně 50 milionů lidí se konference zúčastnilo nepřímo prostřednictvím sociálních sítí, na nichž aktivně diskutovali o udržitelné budoucnosti Země. „Potřebujeme vytvořit silnou masu, která zajistí další pohyb vpřed. Čeká nás dlouhá a náročná cesta. Ro+20 je dobrým základem, na němž se dá stavět,“ říká šéf OSN Pan Ki-mun.

Text závěrečného dokumentu "The Future We Want" je ke stažení zde.

Zpravodajství OSN z konference Rio+20 najdete zde.


Foto: Člověk v tísni

Živě z Nepálu: Sny o lepším životě ženou chudé do náruče obchodníků s bílým masem

Na jedné straně je vidina chudého života v odlehlé vesnici v prostém domě s polem, které je třeba obdělávat. Na straně druhé celý svět, který nabízí spoustu možností. Mladí Nepálci volí druhou variantu a zapojují se do mohutného

foto: Tereza Hronová

Česko pomáhá pokorně, úsporně a šikovně

Na březích Zambezi, v údolích Kavkazu i ve stepích Mongolska - tam všude Češi zanechali stopy. A nejen jako turisté. Česká republika totiž vede řadu rozvojových projektů.

Zapadlé město v Gruzii oživuje milovník kavárny Slavia

Díky projektu šedesátiletého nadšence se daří prohlubovat vztah mladých ke svému rodišti. Pravidelně se setkávají u knih a kávy.

foto: Tereza Hronová

Vzdělané matky mají vzdělané dcery, říká Etiopanka

Sara Worku je ženou číslo jedna na etiopské misi Člověka v tísni. Než se stala manažerkou stohlavého týmu, zabývala se prevencí obchodu s dětmi. Klíčem ke společenským změnám k lepšímu je podle ní posílení role žen. „Ženy

Alan Farhadi (CC BY 2.0)

Nová tvář banánového byznysu

Obchod s nejoblíbenějším tropickým ovocem se v posledních dvaceti letech výrazně proměnil. Jak funguje „banánový byznys“?

Flickr.com, Johan Bichel Lindegaard

Indická epidemie sebevražd

Indie patří k zemím s největším počtem sebevražd žen. Stane se tu zhruba 30 % sebevražedných úmrtí na světě. V roce 2013 si život vzalo více než čtvrt milionů Indů. To je pětkrát více než celkový počet úmrtí v důsledku válek

foto: Marek Hudema

V nelegálních dolech v Mongolsku těží uhlí nindžové. A umírají při tom

V nelegálních dolech nedaleko hlavního města Mongolska pracuje víc než sto tisíc vesničanů. Doly neodpovídají bezpečnostním normám a pracovníci tu mnohdy pracují i nonstop. Úřady jsou podplacené, takže s tím nic nedělají. Každoročně

foto: autor

Pune – epicentrum indického rozvoje

Pune patří mezi několik nejrychleji rozvíjejících se indických měst s mnoha pracovními příležitostmi. Svým obyvatelům nabízí mnohé služby, které v jiných částech země zdaleka nemusí být samozřejmostí. Benefity jsou ale každému

sandeepachetan.com travel photography (CC BY-NC-ND 2.0)

Mění se klima a Indie se mění s ním

Vědci dokázali, že využíváním fosilních paliv nebo zemědělskou produkcí změnu klimatu urychlujeme. Důkazem je dnešní Indie, která se potýká s vyššími teplotami, změnami srážkových úhrnů, úbytkem podzemní vody nebo pobřežními

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM